Endokrinologie traumatu

Hlavní autor Endokrinologie traumatu prof. MUDr. Rajko Doleček, DrSc. je české veřejnosti dobře znám nejen jako výborný lékař a endokrinolog, ale také jako publicista specializující se na obezitologii. Kniha je pokračováním rozsáhlého výzkumu endokrinologie popálených. Jako polytrauma nejsou z medicínského hlediska označovány jen úrazy na více místech lidského těla, jak se domnívá většina laiků a bohužel někdy i méně informovaných lékařů, ale jde vždy o nadhraniční poškození těla a jeho funkčních systémů, které mohou vést bez lékařské pomoci ke smrtelnému selhání. Tím se polytrauma odlišuje od sdružených poranění, a je proto velmi závažné jak v diagnostice, tak zejména v léčebném postupu. Prof. Doleček se spojil s dalšími 8 autory a vytvořili publikaci, v níž na souborech hormonů dokládají změny, které postihují těžce poraněný lidský organismus. První dvě kapitoly jsou věnovány popáleninám, třetí kapitola traumatologii, čtvrtá zemřelým na popáleniny a na polytrauma, pátá elektivní chirurgii a šestá poraněním očí. Kniha obsahuje i zajímavý závěr, řadu ilustrací, je opatřena anglickým souhrnem, medailonky všech 9 autorů a rejstříkem.

Chirurgy zaujmou nejen rozsáhlé tabulky s přehledy hormonů a minerálů, které výzkumníci prokázali u tisíců těžce zraněných osob. Budou jim k užitku souhrny jednotlivých kapitol, kterým jistě porozumějí lépe než podrobnému pojednání o hormonech.

Jako chirurg bych si jen dovolil upozornit čtenáře, že i běžně užívaný termín polytrauma je ve skutečnosti velmi složitý pojem, který nejen u přežívajících, ale i u zemřelých jedinců představuje rozličné stavy. Jsou specifické pro ten který typ traumatu. Jestliže jednou zahrnujeme pod pojem polytrauma nestavitelné krvácení s výraznými metabolickými změnami, máme jindy co činit se selháním jater, ledvin nebo srdce jako oběhové pumpy. V dalším případě se zase můžeme utkat s diskrétnějším traumatem, které se však vyvine v nebezpečnou záležitost ohrožující život jedince díky přidružené infekci, nebo postihne organismus imunologicky nepřipravený na nadhraniční zátěž, která může být bez adekvátní pomoci smrtelná. A to se zmiňujeme jen o měřitelných fyziologických hodnotách hormonů, minerálů a jiných metabolitů. Nesmíme pominout ani velmi aktivní neuro systém a pochopitelně ani psychiku pacienta, která má také velmi důležitou roli ve vývoji každého traumatu.

Chvályhodná aktivita Dolečkovy pracovní skupiny přispěla uvedenou knihou nejen k lepšímu poznání těžce zraněných pacientů a vedle detailního popisu reagujících hormonů i k návodu na léčení hraničních stavů, ale ukázala i jeden směr výzkumu, kterým se má naše léčení ubírat. Další směry budou jistě následovat (metabolismus při těžkém traumatu, reaktivita vegetativního systému, účast mozku a jeho jednotlivých oblastí, imunologie traumatu, psychické změny a aktivita organismu se snahou přežít katastrofu).   

R. Doleček a kol. Endokrinologie traumatu. Praha, Maxdorf 2016, 215 stran, ISBN: 978-80-7345-484-5