Zpráva o pobytu na Univerzitní klinice v Drážďanech
Vyšlo v časopise:
Úraz chir. 16., 2008, č.3
Ve dnech 23.–27. června 2008 jsem se zúčastnil stipendijního pobytu na Klinice úrazové chirurgie Univerzitní kliniky Carla Gustava Caruse v Drážďanech. Možnost absolvovat tuto stáž jsem měl díky příspěvku Sekce mladých traumatologů ČSÚCH, který jsem obdržel na počátku roku 2008.
Univerzitní klinika je pojmenována podle Prof. Carla Gustava Caruse (1789–1869), který byl profesorem porodnictví. Předchůdcem byla Městská nemocnice Dresden-Johannstadt, která byla postavena v roce 1901. 13.–14. února 1945 byla velká část kliniky zničena při náletu. Dalším mezníkem je pak rok 1993, kdy vzniká zdejší lékařská fakulta. V tomto roce byla Univerzitní klinika integrována do Technické univerzity Drážďany. Dnes má celkem 21 klinik, 4 instituty, 1300 lékařů, 700 lékařů a 1600 sester a ošetřovatelů. Celkem je zde 14 centrálních sálů.
Kliniku úrazové chirurgie vede Prof. Dr. Med. Hans Zwipp. Ten je známý a všeobecně ve světě uznávaný především jako přední odborník a specialista v oblasti chirurgie nohy. Klinika má celkem 3 standardní stanice se 64 lůžky, dále oddělení JIP se 6 lůžky. Denně probíhá operativa na dvou sálech.
Měl jsem možnost se plně zapojit do každodenního provozu oddělení, který začíná ranní vizitou a pokračuje společným rentgenovým hlášením s ortopedy. Oceňoval jsem především kvalitně vedenou digitalizovanou prezentaci pacientů. Po osmé hodině jsou pak denně v provozu 2–3 specializované poradny zaměřené na úrazy ramene, lokte, ruky, kyčle, kolena, Achilovy šlachy a nohy. Pan profesor Zwipp vede 2x týdně vlastní poradnu se zaměřením na problematiku chirurgie a traumatologie nohy. Této poradny jsem měl možnost se zúčastnit a byla pro mne velkým přínosem z hlediska celého spektra operací v oblasti nohy a především pooperačních stavů po zlomeninách a korekčních operacích patní kosti. Pan profesor mně vždy velmi detailně přiblížil celý dosavadní průběh léčby daného pacienta.
Velmi zajímavá byla také poradna pro léčby nemocnění a úrazů Achilovy šlachy. Na univerzitní klinice v Drážďanech vytvořily již před lety vlastní metodu pro perkutánní suturu léze Achilovy šlachy. Jedná se o metody, kdy je šlacha šita přísně subfasciálně z jediné incize situované dorzomediálně. Doléčení probíhá opět ve speciální ortéze vyvinuté na zdejší klinice. Kontrola postupujícího hojení šlachy se děje při pravidelných kontrolách, kdy vedle klinického vyšetření je provedeno vždy i USG vyšetření šlachy přímo v poradně. Poměrně velké procento lézí Achillovy šlachy je řešeno konzervativně, rozhodujícím faktorem je USG vyšetření s posouzením míry distrakce obou pahýlů šlachy.
S výjimkou dvou dnů, kdy jsem byl přítomen v poradnách, jsem většinu svého pobytu strávil na operačním sále. Spektrum operací zde tvoří celá škála traumatologie končetin, operační řešení zlomenin páteře včetně torakoskopicky asistovaných. Dále pak artroskopie ramene a kolene, rekonstrukční operace včetně rotátorové manžety a zkřížených vazů. Velkou část tvoří plánované výkony při řešení poúrazových stavů, především v oblasti nohy. Jsou to velmi často korekční operace s provedením artrodézy TC kloubu, subtalo i zánártních kostí. Jako asistent jsem se zúčastnil nejen otevřené osteosyntézy zlomeniny patní kosti, ale i artroskopicky asistované miniinva-zivní osteosyntézy kanylovanými šrouby.
Několikrát jsem také asistoval při operacích panu prof. Zwippovi, který vedl operaci vždy velmi instruktivně s osvětlením daného postupu a strategie.
Zajímavostí je, že poměrně velké procento pacientů je operováno odloženě v průměru 5–7 dnů, v případě zlomeniny patní kosti asi 10–14 dnů. Místní zvyklostí je provedení klasických RTG snímků přímo na operačním sále i po použití C ramene bezprostředně na konci operace, event. okamžité korekce postavení. Určitým překvapením pro mne bylo zjištění, že na sále nepracují žádní sanitáři, po příjezdu pacienta na sál si operatér sám polohuje pacienta, nasazuje turniket, provádí podložení rizikových míst gelovými polštáři, atd. Peroperační obsluhu C ramene provádí obíhající sestra.
Drážďany jsou také někdy nazývány „Benátkami na Labi“. Jsou nyní krásným městem, jehož středová a nábřežní historická část jsou zapsány v seznamu světového dědictví UNESCO. Především díky kompletní rekonstrukci Frauenkirche získaly Drážďany opět svoji nezaměnitelnou dominantu. Nádherným zážitkem je pohled na panorama historické části města z protilehlého nábřeží. Ve své dlouhé tradici pokračuje tzv. Bílá flotila 5 parníků, které brázdily Labe již ve 20. letech minulého století. Ve 20.–30. letech 20. století pak byly pravidelné víkendové vyjížďky z Prahy do Drážďan. Dnes pulzuje ve městě čilý stavební ruch, kdy je patrná postupná renovace všech historických budov v centru Drážďan, ale vedle toho i výstavba moderních správních a obyt-ných budov.
Na závěr mi dovolte, abych touto cestou poděkoval ČSÚCH za možnost absolvovat tuto zahraniční stáž.
MUDr. Jan Spudich
Chirurgické oddělení Nemocnice Most, o.z.
Štítky
Chirurgie všeobecná Traumatologie Urgentní medicínaČlánek vyšel v časopise
Úrazová chirurgie
2008 Číslo 3
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
Nejčtenější v tomto čísle
- Předvrtané a nepředvrtané hřebování diafyzárních zlomenin tibie - vlastní soubor pacientů a přehled současného stavu problematiky
- Národní registr dětských úrazů
- Aditivní stabilizace lokte pomocí zevní fixace v dětské skeletální traumatologii
- Asepse – věc svědomí a profesionality