Potřebujeme dnes ještě znalosti a dovednosti válečné chirurgie?
Vyšlo v časopise:
Rozhl. Chir., 2023, roč. 102, č. 8, s. 307-308.
Kategorie:
Editorial
R. Pohnán
Před únorem 2022 si málokdo dokázal představit, že by v Evropě mohlo dojít k masivnímu vojenskému konfliktu s desítkami tisíc mrtvých a zraněných. Po tři dekády novodobých dějin probíhal náš život bez větších událostí, které by ovlivňovaly celé evropské národy, a první krizí, která nás vyvedla z prožívaného (a většinově neuvědomovaného) blahobytu, byla pandemie onemocnění SARS-CoV-2. Pomineme zde úroveň připravenosti států i nemocnic, obrázek si jistě udělal během uplynulých tří let každý sám, nicméně krize a poučení z krizí jsou pro vývoj lidstva nezbytné.
Posledním symetrickým válečným konfliktem na evropském kontinentu byla válka nástupnických zemí bývalé Jugoslávie na počátku 90. let minulého století. Od té doby probíhalo naše národní zapojení pouze v asymetrických ozbrojených konfliktech a v řešení přírodních katastrof velkého rozsahu (mise IFOR, SFOR a KFOR v bývalé Jugoslávii, mise AFOR v Albánii, nasazení polních nemocnic při zemětřesení v Turecku a v Pakistánu, humanitární operace v Iráku, mise ISAF a Resolut Support v Afghánistánu, zapojení v Mali a další operace) [1,2].
Asymetrická válka je označení pro situaci, kdy jedna ze stran má výraznou, zejména materiální a technologickou převahu. Symetrická válka označuje konvenční střet dvou stran s nasazením celých armádních celků, spojený s přechodem na válečné hospodářství a se změnou organizace a zacílení celého národního zdravotnictví [3]. Válečný konflikt, teroristický čin velkého rozsahu a podobně přírodní katastrofa nebo velké průmyslové neštěstí vedou k přílivu hromadného množství poraněných – MASCAL (massive cassualties). Postupy a opatření při situaci MASCAL využívaly již Napoleonovy armády. Krvavé konflikty 19. století a zejména ohromné zdravotnické ztráty za první a druhé světové války vedly k vytvoření systémů třídění poraněných a k etapovému způsobu léčby tak, aby byly racionálně využity limitované personální i materiální zdroje. Ve válce je cílem těchto opatření poskytovat kontinuální zdravotní péči a navrátit maximální počet poraněných zpět ke zdraví a bojeschopnosti. V mírových podmínkách je cílem záchrana života u maximálního počtu poraněných, u kterých lze racionálním zákrokem odvrátit úmrtí [3]. Válečná chirurgie učí, jak vyselektovat a léčit zachranitelné zraněné a nemocné v podmínkách hromadných ztrát a omezených zdrojů.
Účast našich vojenských zdravotnických jednotek v moderní historii je spjatá s působením v podmínkách asymetrického konfliktu s dostatečným materiálovým vybavením, kde byly situace MASCAL zvládnuté nacvičenými postupy.
Na našem území byla od dob druhé světové války největšími katastrofami vlaková neštěstí. Traumaplány jednotlivých regionálních traumacenter se zabývají ve většině výskytem většího množství poranění při dopravních nehodách a při potenciálních průmyslových haváriích, počítáno je odhadem s desítkami zraněných při III. stupni aktivace traumaplánu. Kataklyzmatické události, jako byly teroristické útoky v Moskvě, Madridu, Breslanu, Londýně, Paříži nebo Bruselu, zapříčinily stovky úmrtí a tisícovky poranění, přičemž ošetřování těchto nemocných vedli u velké většiny případů chirurgové (nebo chcete-li všeobecní chirurgové). V symetrickém válečném konfliktu je kalkulováno s denními ztrátami v počtu vyšších stovek poraněných. Jsme na to připraveni? Historicky se právě války a léčení válečných poranění podílely hlavní měrou na rozvoji jednotlivých chirurgických disciplín. Dříve vyžadované rozsáhlé znalosti z válečné chirurgie se však dnes omezují na jednotlivé kapitoly v učebnicích chirurgické propedeutiky. Při exponenciálním rozvoji ve všech oblastech chirurgické léčby je specializace a superspecializace přirozeným vývojem a současně i nezbytnou podmínkou, jak si udržet přehled v současné informační smršti. Široká chirurgická erudice vyžadovaná ke zvládnutí válečných poranění byla a je pěstována převážně jen v rámci vojenského zdravotnictví.
Nepřekvapivé poučení z covidové krize zní, že je lepší vytvořit efektivních protipandemická opatření k řešení příštích pandemických krizí dříve, než takové situace opět nastanou. Do února minulého roku se zdálo, že válka je již v dnešní Evropě nemyslitelná, a náhle zde nyní máme válečný konflikt obrovského rozsahu s desetitisíci mrtvých a zraněných, který ovlivňuje životy milionů lidí. Pro představu, jak nás může současný konflikt ovlivnit: balistická raketa či nadzvukový bojový letoun dolétnou z bojové linie na východě na naše hranice do dvou hodin. Obranné plány NATO počítají s mezinárodní spoluprací všech jejích členských států. V teoretické rovině bude při eskalaci konfliktu se zapojením aliančních vojsk nutné mobilizovat národní zdravotnické zdroje k zabezpečení léčby kontinuálního přísunu velkého množství zraněných, s nutnou redistribucí materiálních i lidských zdrojů k pokrytí péče o tyto zraněné. Upřímně, v naší představě jsme neměli o zdravotním systému na Ukrajině nejvyšší mínění. Přesto nebo právě proto je obdivuhodné, jakým způsobem zvládají organizaci péče, kdy každý den přibývají další stovky zraněných.
Amat victoria curam – „Štěstí přeje připraveným“, a proto doufám, že se do vzdělání a přípravy nejen budoucích chirurgů podaří převést jak teoretické znalosti, tak i alespoň minimum praktických dovedností, které jsou potřebné ke zvládání péče při hromadném příjmu poraněných.
doc. MUDr. Radek Pohnán, Ph.D.
Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN Praha
e-mail: radek.pohnan@uvn.cz
Zdroje
- Sitta J, Chlíbek R, Bútora S, et al. Působení 6. polní nemocnice AČR v zahraniční misi na Balkáně v roce 1999. Vojenské zdravotnické Listy. 2000;69(4):146–178.
- Pohnán R, Hána L. Czech field surgical team in Afghanistan. MMSL. 2019;88(2):63–70.doi:10.31482/mmsl.2018.046.
- Volner Š. Asymetrické války. Vojenské rozhledy. 2007;15(3):15–26.
Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicínaČlánek vyšel v časopise
Rozhledy v chirurgii
2023 Číslo 8
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – v Česku nová účinná látka nejen pro léčbu dysmotilitní dyspepsie
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
Nejčtenější v tomto čísle
- Základní management diagnostiky a léčby poranění končetinových cév
- Vojenská chirurgie a poskytování polní chirurgické péče v podmínkách Armády České republiky
- Management chirurgické léčby kolorektálního traumatu ve válečných podmínkách
- Jak využít zkušenosti z operačního nasazení polního chirurgického týmu v 3. mezinárodní nemocnici v Afghánistánu Potřebujeme rozšířený trénink chirurgických schopností?