Ischemická choroba dolních končetin a recidivující ileofemorální flebotrombóza u 24letého muže s antifosfolipidovým syndromem
Autoři:
D. Ručka; K. Bojanovská; S. Heller; P. Procházka; L. Skalická; P. Vařejka; M. Chochola; A. Linhart; D. Karetová
Působiště autorů:
Second Department of Internal Medicine – Cardiology and Angiology, General University Hospital in Prague, First Faculty of Medicine, Charles University in Prague, head prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.
Vyšlo v časopise:
Vnitř Lék 2013; 59(2): 127-131
Kategorie:
Kazuistika
Souhrn
Předkládáme kazuistiku mladého muže, u kterého se antifosfolipidový syndrom atypicky prezentoval nejen recidivující ileofemorální flebotrombózou, ale také předčasnou ischemickou chorobou dolních končetin. Kazuistika upozorňuje na vysoké riziko recidivy trombózy po přerušení nebo ukončení antikoagulační léčby, zvláště při perzistenci spontánně vyšší hodnoty aPTT a vysokém titru antifosfolipidových protilátek. Ukazuje na možnosti endovaskulární léčby flebotrombózy pánevních žil a dobrou 24měsíční průchodnost stentů implantovaných do pánevního žilního řečiště.
Klíčová slova:
antifosfolipidový syndrom – ileofemorální flebotrombóza – rekurentní flebotrombóza – ateroskleróza – ischemická choroba dolních končetin
Zdroje
1. Levine JS, Branch DW, Rauch J. The antiphospholipid syndrome. N Engl J Med 2002; 346: 752–763.
2. Miyakis S et al. International consensus statement on an update of the classification criteria for definite antiphospholipid syndrome (APS). J Thromb Haemost 2006; 4: 295–306.
3. Uthman I, Khamashta M. The abdominal manifestations of the antiphospholipid syndrome. Rheumatology (Oxford) 2007; 46: 1641–1647.
4. Ames PR et al. Atherosclerosis in thrombotic primary antiphospholipid syndrome. J Thromb Haemost 2009; 7: 537–542.
5. Farmer-Boatwright MK, Roubey RA. Venous thrombosis in the antiphospholipid syndrome. Arterioscler Thromb Vasc Biol 2009; 29: 321–325.
6. Ruiz-Irastorza G, Khamashta MA. Stroke and antiphospholipid syndrome: the treatment debate. Rheumatology (Oxford) 2005; 44: 971–974.
7. Semba CP, Dake MD. Iliofemoral deep venous thrombosis: aggressive therapy with catheter-directed thrombolysis. Radiology 1994; 191: 487–494.
8. Varejka P, Chochola M, Jirat S et al. Cathetrization treatment of deep venous thrombosis, early and long-term outcomes. Interní Med 2004; 12: 576–580.
9. Hirmerová J, Ulcová-Gallová Z, Seidlerová J et al. Laboratory evaluation of antiphospholipid antibodies in patients with venous thromboembolism. Clin Appl Thromb Hemost 2010; 16: 318–325.
10. Arnout J. Antiphospholipid syndrome: diagnostic aspects of lupus anticoagulants. Thromb Haemost 2001; 86: 83–91.
11. Espinosa G, Cervera R. Antiphospholipid syndrome. Arthritis Res Ther 2008; 10: 230.
12. Buliková A, Zavřelová J, Penka M. Antiphospholipid syndrome in the year 2009. Vnitř Lék 2009; 55: 253–262.
13. Weissman A, Coplan NL. Antiphospholipid antibody syndrome and acute stent thrombosis. Rev Cardiovasc Med 2006; 7: 244–246.
14. Middlebrooks EH, Panda M. Multiple recurrent stent thrombosis in a patient with coexisting clopidogrel resistance and increased anticardiolipin antibodies: a case report. Case Report Med 2010: 974149.
15. Kearon C et al. Antithrombotic therapy for venous thromboembolic disease: American College of Chest Physicians Evidence-Based Clinical Practice Guidelines (8th Edition). Chest 2008; 133: (6 Suppl.): 454S–545S.
16. Crowther MA et al. A comparison of two intensities of warfarin for the prevention of recurrent thrombosis in patients with the antiphospholipid antibody syndrome. N Engl J Med 2003; 349: 1133–1138.
17. Mohr JP et al. A comparison of warfarin and aspirin for the prevention of recurrent ischemic stroke. N Engl J Med 2001; 345: 1444–1451.
18. Wajed J et al. Prevention of cardiovascular disease in systemic lupus erythematosus – proposed guidelines for risk factor management. Rheumatology (Oxford) 2004; 43: 7–12.
19. Lim W et al. Phospholipid antibody syndrome. Hematology Am Soc Hematol Educ Program 2009; 233–239.
Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařstvíČlánek vyšel v časopise
Vnitřní lékařství
2013 Číslo 2
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
- Pregabalin je účinné léčivo s příznivým bezpečnostním profilem pro pacienty s neuropatickou bolestí
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
Nejčtenější v tomto čísle
- Aortální regurgitace
- Doporučené postupy a trendy v imunosupresivní léčbě glomerulonefritid podle KDIGO (Clinical Practice Guideline for Glomerulonephritis)
- Současné trendy v léčbě a dispenzarizaci pacientů s diferencovaným karcinomem štítné žlázy – zkušenosti s využitím rekombinantního humánního tyreotropinu
- Transplantace srdce a následná léčba AL-amyloidózy