Přečetli jsme za vás

Hughest, T.B., Braebender, C.: Acute scaphoid fractures. (Akutní zlomeniny skafoidea). Current Orthopaedic  Practice 2012, vol. 23, č. 4, s. 296–299.

Podle současné studie (Van Tassel a Owens, 2010) je incidence zlomenin os scaphoideum za 1 rok udávána číslem 1,47 na 100.000 obyvatel. Tam, kde bylo na základě klinického vyšetření vysloveno podezření na zlomeninu, se skutečná fraktura potvrdí jen u 7 %. Ze zobrazovacích metod má vysokou senzitivitu (98 %) i specificitu (99 %) MRI. Podle některých literárních údajů je u zlomeniny skafoidea až ve 44 % poraněn skafolunátní vaz. Z tohoto počtu se u 24 % jedná o kompletní přerušení. Artroskopickým vyšetřením bylo u některých zlomenin skafoidea (20 %) prokázáno také poranění luno-triquetrálního vazu. Tato ligamentózní poranění mohou být přehlédnuta a mělo by být na ně pamatováno.

Konzervativní léčba zlomenin skafoidea je indikována u nedislokovaných nebo mírně dislokovaných (do 1 mm) zlomenin. Spočívá v imobilizaci dlahou nad loket po dobu 6 týdnů, pak následuje až do rtg prokazatelného zhojení imobilizace dlahou pod loket. Metaanalýza různých imobilizačních technik (vysoká vs. krátká dlaha, imobilizace palce vs. ponechání palce bez imobilizace) však zásadní rozdíly ve zhojení, síle úchopu, počtu vaskulárních nekróz ani době nutné pro zhojení neprokázala. Některé metaanalýzy neprokázaly ani rozdíl mezi konzervativní a operační léčbou u nedislokovaných a málo dislokovaných fraktur. Jako indikaci k operační léčbě uvádí Cooney a Dobyns dislokaci fragmentů větší než 1 mm, angulaci nad 35°, kominuci nebo ztrátu kosti, transskafoidální perilunátní luxaci, zlomeniny proximálního pólu a fraktury s DISI.

Zlomeniny skafoidea u dětí jsou vzácné a představují 0,34 % všech zlomenin do 15 let. Zlomeniny distální části jsou nejčastější u dětí do 10 let, nad 10 let převládají zlomeniny v isthmu (waist fractures ) – 71 %. Jsou většinou léčeny konzervativně. Indikace k operační léčbě jsou podobné jako u dospělých.       

Bachoura, A., Shin, E.K.: Latest technique in the management of thumb fracture. (Nejnovější technika v léčení zlomenin palce). Current Orthopaedic Practice  2012, vol. 23, č. 4, s. 305–312.

Mallet thumb (kladívkovitý palec). Jedná se buď o prosté vytržení šlachy m. ext. pollicis longus z úponu na dorzální stranu koncového článku nebo o avulzi příslušného kostního fragmentu. Operační léčba je indikována tam, kde je fragment dislokován nebo obsahuje více než 30 %  kloubní plochy. Phadnis et al. doporučuje dočasnou artrodézu IP kloubu Kirschnerovým drátem zavedeným v ose  a otevřenou repozici s následnou fixací kostního fragmentu  dvěma konvergentními Kirschnerovými dráty. Po uvedeném postupu zaznamenali u 17 z 20 nemocných dobrý nebo výborný výsledek. Optimální je, provede-li se operace do dvou týdnů od zranění.

Skier´s thumb (palec lyžařů). Jedná se o přetržení ulnárního kolaterálního vazu MCP kloubu nebo o kostní avulzi z baze proximálního článku při neporušeném ulnárním vazu. Michaud et al. doporučuje u kompletních ruptur ulnárního vazu dynamickou ortézu, která umožňuje pohyb koncového článku. U spolupracujících pacientů jsou výsledky výborné. U velkých kostních avulzí s dislokací nebo u tzv. Stenerovy léze (interpozice aponeurózy m. adductor pollicis, která brání přihojení vazu) je indikována operační léčba. Patel et al. navrhli následující algoritmus ošetření: u akutních poranění (ne starších než 3 týdny) doporučují u stabilních zlomenin léčbu konzervativní, u zlomenin s dislokací vždy otevřenou repozici a fixaci. U nezhojených avulzních fraktur doporučují excizi vaziva a vnitřní fixaci, u ne-avulzních poranění s degenerativními změnami kloubu artrodézu.

Zlomeniny 1. metakarpu. U extraartikulárních zlomenin je perkutánní fixace, ve srovnání s dlahovou osteosyntézou, méně invazivní, zanechává malou jizvu, dovoluje snadné odstranění kovů a je levná. Výhodou dlahové osteosyntézy je naopak její stabilita, a proto se užívá hlavně u kominutivních zlomenin. Výhodnější je použití dlahy se dvěmi řadami šroubů.

Bennettova a Rollandova zlomenina. Cílem léčení těchto intraartikulárních zlomenin je obnovení kongruentní kloubní plochy. Proto je preferována operační léčba před zavřenou repozicí. V literatuře jsou i údaje o artroskopicky asistované repozici Bennettovy zlomeniny s následnou  perkutánní fixací Kirschnerovými dráty. Tento postup může být velmi výhodný, protože konvenční rtg kontrola nemusí vždy podávat přesnou informaci o stavu kloubní plochy.

pm