Roční sledování vedlejších účinků podávání sitagliptinu u pacientů s diabetem 2. typu – editorial

Anděl M et al. Roční sledování vedlejších účinků podávání sitagliptinu u pacientů s diabetes mellitus 2. typu. Vnitř Lék 2016; 52(6): 455–461.

Diabetes mellitus 2. typu je z patofyziologického pohledu složité onemocnění a není snadné najít účinnou a přitom bezpečnou antidiabetickou terapii. Monoterapie postupem času selhává a k dosažení individuálních cílů kompenzace je potřebné volit kombinovanou terapii s postupným přidáváním antidiabetik. Bezpečnost terapie se dostává do popředí sledování. Publikovaná práce sledující vedlejší účinky antidiabetické terapie v ročním intervalu v běžné klinické praxi je z tohoto pohledu zvláště přínosná.

DPP4 inhibitory mají v současné době ukončeny 3 velké studie kardiovaskulární bezpečnosti. Studie SAVOR-TIMI 53 se saxagliptinem u 16 500 diabetiků prokázala kardiovaskulární bezpečnost dle výskytu úmrtí z kardiovaskulárních (KV) příčin, výskytu nefatálních infarktů myokardu a nefatálních cévních mozkových příhod [1]. Oproti placebu se prokázal vyšší výskyt hospitalizací pro srdeční selhání. Studie EXAMINE s alogliptinem dokázala rovněž kardiovaskulární bezpečnost ve stejných ukazatelích a navíc nezaznamenala vyšší výskyt hospitalizací pro srdeční selhání [2]. Studie se sitagliptinem TECOS (publikována v roce 2015), která obsáhla 16 000 pacientů, měla podobné výsledky. Rovněž prokázala kardiovaskulární bezpečnost dle MACE (úmrtí z KV příčin, výskytu nefatálních infarktů myokardu, nefatálních cévních mozkových příhod a hospitalizací pro nestabilní anginu pectoris –11,4 % vs 11,6 %; p < 0,001) a také se nevyskytlo více hospitalizací pro srdeční selhání. Ve studii nebyl při léčbě sitagliptinem oproti placebu statisticky významný vyšší výskyt potvrzených akutních pankreatitid (p = 0,07). Také se neprokázalo zvýšené riziko pro vznik karcinomů pankreatu (p = 0,32) [3].

V předložené práci se prokázala dobrá účinnost sitagliptinu zvláště dle glykemie nalačno oproti kontrolní skupině. Na konci sledovaného období se statisticky signifikantně zvedla hladina amylázy v periferní krvi, která jinak byla v normě, výskyt akutní pankreatitidy nebyl v celém souboru během roku zaznamenán. Terapie sitagliptinem k výskytu akutní pankreatitidy nevedla. Rovněž další sledované vedlejší účinky – výskyt respiračních a močových infekcí – byly skupinově srovnatelné.

Studie prokázala ústup jaterní steatózy u třetiny pacientů dle sonografického vyšetření (metodika dle Sanyala 2002) [4]. Mechanizmy účinku DPP4 inhibitorů na ústup steatózy mohou souviset např. s redukcí jaterní lipogeneze cestou GLP1. Dle řady studií patří obezita a diabetes mellitus mezi nejvýznamnější rizikové faktory vzniku nealkoholické jaterní steatózy, která je spojena s metabolickým syndromem a s inzulinovou rezistencí. Jaterní steatóza představuje spektrum změn od mírné steatózy ke steatohepatitidě až k cirhóze. Postihuje 10–24 % celé populace, výskyt steatózy mezi osobami s abúzem alkoholu je 46%, mezi obézními 76%. Jaterní steatóza patří mezi nejvýznamnější příčiny jaterní cirhózy a hepatocelulárního karcinomu. Udává se, že pacienti s těžšími formami jaterní steatózy mají i vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění. Diagnostická senzitivita sonografie se pro jaterní steatózu pohybuje mezi 82–94 % a specificita nad 82 % [5]. Pro zvýšení specificity diagnostiky je možné využít sonoelastografii, která mapuje elastické vlastnosti tkání. Rozdíl v tuhosti také může odlišit malignitu. Vyšetření má vysokou senzitivitu a specificitu (kolem 90 %), je snadno opakovatelné a srovnatelné. V kontrole nealkoholické jaterní steatózy mohou hrát pozitivní roli léky ovlivňující senzitivitu k inzulinu, k ovlivnění KV rizika pak hypolipidemika, dále hepatoprotektiva včetně kyseliny ursodeoxycholové a antioxidanty.

Vliv DPP4 inhibitoru sitagliptinu na ústup jaterní steatózy rozšiřuje pozitivní vlastnosti tohoto antidiabetika, ke kterým patří účinná kontrola glykemie, neutrální nebo příznivý vliv na hmotnost a systolický krevní tlak a nízké riziko hypoglykemických příhod.

MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.

adamikova@bnzlin.cz

Diabetologické centrum Interní kliniky Krajské nemocnice T. Bati, a.s., Zlín

www.kntb.cz

Doručeno do redakce 24. 2. 2016