Kolik dospívajících je v České republice ohroženo trvalým poškozením poznávacích funkcí v důsledku kouření marihuany?
How many adolescents are threatened by permanent deterioration of cognitive functions due to marihuana smoking?
Marijuana abuse in adolescence is associated with the risk of permanent cognitive impairment. Based on two epidemiological studies we estimate the number of such vulnerable adolescents in the Czech Republic to be 23–28 thousand individuals. This risk is higher for boys.
Keywords:
marijuana – cognitive functions – adolescents – deterioration
Autoři:
K. Nešpor 1; L. Csémy 2
Působiště autorů:
Oddělení léčby závislostí – mužiPsychiatrická léčebna Bohnice, PrahaŘeditel: MUDr. Martin Hollý
1; Psychiatrické centrum PrahaŘeditel: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc, FRCPsych
2
Vyšlo v časopise:
Prakt. Lék. 2013; 93(1): 21-22
Kategorie:
Z různých oborů
Souhrn
Zneužívání marihuany v dospívání je spojeno s rizikem trvalého postižení kognitivních funkcí. Na základě dvou epidemiologických studií odhadujeme počet takto ohrožených dospívajících v České republice na 23 000–28 000 jedinců. U chlapců je toto riziko vyšší.
Klíčová slova:
marihuana – kognitivní funkce – dospívající – deteriorace
Úvod
Údaje z literatury ukazují, že dlouhodobé zneužívání marihuany vede u dospívajících k postižení kognitivních (poznávacích) funkcí, zhoršené výkonnosti a dalším souvisejícím problémům (7, 10). Postižena bývá bílá hmota, tj. neuronové spoje. S tím souvisejí i oslabení kognitivních funkcí a vyšší zranitelnost ve vztahu k duševním poruchám (13). Jestliže začalo pravidelné zneužívání marihuany v dospívání, nebývají změny kognitivních funkcí zcela reverzibilní ani po delší abstinenci (7).
Podle studie ESPAD (3) i na základě dalších údajů patří čeští dospívající ve vztahu k marihuaně k nejrizikovější populaci v Evropě a na světě. Zajímalo nás, jak velké procento z nich je ohroženo postižením kognitivních funkcí. Jedná se o prakticky důležitou skutečnost z hlediska duševního zdraví populace i z ekonomického hlediska (5).
Frekvence zneužívání drogy, která se jeví jako kritická
Uvědomujeme si, že frekvence zneužívání marihuany není jediný relevantní faktor. K dalším patří vlivy prostředí nebo míra duševního zdraví (12). Nepředpokládáme, že by překročením určité frekvence zneužívání marihuany došlo ke skokovému zvýšení rizika. Pravděpodobnější je, že riziko bude postupně narůstat úměrně frekvenci a tomu, jak brzy ke zneužívání této drogy došlo. Pro výzkumné účely je ale důležité určit nějakou kritickou hodnotu. Ve výzkumu autorů Meiera et al. (7) se jednalo o počátek zneužívání drogy před 18. rokem a frekvenci častěji než jednou týdně.
Metodika a výsledky
Výskyt častého užívání marihuany jsme stanovili na základě dvou studií:
- Studie ESPAD (Evropský školní projekt o alkoholu a jiných drogách), která byla v České republice provedena v roce 2011, vzorek čítal 3928 jedinců narozených v roce 1995. Šlo tedy o jedince, kteří v daném roce dosáhnou věku 16 let. Studie ESPAD byla zcela anonymní (3).
- Studie SYPREDOS (Systematická prevence užívání drog mezi dospívajícími), kde jsme z celkového vzorku 3305 dětí ve věku 12–18 let využili jen data od věkové skupiny 15–17 let, celkem tedy 491 osob. Ve studii SYPREDOS vyplňovali děti a dospívající dotazník u praktického lékaře pro děti a dorost (tab. 1 a 2).
U obou studií jsme určili výskyt častého užívání marihuany. V případě studie SYPREDOS to byli ti, kdo uvedli, že marihuanu během posledních 6 měsíců užívali 1–2krát týdně nebo denně. V případě studie ESPAD byla jiná škála pro odpovědi, proto kritérium pro časté užívání marihuany bylo definováno jako užívání marihuany 6krát nebo častěji během posledních 30 dnů a současně často i během posledních 12 měsíců.
Na základě dat ze studií ESPAD a SYPREDOS lze odhadnout, že časté užívání marihuany může zhoršovat studijní úspěšnost u 23 000–28 000 dospívajících ve středoškolském věku, přičemž v případě chlapců je to více, tj. přibližně 19 000 osob, u děvčat lze odhadovat zhoršený kognitivní výkon u 4000–9000 jedinců.
Diskuze
Lze namítnout, že alkohol v dospívání je spojen s ještě většími riziky včetně postižení kognitivních funkcí (6). To je jistě pravda. Je ale třeba upozornit na skutečnost, že marihuana nesnižuje riziko problémů působených alkoholem ani tabákem, ale je naopak spojena s jejich častějším zneužíváním (9). Lze předpokládat, že při v České republice častém souběžném zneužívání alkoholu a marihuany se bude negativní efekt obou drog na dospívající mozek potencovat.
Postižení kognitivních funkcí nepředstavuje zdaleka jedné riziko marihuany (8). K dalším rizikům patří poruchy duševního zdraví, onemocnění respiračního systému, nádorová onemocnění a úrazy aj. (1). Z tohoto důvodu je žádoucí:
- Snižovat dostupnost této drogy i poptávku po ní na celospolečenské úrovni.
- Ve školním prostředí jsou důležité interaktivní programy zaměřené na získávání sociálních a autoregulačních dovedností. Sem patří komunikační dovednosti, umět odmítnout, umět se motivovat, relaxační techniky atd.
- Při prevenci v rodině se doporučuje dostatek času stráveného s dítětem a prosazovaní zákazu alkoholu a jiných drog doma i mimo domov. Pro zajímavost dodáváme, že zákaz pití alkoholu a kouření tabáku snižuje také riziko zneužívání marihuany (2).
- Lékaři klinických oborů by také měli u dospívajících soustavně provádět screening a krátkou intervenci pro problémy působené marihuanou (4, 10). Ke snadno dostupným způsobům krátké intervence patří nabízení svépomocných materiálů (11).
Závěr
Velká část dospívajících je v České republice ohrožena postižením kognitivních funkcí v důsledku zneužívání marihuany i dalšími riziky, která souvisejí s touto drogou. Zneužívání marihuany může zhoršovat studijní úspěšnost u 23 000 až28 000 mladých lidí ve středoškolském věku. O to větší úsilí by se mělo věnovat prevenci, screeningu a časné intervenci.
Adresa pro korespondenci:
prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Psychiatrická léčebna Bohnice
Oddělení léčby závislostí – muži
Ústavní 91/7, 181 02 Praha 8
e-mail: drnespor@gmail.com
www.drnespor.eu, www.youtube.com/drnespor
Zdroje
1. Barrio G, Jiménez-Mejías E, Pulido J, et al. Association between cannabis use and non-traffic injuries. Accid Anal Prev 2012; 47: 172–176.
2. de Looze M, van den Eijnden R, Verdurmen J, et al. Parenting practices and adolescent risk behavior: rules on smoking and drinking also predict cannabis use and early sexual debut. Prev Sci 2012 Sep 8 [Epub ahead of print].
3. ESPAD 2011. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách, Česká republika 2011. Praha: Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti 2012; 12.
4. Harris SK, Csémy L, Sherritt L, et al. Computer-facilitated substance use screening and brief advice for teens in primary care: an international trial. Pediatrics 2012; 129(6): 1072–1782.
5. Hyggen C. Does smoking cannabis affect work commitment? Addiction 2012; 107(7): 1309–1315.
6. Koskinen SM, Ahveninen J, Kujala T, et al. A longitudinal twin study of effects of adolescent alcohol abuse on the neurophysiology of attention and orienting. Alcohol Clin Exp Res 2011; 35(7): 1339–1350.
7. Meiera MH, Caspia A, Amblere A, et al. Persistent cannabis users show neuropsychological decline from childhood to midlife. Proc Natl Acad Sci USA 2012; 109(40): E2657–2664.
8. Nešpor K. Zdravotní rizika kanabis. Revue České lékařské akademie 2012; 8: 21–23. Dostupné též na: www.medical-academy.cz/cla/revue_8_2012.pdf
9. Nešpor K, Csémy L. „Průchozí“ drogy. Praha: Státní zdravotní ústav v nakladatelství Fortuna 2002; 28 [on-line]. Dostupné na: www.drnespor.eu/gatew6.doc
10. Nešpor K, Csémy L. Marihuana: rizika a krátká intervence. Prakt. Lék. 2012; 92(8): 455–459.
11. Nešpor K, Müllerová M. Jak přestat brát (drogy). 4. rozšířené vydání. Praha: Sportpropag pro Ministerstvo zdravotnictví ČR 2004; 144 [on-line]. Dostupné na: www.drnespor.eu/shd06w2.pdf
12. Rooke SE, Norberg MM, Copeland J. Successful and unsuccessful cannabis quitters: comparing group characteristics and quitting strategies. Subst Abuse Treat Prev Policy 2011; 6: 30.
13. Zalesky A, Solowij N, Yücel M, et al. Effect of long-term cannabis use on axonal fibre connectivity. Brain 2012; 135(Pt 7): 2245–2255.
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospěléČlánek vyšel v časopise
Praktický lékař
2013 Číslo 1
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Souhrn doporučení pro očkování nedonošených novorozenců
- Srovnání antidepresiv SSRI, mirtazapinu a trazodonu z hlediska nežádoucích účinků
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Projevy anémií v dutině ústní
- Poruchy metabolismu a nutrice spojené s abúzem alkoholu
- Základní pravidla při provádění pracovnělékařských služeb ve světle zákona o specifických zdravotních službách
- Jubilanti