#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2023


Occupational diseases reported in the Czech Republic in 2023

A total of 7,001 cases of occupation-related diseases in 6,156 persons (4,960 women and 1,196 men) were reported in the Czech Republic in 2023. Of those, 6,937 were occupational diseases and 64 cases were given the status of “endangerment by an occupational disease”. The incidence of occupational diseases was 147.3 cases per 100,000 health-insured employees in the public sector. Most of the occupational diseases occurred in the Olomouc region (1,065 cases, i.e., 15.2%) and Pilsen region (1,059 cases, i.e. 15.1%). Most of the recognized cases occurred in the economic sector Q “Health and Social Care” (CZ-NACE Q86-88 – a total of 6,196 cases, i.e. 88.5%). COVID-19 (6,285 cases, i.e. 89.8%) was the most frequently reported occupational disease. However, about 96.6% of COVID-19 cases reported this year already occurred in 2020 and 2022. The carpal tunnel syndrome predominated among the cases reported as “endangerment by an occupational disease” (55 cases, i.e., 85.9%).

Keywords:

incidence – endangerment by occupational disease – trends in occupational diseases – occupational diseases


Autoři: Z. Fenclová 1,2;  D. Havlová 1;  M. Voříšková 1;  D. Pelclová 2;  V. Lipšová 1,2;  P. Urban
Působiště autorů: Státní zdravotní ústav, Praha Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Vedoucí: MUDr. Vladimíra Lipšová 1;  Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN, Praha Přednosta: prof. MUDr. Sergej Zacharov, Ph. D. 2
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2024; 104(1): 22-29
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

V roce 2023 bylo v České republice u 6156 osob (4960 žen a 1196 mužů) hlášeno celkem 7001 profesionálních onemocnění, z toho bylo 6937 nemocí z povolání a 64 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění představovala 147,3 případů na 100 tisíc nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru, vztaženo k prvnímu pololetí 2023. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Olomouckého kraje (1065, tj. 15,2 % případů) a z Plzeňského kraje (1059, tj. 15,1 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v Sekci ekonomické činnosti Q „zdravotní a sociální péče“ (CZ-NACE Q86-89 celkem 6196, tj. 88,5 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza COVID-19 (6285, tj. 89,8 % případů). Přitom 96,6 % onemocnění COVID-19 hlášených v tomto roce vzniklo již v letech 2020–2022. U ohrožení nemocí z povolání dominoval syndrom karpálního tunelu (55, tj. 85,9 % případů).

Klíčová slova:

incidence – nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – trendy vývoje nemocí z povolání

ÚVOD

Autoři předkládají informaci o vývoji situace v oblasti nemocí z povolání v České republice v roce 2023. Data o všech případech profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolání a ohrožení nemoci z povolání, uznaných v České republice, byla do Národního registru nemocí z povolání (dále NRNP) zasílána příslušnými Středisky nemocí z povolání.

 

METODIKA

Byla vyhodnocena data zaslaná do NRNP (zdroj ÚZIS ČR) o případech profesionálních onemocnění, které nabyly právní moci od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023. Podrobné údaje o počtu a složení profesionálních onemocnění hlášených v tomto období budou dostupné na internetových stránkách SZÚ (1).

 

VÝSLEDKY A DISKUZE

V roce 2023 bylo u 6156 pracovníků (4960 žen a 1196 mužů) diagnostikováno celkem 7001 profesionálních onemocnění, z toho bylo 6937 nemocí z povolání a 64 ohrožení nemocí z povolání. U 796 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění. U 752 osob byly uznány dvě nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. V těchto případech šlo nejčastěji o opakované covidové onemocnění. U 42 osob byly hlášeny v průběhu roku tři nemoci z povolání, u jedné osoby čtyři a u další osoby až sedm nemoci z povolání (zde šlo o kombinaci oboustranných artróz loktů a kolen, o rhizartrózu vlevo a o oboustranný syndrom karpálního tunelu způsobený prací s vibrujícími nástroji). Incidence profesionálních onemocnění byla 147,3 případů na 100 tisíc zaměstnanců v civilním sektoru pojištěných nemocensky podle zákona č. 187/2006 Sb., vztaženo k prvnímu pololetí 2023 (tab. 1).

Ve srovnání s rokem 2022 (1, 3) klesl v roce 2023 počet hlášených profesionálních onemocnění o 438 případů. Významný pokles onemocnění (o 409 případů) byl zaznamenán v kapitole V seznamu nemocí z povolání – Nemoci přenosné a parazitární (tab. 2).

Z hlediska regionálního rozložení bylo nejvíce profesionálních onemocnění hlášeno na území Olomouckého kraje (1065, tj. 15,2 % případů) a v kraji Plzeňském (1059, tj. 15,1 % případů). V 27 případech profesionální onemocnění vznikla při plnění pracovních úkolů v zahraničí.

 

Tab. 1 Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2014–2023

Rok

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

2023

Počet pacientů

1065

911

1051

1117

1034

950

952

5890

6996

6156

Nemoci z povolání

1214

1035

1242

1278

1222

1067

1035

5991

7383

6937

Ohrožení nemocí z povolání

36

57

55

92

60

78

77

52

56

64

Profesionální onemocnění celkem

1250

1092

1297

1370

1282

1145

1112

6043

7439

7001

Incidence na 100 tisíc pojištěnců

28,3

24,4

28,6

29,6

27,2

24,2

23,7

128,9

157,6

147,3*

*Počítáno na počet zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb. v prvním pololetí 2023.

 

 

Tab. 2 Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2023, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání

 

Kraj vzniku

Kapitola

 

Celkem

Změna proti roku 2022 (počet)

I

II

III

IV

V

VI

Olomoucký kraj

0

39

7

3

1016

0

1065

–400

Plzeňský kraj

0

20

19

17

1003

0

1059

+414

Moravskoslezský kraj

1

188

63

7

602

0

861

–116

Královéhradecký kraj

0

24

8

2

771

0

805

–6

Jihomoravský kraj

0

6

5

9

691

0

711

–195

Jihočeský kraj

0

37

2

6

616

1

662

+140

Liberecký kraj

0

7

1

2

365

0

375

+3

Pardubický kraj

0

16

0

2

317

0

335

–47

Hlavní město Praha

0

4

2

5

291

1

303

–13

Ústecký kraj

0

12

3

2

237

0

254

–92

Kraj Vysočina

0

9

2

5

205

0

221

–69

Zlínský kraj

0

15

1

2

124

0

142

–25

Středočeský kraj

0

15

10

4

92

0

121

–14

Karlovarský kraj

0

6

0

5

49

0

60

–26

mimo území ČR

0

1

0

0

26

0

27

+8

celkem

1

399

123

71

6405

2

7001

–438

změna proti roku 2022

–2

–30

–2

4

–409

1

–438

 

  1. – nemoci způsobené chemickými látkami
  2. – nemoci způsobené fyzikálními faktory
  3. – nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice
  4. – nemoci kožní
  5. – nemoci přenosné a parazitární
  6. – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

 

Při rozdělení profesionálních onemocnění podle Sekcí klasifikace ekonomických činností CZ-NACE jich bylo nejvíce uznáno u osob pracujících v Sekci Q – „Zdravotní a sociální péče“ (celkem 6196, tj. 88,58 % případů) a v Sekci C – „Zpracovatelský průmysl“ (celkem 353, tj. 5,0 % případů). Uvnitř Sekce C bylo nejvíce profesionálních onemocnění v Oddílu C29 – „Výroba motorových vozidel“ – celkem 68 případů.

V Sekci Q „Zdravotní a sociální péče“ byla diagnostikována zejména přenosná a parazitární onemocnění (celkem 6179 případů, z toho 6071krát šlo o COVID-19 a 92krát o svrab). Jiná profesionální onemocnění byla hlášena méně často – profesionální dermatózy 11krát, nemoci z přetěžování končetin celkem 6krát (šlo o dva případy syndromu karpálního tunelu a po jednom případu o lézi nervus ulnaris v oblasti lokte, radiální epikondylitidu, Morbus de Quervain a o skákavý palec).

U pracovníků v Oddílu C29 „Výroba motorových vozidel“ převažovala onemocnění z přetěžování končetin (47 případů), následovaly profesionální dermatózy (sedm případů), onemocnění periferních nervů z vibrací (sedm případů), asthma bronchiale (pět případů, z toho čtyři z různých lepidel a tmelů a jeden z diizokyanátů), dále po jednom případu alergická rýma z hydraulických olejů a azbestóza plic.

Z jednotlivých diagnóz byl nejčastěji hlášen COVID-19 – celkem 6285, tj. v 89,8 % případů, z toho 20 případů vzniklo v zahraničí. V sestupném pořadí následoval syndrom karpálního tunelu – 242 případů, kdy 139 případů bylo způsobeno přetěžováním horních končetin a 103 případů vzniklo při práci s vibrujícími nástroji. Následovala tato onemocnění: svrab (92 případů), uhlokopská pneumokonióza (65 případů), kontaktní alergická dermatitida (60 případů), artróza kloubů končetin (55 případů, z toho z přetěžování končetin 42krát a z vibrací 13krát), epikondylitida (35 případů), asthma bronchiale (25 případů). U ostatních diagnóz byl počet případů nižší nebo ojedinělý.

 

CHARAKTERISTIKA NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

Kapitola I – nemoci z povolání způsobené chemickými látkami

V roce 2023 nebyla hlášená žádná akutní ani chronická intoxikace. Byl ale uznán mnohočetný myelom u řidiče speciálních vozidel, který byl exponován agrochemikáliím v letech 1979–2019.

Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory

Fyzikální faktory vyvolaly u 259 osob celkem 336 nemocí z povolání. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 3.

Pod položkou 1, tj. nemoc způsobená ionizujícím zářením, byl u dvou bývalých pracovníků uranových dolů diagnostikován celkem 4krát bazaliom kůže. U jednoho vznikly v roce 2023 tři uvedené nádory. Tito pracovníci byli exponováni ionizujícímu záření v letech 1956–1987. Nejkratší doba latence byla u tohoto onemocnění 54 let a nejdelší 65 let.

Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (položka 4) byla hlášena jako nemoc z povolání u osmi pracovníků, kteří byli exponování nadměrnému hluku na pracovištích v různých profesích i odvětvích ekonomické činnosti.

Práce s vibrujícími nástroji (položky 6 až 8) způsobila u 59 pracovníků celkem 100 případů nemocí z povolání. Onemocněli zejména zámečníci (19krát) a brusiči kovů (11krát). V dalších profesích onemocněl jeden až devět pracovníků. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (položka 6) byl diagnostikován 4krát. Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací (položka 7) vzniklo 84krát, z toho syndrom karpálního tunelu byl zjištěn 80krát a poškození ulnárního nervu v oblasti lokte 4krát. Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z vibrací (položka 8) byly hlášeny celkem 12krát. Jednalo se o artrózu loketního kloubu (9krát), rhizartrózu (2krát) a jednou o artrózu zápěstí.

Nemoci z přetěžování končetin (položky 9 a 10) byly hlášeny u 179 osob celkem 224krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě motorových vozidel (44krát). Z mnoha profesí byli nejvíce zastoupeni operátoři výroby (48krát), montážní dělníci (13krát), prodavačky (12krát), zámečníci (11krát) a šičky (8krát).

 

 

Tab. 3 Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2023

Číslo a název položky

Počet

Muži/ ženy

Změna proti roku 2022 (počet)

Věk (roky)

Expozice (roky)

medián (rozmezí)

medián (rozmezí)

1

nemoc způsobená ionizujícím zářením

4

4/0

+1

74,0 (74–84)

15,0 (15,0–26,9)

4

percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem

8

8/0

+4

60,5 (43–66)

21,6 (0,18–39,0)

6

sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací

4

4/0

+2

53,5 (47–62)

18,0 (3,0–27,0)

7

nemoci periferních nervů horních končetin z vibrací

84

75/9

–34

53,0 (26–63)

7,4 (17d–35,5)

8

nemoci kostí a kloubů rukou, zápěstí nebo loktů z vibrací

12

12/0

–4

58,0 (45–60)

5,1 (1,6–15,0)

9

nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků, úponů svalů nebo kloubů z přetěžování končetin

110

36/74

+11

51,5 (32–61)

10,0 (0,33–40,9)

10

nemoci periferních nervů z přetěžování končetin

114

29/85

–18

49,0 (27–61)

5,0 (20d–30,0)

kapitola II celkem

336

168/168

–38

51,5 (26–84)

6,9 (17d–40,9)

 

Nemocí šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka 9) bylo hlášeno celkem 110 případů. Artróza kloubů končetin byla zaznamenána celkem 38krát, z toho rhizartróza 15krát, artróza drobných kloubů rukou 15krát, artróza akromioklavikulárního skloubení nebo ramenního kloubu 4krát, artróza kolenních kloubů a artróza loketních kloubů po dvou případech. Epikondylitida kosti pažní byla hlášena celkem 35krát, ve 31 případech šlo o epikondylitidu radiální a ve čtyřech případech o epikondylitidu ulnární. Morbus de Quervain byl uznán 14krát, burzitida v oblasti subakromiální 10krát a v oblasti olekranonu jednou, chronická tendosynovitida extenzorů prstů nebo předloktí 5krát, skákavý prst 4krát, impingement syndrom nebo syndrom rotátorové manžety 2krát a kapsulitida ramene jednou.

Případů nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka 10) bylo hlášeno celkem 114, z toho syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 107krát, profesionální léze ulnárního nervu v oblasti lokte vznikla 7krát.

Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

V rámci této kapitoly bylo u 119 osob hlášeno celkem 122 nemoci z povolání. Jejich přehled obsahuje tabulka 4.

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka 1) byly diagnostikovány celkem 71krát. Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů s typickými RTG znaky prašných změn (evidenční kód III.1.6 – celkem 59 případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (CZ-NACE B05-08 celkem 67 případů).

Onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobených prachem azbestu (položka 2) bylo diagnostikováno u 14 pracovníků celkem 15krát. Azbestóza (evidenční kód III. 2a) vznikla u dvou pracovníků, kteří byli azbestu exponováni v letech 1967–2003. Hyalinóza pleury s restriktivní ventilační poruchou (evidenční kód III. 2b) byla zaznamenána u dvou mužů, kteří byli vystaveni azbestovému prachu na pracovištích v letech 1963–1995. Mezoteliom pohrudnice (evidenční kód III. 2c) byl hlášen u deseti pracovníků exponovaných azbestu v letech 1967–1997 (doba latence byla v rozmezí 43–56 let, medián byl 46,5 let). Rakovina plic ve spojení s hyalinózou pleury (evidenční kód III. 2d) byla diagnostikována u jednoho pracovníka, který pracoval v riziku azbestu v letech 1966–1993 (doba latence zde byla 57 let). Rakovina plic z radioaktivních látek (položka 6) byla uznána u pracovníka, který byl exponován ionizujícímu záření v letech 1960–1992. Doba latence představovala 63 let.

Exogenní alergická alveolitida (položka 9) byla hlášena jednou, vyvolavatelem onemocnění byly diizokyanáty.

 

 

Tab. 4 Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2023

 

Položka – evidenční kód – diagnózy

 

Počet

Muži/ ženy

Změna proti

roku 2022 (počet)

Věk (roky)

Expozice (roky)

medián (rozmezí)

medián (rozmezí)

III.1.2

silikóza s typickými RTG znaky prašných změn

6

5/1

–7

60 (46–75)

26,5 (10,8–33,0)

III.1.5

pneumokonióza uhlokopů s přihlédnutím k dynamice vývoje onemocnění

1

1/0

–6

31

12,0

III.1.6

pneumokonióza uhlokopů s typickými RTG znaky prašných změn

59

59/0

+14

53 (37–75)

20,9 (5,5–36,4)

III.1.7

pneumokonióza uhlokopů komplikovaná

5

5/0

+2

59 (44–66)

13,7 (8,5–20,0)

Položka 1 – nemoci z oxidu křemičitého celkem

71

70/1

0

53 (31–75)

20,6 (5,5–36,4)

III.2a

azbestóza

2

2/0

+1

69–76

28,7–30,9

III.2b

hyalinóza pleury s restrikční poruchou

2

2/0

+2

72–85

12,0–30,5

III.2c

mezoteliom pohrudnice

10

9/1

+7

71 (60–76)

16,0 (7,0–44,9)

III.2d

rakovina plic ve spojení s hyalinózou pleury

1

1/0

–1

63

27,0

Položka 2 – nemoci z azbestového prachu celkem

15

14/1

+9

72 (60–85)

19,0 (7,0–44,9)

6

rakovina plic z radioaktivních látek

1

1/0

0

81

32,0

9

exogenní alergická alveolitida

1

1/0

–3

55

0,5

III.10.1

astma bronchiale

24

13/11

–14

47 (28–59)

6,0 (1,0–22,6)

III.10.2

alergická rinitida

5

2/3

+3

44 (37–49)

6,3 (4,2–10,0)

Položka 10 celkem

29

15/14

–11

46 (28–59)

6,0 (1,0–22,6)

12

rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s oxidem křemičitým

5

5/0

+5

68 (64–76)

19,1 (11,9–30,9)

Kapitola III celkem

122

106/16

–2

54 (28–85)

18,0 (0,5–44,9)

 

Profesionální asthma bronchiale nebo alergické onemocnění horních cest dýchacích (položka 10) bylo hlášeno celkem 29krát. Z toho asthma bronchiale (evidenční kód III.10.1) bylo diagnostikováno 24krát a alergická rhinitida (evidenční kód III.10.2) celkem 5krát. Pouze v 6,9 % případů bylo onemocnění způsobeno jen jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílelo více nox (2 až 5). Nejčastějším vyvolavatelem astmatu byla lepidla-tmely a diizokyanáty (15 a 11 případů). Ostatní alergeny (prach z pracoviště, mouky, skelný nebo jiný textilní prach, srst králíka, roztoči) se vyskytovaly méně často nebo ojediněle. Alergickou rýmu vyvolaly minerální oleje, prach z pracoviště, chladící kapalina, guma a ochranný krém na ruce.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka 12) vznikla u pěti pracovníků exponovaných uvedené noxe v letech 1965–2002. Doba latence zde byla v rozmezí 45–57 let, medián byl 54 let.

Kapitola IV – nemoci z povolání kožní

Kožních nemocí z povolání bylo hlášeno celkem 71 případů. Kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 60krát (z toho 2krát proteinová dermatitida, jednou airborne dermatitida) a iritační dermatitida 9krát. Quinckeho edém a akutní dermatitida po ozáření germicidní UV-C lampou byly zaznamenány po jednom případu. Postiženi byli zejména pracovníci při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZ-NACE C25 – celkem jedenáct případů) a zdravotničtí pracovníci (CZ-NACE Q86 – celkem devět případů). Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly plastické hmoty a ropné výrobky (tab. 5). Z plastických hmot se nejčastěji uplatnily epoxidy – celkem 13 případů. Ostatní noxy se objevily méně často nebo ojediněle, například latex 5krát a diizokyanáty 2krát.

Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární

V roce 2023 bylo hlášeno celkem 6405 případů nemocí přenosných a parazitárních (tab. 6), což bylo o 409 případů méně než v předchozím roce.

 

Tab. 5 Kapitola IV – nemoci z povolání kožní v roce 2023, rozdělení podle vyvolávajících nox

Evidenční kód a název noxy

Počet

Změna proti roku 2022 (počet)

IV.1.10

plastické hmoty

24

+9

IV.1.06

ropné výrobky

20

+2

IV.1.11

pryž a gumárenské chemikálie

14

+3

IV.1.04

čistící a kosmetické přípravky

9

–4

IV.1.13

organické barvy

9

+7

IV.1.17

ostatní organické chemické látky

8

–9

IV.1.15

dezinfekční prostředky

5

+1

IV.1.18

rostliny a potraviny

4

+3

IV.1.09

kovy, metaloidy a jejich sloučeniny

3

+1

IV.1.05

organická rozpouštědla

3

+1

IV.1.20

fyzikální faktory kromě ionizujícího záření

2

+2

IV.1.08

nikl a jeho slitiny

1

–3

IV.1.07

chrom a jeho sloučeniny

1

0

IV.1.14

léčiva

0

–1

IV.1.03

kyseliny

0

0

IV.1.16

insekticidní látky a agrochemikálie

0

0

IV.1.01

alkálie

0

0

IV.1.02

cement

0

0

IV.1.12

dehet a jeho deriváty

0

0

IV.1.19

jiné biologické látky

0

0

celkem počet nox

103

+12

kapitola IV celkem

71

+4

muži/ženy

36/35

věk – medián (rozmezí)

44 (19–60) roků

expozice – medián (rozmezí)

2,8 (0,06–35,2) roků

Protože u některých případů kožních nemocí z povolání bylo uvedeno několik vyvolávajících nox, je celkový počet výskytů nox větší než počet případů hlášených onemocnění.

 

Nemoci přenosné a parazitární s přenosem z člověka na člověka (položka 1) byly hlášeny celkem 6374krát. V 6179, tj. v 96,9 % případech onemocněli pracovníci poskytující „Zdravotní nebo sociální péči“ – CZ-NACE Q86-88. V dalších odvětvích ekonomické činnosti onemocnělo jeden až 174 pracovníků, nejvíce v odvětví „Vzdělávání“ – CZ-NACE P85.

Onemocnění COVID-19 bylo uznáno jako nemoc z povolání celkem 6265krát, z toho 651 osob prodělalo toto onemocnění v období březen 2020 až srpen 2023 celkem 2krát a 32 osob dokonce 3krát. Většina hlášených onemocnění v roce 2023 vznikla již v předchozích 3 letech – v roce 2022 to bylo až 47,8 % případů a v letech 2021 a 2020 to bylo 23,4 % a 25,4 % případů.

Onemocněli zejména pracovníci v odvětví CZ-NACE Q86-88 „Zdravotní a sociální péče“ (celkem 6071, tj. 96,9 % případů). V dalších devět odvětvích ekonomické činnosti onemocnělo COVID-19 celkem 194 pracovníků. Nejčastěji šlo o pracovníky v CZ-NACE P85 – Vzdělávání (174 případů). Zde byli postiženi zejména učitelé mateřských a základních škol (98krát), dále ředitelé mateřských škol (21krát), asistenti pedagoga (19krát), vychovatelky (12krát), speciální pedagogové (10krát), učitelé odborných předmětů (6krát), uklízečky (6krát), kuchařka a administrativní pracovnice po jednom případu. Ze zbylých osmi odvětví ekonomické činnosti byli postiženi vojáci z povolání a zdravotní sestry (po čtyřech případech), řidiči sanitních vozů, uklízečky, strážníci městské policie (po dvou případech) a po jednom případu pak farmaceut, sanitářka, pomocná kuchařka, sociální pracovník, inspektor policie, vychovatel ve vězeňství a strážný.

Ve zdravotnictví a v sociálních službách onemocněly COVID-19 nejčastěji zdravotní sestry (2749, tj. 43,9 % případů), sanitáři-ošetřovatelé (840, tj. 13,4 % případů), dále lékaři (732, tj. 11,7 % případů), pracovníci sociálních služeb a pracovníci přímé obslužné péče (celkem 582, tj. 9,3 % případů), záchranáři a řidiči zdravotnické záchranné služby (celkem 311, tj. 5,0 % případů). V dalších jednotlivých profesích bylo postiženo 62 až 158 osob. V sestupném pořadí šlo zejména o uklízečky, fyzioterapeuty-ergoterapeuty nebo maséry-lázeňské, RTG asistenty-laboranty-techniky, zdravotní laboranty nebo jiné laboranty, porodní asistentky, referenty nebo jiné administrativní – dokumentační nebo další THP pracovníky. Ojediněle nebo v počtu do 36 případů v sestupném pořadí onemocněli také řidiči dopravy nemocných a raněných, dělníci ve zdravotnictví (údržbáři, elektrikáři, instalatéři, elektromechanik, truhlář, topič, topenář, pomocný a manipulační dělník), vojáci pracující jako výpomoc ve zdravotnických nebo sociálních zařízeních, pracovníci prádelen, zdravotní asistenti, farmaceuti, zubní lékaři, zubní asistentky-technici, aktivizační pracovnice, kuchaři, biomedicínští technici, ředitelé domovů sociálních služeb a seniorů, nutriční terapeuti, kliničtí logopedi a psychologové, odborní pracovníci ochrany a podpory veřejného zdraví, revizní technici, výzkumní pracovníci, ekonomové, dispečeři dopravy, řidiči vozu na likvidaci infekčního odpadu, pracovníci ostrahy nebo ochranky, dále jedna vychovatelka a jeden informační průvodce pacientů.

 

Tab. 6 Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2023

Číslo položky – evidenční kód/diagnóza

Počet

Změna proti roku 2022 (počet)

Položka 1 – nemoci přenosné a parazitární s přenosem z člověka na člověka

6374

–416

45

COVID-19

6265

–472

9

svrab

92

+51

21

virová keratokonjunktivitida

6

+1

12

herpes zoster

2

+1

17

infekce kůže a podkožního vaziva

2

+2

1

virová hepatitida typ C

1

+1

2

tuberkulóza plic

1

0

18

chřipka typ A

1

+1

22

Legionářská nemoc

1

0

29

klostridiová střevní infekce

1

0

33

rotavirová enteritida

1

0

34

dávivý kašel

1

–1

Položka 2 – nemoci přenosné ze zvířat na člověka

5

–4

11

Lymeská nemoc

3

–2

5

leptospiróza

2

+1

Položka 3 – nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí

26

+11

36

COVID-19

20

+9

5

malárie

4

+2

23

salmonelóza

1

0

2

giardióza

1

+1

Kapitola V celkem

6405

–409

muži/ženy

984/5421

 

věk – medián (rozmezí)

46 (18–85)

roků

 

Ve většině případů probíhal COVID-19 pod klinickým obrazem virózy s chřipkovými příznaky nebo se zánětem horních dýchacích cest. Ve 171 případech byla uvedena virová pneumonie, ve třech případech došlo k úmrtí pro respirační selhání. Z vedlejších příznaků byla nejčastěji zastoupena změna čichu (406krát), změna chuti (333krát), dále dyspeptické obtíže (136krát), vertigo (18krát), kožní vyrážka (7krát), plicní embolie (6krát), žilní trombóza (5krát), tinnitus (4krát), arytmie (4krát), myokarditida (3krát), úzkostně depresivní syndrom (3krát). Po jednom případu se objevily parestezie končetin, perikarditida, akutní koronární syndrom, těžká trombocytopenie a zánět trojklaného nervu.

Svrab byl uznán za nemoc z povolání pouze v odvětví ekonomické činnosti CZ-NACE Q86-88 „Zdravotní a sociální péče“, a to 92krát. Nejčastěji vznikl u pracovníků v domovech sociálních služeb a domovech pro seniory (celkem 26 případů). Onemocněly zejména zdravotní sestry (37krát), sanitáři-ošetřovatelé (25krát), pracovnice přímé obslužné péče-pečovatelky (16krát), pracovnice sociálních služeb (7krát), fyzioterapeuti (4krát) a dále po jednom případu záchranář, řidič sanitního vozu a lékař.

Adenovirová epidemická keratokonjuktivitida byla diagnostikována u čtyř lékařů a u dvou sester na očním oddělení. Herpes zoster vznikl u dvou zdravotních sester, impetigo u pracovníka sociálních služeb a u zdravotní sestry. Po jednom případu vznikla chronická hepatitida typu C u chirurga, tuberkulóza plic u soudního lékaře, chřipka typu A u sanitáře, klostridiová i rotavirová enteritida u zdravotních sester, černý kašel u zdravotnického záchranáře a Legionářská nemoc u zámečníka.

Antropozoonóz (položka 2) bylo hlášeno celkem pět případů. Lymeská nemoc vznikla 3krát a leptospiróza 2krát.

V rámci položky 3, nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí, bylo uznáno jako nemoc z povolání celkem 26 onemocnění z pěti států. Až na jeden případ, kdy onemocněl počítačový programátor giardiózou v Etiopii, se ve všech dalších případech jednalo o vojáky z povolání. COVID19 získali vojáci působící na Mali (16krát), v Afghánistánu a v Kosovské republice (po dvou případech). Malárie vznikla 2krát ve Středoafrické republice a 2krát na Mali. Salmonelóza byla diagnostikována jednou na Mali.

VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli Profesionální poškození hlasivek (těžká fonastenie a nedomykavost hlasivek) bylo diagnostikováno u jednoho učitele základní školy a u jednoho učitele gymnázia po 26 a po 4,6 letech práce, při které nadměrně zatěžovali hlasový aparát.

OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

V roce 2023 bylo ohrožení nemocí z povolání diagnostikováno u 41 mužů a 23 žen celkem 64krát. Jejich přehled podle jednotlivých evidenčních kódů uvádí tabulka 7.

Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji hlášeno z kraje Moravskoslezského, a to 33krát, tj. 51,6 % případů). V dalších jedenácti krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v jednom až osmi případech, jednou vzniklo při práci tuneláře ve Spolkové republice Německo.

 

Tab. 7 Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2023

 

Evidenční kód – diagnóza

 

Počet

Muži/ ženy

Změna proti roku 2022 (počet)

Věk (roky)

Expozice (roky)

medián (rozmezí)

medián (rozmezí)

II.4

percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem

1

1/0

–2

55,0

32,9

II.6

sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací

2

2/0

+2

51,0–62,0

9,3–27,0

II.7

nemoci periferních nervů horních končetin z vibrací

23

22/1

+3

52,0 (33,0–61,0)

7,0 (0,5–30,5)

II.8

nemoci kostí a kloubů z práce s vibrujícími nástroji

1

1/0

0

57,0

3,08

II.9

nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků, úponů svalů a kloubů z přetěžování končetin

4

2/2

–2

54,5 (52,0–61,0)

3,0 (0,83–18,0)

II.10

nemoci periferních nervů z přetěžování končetin

32

13/19

+7

50,0 (29,0–61,0)

1,4 (17d–39,3)

III.10.1

asthma bronchiale

1

0/1

0

49,0

3,76

celkem

64

41/23

+8

52,0 (29,0–62,0)

4,4 (17d–39,3)

d – dny

 

Postiženi byli pracovníci v 22 odvětvích ekonomické činnosti v počtu jeden až 16 případů, nejvíce pracovníků onemocnělo při těžbě a úpravě uhlí (CZ-NACE B05). Nejčastěji bylo zaznamenáno poškození periferních nervů při práci s přetěžováním končetin a při práci s vibrujícími nástroji (evidenční kód II.10 a II.7 – celkem 32, resp. 23 případů). Šlo o lehký syndrom karpálního tunelu.

 

ZÁVĚR

V roce 2023 byl v České republice ve srovnání s předchozím rokem zaznamenán pokles hlášených profesionálních onemocnění o 5,9 % případů. Dominujícím onemocněním byl opět COVID-19. Případy, které vznikly od 2. ledna 2023 do 10. října 2023, byly zastoupeny jen v 6,1 % případů. Zbytek hlášených profesionálních onemocnění v roce 2023 vznikl již předchozích letech. Je to způsobeno zejména tím, že interval mezi vznikem onemocnění a jeho uznáním za nemoc z povolání je relativně dlouhý – až několik měsíců. Střediska nemocí z povolání i pracovníci krajských hygienických stanic vyřizují od roku 2021 (především v důsledku proběhlé covidové epidemie) velmi vysoké počty žádostí o nemoc z povolání, což prodlužuje interval vyřízení těchto žádostí. Velké množství covidových onemocnění vzniklých v letech 2020-2023 je ještě stále v procesu posuzování a budou hlášeny nejdříve v roce 2024. V dalším období očekáváme také nárůst covidových onemocnění u pracovníků škol, kteří žádají o nemoc z povolání stále častěji.

Od ledna 2023, kdy vstoupila v platnost nová položka č. 11 kapitoly II, Seznamu nemocí z povolání, tj. chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací (2), nebylo dosud uznáno za nemoc z povolání žádné onemocnění bederní páteře. Jen několik málo případů je v současné době v procesu měření a posuzování expozice krajskými hygienickými stanicemi. Nízké počty jsou způsobeny velmi přísnými klinickými podmínkami, kdy jednou nezbytných předběžných podmínek, kromě těžkých nálezů na EMG a magnetické rezonanci, je i trvání pracovní neschopnosti pro tuto diagnózu alespoň 12 měsíců během posledních 3 let výkonu tzv. rizikové práce s přetěžováním bederní páteře.

Podpořeno MZ ČR – RVO (Státní zdravotní ústav – SZÚ, IČ 75010330).

Konflikt zájmů: žádný.


Zdroje
  1. Státní zdravotní ústav. Nemoci z povolání v České republice [online]. Dostupné z: http://www.szu.cz/publikace/data/nemo ci-z-povolani-a-ohrozeni-nemoci-z-povolani-v-české-republice [cit. 2024-02-20].
  2. Vláda ČR. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů [online]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-290 [cit. 202402-20].
  3. Fenclová Z, Urban P, Pelclová D, a kol. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2022. Prakt. Lék. 2023; 103(2): 63–70.

adresa pro korespondenci:
MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.
Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN
Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2
e-mail:
zdenka.fenclova@lf1.cuni.cz

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 1

2024 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Svět praktické medicíny 3/2024 (znalostní test z časopisu)
nový kurz

Kardiologické projevy hypereozinofilií
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
Autoři: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Závislosti moderní doby – digitální závislosti a hypnotika
Autoři: MUDr. Vladimír Kmoch

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#