Co způsobuje virus klíšťové encefalitidy v lidském těle

Virus klíšťové encefalitidy (KE) byl poprvé izolován a prokázán jako původce klíšťové encefalitidy v roce 1937. Dnes, více než 70 let po tomto objevu, stále zůstává nejasných mnoho aspektů ovlivňujících interakci viru a jeho hostitele, které modulují průběh infekce klíšťové encefalitidy u různých jedinců.

Co se vlastně děje v lidském těle při proniknutí viru KE? Jak reaguje lidský imunitní systém? Jak proniká virus do centrálního nervového systému? Tyto a další podobné otázky se pokouší zodpovědět tým vědců pod vedením Bastiana Dörrbeckera z Georg-August-Universität v Göttingenu. Své výsledky publikovali v minulém roce v časopise Travel Medicine and Infectious Disease.

Přenos viru KE na člověka se obvykle děje přisátím infikovaného klíštěte a podstatně méně často trávicím traktem při požití nepasterizovaného mléka pocházejícího od infikovaného domácího zvířete. Infekce virem KE indukuje jak vrozenou, tak získanou imunitní reakci, nicméně virus KE je schopen se replikovat v několika buněčných typech imunitního systému zároveň, což patrně podstatnou měrou přispívá ke schopnosti viru rychle se šířit v lidském organismu. Virus KE dále vstupuje do centrálního nervového systému ještě ne zcela objasněným mechanismem. Do mozku vstupuje buď skrze hematoencefalickou bariéru, nebo šířením olfaktorickými neurony, což vede k závažným neurologickým onemocněním, jako jsou meningitida, encefalitida nebo meningoencefalitida.

První lidské buňky, se kterými se virus dostává v lidském organismu do kontaktu, jsou buňky imunitního systému v kůži, dendritické buňky. Tyto buňky registrují virus a spontánně tvoří interferon, který hraje zásadní roli při kontrole virové replikace. Interakce mezi dendritickými buňkami, interferonovou odpovědí a virem je důležitá pro celkový průběh infekce. Časná imunitní odpověď, tedy reakce dendritických buněk a tvorba interferonu, je částečně ovlivňována nejen samotným virem, ale také vektorem (klíštětem) a molekulami obsaženými ve slinách klíštěte. V článku uveřejněném v časopise Travel Medicine and Infectious Disease se autoři zaměřují na hypotézy potenciálně objasňující vztah mezi virem KE a touto časnou, ale i pozdní reakcí lidského imunitního systému.

(vek)

Zdroj:
Dörrbecker B. et al.: Tick-borne encephalitis virus and the immune response of the mammalian host. Travel Med Infect Dis. 2010 Jul; 8 (4): 213–22.