Využití FICA dotazníku ve stáří

Souhrn

Úvod:
Spirituální anamnéza je ve stáří velmi důležité, ale v praxi na ni zdravotnický personál moc nemyslí. Cílem práce bylo zhodnocení vlivu víry na prožívání nemoci u seniorů, vzájemné porovnání podskupin věřících a nevěřících seniorů a vhodnost využití FICA dotazníku ve stáří.

Výzkumné metody:
Bylo provedeno dotazníkové šetření pomocí FICA dotazníku u 112 věřících i nevěřících seniorů a anamnestické šetření na přítomnost chronických chorob a odebrány základní personální údaje.

Výsledky:
Výsledky ukázaly, že věřící senioři prožívají nemoc lépe než nevěřící. FICA dotazník je vodný pro použití ve vyšším věku.

Závěr:
Výstupy této práce poslouží jako podklad (pilotní studie) pro další výzkum v této oblasti.

Klíčová slova:
senioři, víra, prožívání nemoci, FICA.

Úvod

Spiritualita seniorů ať věřících, nebo i těch, kteří se považují za nevěřící, hraje významnou úlohu ve vyrovnávání se se stářím, nastupujícími chorobami a blízkostí smrti, má kurativní efekt a je nedílnou součástí osobnosti. zejména v případě aktivně věřících seniorů (3, 7, 8). Ke kvalitní péči o pacienty nejen vyšších věkových kategorií by mělo patřit citlivé odebírání spirituální anamnézy. Zdravotnický personál má často se spirituální problematikou nemocných problémy buď z neznalosti, nebo z ostychu (4, 6). Jako vhodný nástroj při odebírání spirituální anamnézy se jeví mezinárodní screeningové dotazníky spirituality, které jsou jednoduché, ale zároveň mají dobrou výtěžnost a umožňují vzájemné srovnání s výsledky jiných skupin respondentů.

Cílem této práce bylo zhodnocení problematiky vlivu víry na prožívání nemoci u seniorů. K určení vlivu víry na prožívání nemoci u seniorů bylo provedeno dotazníkové šetření pomocí FICA dotazníku zjišťujícího spirituální potřeby pacienta. Na základě výsledků dotazníkového šetření byli senioři rozděleni do dvou podskupin, a to na věřící a nevěřící.

V této práci se konkrétně jednalo zejména o zodpovězení otázky, prožívají-li věřící a nevěřící senioři rozdílně svoje nemoci. Snahou práce bylo přispět rovněž k prohloubení poznání duchovních potřeb seniorů a jejich ovlivnění interkurentně probíhajícími nemocemi.

Konkrétní výzkumy na toto téma nebyly dosud v tuzemsku systematicky prováděny a i v zahraničí jsou podobné práce u seniorů velmi řídké, proto bylo záměrem práce i otestovat vhodnost použití FICA dotazníku pro respondenty vyššího věku.

Metodika

Jednalo se o lokální dotazníkové šetření na souboru seniorů. S respondenty byl vyplněn FICA dotazník (dotazník určený ke zjišťování spirituálních potřeb pacienta) a byla odebrána anamnéza se zaměřením na chronická onemocnění a bazální personální údaje (věk, pohlaví). Do studie byli zařazeni respondenti ve věku 65 let a více schopní a ochotní zodpovědět základní otázky týkající se spirituálních potřeb. Do studie nebyli zařazeni lidé mladší 65 let, pacienti v bezvědomí a bez užitečného slovního kontaktu nebo senioři odmítající účast na studii.

Dotazníkové šetření a anamnéza

FICA dotazník byl vybrán pro jeho jednoduchost a názornost a také proto, že jako jediný z mezinárodních screeningových dotazníků byl popsán i v České republice. Cílené hodnocení seniorské populace tímto dotazníkem dosud nebylo v tuzemsku provedeno.

Dotazník se skládá ze 4 částí (souborů otázek) označených podle jednotlivých písmen názvu F, I, C a A (viz. Výsledky) (1, 2). Pro potřeby studie jsou zásadní zejména I otázky, které se respondentů přímo dotazují na subjektivní vztah jejich přesvědčení (víry) na nemoc a uzdravování. F a C otázky pomáhají ve studii odlišit “věřící” a “nevěřící” seniory. Pro její klinickou důležitost v případě hospitalizace byla jako rozšíření A otázky vložena podotázka:

Přál(a) byste si v případě pobytu v nemocnici návštěvu duchovního?

V anamnéze byla zjišťována přítomnost chronických onemocnění, která mohou ovlivnit stav pacienta a kvalitu jeho života:

• onemocnění srdce,
• vysoký krevní tlak,
• onemocnění plic,
• nádorová onemocnění,
• metabolická či neurologická onemocnění,
• choroby pohybového aparátu

a dále základní personální údaje (věk, pohlaví) umožňující bližší specifikaci sledovaného souboru seniorů.

Provedené dotazníky byly následně vyhodnoceny statisticky. Získané výsledky jsou uvedeny jako průměr ± směrodatná odchylka, rozmezí hodnot (minimum – maximum), % z celého souboru nebo jednotlivých podsouborů. Za statisticky významnou byla považována hodnota p<0,05.

Soubor pacientů

Do studie vstoupilo celkem 112 seniorů (75 žen, 37 mužů). Průměrný věk celého souboru seniorů byl 78,72±7,84 let (rozmezí 65–101 let), průměrný věk žen 78,77±7,97 let (rozmezí 65–101 let), průměrný věk mužů 78,62±7,58 let (rozmezí 65–90 let).

Jednalo se o rozmanitý soubor seniorů, kteří byli získáváni mezi nemocnými dispenzarizovanými na ambulancích Kliniky gerontologické a metabolické a Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové, dále se jednalo o klienty pečovatelských služeb (Charita, HomeCare), domu pro seniory, řádové sestry a účastníky římskokatolických mší svatých. Zařazení do studie se řídilo pouze kritérii přijetí do studie (viz výše).

Vzhledem k rozsahu studie a věkovému složení sledovaného souboru nebylo technicky možné blíže zúžit výběr nemocných. Nicméně všichni sledovaní senioři (institucionalizovaní či nikoli) byli soběstační v instrumentálních i všedních denních aktivitách a mezi jednotlivými nemocnými nebyly pozorovány žádné významnější disproporce. Z těchto důvodů je možné soubor považovat za homogenní.

Podle výsledků FICA dotazníku (otázky F a C) bylo 56 seniorů zhodnoceno jako věřící a 56 jako nevěřící. V podskupině věřících seniorů bylo 44 žen a 12 mužů, v podskupině nevěřících 31 žen a 25 mužů.

Průměrný věk věřících seniorů byl 78,25±7,05 let (rozmezí 65–90 let), průměrný věk věřících žen 78,66±6,69 let (rozmezí 65–90 let), průměrný věk věřících mužů 76,75±8,04 let (rozmezí 65–90 let). Průměrný věk nevěřících seniorů byl 79,2±8,54 let (rozmezí 65–101 let), průměrný věk nevěřících žen 78,94±9,5 let (rozmezí 65–101 let), průměrný věk nevěřících mužů 79,52±7,17 let (rozmezí 65–90 let).

Výsledky

Jednalo se o soubor s rovnoměrným zastoupením věřících a nevěřících respondentů. V podskupině nevěřících bylo dvojnásobné množství mužů oproti podskupině věřících seniorů. Nicméně věkovým složením se obě podskupiny věřících a nevěřících statisticky významně nelišily a statisticky významný rozdíl nebyl prokázán ani mezi muži a ženami.

Z anamnézy vyplývá, že sledovaní senioři udávali, že se léčí v průměru s 3,06 různými chronickými chorobami, věřící senioři udávali průměrně 2,98 a nevěřící průměrně 3,14 chronických onemocnění na osobu (rozmezí 0–6 chronických chorob na osobu). Průměrné hodnoty počtu chronických onemocnění u věřících a nevěřících seniorů se statisticky významně nelišily. Statisticky nevýznamné výsledky u věřících a nevěřících seniorů jsou dalším důkazem pro homogennost sledovaného souboru respondentů.

Podrobnější rozložení počtu chronických onemocnění v celém sledovaném souboru a v podsouborech věřících a nevěřících seniorů ukazuje graf 1.

V tabulce 1 je uveden základní přehled jednotlivých typů chronických onemocnění sledovaného souboru seniorů a v podskupinách věřících a nevěřících. Jako nejčastější onemocnění byly uvedeny

• vysoký krevní tlak, a 
• onemocnění pohybového aparátu.

V případě jiných onemocnění byla nejčastěji zmíněna

• renální onemocnění (9 seniorů),
• různá onemocnění cév dolních končetin (8 seniorů),
• anémie a oftalmolofické problémy (obojí uvedlo po 5 seniorech).

Dále byla v jednotlivých případech zmíněna onemocnění

• gastrointestinálního traktu,
• polycytemia vera,
• steatóza jater,
• paradentóza,
• osteoporóza,
• deprese,
• cholelithiáza,
• bércové vředy, a 
• hypertrofie prostaty.

Výsledky FICA dotazníku

F otázky:

Považujete se za spirituálního (duchovního) nebo náboženského člověka?

Z celého sledovaného souboru 55 seniorů (49,11 %) odpovědělo, že se považuje za spirituálního člověka – tito senioři byli nadále považováni za věřící (s ohledem i na zodpovězené C otázky) a 57 seniorů (50,89 %) odpovědělo, že se nepovažuje za spirituálního člověka. I přes odpověď ne byl jeden senior na základě pozitivně zodpovězených C otázek zařazen mezi věřící.

Máte nějaké (spirituální) přesvědčení, které Vám pomáhá zvládat stres? Pokud ne: Co dává Vašemu životu smysl?

Pouze 4 (7,14 %) z 56 věřících seniorů odpověděli, že nemají žádné přesvědčení, které by jim pomáhalo zvládat stres. Smysl jejich životu dává ve 3 případech rodina a v 1 případě zdraví.

Všichni nevěřící senioři (celkem 56) odpověděli, že nemají žádné spirituální přesvědčení. Na otázku, co dává jejich životu smysl 42 seniorů (75 %) odpovědělo, že je to rodina a pouze 14 seniorů (25 %) odpovědělo jinak (2x záliby, 2x zdraví, 2x nyní už nic, 1x příroda, 1x láska k bližnímu, 1x pes, 1x dobré jídlo, 1x práce, 1x radost ze života, 1x odpočinek, 1x byla odpověď nevím).

I otázky:

Jaký význam má Vaše přesvědčení či víra ve Vašem životě?

Celkem 27 věřících seniorů (48,21 %) odpovědělo, že pro ně má víra zásadní, značný nebo velký význam; 9 dotázaným (16,07 %) pomáhá víra zvládat těžké životní situace, překonávat obtíže a posiluje je. Pro 9 seniorů (16,07 %) je víra (a zejména modlitba a mše svatá) životním stylem, který je uspokojuje a dává jim naději na zlepšení zdravotního stavu; 2 věřící senioři (3,57 %) odpověděli, že pro ně nemá víra žádný význam a 9 (16,07 %) nechalo otázku nevyplněnou.

Pro 19 nevěřících seniorů (33,93 %) nemá jejich přesvědčení žádný význam, pro 2 z nich (3,57 %) má velký význam, 5 seniorům (8,93 %) pomáhá překonávat problémy, posiluje je a dává jim pozitivní postoj k životu; 29 nevěřících seniorů (51,79 %) tuto otázku nechalo nevyplněnou.

Má Vaše přesvědčení vliv na to, jak se o sebe staráte během své nemoci?

Jaký vliv má přesvědčení na to, jak se o sebe věřící a nevěřící senioři starají během nemoci, ukazuje graf 2.

Jakou roli hraje Vaše přesvědčení ve Vašem uzdravování?

Graf 3 ukazuje, jakou roli hraje přesvědčení v uzdravování věřících a nevěřících seniorů. 20 věřících seniorů (35,71 %) udalo, že jejich přesvědčení hraje v jejich uzdravování velkou nebo zásadní roli, 6 dotázaným (10,71 %) jejich přesvědčení pomáhá (např. snést bolesti), posiluje je a dodává smysl jejich nemoci. 13 seniorů (23,21 %) uvedlo, že roli pro jejich uzdravování má důvěra v Boží pomoc a odevzdání se do Jeho vůle (cítí vděčnost, že na to nejsou sami). Pro 2 respondenty (3,57 %) je jejich přesvědčení motivací pro jejich uzdravování.

Dva dotázaní (3,57 %) odpověděli, že nevědí, jakou roli hraje přesvědčení v jejich uzdravování, 2 (3,57 %) uvedli, že jejich přesvědčení nehraje v jejich uzdravování žádnou roli a 11 (19,64 %) ponechalo odpověď nevyplněnou.

Dále 27 nevěřících seniorů (48,21 %) uvedlo, že pro ně nehraje jejich přesvědčení žádnou roli pro uzdravování, 3 (5,36 %) odpověděli, že neví a 16 (28,57 %) ponechalo odpověď nevyplněnou.

Šest dotázaných (10,71%) uvedlo, že se díky přesvědčení nepoddávají, mají chuť do života a víru, že bude lépe. 3 senioři (5,36 %) odpověděli, že jejich přesvědčení má pro ně velkou nebo pozitivní roli v jejich uzdravování a 1 (1,79 %) uvedl, že více věří lékařům.

C otázky:

Jste součástí nějakého společenství? Zájmové, spirituální nebo náboženské komunity (církve)? Chcete-li, upřesněte.

Z věřících seniorů 49 (87,5 %) uvedlo, že je součástí nějakého společenství, 7 (12,5 %) seniorů toto negovalo. 44 dotázaných uvedlo, že je součástí římskokatolické církve, 3 senioři byli členy církve československé husitské, 1 senior byl členem českobratrské církve evangelické, 1 udal pouze, že je křesťanem.

Všichni nevěřící senioři odpověděli, že nejsou členy žádného náboženského společenství.

Je pro Vás toto společenství podporou?

Ač 49 věřících seniorů uvedlo, že je součástí nějakého společenství, pouze 40 věřících (71,43 %) uvedlo, že by pro ně bylo toto společenství podporou, 16 dotázaných (28,57 %) nemá pocit podpory ze strany svých společenství.

I když všichni nevěřící senioři udávali, že nejsou členy nějakého společenství, přesto 2 respondenti (3,57 %) odpověděli, že určitou podporu pociťují (byť blíže dále nespecifikovanou). 54 nevěřících seniorů (96,43 %) v souladu odpovědělo, že žádnou podporu nepociťují.

Existuje člověk nebo skupina lidí, které máte opravdu rád(a) a kteří jsou pro Vás důležití?

Padesát čtyři věřící senioři (96,43 %) odpověděli, že mají někoho, kdo je pro ně důležitý, pouze 2 (3,57 %) toto negovali.

Padesát pět nevěřících seniorů (98,21 %) udalo, že má nějakého člověka, který je pro ně důležitý, jen 1 (1,79 %) odpověděl, že nikoho takového nemá.

Graf 4 ukazuje bližší rozložení lidí, kteří jsou pro věřící a nevěřící seniory důležití.

A otázky:

Jak byste si přál(a), aby Váš ošetřující lékař zařadil tyto skutečnosti do Vaší zdravotní péče?

Tato otázka činila dotázaným největší problémy. 36 věřících (64,29 %) a 48 nevěřících (85,71 %) seniorů ji nechalo bez odpovědi; 9 věřících (16,07 %) a 5 nevěřících (8,93 %) odpovědělo, že neví, jak by se výsledky dotazníku měly odrazit v jejich zdravotní péči.

Věřící senioři uváděli nejčastěji respektování jejich víry (3 případy – 5,36 %), přáli by si věřícího (1 případ – 1,79 %) nebo tolerantního lékaře respektujícího spirituální potřeby (1 případ – 1,79 %) a dále pak prohloubení důvěry (3 případy – 5,36 %), větší informovanost (1 případ – 1,79 %) a blízkost rodiny v nemoci (2 případy – 3,57 %).

Zbylí 3 nevěřící senioři (5,36 %) by uvítali pravdivé informování rodiny.

Přál(a) byste si v případě pobytu v nemocnici návštěvu duchovního?

Čtyřicet věřících seniorů (71,43 %) by si v případě hospitalizace přálo návštěvu duchovního, 16 věřících (28,57 %) návštěvu duchovního negovalo.

Z nevěřících seniorů 1 respondent (1,79 %) udal, že by si přál návštěvu duchovního, ostatních 55 (98,21 %) toto negovalo.

Diskuse

Spirituální stránka osobnosti hraje zejména ve stáří a v přítomnosti chronických onemocnění významnou úlohu a ještě donedávna stála na okraji zájmu zdravotnického personálu (4, 6). Víra má dle řady zahraničních studií významný pozitivní léčebný účinek (5, 7, 8). Cílem práce bylo zhodnocení vlivu víry na prožívání nemoci u seniorů, porovnání podskupin věřících a nevěřících seniorů a zjištění vhodnosti použití FICA dotazníku v této věkové skupině.

Na základě vstupních kritérií byl vybrán soubor 112 seniorů ve věkovém rozmezí 65–101 let. Je známo, že ženy se dožívají vyššího věku, proto i v tomto souboru jsou ženy zastoupeny zhruba dvojnásobně než muži. I když se vstupně jednalo o pestrou skupinu seniorů, nebyly nezi nimi pozorovány statisticky významné rozdíly.

Dle výsledků C a F otázek FICA dotazníku byl celý soubor respondentů rozdělen na podskupiny 56 věřících a 56 nevěřících seniorů. Obě podskupiny se statisticky významně nelišily věkovým složením. U věřících seniorů z valné většiny převažovali římskokatolíci, což odpovídá i jejich převaze v české populaci.

Ve sledovaném souboru byly statisticky zhodnoceny výsledky FICA a anamnestické údaje, a to zvlášť pro jednotlivé výše uvedené podskupiny a zvlášť i pro celý soubor seniorů. Zjištěné závěry v oblasti spirituality odpovídají dosud provedeným studiím zkoumajícím tuto problematiku (5, 7, 8). Vyplnění dotazníku zvládli senioři bez jakýchkoli komplikací nebo omezení, a proto je možné FICA dotazník zařadit do běžného používání i u respondentů vyššího věku.

Výsledky FICA dotazníku potvrdily, že věřící senioři uvedli pozitivní ovlivnění nemoci jejich náboženským přesvědčením. Jejich subjektivní prožitek nemoci je lepší než u nevěřících seniorů. Statisticky významně více věřících seniorů (48 věřících respondentů – 85,71 % x pouze 13 nevěřících seniorů – 23,21 %) odpovědělo, že jejich přesvědčení má vliv na to, jak se o sebe starají během nemoci. Rovněž statisticky významně více věřících seniorů (41 věřících respondentů – 73,20 % x jen 10 nevěřících seniorů – 17,86 %) uvedlo pozitivní roli přesvědčení v jejich uzdravování.

Statisticky více věřících seniorů uvedlo, že pro ně má jejich přesvědčení pozitivní vliv v celém jejich životě (45 věřících seniorů – 80,35 % x pouze 7 nevěřících seniorů – 12,50 %). Věřící senioři mají dle FICA dotazníku i širší spektrum blízkých lidí, a to zejména díky kontaktům s církevním prostředím a náboženskou komunitou.

Závěr

V současné době se zdravotnická zařízení začínají více zajímat o duchovní problematiku nemocných a hledají způsob, jak efektivně ale citlivě odebírat spirituální anamnézu. Jako optimální prostředky se jeví mezinárodně uznávané dotazníky umožňující reprodukovatelnost získaných výsledků. Na použití FICA dotazníku ve skupině seniorů byla zaměřena tato práce.

Získané výsledky ukázaly, že věřící senioři prožívají nemoc lépe než nevěřící, víra ovlivňuje celý jejich život a mají pestřejší sociální zázemí. Výsledky této studie je nutno brát jako určitý pilotní projekt, na který je možné navázat dalším cíleným výzkumem. Přínos této studie tkví zejména v tom, že FICA dotazník nebyl dosud v tuzemsku cíleně použit u seniorů, a proto je tato práce do určité míry přelomová. FICA dotazník se na základě této studie ukázal jako vhodný screeningový test při odebírání spirituální anamnézy u seniorů.

MUDr. Dana Hrnčiariková, PhD.

Klinika gerontologická a metabolická

Fakultní nemocnice Hradec Králové

Sokolská 581

500 05 Hradec Králové

E-mail: danahrnciarikova@seznam.cz