REORGANIZACE LÉKAŘSKÉ POSUDKOVÉ SLUŽBY V ROCE 2006

Souhrn

Od 1. 7. 2006 došlo k reorganizaci lékařské posudkové služby. Zdravotní stav pro účely pojistných systémů – pro nemocenské a důchodové pojištění – posuzují nadále lékaři působící ve struktuře ČSSZ, posuzování pro účely nepojistných systémů provádí nově vzniklá lékařská posudková služba úřadů práce. Jsou uvedeny kompetence nově vzniklé LPS, je představen nový systém posuzování zdravotního stavu na LPS ÚP.

Klíčová slova:
lékařská posudková služba – lékařská posudková služba úřadu práce – kmenový lékař úřadu práce – smluvní lékař – příspěvek na péči

Jak většina z kolegů pravděpodobně již zaznamenala, došlo od 1. 7. 2006 k zásadní změně v organizaci lékařské posudkové služby. Podrobná informace o tom byla uveřejněna v letošním dubnovém čísle časopisu České lékařské komory Tempus medicorum. V článku po stručné rekapitulaci proběhlých organizačních změn následuje seznámení se současnou situací v nově vzniklé posudkové službě úřadů práce.

Změny v lékařské posudkové službě od 1. 7. 2006

Do 30. 6. 2006 byla lékařská posudková služba rezortu práce a sociálních věcí jednotná a působila v první instanci na okresních správách sociálního zabezpečení (OSSZ), v hlavním městě Praze na Pražské správě sociálního zabezpečení (PSSZ). Lékaři posudkové služby první instance posuzovali zdravotní stav pro účely invalidity, bezmocnosti, dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dítěte, zda jde o dítě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, dále pro účely mimořádných výhod, státní sociální podpory, sociálních příspěvků, statusu osoby zdravotně znevýhodněné, zda si občan může zvýšit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu životní úroveň vlastní prací, zda občan v krátké době po uplynutí podpůrčí doby opět nabude pracovní schopnost, a to i k jinému zaměstnání (tzv. prodloužení nemocenských dávek).

Ve druhé instanci působí lékařská posudková služba na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR v posudkových komisích, které hodnotí zdravotní stav pro účely opravných prostředků, a dále na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), kde lékaři regionálních oddělení ČSSZ posuzují zdravotní stav pro účely odvolání proti rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti posudkovým lékařem první instance a odvolání proti zamítnutí žádosti o prodloužení nemocenských dávek.

Od 1. 7. 2006 došlo k rozdělení prvoinstanční lékařské posudkové služby. Posuzování zdravotního stavu pro účely pojistných systémů, to je pro nemocenské a důchodové pojištění, nadále vykonávají lékaři působící ve struktuře OSSZ a ČSSZ, které v těchto věcech rovněž rozhodují. Posuzování pro účely nepojistných systémů provádí od 1. 7. 2006 lékaři nově vzniklé lékařské posudkové služby úřadů práce (LPS ÚP).

Lékařská posudková služba úřadů práce

V kompetenci LPS ÚP je od 1. 7. 2006 posuzování zdravotního stavu a důsledků z něj vyplývajících pro tyto účely:

• Zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou (obdoba tzv. „ZPS“ z minulosti),
• dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte,
• zda si fyzická osoba může zvýšit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu životní úroveň vlastní prací,
• zda jde o osobu těžce zdravotně postiženou a druh a stupeň tohoto postižení pro účely mimořádných výhod,
• příspěvku na úpravu bytu,
• příspěvku na úhradu bezbariérového bytu nebo garáže,
• příspěvku na koupi, celkovou opravu a úpravu motorového vozidla,
• příspěvku na individuální dopravu,
• určení stupně zdravotního postižení pro účely dávek státní sociální podpory.

Od 1. 1. 2007 jsou kompetence LPS ÚP dále rozšířeny o posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, který nabývá tímto dnem účinnosti. Určení stupně závislosti je podkladem pro rozhodování o nároku na příspěvek na péči. Stanovení stupně závislosti pro účely příspěvku na péči nahradí dosavadní posuzování bezmocnosti a posuzování, zda jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči.

Tyto posudkové kategorie od 1. 1. 2007 zanikají, ale v případech řízení, která byla zahájena a pravomocně neskončena před 1. 1. 2007, dokončí posouzení posudkoví lékaři na OSSZ (PSSZ) podle dosavadních předpisů. Stejně tak se bude postupovat v případech, kdy bude třeba posoudit zdravotní stav pro účely zjištění bezmocnosti či dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dítěte vyžadujícího mimořádnou péči zpětně, to je před 1. 1. 2007. I zde budou posuzování nadále provádět posudkoví lékaři na OSSZ (PSSZ) podle předpisů platných do 31. 12. 2006.

LPS ÚP vypracovává posudky o zdravotním stavu jednak přímo pro úřady práce, jednak pro obecní úřady.

Úřady práce rozhodují, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou a dále o stupni zdravotního postižení pro účely dávek státní sociální podpory (mimo hlavní město Prahu – zde rozhodují úřady městských částí).

Obecní úřady podle míry svých pravomocí rozhodují ve věcech mimořádných výhod pro občany těžce zdravotně postižené, příspěvků na úpravu bytu, úhradu bezbariérového bytu a garáže, koupi, celkovou opravu a úpravu motorového vozidla a příspěvku na individuální dopravu, dále zda si fyzická osoba může zvýšit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu životní úroveň vlastní prací a od 1. 1. 2007 přibývá obcím s rozšířenou působností rozhodovací pravomoc o příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách.

Proti pravomocným rozhodnutím úřadů práce a obecních úřadů ve všech předmětech řízení, kde podkladový posudek vypracovává LPS ÚP, mohou oprávněné osoby podat odvolání. V odvolacím řízení podává posudek o zdravotním stavu posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí, jak tomu bylo i v minulosti.

Kmenoví lékaři úřadu práce

V České republice je celkem 77 úřadů práce, na každém ÚP je oddělení LPS. Lékařská místa na LPS ÚP byla obsazena jednak lékaři, kteří přešli delimitací z ČSSZ, jednak lékaři, kteří se sami o tuto práci ucházeli a prošli výběrovým řízením, vypsaným MPSV. Původně bylo plánováno na každé LPS ÚP 1 lékařské místo pro posudkového (tzv. kmenového) lékaře na plný pracovní úvazek, pouze na ÚP s vysokým zatížením bylo naplánováno více lékařských míst (v Praze 5 lékařských míst, v Brně, Karviné, Olomouci a Ostravě po 2 lékařských místech).

Vytíženost kmenových lékařů však byla v některých okresech tak vysoká, že od 1. 12. 2006 byl počet lékařských míst zvýšen o 30. V současné době je v Praze na LPS ÚP 6 lékařských míst, na dalších 33 ÚP po 2 lékařských místech.

Základním předpokladem pro výkon práce kmenového posudkového lékaře je atestace z posudkového lékařství. Posudková služba v ČR se však dlouhodobě potýká s nedostatkem odborníků v posudkovém lékařství, proto je v současnosti zájem i o lékaře s atestacemi z jiných lékařských oborů, kteří by se této práci chtěli věnovat. Podmínkou je, že v horizontu několika málo let si atestaci z posudkového lékařství doplní.

Smluvní lékaři

Se vznikem lékařské posudkové služby na úřadech práce je spojeno i zavedení vícestupňového posuzování zdravotního stavu. Tento systém, který úspěšně funguje v zahraničí (SRN, SR), je založen na spolupráci odborných lékařů rezortu zdravotnictví s lékaři rezortu práce a sociálních věcí.

Úřady práce navazují od 1. 7. 2006 smluvní vztahy s lékaři-specialisty z různých lékařských oborů. Zájem je zejména o odborníky z řad internistů, neurologů, ortopedů, chirurgů a traumatologů, psychiatrů, praktických lékařů pro děti a dorost, praktických lékařů pro dospělé, ale i o odborníky z užších oborů jako je oční lékařství, ORL, dermatovenerologie a dalších. V souvislosti s posuzováním stupně závislosti od 1. 1. 2007 je potřeba řady smluvních lékařů posílit, zejména o zkušené pediatry, geriatry a další lékaře se zkušenostmi v péči o staré a dlouhodobě nemocné pacienty (např. lékaře LDN apod.).

Smluvní lékaři (SML) vypracovávají s využitím své odbornosti a zkušeností podkladové posudky o zdravotním stavu občanů, které jim přidělí kmenový lékař. Posudkoví lékaři úřadu práce pak při souhlasu s jejich posudkem dokončí posuzovací proces doplněním výroku a odůvodněním. Tento systém by měl přispět ke zlepšení odborné kvality a objektivity při posuzování zdravotního stavu a při plném využití smluvních lékařů také k pružnějšímu fungování posudkové služby úřadů práce, která by bez jejich spoluúčasti nebyla schopna velký objem práce zvládnout.

Smluvní lékaři mohou při posuzování využívat buď vlastní prostory a zařízení, nebo prostory a vybavení, které pro ně jsou vyhrazeny na úřadech práce. Při přípravě podkladových materiálů k vypracování posudků a dalších úkonech jim budou k dispozici referentky LPS ÚP. Posuzované osoby mohou smluvní lékaři prostřednictvím referentky pozvat k vyšetření nebo mohou posoudit jejich zdravotní stav z dostatečné podkladové dokumentace v nepřítomnosti. Výsledek svého posouzení však ani osobě, kterou vyšetřili, nesdělují, protože nejde o konečný závěr, dokončení posudku provádí teprve kmenový posudkový lékař.

Odměna SML za vypracování jednoho podkladového posudku o zdravotním stavu činí v současné posudkové agendě 300 Kč. Posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči, které přibude od 1. ledna 2007, je časově i odborně náročnější, proto se za jeden vypracovaný podkladový posudek pro tyto účely počítá s odměnou 600 Kč.

U smluvních lékařů se nepředpokládá složení atestace z posudkového lékařství. Na podzim roku 2006 uspořádalo MPSV ČR pro pracující smluvní lékaře ÚP několik vstupních školení, která byla věnována základním principům při posuzování zdravotního stavu pro účely dávek a služeb sociální péče, státní sociální podpory a posuzování stupně závislosti pro účely zákona o sociálních službách. V r. 2007 plánujeme další školení v posudkové problematice pro nové smluvní lékaře. V případě zájmu ze strany spolupracujících smluvních lékařů by bylo možné uspořádat i další opakovací kurzy se zaměřením na specifické problémy v posuzování zdravotního stavu, uveřejnit zajímavé kazuistiky apod.

Zájemci o práci smluvních lékařů mohou získat bližší informace u ředitelů příslušných úřadů práce.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Libuše Kočvarová

Odbor posudkové služby

Oddělení řízení posudkové služby úřadů práce

MPSV

Na Poříčním právu 2

128 01 Praha 2