Metoda sebehodnocení v posudkové činnosti

Souhrn

Článek přináší informace z workshopů uspořádaných ve spolupráci Evropské komise a Ministerstva práce a sociálních věcí k problematice mezinárodních trendů v hodnocení disability, zejména o metodě sebehodnocení pracovní schopnosti, která vznikla v USA a která se jeví jako perspektivní k zavedení v praxi americké správy sociálního zabezpečení.

Klíčová slova:

metoda WD – FAB – workshop – disabilita – aktivita – doména – funkce – pracovní schopnost – testování – MKF – sebehodnocení

ÚVOD

Dne 6. 9. 2017 a 20. 9. 2018 se v Praze uskutečnily v rámci „Structural Reform Support Service“ (SRSS) workshopy věnované mezinárodním zkušenostem z oblasti lékařské posudkové činnosti v sociálním zabezpečení, postupům a přístupům k posuzování důsledků zdravotních postižení, disabilit, aktivit a participací. Podstatná část programu byla věnována problematice metody Work Disability – Functional Assessment Battery, tj. baterii funkčního sebehodnocení pracovní neschopnosti (dále jen „WD-FAB“). Jde o metodu, která je v USA od roku 2011 vyvíjena, testována, upravována a doplňována s předpokladem jejího pozdějšího praktického využití v praxi americké správy sociálního zabezpečení (dále jen „SSA“).

Jak vyplynulo z vystoupení zahraničních delegátů workshopu (SRN, Nizozemí, Slovinsko, Norsko, Finsko, Island, Lotyšsko), kromě tradičních nástrojů a přístupů lékařské posudkové činnosti vycházejících z objektivizace zdravotního stavu, schopností a neschopností, se dlouhodobě v řadě zemí a v jejich systémech sociálního zabezpečení rozvíjí metodologie posuzování funkčních poruch, aktivit a participací. Posuzování se obohacuje o využití IT technologií, standardizaci postupů, interní systémy sledování a řízení kvality, zapojování dalších odborností do hodnocení, využívání nástrojů rehabilitace (zejména pracovní) a směřuje k ucelenému hodnocení funkční kapacity a disability. Všichni účastníci proto projevili velký zájem o metodu sebehodnocení WD-FAB jako další možné metody zjišťování posudkově rozhodných skutečností. V řadě případů již vytipovali konkrétní systém sociálního zabezpečení a oblast posudkové činnosti, v níž vidí možnosti jejího testování a perspektivního využití.

DŮVODY VZNIKU WD-FAB

V roce 2011 bylo v USA ve spolupráci SSA, Bostonské univerzity a National Institut of Health přistoupeno k vytvoření metody WD-FAB v situaci, kdy v USA, obdobně jako v zemích EU, počty klientů sociálního zabezpečení narůstají a existují dlouhodobé problémy se získáním lékařů pro práci v sociálním zabezpečení. SSA poskytuje služby cca 19 mil. osob a má roční rozpočet 187 bil. dolarů. Každoročně zpracovává cca 2,6 mil. nových žádostí o dávky, přičemž na vyřízení žádosti se čeká 3–4 měsíce. Z podaných žádostí schvaluje pouze cca 33 % a cca 0,5 mil osob podává odvolání z důvodu nepřiznání dávky. V současné době se při rozhodování o nároku na dávku sociálního zabezpečení poskytovanou z důvodu neschopnosti pracovat vychází z hodnocení zdravotního postižení a jeho důsledků založeném na lékařském modelu posuzování (etiopatogenetickém modelu). Žádosti o dávku se přezkoumávají v pěti krocích: hodnotí se výdělky, závažnost postižení, rozsah pracovní schopnosti (včetně významu předchozích pracovních neschopností), druhy zaměstnání a jejich průběh (v minulosti) a soběstačnost; zpracování jednoho případu trvá 10 minut. Začaly se proto hledat cesty k hodnocení pracovní schopnosti a nástroje a způsoby, kterými by bylo možno snížit podíl práce lékaře na hodnocení zdravotního stavu a pracovní schopnosti (na hodnocení jednotlivých případů), popřípadě ho nahradit alternativním řešením, které by prostřednictvím IT zajistilo rychlé, spolehlivé a ucelené zhodnocení duševních, tělesných a smyslových schopností nutných pro práci. Jako optimální byla zvolena metoda sebehodnocení prováděného samotnou osobou se zdravotním postižením – potenciálním žadatelem o dávku sociálního zabezpečení z důvodu neschopnosti pracovat, která je založena na teorii reakce na položku. Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (dále jen „MKF“) byla použita jako teoretický základ pro konstrukci, rozvoj a následné doplňování WD-FAB. WD-FAB prošel od roku 2011 třemi fázemi vývoje: v letech 2011–2012 byly testovány 2 tisíce osob, po doplnění metody pak proběhlo v letech 2014–2015 další testování na souboru 3,7 tisíce osob, a po dalším doplnění v letech 2016–2017 na souboru 1 tisíce osob. Spolehlivost a opakovatelnost metody byla ověřována rovněž formou test-retest (v odstupu 7–10 dní). Uvedený postup byl zvolen proto, aby se ověřilo, zda měření přináší stejné výsledky u stejné testované osoby v čase. Testování bylo provedeno jak mezi žadateli o dávku z důvodu neschopnosti pracovat (dávku poskytovanou SSA), tak i na „obecném vzorku“ dospělých osob v USA. Metoda WD-FAB se na základě již proběhlého testování dále doplňuje a „kalibruje“, neboť na vypovídací schopnost testu má vliv řada faktorů, jako např. věk, pohlaví, původ, duševní kapacita a psychopatologie. Testování proběhlé v USA prokázalo spolehlivost výsledků testování i opakovaného testování. Kvalita získaných dat svědčí o tom, že WD-FAB lze použít k posuzování pracovní schopnosti jedince v souvislosti s řízením o dávku z důvodu pracovní neschopnosti.

POPIS METODY

WD-FAB jako metoda sebehodnocení staví na skutečnosti, že osobní a pracovní „fungování“ je spojeno s celkovými schopnostmi a je také ovlivněno osobnostními rysy. Testovací systém otázek a odpovědí propojuje schopnosti, disability a aktivity podle MKF, a poskytuje tak na základě sebehodnocení relevantní informace vypovídající o stavu pracovní schopnosti konkrétní osoby. Metoda je určena pro osoby ve věku 18–65 let.

Z informací o WD-FAB prezentovaných na workshopech vyplývá, že metoda má dvě části. Klientská dotazníková část obsahuje soubor otázek a k nim přiřazených odpovědí vztahujících se k běžným denním činnostem/aktivitám a faktorům významným pro práci. V současné době jde o soubor 300 otázek zaměřených na osm oblastí života a práce (domén podle MKF), jako jsou základní mobilita (mobilita horní a dolní části těla), jemná motorika, dopravní mobilita, komunikace, orientace, duševní kapacita (intelekt, paměť, myšlení a rozhodování), chování včetně emocí a nálad, které jsou blíže rozvedeny do konkrétních činností/aktivit podle MKF. Na fyzické a smyslové funkce je zaměřeno 135 otázek, na oblast duševního zdraví (duševních funkcí) 165 otázek. Z odpovědi na „hlavní aktivitu“ v dané oblasti se pak odvíjí volba další otázky/otázek. V souhrnu pak každý testovaný odpovídá zpravidla jen na 40–50 otázek. Testovaný používá v odpovědích na otázky pětistupňové hodnocení schopností a omezení a čtyřstupňové hodnocení frekvence výskytu „problému/potíží“. Sebehodnocení se provádí na PC (popř. testovaný může mít „asistenta“, který mu pomáhá) a trvá cca 20 min. Druhou částí metody WD-FAB jsou analýzy odpovědí testovaného. WD--FAB vyhodnocuje jednotlivé položky a odpovědi žadatele na otázky, a to podle významnosti pro pracovní schopnost. Výstupy z jednotlivých hodnocených oblastí/domén jsou vyjádřeny v diagramech (s určeným standardem) a individuální výsledky testování se promítají do diagramu formou procentní odchylky od standardu. Z významnosti odchylek v hodnocených skutečnostech se stanoví stav pracovní schopnosti testovaného.

ZÁVĚR

Jak ukazují dosavadní výsledky testování WD--FAB v USA, metoda umožňuje hodnocení funkcí spojených s realizací běžných denních aktivit, pracovních činností a schopností pracovat. Umožňuje tak identifikovat ty osoby, které jsou schopny pracovat nebo pracovat s určitým omezením, a ty, které nejsou schopny soustavně pracovat, i ty, které si počínají účelově. Mohla by být také přínosná pro hodnocení pracovní schopnosti jednotlivých osob ve vztahu ke zprostředkování zdravotně vhodného zaměstnání, poskytování pracovní rehabilitace, rekvalifikace k podpoře udržení nebo návratu na trh práce.

Posouzení spolehlivosti metody formou jejího testování v některých evropských zemích představuje další etapu ve vývoji a ověřování metody. Teprve poté může být přikročeno k rozhodnutí, zda bude možno WD-FAB použít v praxi SSA jako standardního nástroje při zjišťování pracovní schopnosti. Považuje se proto za potřebné informovat posudkovou veřejnost v České republice o WD-FAB, neboť Ministerstvo práce a sociálních věcí má zájem o překlad metodiky, aby mohlo posoudit vhodnost jejího eventuálního testování v ČR, popř. v budoucnu i možnosti implementace do některého systému sociálního zabezpečení.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Alena Zvoníková

Katedra posudkového lékařství IPVZ

Ruská 85

100 05 Praha 10

e-mail: posudkove@ipvz.cz