Zdravotní gramotnost seniorů

Souhrn

Cíl:

Vyhodnotit souvislost mezi vybranými sociodemografickými ukazateli seniorů ve věku 65+ a jejich úrovní zdravotní gramotnosti.

Metodika:

V rámci kvantitativního šetření bylo osloveno 326 seniorů ve věku 65+ s trvalým pobytem v Jihočeském kraji. Zdravotní gramotnost seniorů byla vyhodnocena pomocí standardizovaného dotazníku HLSQ-EU.

Výsledky:

Dostatečná zdravotní gramotnost byla zjištěna u 39,1 % seniorů, problematická zdravotní gramotnost u 37,8 % dotázaných a nedostatečná zdravotní gramotnost byla vyhodnocena u 23,1 % respondentů. Zdravotní gramotnost byla negativně ovlivněna věkem a pozitivně vzděláním respondentů. S příznivější socioekonomickou situací seniorů rostla i jejich úroveň zdravotní gramotnosti. Nebyla potvrzena souvislost mezi pohlavím nebo bydlištěm respondentů a úrovní jejich zdravotní gramotností.

Závěr:

Zdravotní gramotnost seniorů je ovlivněna řadou sociodemografických faktorů. Při plánování a realizaci programů na podporu veřejného zdraví je nutné přizpůsobit intervence možnostem a preferencím této cílové skupiny obyvatel.

Klíčová slova:

prevence – senioři – sociodemografické ukazatele – zdraví – zdravotní gramotnost – zdravotní péče

Úvod

V uplynulém desetiletí se počet obyvatel, kteří dosáhli seniorského věku (65+) zvyšoval ve všech regionech České republiky. Dle Českého statistického úřadu k 31. 1. 2016 činil podíl seniorů v České republice 18,3 %. Česká republika se tak zařadila mezi evropské země, jako je Itálie, Řecko, Německo, Portugalsko, Finsko, Bulharsko nebo Maďarsko, které mají 20% zastoupení obyvatel ve věku 65 a více let (2). Ve světle těchto demografických trendů roste potřeba podpory zdraví a kvality života starší populace. Zvýšená dostupnost zdravotních informací a zároveň vyšší potřeba samostatnosti seniorů poukazuje na důležitost dobré úrovně zdravotní gramotnosti. Model zdravotní gramotnosti je relativně nový koncept, který je zaměřen na schopnost jednotlivců objektivně se rozhodovat v problematice zdraví a o způsobu péče o své zdraví. Zdravotní gramotnost lze definovat jako schopnost jednotlivců nalézt, porozumět zdravotním informacím tak, aby se mohli správně rozhodovat o svém zdraví (8, 12). Koncept zdravotní gramotnosti byl definovaný WHO a v roce 2013 zveřejněný v publikaci Health Literacy The Solid Facts (17). Zahrnuje tři stěžejní dimenze: podporu zdraví, prevenci zdraví a zdravotní péči. Zároveň model popisuje čtyři kroky k získávání, porozumění a zpracování informací. Jde o schopnost jedince získat zdravotní informace, porozumět jim, vyhodnotit je a využít je ve prospěch svého zdraví (16). Zdravotní gramotnost zahrnuje aktivity, které podporují zdraví, interakci mezi pacientem a zdravotníky a které zlepšují schopnost jedinců potažmo celé populace orientovat se v systému zdravotní péče. Například zvyšování povědomí laické veřejnosti o důležitosti screeningu nemocí v rámci mediálně šířených osvětových programů je typická preventivní aktivita, které zvyšuje gramotnost jedinců i celé populace. Tyto funkční ve většině případů interaktivní programy se zaměřují na podporu schopností jedinců i celé populace dostat se k vhodným zdravotním informacím týkajících se chronických onemocnění, jako je diabetes mellitus, vysoký krevní tlak, prevence nádorových onemocnění nebo včasné rozpoznání příznaků cévní mozkové mrtvice. Smyslem péče o zdraví a zvyšování úrovně zdravotní gramotnosti by měla být prevence nemocí, včasná diagnostika a léčba nemocí (5). Praktičtí lékaři zastávají při rozvoji zdravotní gramotnosti populace důležitou roli. Podpora zdravotní gramotnosti české populace je nedílnou součástí programu MZČR Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí (11). Nicméně dle Kučery a kol. (7) téměř 60 % dospělé české populace nemá dostatečnou zdravotní gramotnost. Zdravotní gramotnost je podmíněná věkem. Především senioři jsou zranitelnou skupinou obyvatel, u které je vysoké riziko nedostatečné úrovně zdravotní gramotnosti (13). Proto je důležité prosazovat takové strategie, které zvyšují zdravotní gramotnost u křehké starší populace. Cílem předkládaného příspěvku je vyhodnotit vliv vybraných sociodemografických ukazatelů na úroveň zdravotní gramotnosti seniorů.

Metodika

Východiskem pro konstrukci výběrového souboru seniorů byl základní soubor populace Jihočeského kraje ve věku 65 a více let (dle ČSÚ 2016 šlo o 117 998 osob) (3). Velikost výběrového souboru tvořilo 326 respondentů. Výběrový soubor byl kon-struován jako reprezentativní z hlediska pohlaví a věku a jeho struktura se v těchto ukazatelích statisticky významně neliší od struktury základního souboru. Výběr respondentů pro terénní šetření byl kombinací náhodného a kvótního výběru. Nejprve byly náhodným způsobem vybrány volební okrsky (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor) a v nich formou náhodné procházky domácnosti. Pokud byl v domácnosti přítomen respondent odpovídající požadovaným charakteristikám, byl osloven. V opačném případě tazatel navštívil vedlejší domácnost. Rozhovory s respondenty probíhaly v jejich domácím prostředí vždy po předchozím souhlasu se zapojením do výzkumného šetření. Index zdravotní gramotnosti seniorů byl vypočítán s ohledem na maximální validitu pouze z dat těch respondentů, kteří odpověděli na všechny otázky (N = 234).

Kvantitativní výzkumné šetření bylo realizováno metodou dotazování, technikou standardizovaného dotazníku HLSQ-EU zkrácená verze obsahující 16 otázek. Vzhledem k tomu, že se jedná o jednorozměrnou Rasch-škálu (One-dimensional Rasch-Scale), byl výpočet týkající se zdravotní gramotnosti proveden na základě určení jedné hodnoty stupnice zdravotní gramotnosti pro každou osobu. Nevyloučila se však ani možnost analyzovat i jednotlivé položky dotazníku zdravotní gramotnosti. V rámci analýzy souvislosti byly aplikovány podle charakteru znaků a počtu pozorování χ²-test dobré shody a test nezávislosti. Analýza dat byla provedena prostřednictvím programů SPSS a SASD. Hladina významnosti byla stanovena na hladině 5 % (α = 0,05).

Výsledky

Na základě výpočtu indexu zdravotní gramotnosti, vypočítaného jen na základě úplných odpovědí respondentů (N = 233) lze konstatovat, že neadekvátní (nedostatečná) zdravotní gramotnost byla zjištěna u 23,1 % dotázaných, problematická zdravotní gramotnost u 37,8 % dotázaných a dostatečná zdravotní gramotnost u 39,1 % seniorů (tab. 1).

Nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a pohlavím u výběrového souboru seniorů. Zdravotní gramotnost mužů a žen se statisticky významně neliší.

Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a věkem ve výběrovém souboru seniorů. Platí, že neadekvátní zdravotní gramotnost je v nejstarší věkové skupině nad 80 let významně vyšší a zároveň dostatečná statisticky významně nižší než u ostatních věkových skupin seniorů.

Nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a místem bydliště seniorů. Zdravotní gramotnost seniorů žijících ve městech a na venkově se statisticky významně neliší. Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a rodinným stavem ve výběrovém souboru seniorů. Platí, že dostatečná zdravotní gramotnost je významně vyšší u osob rozvedených a žijících v odloučení, problematická u ženatých/vdaných osob.

Nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a skutečností, zda má respondent děti či nikoliv. Zdravotní gramotnost seniorů majících děti a bezdětných seniorů se statisticky významně neliší (tab. 2).

Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a vzděláním ve výběrovém souboru senio-rů. Platí, že dostatečná zdravotní gramotnost je významně vyšší u osob majících střední školu s maturitou, VOŠ a VŠ, problematická a neadekvátní zdravotní gramotnost je zejména u osob vyučených a se středoškolským vzděláním bez maturity.

Nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a zaměstnáním. Zdravotní gramotnost seniorů, kteří jsou zaměstnaní či podnikají, a seniorů, kteří jsou v důchodu (starobním i invalidním) se statisticky významně neliší.

Nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a schopností platit za léky, pokud je senior potřebuje k uchování zdraví. Na zdravotní gramotnost seniorů nemá schopnost platit za léky významný vliv.

Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a finanční situací seniorů v podobě jejich schopnosti zaplatit na konci měsíce účty. Platí, že senioři s dostatečnou zdravotní gramotností významně častěji uvádějí, že tyto problémy nemají, senioři s neadekvátní zdravotní gramotností tyto problémy připouštějí ve významně větší míře. Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi zdravotní gramotností a společenským postavením seniorů. Platí, že senioři, kteří hodnotí své společenské postavení jako nižší (body škály 1 až 5), mají menší zdravotní gramotnost, osoby s dostatečnou zdravotní gramotností hodnotí své společenské postavení lépe (body škály 6 až 10) (tab. 3).

Diskuze

Nízká úroveň zdravotní gramotnosti je prediktorem vedoucí ke zhoršení zdravotního stavu (6, 12). Starší pacienti s nízkou zdravotní gramotností mají vyšší náklady na léčbu, méně využívají preventivní programy, jako je vakcinace nebo mamografie, a mají vyšší mortalitu na kardiovaskulární onemocnění (1). Zdravotní gramotnost seniorů je zcela logicky ovlivněna jejich kognitivními schopnostmi, mentální a fyzickou zdatností, poruchou smyslového vnímání, schopností zvládat denní aktivity, úrovní sebepéče a samostatností (9). Nicméně na úroveň zdravotní gramotnosti významně působí sociodemografické faktory, jako je věk, vzdělání nebo společenské postavení (13). Cílem naší studie bylo verifikovat vliv vybraných sociodemografických ukazatelů na zdravotní gramotnost seniorů ve věku 65 a více žijících v Jihočeském kraji. Nedostatečná zdravotní gramotnost byla zjištěna u pětiny dotázaných seniorů (23,1 %), problematická zdravotní gramotnost u více než třetiny dotázaných (37,8 %) a dostatečná zdravotní gramotnost byla vyhodnocena u 39,1 % respondentů. Tyto výsledky odpovídají průměrným hodnotám české populace. Z výzkumu Státního zdravotnického ústavu (7) vyplynulo, že 59,4 % české dospělé populace vykazuje nedostatečnou (19,1 %) nebo problematickou zdravotní gramotnost (40,3 %). Sociologické šetření SZÚ navazovalo na srovnávací výzkum, který proběhl v osmi zemích Evropské unie (Rakousko, Bulharsko, Německo, Řecko, Španělsko, Irsko, Nizozemsko, Polsko) (14). V porovnání s těmito zeměmi České republika v úrovni zdravotní gramotnosti zaujímá předposlední místo (7).

Mezi nejsilnější sociodemografické faktory, které ovlivňují zdravotní gramotnost starší populace, patří dle Patela et al. (13) vzdělání, příjem, etnicita a věk. Dle našeho výzkumu úroveň zdravotní gramotnosti seniorů 65+ statisticky významně klesala s vyšším věkem a nižším vzděláním. To jsou rizikové faktory, které mohou vést k non-adherenci starších pacientů k indikované léčbě. Například Mosher et al. (10) uvádí, že nízká úroveň zdravotní gramotnosti a vzdělání starších pacientů snižuje jejich adherenci (stupeň shody pacientova chování s lékařským doporučením) k medikamentózní léčbě. Také dle Gerbera et al. (4) s poklesem zdravotní gramotnosti a s nižším finančním příjmem klesá adherence starších pacientů k doporučovanému užívání léků.

Naše studie potvrdila, že s příznivější ekonomickou situací rostla i zdravotní gramotnost seniorů. Senioři s dostatečnou zdravotní gramotností častěji než respondenti s nedostatečnou zdravotní gramotností, uváděli, že nemají problém na konci měsíci zaplatit účty. Souvislost mezi zdravotní gramotností a finanční situací v podobě schopnosti zaplatit na konci měsíce účty uvádějí Prokešová et al. (15) u skupiny dospělých obyvatel v Jihočeském kraji, tj. dospělí, kteří ve výběrovém souboru mají dostatečnou zdravotní gramotnost, významně častěji uváděli, že tyto problémy nemají, dospělí s neadekvátní zdravotní gramotnosti tyto problémy připouštěli ve významně větší míře. Podobně studie Wolfa et al. (19) potvrzuje souvislost věku, etnicity, finančního příjmu a zdravotní gramotností. Zároveň Patel et al. (13) poukazuje na integraci mezi zdravotní gramotností a sociálním statusem. Také v našem výzkumu byla potvrzena pozitivní korelace mezi sociálním postavením respondentů ve společnosti a jejich zdravotní gramotností. S vyšším sociálním statusem rostla i úroveň zdravotní gramotnosti respondentů. Dle Wilkinsona a Marmota (18) prostředí, do kterého se lidé rodí, vyrůstají a žijí, signifikantně ovlivňuje jejich zdraví. Velké sociální rozdíly ve společnosti významně přispívají k nerovnosti ve zdraví.

Závěr

Je nepopiratelnou úlohou vlády, poskytovatelů zdravotních služeb nebo lékařských či zdravotně sociálních fakult, realizovat obecné i specifické preventivní programy, které jsou zaměřeny na vzdělávání jedinců a komunit, jejichž cílem je podpora znalostí a dovedností v oblasti prevence a léčby především chronických nemocí. Zdravotní gramotnost seniorů je ovlivněna řadou sociodemografických faktorů. Nicméně fyzické, mentální a kognitivní schopnosti seniorů jsou nejsilnějším prediktorem dobré zdravotní gramotnosti potažmo zdraví starší populace (13). Při plánování a realizaci programů na podporu veřejného zdraví je nutné přizpůsobit intervence možnostem a preferencím této cílové skupiny obyvatel. Je nutné zaměřit se na specifické oblasti podpory zdraví, jako je edukace seniorů v oblasti správného užívání léčiv, zdravého stravování, bezpečného pohybu nebo v oblasti podpory mentálního zdraví. Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v rámci Institutu aplikovaných zdravotně sociálních věd v Centru prevence civilizační chorob nabízí individuální i skupinové poradenství v oblasti zdravotní edukace, výživy a pohybu. Cílem centra je realizace intervencí primární, sekundární i terciární prevence. Smyslem našeho poradenství je zvýšení zdravotní gramotnosti a posílení motivace v podpoře zdravého životního stylu rizikových skupin klientů i osob léčících se pro civilizační choroby, jako jsou vysoký krevní tlak, ateroskleróza nebo diabetes mellitus II. typu. Další nabízenou službou centra je smyslová aktivizace seniorů s demencí podle konceptu Lore Wehner.

Výzkum je podpořen účelově vázanými prostředky Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích pro rozvoj vědy a výzkumu, číslo: ZGO2016_001.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRo KOREsPONDENCI:

doc. Ing. Iva Brabcová, Ph.D.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Zdravotně sociální fakulta

Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče

U Výstaviště 26, 370 05 České Budějovice

e-mail: brabcova@zsf.jcu.cz