Prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc. se v dubnu 2007 dožil 70 let

..stručně, jen tak normálně, až trochu nevážně o jubileu váženého člověka…

Souhrn

Je považován za reprezentanta lékařského stavu – skloubením lidského přístupu k nemocným, zanícením pro obor a vědeckou prací. Je mu 70 let a žije stále s plným nasazením. Je profesorem onkologie, docentem vnitřního lékařství, má 2 atestace z interny, dále z hematologie a onkologie. Hematoonkologii se věnoval od studentských let, dozrál na hematologické klinice prof. J. Bernarda v Paříži. Je přednostou I. interní kliniky 1. LF UK Praha, je ředitelem Ústavu hematologie a krevní transfuze, vede katedru Klinické onkologie IPVZ. Narodil se pedagogem a vědcem, proto stále píše a přednáší. Napsal více než 250 odborných článků, pracuje v mnoha redakčních radách (i zahraničních), napsal 14 monografií, nejobsáhlejší v posledních 5 letech – Klinickou onkologii. Nedávno předal do tisku další vydání Vnitřního lékařství. Přednáší na konferencích včetně zahraničních, v „doškolováku“, postgraduálně sestrám. Angažuje se i společensky. Ať už jako náš první porevoluční ministr zdravotnictví, jako poslanec České národní rady a člen Komise pro vědu, nebo jako proděkan 1. LF UK Praha, či jako prorektor UK pro vědu (12 let!). Naplno i aktivně odpočívá - je pravidelným návštěvníkem Pražského jara a dalších koncertů, divadel, ale jezdí i na kole, pracuje na zahrádce, hodně cestuje, podniká túry, výlety. Ne často. Na to nezbývá dost času. Teď už ani na přímý „léčebný“ kontakt s pacienty. Pozice odborníka-konzultanta jej plně neuspokojuje - zaplatil, jak sám říká, daň za mimořádně široký a intenzivní pracovní záběr. My, kteří vedle něj pracujeme po celý náš odborný život, oceňujeme laskavý a velkorysý přístup k lidem, argumentativní způsob vedení pracovních týmů. Vnímáme jeho snahu o spojení jednotlivých dílků našeho oboru ve prospěch celku. A tak i chápeme zlehčující úsměv, kterým reaguje na žabomyší kompetenční bitvy na malém českém rybníčku. Přejeme mu hodně elánu a zdraví do dalších let.

Soubor vstupních dat

Základní údaje:

narozen 9. 4. 1937 v Bratislavě, národnost česká

manželka Marcela

dcera Veronika, gymnazijní profesorka, syn Pavel, lékař studia na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze,

promoce 1961

1964 + 1967 atestace z vnitřního lékařství I. a II. stupně,

1971 – atestace z hematologie a transfúzní služby; 1982 – atestace z klinické onkologie, 1987 – atestace z organizace a řízení,

1976 kandidátská práce – CSc.; 1982 – docent vnitřního lékařství; 1986 doktorát věd – DrSc.; 1988 – jmenován profesorem

Postupy

• internista a hematolog, od poloviny 70. let se systematicky věnuje též problematice onkologické, zejména protinádorové chemoterapii
• přednosta Onkologické kliniky FN I a vedoucí katedry onkologie lék. fakulty (1988-1990)
• přednosta I. interní kliniky od r. 1990 – orientoval zaměření kliniky na maligní lymfoproliferativní choroby, pod jeho vedením byla vybudována Kooperativní lymfomová skupina s celostátní působností
• vedoucí katedry klinické onkologie IPVZ od r. 1990 dosud
• ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze od r. 2002
• organizoval řadu domácích i mezinárodních konferencí
• vědecký sekretář České hematologické společnosti (1986–1990)
• předseda České onkologické společnosti (1999–2003)
• místopředseda regionální pobočky European School of Oncology se sídlem ve Vídni. – člen 2 komisí WHO (Drug Policies a UNICEF/WHO Joint Committee on Health Policy)
• člen mnoha našich i zahraničních odborných společností, redakčních rad odborných časopisů

Společenské aktivity

ministr zdravotnictví 1989–90, poslanec (1990–1992), člen Rady vlády pro vědu (1992–1998), člen Národní rady zdraví, Národního vzdělávacího fondu, místopředseda správní rady IGA MZ aj.

Výsledky

celostátní dopad

• zakladatel disciplíny moderní protinádorové chemoterapie u nás, již v r. 1974 vydal první monografii věnovanou této problematice
• napsal 14 monografií (7 jako jediný autor, 7 jako hlavní autor a editor), spoluautor několika dalších monografií
• autor a spoluautor řady učebních textů pro mediky
• 256 odborných sdělení v časopisech, 45 v zahraničních, citační ohlasy podle SCI: 224 

na I. interní klinice

Od r. 1990 postupně soustředil hematologickou skupinu, ustanovil pracovní týmy, zahájil modernizaci klinických oddělení. Byla vybudována autologní transplantační jednotka, laboratoř molekulární genetiky a buněčné biologie. Jeho dominantní zájem o maligní lymfoproliferace se stal nosným programem kliniky. Vytvořil Kooperativní lymfomovou skupinu (KLS) s celostátní spoluprací a databází maligních lymfomů. Jeden z pracovních týmů je zapojen do činnosti celostátní České myelomové skupiny.

na Ústavu hematologie a krevní transfuze

Od r. 2002, kdy se stal prof. Klener ředitelem, prakticky ukončil syntézu celého oboru hematologie ve VFN a 1. LF UK. Personální jednotou 1. interní kliniky a ÚHKT rozšířil klinickou o transfuzní lékařství, o hemoblastózy a alogenní transplantace kostní dřeně a současně o výzkumnou činnost, včetně výzkumu základního a experimentálního. I zde zahájil modernizaci pracoviště, podporoval vznik specializovaných referenčních center, např. Národní referenční laboratoř pro papilomaviry.

Hodnocení

• celkem 29 oborových, pedagogických, vědeckých a státních ocenění
• z nejvýznamnějších: cena ministra školství za vědu (1997) a I. cena za odbornou literaturu IPVZ za monografii „Protinádorová chemoterapie” (1997)
• Zlatá medaile Univerzity Karlovy (1997)
• Státní vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti vědy (2003)

Diskuse

Uvedené aktivity a výsledky nelze stihnout v běžném dni se 24 hodinami a v týdnu se 7 dny. Autoři článku vážně jubilanta podezírají z nekalého spojení s Institucí „Strážci času“ a získání individuálních výhod. Tyto, podle názoru autorů, spočívají v poskytnutí 30hodinového dne a osmidenního týdne. Zatím zůstává neobjasněno, kde jubilant čerpá invenci a sílu, nepodařilo se, ani za výrazné pomoci seriózních zdrojů (Blesk, Šíp, Aha) zjistit žádnou zajímavou skutečnost.

Grantová podpora

Všechny činnosti a dosažené výsledky byly podpořeny grantem reprezentovaným jeho rodinou a zejména manželkou Marcelou.

Autoři: anonymní skupina I. interní kliniky VFN a 1. LF UK Praha