Trendy v obezitě a pohybové aktivitě u českých předškoláků v letech 2005–2015

Souhrn

Cíl:
Cílem studie bylo zjistit trendy ve výskytu obezity a pedometrem monitorované pohybové aktivity (PA) u českých 4–7letých předškolních dětí v letech 2005 a 2015.

Metodika:
Průřezová studie dvou kohort předškolních dětí byla realizována pomocí stejného výzkumného designu na jaře a podzim v letech 2005 (jedenáct mateřských školek: 84 dívek a 92 chlapců) a 2015 (deset mateřských školek: 87 dívek a 105 chlapců) s použitím stejných měření a postupů v obou letech. PA byla monitorována prostřednictvím pedometru Yamax Digiwalker SW-200 kontinuálně 7 dnů po dobu nejméně 8 hodin denně. Tělesná hmotnost a výška byla měřena pomocí přenosné váhy Tanita WB 110 S MA, resp. Antropometru A-319.

Výsledky:
Ve výskytu obezity byl mezi roky 2005 a 2015 zaznamenán mírný, nesignifikantní nárůst u dívek (7,14 %₂₀₀₅ vs. 9,20 %₂₀₁₅) i chlapců (6,52 %₂₀₀₅ vs. 9,52 %₂₀₁₅). PA, reprezentovaná průměrným denním počtem kroků, byla významně vyšší (p < 0,05) u předškolních dětí v roce 2015 než v roce 2005 (11 739 vs. 10 922 kroků denně), a celkově (p < 0,001) u chlapců než u dívek (11 939 vs. 10 668 kroků denně). Významný pokles denního počtu kroků ve volném čase pracovních dnů zaznamenaný mezi lety 2005 a 2015 u děvčat (6865₂₀₀₅ vs. 6059₂₀₁₅, p < 0,01) i chlapců (7861₂₀₀₅ vs. 6436₂₀₁₅, p < 0,001) byl kompenzován signifikantním (p < 0,001) nárůstem počtu kroků v mateřské škole (děvčata: 3058₂₀₀₅ vs. 5330₂₀₁₅; chlapci: 4003₂₀₀₅ vs. 5999₂₀₁₅).

Závěry:
Přes malý, nesignifikantní nárůst obezity u sledovaných předškolních dětí v posledních 10 letech zůstává její celkový výskyt (< 10 %) na zdravotně akceptovatelné úrovni. Každodenní pohybová aktivita realizovaná v mateřské škole efektivně nahrazuje pokles pohybové aktivity ve volném čase pracovních dnů a dokonce přispívá k celkově vyšší úrovni týdenní pohybové aktivity předškoláků zaznamenané mezi lety 2005 a 2015.

Klíčová slova:
obezita – trend – pohybová aktivita – pedometr – pracovní den – víkend

ÚVOD

Dětská obezita je prediktorem výskytu obezity v adolescenci, obdobně jako počátek pohybově aktivního (PA) životního stylu lze spatřovat již v raném dětství (6, 11). Avšak v posledních 15 letech je v souvislosti s převažujícím sedavým životním stylem globálně odhalován nárůst obezity u školních dětí a adolescentů (13) nebo zjišťováno dosažení vysokého plató v jejím výskytu (6). Velmi zneklidňujícím je zjištění, že v rozvinutých zemích se vrchol výskytu obezity posouvá z dospělosti do mladších věkových kohort (6). Bude však zřejmý nárůst obezity a pokles PA také u předškolních dětí, stejně jako u adolescentů a dospělých?

Navzdory rozdílným dizajnům vybraných studií ze 144 zemí světa a jejich použité metodice byl zjištěn dramatický nárůst nadváhy/obezity také u předškolních dětí v ekonomicky rozvinutých i rozvojových zemích mezi lety 1990 a 2010 (4). Avšak v současných studiích je zaznamenáván také odlišný trend ve výskytu nadváhy/obezity u předškolních dětí (13, 16). Zatímco v letech 1994–2003 byl u anglických dětí ve věku 2–5 let zaznamenán nárůst výskytu nadváhy/obezity, v následujícím období (2004–2013) se tento nárůst zastavil a byl dále zjišťován setrvalý stav ve výskytu nadváhy/obezity předškoláků (13). Obdobně byl mezi lety 2006 a 2010 zjištěn nárůst výskytu obezity u čínských 5–6letých dětí, který byl vystřídán jeho setrvalým stavem až do roku 2014 (16). Naopak, dokonce významný pokles ve výskytu nadváhy a setrvalý stav ve výskytu obezity byl zaznamenán u 4–5letých dětí z Nového Zélandu mezi lety 2009–2012 (8). U českých předškolních dětí bylo v retrospektivní studii mezi lety 1957–2012 odhaleno významné zvýšení zastoupení tělesného tuku na trupu při současném snížení jejich tělesné zdatnosti, avšak PA monitorována nebyla (10).

V souvislosti s objektivně monitorovanou PA českých předškoláků bylo dříve zjištěno, že předškolní děti jsou pohybově nejaktivnější část populace ve srovnání s dětmi školního věku, adolescenty a vysokoškoláky (12). Navíc, u českých předškoláků nebyl zaznamenán rozdíl v denním počtu kroků mezi chlapci a děvčaty, stejně jako mezi pracovními dny a víkendy (12), na rozdíl od evropských studií, kde je opakovaně odhalována vyšší PA u chlapců než u děvčat a vyšší PA v pracovních dnech než ve dnech víkendových (7).

Celosvětově nejsou publikačně velmi doloženy trendy ve vývoji výskytu obezity u předškolních dětí (6), stejně jako trendy v jejich objektivně monitorované PA zvláště v zemích střední a východní Evropy (11, 12). Přestože existují studie o objektivně monitorované PA předškolních dětí ze zemí západní a severní Evropy, předškolní děti ze zemí střední a východní Evropy jsou do takovýchto studií zahrnovány zřídka (3). Analýza objektivně monitorované PA předškolních dětí za dobu trávenou v mateřské škole a ve volném čase není uspokojivě prozkoumána v Evropě ani ve světě.

Cílem předkládané studie bylo zjistit trendy ve výskytu obezity a pedometrem monitorované PA v pracovních a víkendových dnech u českých 4–7letých předškolních dětí mezi lety 2005 a 2015.

METODIKA

Výběr účastníků

Průřezová studie srovnává výskyt obezity a PA u dvou kohort předškolních dětí v roce 2005 a 2015. Během dubna/května a září/října roku 2005 byla monitorována týdenní PA a měřena tělesná hmotnost a výška u 176 předškolních dětí (92 chlapců a 84 dívek) z původního vzorku 208 dětí ve věku 4–7 let z 11 mateřských škol z České republiky (12). Jedenáct z 22 oslovených mateřských škol souhlasilo s účastí na výzkumu. Podmínkou výběru mateřských škol do výzkumu bylo situování škol v samostatné budově s uzavřenou školní zahradou oddělenou od cest a jiných prostranství (12). V průběhu dubna/května a září/října roku 2015 byla monitorována týdenní PA a měřena tělesná hmotnost a výška u 192 předškolních dětí (105 chlapců a 87 dívek) z původně oslovených 228 4–7letých dětí z deseti mateřských škol ze stejných sídelních jednotek jako v roce 2005.

Mateřské školy

Všechny zúčastněné mateřské školy byly lokalizovány v samostatných domech s okolní travnatou zahradou s pískovištěm a dětským hřištěm, oddělenou od cest a jiných městských prostranství. Zúčastněné mateřské školy každodenně, v rámci vzdělávacího programu, realizovaly 30–60minutovou procházku venku a jedno 20minutové cvičení zaměřené na koordinační a soutěžní pohybové hry nebo jednoduché krokové a taneční variace a dechové či protahovací cvičení. Další PA mateřské školy provozovaly během času tráveného v zahradě pod vedením nebo dozorem učitelek.

Měření

Monitorování pohybové aktivity

Data o PA byla zjišťována identickými postupy, měřeními a přístroji v roce 2005 i 2015. Týdenní PA všech zúčastněných dětí byla v roce 2005 i v 2015 monitorována stejným typem pedometru Yamax Digiwalker SW-200 (Yamax Corporation, Tokyo, Japonsko) s identickým záznamním archem po dobu minimálně 8 hodin denně (11, 12).

Pedometr Yamax Digiwalker SW-200 je komerčně dostupný, malý a lehký (1,5 × 3,5 × 5,0 cm; 20 g) elektronický krokoměr měřící vertikální oscilace při vlastním pohybu. Tento pedometr využívá principu zapínání a vypínání elektrického obvodu pomocí odpruženého ramene kyvadélka, jež se pohybuje při vertikálních oscilacích. Každá vertikální oscilace silnější než práh citlivosti přístroje (0,35 g) je započítána jako krok (11). Úhrnný počet kroků je zobrazován na displeji přístroje. Počet kroků z pedometru byl ve srovnání s měřením PA pomocí akcelerometru Actigraph GT1M shledán jako validní ukazatel úrovně hodinové (r = 0,92) i celodenní (r = 0,89) volnočasové PA u předškolních dětí za účelem skupinových komparací (11). Individuální záznamní arch obsahoval dvě části vyplňované rodiči/učiteli dítěte. První část byla vyhrazena pro uvedení anonymního kódu dítěte a mateřské školy, a počátečního a konečného data monitorování PA. Druhá část byla určena pro vyplňování počtu kroků z displeje pedometru podle chronologické struktury dne (ráno po probuzení, příchod a odchod z mateřské školy a večer před spaním) (11).

V dopoledních hodinách prvního dne osmidenního monitorování PA obdrželo každé dítě elastický pás s kapsičkou pro pedometr a záznamní arch. Rodiče a učitelé dětí byli instruováni, aby zajistili správné umístění pedometru na pravém boku dítěte během monitorování vyjma spaní nebo ležení při odpočinku a koupání (11). Rodičům a učitelům bylo vysvětleno, jak mají kontrolovat správné umístění pedometru na boku dítěte a kam do individuálního záznamního archu dítěte zapisovat data z pedometru. Denní doba nošení pedometru byla vypočítána jako rozdíl mezi časem večerního sundání elastického pásu s pedometrem a časem ranního jeho ranního připevnění na tělo dítěte. Data z pedometru z 1. dne monitorování nebyla do finální analýzy zahrnuta z důvodů nesplnění podmínky minimální denní doby nošení pedometru a z důvodů novosti, která by mohla ovlivnit PA dětí. Data o počtu kroků z pedometru byla do finální analýzy zahrnuta pouze v případě, že byl pedometr nošen minimálně 8 hodin denně alespoň ve 4 pracovních dnech a 2 dnech víkendových. Monitorování alespoň 4 pracovních dnů a obou víkendových dnů je dostatečné pro predikování týdenní PA, stejně jako srovnávání PA mezi pracovními a školními dny (9, 11).

Antropometrie

Antropometrické charakteristiky zúčastněných dětí byly zjišťovány v několikadenní předstihu před monitorováním jejich PA z důvodu přípravy individuálního záznamního archu. Týden před začátkem monitorování měly děti možnost seznámit se s pedometrem během společné schůzky s výzkumníky v mateřské škole. V průběhu společné schůzky bylo provedeno měření tělesné výšky a hmotnosti k určení body mass indexu (BMI). Tělesná výška byla měřena pomocí Antropometru A-319 (Trystom, Olomouc, Česká republika) s přesností 0,5 cm. Tělesná hmotnost byla určována prostřednictvím kalibrované váhy Tanita WB 110 S MA (Quick Mediacal Corporation, Seattle, WA, USA) s přesností 0,1 kg. Kalendářní věk byl vypočítán od data narození dítěte k zahajovacímu dni monitorování PA.

Etika

Trendová studie byla schválená Etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci 10. prosince 2014 s registračním číslem 57/2014. Rodiče dětí, učitelé a zaměstnanci mateřských škol byli detailně seznámeni s výzkumem na společné schůzce s výzkumníky v každé z mateřských škol. Rodiče svou dobrovolnou a bezplatnou účast na výzkumu potvrdili písemným souhlasem. Každé dítě, které dokončilo týdenní monitorování PA, obdrželo v obrázkové podobě individuální zpětnou vazbu o vlastních výsledcích spolu s dalšími doporučeními k zdravotně prospěšnému provádění PA.

Zpracování a statistická analýza dat

Data byla analyzována v software SPSS v.22 (IBM SPSS, Inc. Chicago, IL, USA) a STATISTICA v.12 (StatSoft, Praha, Česká republika). BMI (kg/m²) byl vypočten jako podíl tělesné hmotnosti (kg) a kvadrátu tělesné výšky (cm). Obezita předškolních dětí byla klasifikována podle BMI percentilových grafů Světové zdravotnické organizace pro děti ve věku 5–7 (15), resp. pro děti mladší než 5 let (14). Data o počtech kroků z individuálních záznamních archů byla zkontrolována s ohledem na chybějící a extrémní hodnoty. V případě, že individuální záznam obsahoval platná data o denních počtech kroků za 6 dní, 1 chybějící den byl dopočítán z aritmetického průměru počtu kroků v ostatních dnech (u 5,1 % dětí v roce 2005 a 5,8 % dětí v roce 2015). Účastníci, jejichž individuální záznam obsahoval data o počtech kroků méně než v 6 dnech (u tří dětí v roce 2005 a dvou dětí v roce 2015), byli z finální analýzy vyřazeni. Hodnoty denních počtu kroků nižší než 1000 nebo vyšší než 30 000 byly nahrazeny těmito hodnotami a zahrnuty do analýz v souladu s takto publikovanými zahraničními doporučeními (9). Proměnná denní počet kroků v pracovních dnech představuje součet počtu kroků v mateřské škole s počtem kroků ve volném čase. Proměnná počet kroků v mateřské škole zahrnuje kroky realizované dětmi v průběhu času tráveného v mateřské škole. Počet kroků ve volném čase je dán sumou počtu kroků vykonaných před začátkem mateřské školy a počtem kroků provedených po odchodu z mateřské školy do večera ve všedních dnech. Proměnná denní počet kroků ve víkendových dnech reprezentuje průměr celodenního počtu kroků za sobotu a neděli.

Data byla analyzována souhrnně, neboť dvoustupňová klastrová analýza nenalezla žádný ukazatel pro shlukování dat podle ročního období nebo školy. Aritmetické průměry, směrodatné odchylky a konfidenční intervaly (95% CI) byly vypočítány pro denní počty kroků u děvčat a chlapců v pracovních a víkendových dnech zvlášť v letech 2005 a 2015. Dvourozměrná analýza rozptylu (ANOVA) pro opakovaná měření byla využita pro zjišťování vlivu pohlaví a roku měření na počet kroků. Pracovní dny (resp. volný čas a čas trávený v mateřské škole) a víkendové dny byly použity jako závislé proměnné. Následně pro identifikování rozdílů v počtu kroků mezi pracovními dny (volným časem a časem v mateřské škole) a víkendy u děvčat a chlapců byl využit Fisherův LSD post-hoc test. Odhad síly vztahů mezi nezávisle proměnnou (pohlaví, rok měření) a závisle proměnnou počet kroků (pracovní dny, víkendové dny, mateřská škole a volný čas) zastupoval Cohenův koeficient d (2). Hodnoty Cohenova koeficientu d lze interpretovat jako malý (0,2 < d < 0,5), střední (0,5 < d < 0,8) a velký (0,8 < d) efekt (2). Chí-kvadrát test byl použit ke srovnání procenta výskytu obezity předškolních děvčat a chlapců mezi lety 2005 a 2015. Pro zjištění rozdílu mezi počtem kroků v mateřské škole (resp. volném čase pracovních dnů) mezi obézními a neobézními dětmi byl použit t-test.

VÝSLEDKY

Do finální analýzy bylo celkem zahrnuto 368 předškolních dětí (197 chlapců a 171 dívek) ve věku 4–7 let. Základní antropometrické charakteristiky a data o PA (aritmetické průměry/procenta a směrodatné odchylky), jsou prezentovány v tabulce 1. Ve výskytu obezity u předškolních dětí nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi roky 2005 a 2015. Přestože došlo k mírnému nárůstu výskytu obezity mezi rokem 2005 a 2015 její prevalence zůstala nižší než 10 %.

Dvourozměrná analýza rozptylu pro opakovaná měření odhalila signifikantní efekt roku měření (F = 5,26; p < 0,05; d = 0,22) a pohlaví (F = 13,33; p < 0,001; d = 0,34) na denní počet kroků u předškolních dětí. Denní počet kroků byl významně vyšší (p < 0,05) u předškolních dětí v roce 2015 (11 739 ± 4229 kroků za den) než v roce 2005 (10 922 ± 3181 kroků za den) a celkově (p < 0,001) u chlapců (11 939 ± 3855 kroků za den) než u děvčat (10 668 ± 3587 kroků za den). Navíc vedle hlavních významných efektů roku měření a pohlaví byl také odhalen interakční efekt mezi rokem měření, pohlavím a typem dne v týdnu (pracovní den vs. víkend) na denní počet kroků (F = 5,75; p < 0,01). Významně vyšší (p < 0,01; d = 0,47) denní počet kroků v pracovních dnech, ale ne ve dnech víkendových, byl zaznamenán u děvčat v roce 2015 než v roce 2005 (obr. 1). U chlapců byl nalezen malý, avšak nevýznamný nárůst v počtu kroků v pracovních i víkendových dnech mezi roky 2015 a 2005 (obr. 1).

Dvourozměrná analýza rozptylu pro opakovaná měření odhalila signifikantní efekt části dne (mateřská škole/volný čas) (F = 179,06; p < 0,001; d = 0,86) a významnou interakci mezi části dne a rokem měření (F = 96,99; p < 0,001; d_{MATEŘSKÁ ŠKOLA} = 1,13; d_{VOLNÝ ČAS} = 0,42) na denní počet kroků v pracovních dnech. Při srovnání let 2005 a 2015 nacházíme významný nárůst v počtu kroků v mateřské škole u předškolních dětí obou pohlaví (dívky: +2272 kroků v mateřské škole; p < 0,001; d = 1,37; chlapci: +1966 kroků v mateřské škole; p < 0,001; d = 0,99) (obr. 2).

Současně byl zjištěn významný pokles ve volnočasovém počtu kroků u dívek (–806 kroků; p < 0,01; d = 0,37) i chlapců (–1425 kroků; p < 0,001; d = 0,48) (obr. 2). V souvislosti s významnou změnou počtu kroků v mateřské škole a volném čase pracovních dnů mezi lety 2005 a 2015 dochází i k významné změně poměru počtu kroků v mateřské škole (resp. ve volném čase) k celodennímu počtu kroků. V roce 2005 předškolní děti dosáhly téměř dvojnásobného počtu kroků ve volném čase než v mateřské škole, zatímco v roce 2015 se tento rozdíl mezi počtem kroků ve volném čase pracovních dnů a počtem kroků v mateřské škole výrazně smazal (obr. 2). Obdobné výsledky nacházíme při srovnání počtu kroků v mateřské škole a volném čase pracovních dnů mezi neobézními a obézními dětmi.

V roce 2015 byl t-testem odhalen signifikantní nárůst v počtu kroků v mateřské škole u obézních (+2159 kroků; p < 0,001; d = 1,14) i neobézních dětí (+1944 kroků; p < 0,05; d = 0,94) ve srovnání s rokem 2005 (obr. 3). Naopak ve volném čase pracovních dnů byl mezi lety 2005 a 2015 zjištěn signifikantní pokles v počtu kroků u neobézních (–1017 kroků; p < 0,001; d = 0,38) i obézních dětí (–1905 kroků; p < 0,05; d = 0,98). Tato změna se výrazně promítla do denní struktury realizovaných počtu kroků. Zatímco v roce 2005 dosáhly neobézní (resp. obézní) děti více než dvojnásobného (resp. téměř dvojnásobného) počtu kroků ve volném čase pracovních dnů ve srovnání s počtem kroků v mateřské škole, v roce 2015 se tento rozdíl u neobézních dětí výrazně snížil a u obézních dětí dokonce nacházíme vyšší počet kroků v mateřské škole než ve volném čase (obr. 3).

DISKUZE

Prezentovaná studie rozšiřuje znalosti v oblasti trendů objektivně monitorované PA a výskytu obezity u předškolních dětí mezi lety 2005 a 2015. Klíčové zjištění studie spočívá v odhalení významného nárůstu průměrného denního počtu kroků u 4–7letých předškolních dívek i chlapců mezi lety 2005 a 2015 a malého, nesignifikantního nárůstu ve výskytu je-jich obezity (dívky: 7,14 %₂₀₀₅–9,20 %₂₀₁₅, +2,6 % a chlapci: 6,52 %₂₀₀₅–9,52 %₂₀₁₅, +3 %). Vyšší denní počet kroků v pracovních dnech v roce 2015 než v roce 2005 je zapříčiněn vyšší PA v mateřské škole. Současný PA program v mateřských školách efektivně napomáhá kompenzovat nižší PA ve volném čase a podílí se na celkově vyšší PA u předškolních neobézních i obézních dětí obou pohlaví při srovnání let 2005 a 2015.

V souladu se současnými zahraničními studiemi (8, 13, 16) byl i u českých předškolních dětí odhalen relativně stabilní stav (nesignifikantní nárůst) ve výskytu obezity mezi lety 2005 a 2015. Výskyt obezity u českých předškolních dětí (< 10 %) zůstává nižší než u 4–5letých předškoláků z Nového Zélandu (> 13 %) (8), 2–5letých předškoláků z Anglie (> 12 %) (13) a čínských 3–6letých předškolních chlapců (> 13 %) (16). Detailnější srovnávání výskytu obezity mezi našimi a zahraničními předškoláky je komplikováno použitím odlišných metod stanovování obezity z tělesné hmotnosti a výšky dětí.

Zdravotní přínosy z pravidelného provozování PA u předškolních dětí jsou velmi dobře známé a publikačně doložené, avšak trendy ve vývoji objektivně monitorované PA vzhledem k typu dne (pracovní vs. víkendový) či části jeho části (mateřská škola vs. volný čas) u obézních a neobézních dětí nebyly doposud dostatečně vysvětleny. Na rozdíl od předcházející české studie (12), ale v souladu se zahraničními studiemi (7) byla odhalena významně vyšší PA u předškolních chlapců než u předškolních dívek.

Při srovnání let 2015 a 2005 byla u předškolních dětí zjištěna výrazná změna v proporci jejich PA v pracovních dnech bez ohledu na pohlaví a úroveň tělesné hmotnosti. Výrazný pokles PA ve volném čase byl kompenzován ještě vyšším nárůstem PA v mateřské škole. Toto zjištění podporuje závěr, že program v mateřské škole efektivně podporuje celodenní PA všech předškolních dětí bez ohledu na pohlaví a úroveň tělesné hmotnosti (11). Na rozdíl od Anglie (7) české předškolní děti mohou v mateřské škole trávit podstatnou část dne (zpravidla od 6.15 do 15.30 hodin) od pondělí do pátku pracovního týdne (cca 40 týdnů v roce 2015). Státní mateřské školy v České republice poskytují finančně dostupné vzdělávání (v posledním roce před nástupem do první třídy základní školy zcela hrazené státem) pro všechny předškolní děti ve věku 4–7 let. Každodenní PA program v mateřské škole představoval minimálně jedno 20minutové pohybově-herní cvičení a 30–60minutovou procházku venku (při nepříznivém počasí nahrazováno cvičením uvnitř mateřské školy). Další PA navíc děti provozovaly během času tráveného v zahradě pod vedením nebo dozorem učitelek.

Srovnání PA mezi našimi a zahraničními dětmi je komplikované vzhledem k existenci odlišných doporučení pro denní počet kroků u předškolních dětí. Podle absolutního denního počtu kroků zjištěného u našich 4–7letých dětí odpovídá PA českých předškoláků PA kanadských 5–7letých dětí. Větší zastoupení českých předškoláků nicméně splňuje denní doporučení 11 500 kroků (3) v pracovních i ve víkendových dnech než předškoláci z Belgie, Bulharska, Řecka a Polska (3). Ve víkendových dnech dokonce podíl našich předškoláků, kteří dosáhnou 11 500 kroků denně, převyšuje podíl takovýchto předškoláků v Německu a Španělsku (3).

Síla a limity studie

Síla studie

Stejný dizajn studie (identický typ krokoměru, individuálního záznamního archu, stejné měření a časový sled procedur), stejně jako stejný tým výzkumníků realizujících sběr dat v roce 2005 a 2015 lze považovat za sílu studie. Přísnější kritéria zahrnutí dat o PA do studie (monitorování PA alespoň po dobu 8 hodin denně v minimálně 6 dnech v týdnu) než v zahraničních, obdobně zaměřených pracích (1, 3), umožňují přesnější srovnávání počtu kroků mezi pracovními a víkendovými dny (resp. mezi počtem kroků v mateřské škole a volném čase) než ve zmiňovaných studiích.

Limity studie

Výsledky této studie by však měly být interpretovány s ohledem na existující limity. Použitý pedometr poskytuje objektivní informace pouze o množství, ne intenzitě a druhu (5), celodenní PA dětí nebo PA v jednotlivých částech dne (1) či volnočasových aktivitách (5). To mohlo ovlivnit přesnost zjišťované PA vzhledem ke spontánnosti, přerušovanosti a často nelokomočnímu druhu PA předškolních dětí. Použití např. akcelerometru s velmi krátkým intervalem záznamu dat o PA (1 s nebo 2 s) by přineslo další informace o intenzitě realizované PA a sedavých aktivitách předškoláků. Avšak v současnosti je řešena závažná otázka stanovení hraničních hodnot z akcelerometru pro rozdělení PA dle její intenzity (nízká, střední, vysoká) a odlišení od sedavého chování. Absence údajů o struktuře volnočasových aktivit a fondu osvojených pohybových dovedností dětí považujeme také za jednu z limit studie. Nevysoký počet účastníků a nerandomizovaný výběr mateřských škol v roce 2005 vyžadují opatrnost při zobecňování zjištěných výsledků na širší populaci českých dětí v předškolním věku.

ZÁVĚRY

Odhalování trendů v objektivně monitorované PA a úrovni tělesné hmotnosti umožňuje hlubší vhled do životního stylu předškolních dětí a poskytuje cenné informace pro přípravu intervenčních programů na podporu PA či redukci obezity. Výskyt obezity u předškolních dětí zůstal mezi lety 2005 a 2015 relativně stabilní (< 10 %). V roce 2015 byla úroveň celodenní PA změřená pedometrem vyšší u předškolních děvčat i chlapců než v roce 2005. Vyšší úroveň celodenní PA v roce 2015 ve srovnání s rokem 2005 vyplývala především z vyšší PA provozované v mateřské škole. Současný PA program realizovaný v mateřských školách kompenzuje pokles PA ve volném čase a dokonce napomáhá zvyšovat úroveň týdenní PA u neobézních i obézních předškoláků ve srovnání let 2005 a 2015.

Práce byla podpořena z grantu s registračním číslem 16-14620S a IGA FTK UP 2015_003.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

doc. Mgr. Erik Sigmund, Ph.D.

Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta tělesné kultury,

Institut aktivního životního stylu

třída Míru 117,

771 11 Olomouc

e-mail: erik.sigmund@upol.cz