Světový den srdce do třetího desetiletí
Autoři:
J. Novák
Vyšlo v časopise:
Prakt. Lék. 2021; 101(4): 222-225
Kategorie:
Aktuality/historie
Kardiovaskulární onemocnění jsou příčinou téměř poloviny úmrtí v Evropě – ročně to znamená okolo 4 milionů úmrtí. Přitom náklady na léčbu v EU ročně dosahují 200 miliard Eur. Hlavní příčinou těchto chorob je ateroskleróza vedoucí k postupnému zužování tepen a následné nedokrevnosti různých orgánů.
Světová federace srdce (WHF – World Heart Federation) spolu se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) každoročně pořádají Světový den srdce, do nějž se zapojuje více než 100 zemí celého světa. Poprvé byl Světový den srdce vyhlášen v roce 2000, loni tedy tento den vstoupil do svého třetího decénia. Jeho hlavní cíl zůstává stejný – zvýšení povědomí o kardiovaskulárních chorobách. Ačkoliv je možné tyto choroby léčit a preventivními opatřeními jim předejít, každoročně na ně na celém světě zemře téměř 18 milionů lidí. Předpokládá se dokonce, že v roce 2030 zemře na kardiovaskulární onemocnění okolo 24 milionů lidí – zejména na srdeční infarkt a mozkovou mrtvici.
Lidé se prostřednictvím akcí konaných v rámci tohoto dne dozvědí o preventivních opatřeních, která riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění snižují. V jednotlivých zemích jsou členy a partnery Světové federace srdce pořádány přednášky a projekce, koncerty, běhy či jiné sportovní akce. Světový den srdce je dobrou příležitostí jak se začít správně starat o své srdce, o své zdraví.
Návrh koncepce péče o nemocné s kardiovaskulárními chorobami v České republice vypracovala Česká kardiologická společnost ve spolupráci s Českou společností kardiovaskulární chirurgie. Mortalita na kardiovaskulární choroby je v České republice zhruba 600 úmrtí ročně na 100 000 obyvatel. Na tyto choroby u nás připadalo ještě nedávno více než 50 % úmrtí (přesně 55,1 % v roce 1998), tedy více než na všechny ostatní choroby dohromady. V současnosti je to okolo 44 % (v roce 2018). Významný podíl na tomto poklesu má výrazné zlepšení možností prevence a léčby v kardiologii. Zásadní roli má zavedení invazivního způsobu léčby akutního infarktu myokardu a na něj navazující farmakoterapie. V České republice byla jako v první zemi na světě otevřena síť 22 invazivních kardiologických pracovišť, která mají službu 365 dní v roce, 24 hodin denně (1). Závažná kardiovaskulární morbidita vyjádřená počtem hospitalizací pro kardiovaskulární choroby je v České republice také vysoká (více než 50 % všech hospitalizací na interních odděleních nemocnic) a stále narůstá (9). Nárůst hospitalizací z kardiovaskulárních důvodů činí za posledních 10 let 25 %. Srdeční infarkt je nejčastější příčinou smrti a invalidity mužů v produktivním věku.
Často bývá zdůrazňováno, že primární prevence je prioritou zdravotní politiky státu. Zásadním principem je změna nevhodného životního stylu. Vzdělávání populace hraje rozhodující roli. V hromadných sdělovacích prostředcích (televize, rozhlas, tiskoviny) je nutné pravidelně a mnohem intenzivněji a častěji než dosud informovat o příčinách srdečních chorob a o tom jak jim nejlépe předcházet. Je nutné též informovat o příznacích život ohrožujících onemocnění a o tom jak v takových případech postupovat. Vzdělávání obyvatelstva a celá oblast primární prevence by měly být organizovány ve spolupráci s odbornými společnostmi.
Primární prevence je zaměřena na omezení kuřáckých návyků v populaci, ovlivnění stravovacích návyků, podporu vyšší pohybové aktivity, monitorování výskytu kardiovaskulárních rizik a chorob, celkové i kardiovaskulární morbidity a mortality a na podporu výzkumu zaměřeného na prevenci. Sekundární prevence spočívá v dodržování zásad rozdělených na opatření režimová a opatření vedoucí k redukci rizikových faktorů jejich léčbou. Mezi režimová opatření patří především zanechání kouření, změna stravovacích návyků, redukce tělesné hmotnosti a zvýšení pohybové aktivity. Na uplatňování zásad sekundární prevence a racionální farmakoterapie se podílejí všechny složky kardiologické péče.
Jedním z témat Světového dne zdraví bylo např. „Jeden svět, jeden domov, jedno srdce“. Celosvětová kampaň nabádala ženy a děti, aby se staraly o zdraví svého vlastního srdce i srdce ostatních členů rodiny tak, že podniknou zásadní kroky ke snížení rizika oběhových chorob, tj., budou volit zdravější stravu, zvýší svoji fyzickou aktivitu, přestanou kouřit a zjistí své osobní riziko. „Lidé na celém světě mohou prožít delší a lepší život, když si osvojí kroky, které pomáhají předcházet kardiovaskulárním onemocněním, jako je ischemická choroba srdeční nebo ischemická mozková příhoda.“
Od devadesátých let 20. století v České republice celková úmrtnost klesá a výrazně se prodlužuje doba dožití u mužů i žen. Celková úmrtnost se mezi lety 1990 a 2018 snížila o 12,5 %, ze 129 000 na 113 000. Největší měrou se na tom podílí snižování úmrtnosti v důsledku kardiovaskulárních onemocnění (KVO), hlavně ischemické choroby srdeční a cévních mozkových příhod, a zhoubných nádorů (11, 14). Svou roli sehrávají především úspěchy v léčbě akutních kardiovaskulárních příhod (zejména infarktů myokardu) a inovativní farmakoterapie, podstatně méně změny životního stylu. Na druhé straně se však prodloužila doba prožitá v nemoci. Počet let prožitých ve zdraví se za posledních 50 let prakticky nezměnil (3), u mužů dokonce o 0,6 roku klesl. Dlouhodobě se pohybuje okolo 61–62 let, další léta už nás většinou trápí nějaké zdravotní problémy, muže v průměru celých 15 let, ženy ještě o pár let déle. Úmrtnost na KVO u nás zůstává přibližně dvakrát vyšší než ve „starých“ evropských zemích (míněny země E15), třebaže mezi státy bývalého východního bloku jsme dosáhli největšího pokroku (1, 8).
Statistické údaje vztahujících se k životnímu stylu obyvatel České republiky svědčí o tom, že máme v mnoha směrech značné rezervy. Prevalence kouření osob starších 15 let byla u nás jedna z nejvyšších v Evropě: 37 % mužů a 29 % žen. Na jednoho kuřáka připadalo 2428 cigaret ročně, třetí nejvyšší počet v Evropě. Čtyřicet devět procent dospělých má nadváhu, 26 % je obézních. Mezi „fattest countries“ zaujímá Česká republika v Evropě 7. místo. Se 143 litry piva na osobu se můžeme „pyšnit“ přesvědčivým světovým prvenstvím. K tomu ještě můžeme připočíst 21 litrů vína na osobu a spolu s lihovinami se dostaneme na roční spotřebu téměř 10 až 14 litrů čistého alkoholu, podle různých statistických zdrojů. Roční spotřeba cukru na osobu, dosahující 35–38 kg, je téměř dvojnásobná ve srovnání s doporučeními WHO. Ve věku 25–64 let trpí hypertenzní chorobou 40 % osob, ve věku 55–64 let to je dokonce 72 % mužů a 64 % žen. Prevalence diabetu byla v České republice v roce 2019 – 10,2 % a dále roste, brzy bude u nás touto nemocí trpět každý devátý člověk (2). Podle studie EHES 2014 se nějaké formě sportovní aktivity týdně vůbec nevěnuje 59 % dospělé populace (10) a doporučení WHO týkající se pohybové aktivity (17) splňuje jen 7 % populace. Není divu, že charakteristika „typického Čecha“ podávaná ironicky (a kriticky) některými periodiky zní: „břichatý kuřák, ale zaměstnaný“ (13).
V závěrech rozsáhlé studie na více než 4000 vyšetřených obou pohlaví, kterou provedli LaMonte et al. (12), se praví: „Vyšší kardiorespirační zdatnost významně snižuje pravděpodobnost klinicky relevantních rizikových faktorů ICHS u mužů i žen. Zjistili jsme, že muži i ženy s nízkou kardiorespirační zdatností mají 3–6krát větší pravděpodobnost výskytu těchto rizikových faktorů ve srovnání s jejich protějšky s vysokou zdatností. Kardiorespirační zdatnost významně a příznivě koreluje s rizikovými faktory ICHS nezávisle na věku, procentu tělesného tuku a rodinné anamnéze ICHS. Tato zjištění posilují současná doporučení v oblasti veřejného zdraví, obhajující význam pohybové aktivity a zvýšení kardiorespirační zdatnosti v primární a sekundární prevenci ICHS.”
Ve studii zahrnující 3000 mužů zjistili Cooper et al. (6) významný inverzní vztah mezi úrovní tělesné zdatnosti a klidovou srdeční frekvencí, tělesnou hmotností, procentem tělesného tuku, sérovými hladinami cholesterolu a triglyceridů, glykemií a systolickým krevním tlakem. S úrovní tělesné kondice přímo souvisela i hodnota usilovné vitální kapacity plic.
Česká kardiologická společnost (ČKS) chce za spolupráce praktických lékařů na vzorku 5000 pacientů zjistit, jakým způsobem by se dalo nejlépe předcházet kardiovaskulárním nemocem v české populaci. K tomu má posloužit pilotní program efektivní kardiovaskulární prevence a následně i národní registr kardiovaskulárních onemocnění. „Za cíl si dáváme snížit do 10 let kardiovaskulární mortalitu o 5 % a rehospitalizaci pro dekompenzaci chronických kardiovaskulárních onemocnění o 10 %,“ řekl přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci a předseda výboru ČKS profesor Miloš Táborský na sympoziu Prague Prevention 2019. V Česku se jen velmi pozvolna daří u lidí změnit jejich životní styl – nedaří se redukovat počet kuřáků v populaci, přibývá osob trpících diabetem II. typu (až 80 % diabetiků umírá na nemoci oběhové soustavy) a roste podíl obézních osob v populaci, což se týká i dětí. To je také důvodem pro vznik národního programu kardiovaskulární prevence (5).
V květnu 2012 se představitelé vlád zavázali snížit do roku 2025 celosvětovou úmrtnost na nepřenosné nemoci (NCD) o 25 %. Světový den srdce představuje platformu jak se sjednotit v úsilí proti chorobám krevního oběhu a jak snížit celosvětovou zátěž, kterou tyto choroby představují. Tento den je příležitostí jak informovat celou populaci o tom, že kardiovaskulární onemocnění si každoročně vyžádají okolo 18 milionů životů, a jaké kroky podniknout, aby se tato hrozivá bilance zmírnila. Má ukázat, že rizikové faktory nezdravého životního stylu, jakými jsou především kouření, nezdravá strava a nedostatek pohybové aktivity, mají za následek až 80 % předčasných úmrtí na tyto choroby (18).
Nevíme, jakým směrem bude v budoucnu pokračovat současná koronavirová pandemie, ale je zcela zřejmé, že péče o srdce je nyní důležitější než kdy jindy. V době COVID-19 čelí pacienti s kardiovaskulárními chorobami dvojnásobnému riziku. Nejenže jim hrozí, že se u nich vyvinou těžké formy virového onemocnění, ale mnozí se také obávají návštěvy zdravotnických zařízení s odůvodněním, že se zde zvyšuje riziko nákazy. Významným rizikem byla i pohybová nečinnost, související s protiepidemickými opatřeními, mezi něž patří i dočasná karanténa. U sportující populace je pravidelná pohybová aktivita o střední intenzitě faktorem podporujícím imunitní systém a snižujícím pravděpodobnost závažnějšího průběhu infektů, včetně COVID-19. Intenzivní pohybová aktivita, která je nezbytnou součástí sportovního tréninku mnoha sportovců vysoké výkonnostní úrovně, vede k mírné imunosupresi a zvyšuje riziko výskytu infekčního onemocnění. Pohybová aktivita během akutního infektu zvyšuje replikaci viru v buňkách včetně myokardu a tím i riziko komplikací, včetně myokarditidy a náhlé smrti (16). Doporučení jak postupovat v případech COVID pozitivních sportovců při návratu ke sportovní přípravě, zpracovala expertní skupina tělovýchovných lékařů a jsou uvedena na webových stránkách ČSTL (16). Snaží se shrnout současné názory na návrat ke sportu a poskytnout vodítko pro posuzujícího lékaře.
Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030 (19) konstatuje, že v populaci ČR přibývá osob, které se nacházejí v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu. Ačkoliv hlavním faktorem zvyšujícím nemocnost obyvatelstva je demografické stárnutí, velký podíl má i špatný životní styl a silný vliv rizikových faktorů u všech skupin obyvatel, včetně dětí a mladistvých. Klíčovou součástí zdravotních politik musí být také zvyšování zdravotní gramotnosti tak, aby lidé správně chápali zdravotnické informace a činili správná rozhodnutí o svém zdraví a čerpané zdravotní péči. Úmrtnost na preventabilní onemocnění je v České republice zřetelně vyšší, než je průměr EU, a to se projevuje na nižší průměrné délce života a stagnaci jejího růstu v posledních letech. Snížit úmrtnost na kardiovaskulární choroby v příštích 10 letech o 5 % je proto cíl ambiciózní, nikoliv však nereálný (4).
Světový den srdce se poprvé konal v roce 2000. Letos se konal 29. září. Heslem prvního Světového dne srdce bylo „Physical activity“. Loni se k problému špatného životního stylu vrátilo heslo „Use heart to beat heart disease“ (Použijte srdce k překonání srdeční choroby) (7). V souvislosti s koronavirovou pandemii WHF ještě doplnila „Use Heart to Beat CVD”, s poselstvím „In the time of COVID-19, taking care of your heart is more important than ever before” (V době COVID-19 je péče o vaše srdce důležitější než kdykoliv předtím). I letošní heslo upozorňuje, abychom své srdce nenechávali příliš lenošit: „Use heart… today, tomorrow and every day” (Rozpohybuj srdce dnes, zítra a každý den).
Lze snadno spočítat, že během 70 let života srdce bez přestání provede asi dvě a půl miliardy stahů. Za tu dobu vypudí do krevního oběhu asi jeden a půl milionu kubíků litrů krve, u mužů o něco více než u žen. Do značné míry záleží na každém, zda těch kubíků bude v dalších létech života ještě podstatně více.
MUDr. Jaroslav Novák, Ph.D.
Ústav sportovní medicíny a aktivního zdraví LF UK, Plzeň
Zdroje
1. AIFP. Úmrtnost na nemoci srdce a cév klesla. Pomáhají léky nebo invazivní léčba infarktu, pokulhává ale následná péče [online]. Dostupné z: https://www.aifp.cz/cs/umrtnost-na-nemoci-srdce- a-cev-klesla-pomahaji-lek/ [cit. 2021-08-03].
2. AIFP. Za dvacet let bude mít diabetes každý devátý člověk. Léčba se posouvá. Už dnes ji lékaři vybírají pacientům na míru [online]. Dostupné z: https://www.aifp.cz/cs/za-dvacet-let-bude- mit-diabetes-kazdy-devaty-clove/ [cit. 2021-08-03].
3. Boček J, Hlaváčová V. Délka zdravého života Čechů za 50 let téměř nevzrostla. Vážná nemoc je potká po šedesátce [online]. iRozhlas 25. 7. 2019. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/ zpravy-domov/delka-doziti-zdravi-alkohol-cigarety-obezita_ 1907250600_jab [cit. 2021-08-03].
4. Böhmová O. ČKS: Do deseti let chceme o pět procent snížit mortalitu na kardiovaskulární choroby. Pomůže program prevence a registr. Zdravotnický deník 30. 1. 2019 [online]. Dostupné z: https://www.zdravotnickydenik.cz/2019/01/ cks-deseti-let-chceme-pet-procent-snizit-mortalitu-kardiovaskularni- choroby-pomuze-program-prevence-registr/ [cit. 2021-08-03].
5. Česká kardiologická společnost. Národní kardiovaskulární program. 12. 12. 2012 [online]. Dostupné z: https://www. kardio-cz.cz/data/clanek/604/dokumenty/narodni-kardiovaskularni- program.pdf [cit. 2021-08-03].
6. Cooper KH, Pollock ML, Martin RP, et al. Physical fitness levels vs selected coronary risk factors. A cross-sectional study. JAMA 1976; 236(2): 166–169.
7. Hindustan Times, Delhi. World Heart Day 2020: History, significance and theme [online]. Dostupné z: https://www.hindustantimes.com/ health/world-heart-day-2020-use-heart-to-beat-cardiovasculardiseases/ story-AGxoBksNiqrOX4UbqTLWIP.html [cit. 2021-08-03].
8. Kubínová R. Zdravotní stav české populace. Výsledky EHES Studie 2014. Praha: SZÚ 2016 [online]. Dostupné z: http:// www.szu.cz/ehes2014 [cit. 2021-08-03].
9. EUROSTAT. Causes of death – diseases of the circulatory system, residents, 2016 [online]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/ eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Causes_of_ death_%E2%80%94_diseases_of_the_circulatory_system,_residents,_ 2016_Health2019.png [cit. 2021-08-03].
10. Hospodářské noviny. Národní kardiovaskulární program. 22. 9. 2006 [online]. Dostupné z: https://archiv.hn.cz/c1- 19360240-narodni-kardiovaskularni-program [cit. 2021-08-03].
11 iROZHLAS. Lidé v Česku umírají čím dál tím později. Nejčastějšími příčinami jsou nemoci srdce a rakovina. 20. 11. 2019 [online]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/umrtnost- cr-nemoci-rakovina-pricina-umrti-cesky-statisticky-urad_ 1911201333_aur [cit. 2021-08-03].
12. LaMonte MJ, Eisenman PA, Adams TD, et al. Cardiorespiratory fitness and coronary heart disease risk factors. The LDS Hospital Fitness Institute Cohort. Circulation 2000; 102(14): 1623–1628.
13. Renovica V. Čech ve srovnání s EU? Pupkatý kuřák, kterého zabije srdce nebo cévy. Blesk 21. 2. 2018, s. 2 [online]. Dostupné z: http://www.bulvar.cz/mezinarodni-srovnani-csu- cesky-honza-brichaty-kurak-ale-zamestnany [cit. 2021- 08-03].
14. Sassmannová H. Statistika úmrtí Čechů: Tyto nemoci nás zabíjejí nejčastěji [online]. Dostupné z: https://tn.nova.cz/ clanek/cesi-umiraji-o-sedminu-mene-podivejte-se-na-nejcastejsi- priciny.html [cit. 2021-08-03].
15. Timmis A, Townsend N, Gale C, et al. European Society of Cardiology: Cardiovascular disease statistics 2017. Eur Heart J 2018; 39(7): 508–579.
16. Tuka V, Sovová E, Godula Jiravská B, a kol. Návrat ke sportu u jedinců, kteří se setkali s COVID-19. Cor et Vasa 2020; 62(4): 427–430.
17. WHO. Global recommendations on physical activity for health. Geneva: WHO Press, 2010 [online]. Dostupné z: https:// www.who.int/publications/i/item/9789241599979 [cit. 2021- 08-03].
18. Timeandday.com. World Heart Day [online]. Dostupné z: https:// www.timeanddate.com/holidays/world/world-heart-day [cit. 2021-08-03].
19. Ministerstvo zdravotnictví ČR. Zdraví 2030. Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030 [online]. Dostupné z: https://zdravi2030.mzcr.cz/ [cit. 2021- 08-03].
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospěléČlánek vyšel v časopise
Praktický lékař
2021 Číslo 4
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Antidepresiva skupiny SSRI v rukách praktického lékaře
- Srovnání antidepresiv SSRI, mirtazapinu a trazodonu z hlediska nežádoucích účinků
Nejčtenější v tomto čísle
- Atletická triáda sportovkyň
- Význam pohybovej aktivity seniorov a jej vplyv na kvalitu života
- Implementace point-of-care ultrazvukového vyšetření v primární péči v České republice
- Implantabilní kardioverter-defibrilátor u mladé pacientky