Konzumace alkoholu a situace v České republice

Souhrn

Alkohol představuje závažné riziko pro veřejné zdraví. Počet rizikových a závislých konzumentů v ČR můžeme odhadovat na základě dotazníku AUDIT, který byl použit v populačním šetření Názorů občanů na zdraví a zdravotnictví v roce 2006 (N = 2326, věk 18 – 64 let, průměrný věk 39,2 roků). Výsledky ukazují, že 2 % populace tj. více než 140 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel ČR konzumuje alkohol s takovými problémy, které by vyžadovaly odbornou pomoc. Rizikovým nebo škodlivým způsobem pije alkohol téměř pětina dospělé populace, to znamená více než 1,3 miliónu obyvatel z dospělé ekonomicky aktivní populace ČR.

Klíčová slova:
alkohol, riziko, veřejné zdraví.

Kolik je v České republice alkoholiků

Odpověď na tuto častou otázku je obtížná. Nejprve je třeba zdůraznit, že namísto „alkoholismu“ je vhodnější mluvit o závislosti na alkoholu a o škodlivém užívání alkoholu. Přesné definice těchto diagnostických kategorií lze najít v Mezinárodní klasifikaci nemocí i v jiných pramenech (5). Zde jen uvádíme, že v případě závislosti na alkoholu musí postižený naplnit nejméně tři z šesti znaků v průběhu posledních 12 měsíců. I když jsou tyto znaky formálně vzato rovnocenné, za klíčové považujeme bažení po alkoholu (craving) a zejména zhoršené sebeovládání ve vztahu k alkoholu. Pro diagnózu škodlivého užívání alkoholu je třeba, aby docházelo k tělesnému nebo duševnímu poškození v důsledku pití alkoholu, ale bez závislosti.

Údaje o počtu léčených

Tento zdroj informací je pro posuzování situace v populaci velmi nespolehlivý, a to z řady důvodů. K nim patří mimo jiné pocity stigmatizace, nedostatečná informovanost o alkoholu a závislosti, malá informovanost o léčbě a jejich formách, nedostatečná síť ambulantních zařízení a čekací doby v zařízení lůžkových, ekonomické zřetele (ušlý zisk, platby u lékaře atd.) a obavy ze znevýhodnění v pracovní oblasti.

Počet ambulantně léčených pro diagnostikované problémy působené alkoholem činil v roce 2005 pouze 27 400 osob, což je evidentně jen zlomek těch, kdo jsou na alkoholu závislí nebo ho užívají škodlivě.

Původní data z České republiky

Počet rizikových a závislých konzumentů v ČR můžeme odhadovat na základě dotazníku AUDIT, který byl použit v populačním šetření Názorů občanů na zdraví a zdravotnictví v roce 2006 (N = 2326, věk 18–64 let, průměrný věk 39,2 roků). AUDIT je skríningový dotazník používaný v mnoha zemích světa právě pro posouzení výskytu rizikového a problémového pití v populaci. Dotázaný může v AUDITu získat 0 až 40 bodů, přičemž doporučená interpretace skórů je následující:

• 0 až 7 bodů – spotřeba alkoholu bez zřetelného rizika,
• 8 až 19 bodů – rizikové nebo škodlivé pití, osoba s tímto skórem je indikována pro krátkou intervenci,
• 20 a více bodů – svědčí o vážných problémech ve vztahu k alkoholu, se značnou pravděpodobností závislosti na alkoholu.

Osoby s tímto skóre by měly vyhledat odbornou pomoc.

Výsledky ukazují, že 2 % populace tj. více než 140 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel ČR konzumuje alkohol s takovými problémy, které by vyžadovaly odbornou pomoc. S velkou pravděpodobností jde o závislé osoby. Rizikovým nebo škodlivým způsobem pije alkohol téměř pětina dospělé populace, tj. více než 1,3 miliónu obyvatel z dospělé ekonomicky aktivní populace ČR. Jde přitom o konzervativní odhad, který reprezentuje jeho dolní hranici. Je tomu tak proto, že i v anonymních šetřeních mají dotázaní tendenci udávat nižší spotřebu alkoholu, než je skutečnost (tendence vypovídat sociálně žádoucím způsobem), a také proto, že osoby s problémy ve vztahu s alkoholem častěji odmítají účast na dotazovém šetření.

Odhady na základě mezinárodního srovnání

Interní zpráva pro britského ministerského předsedu (7) odhadovala počet závislých na alkoholu v britské populaci osob starších 15 let na 7 %. Kdybychom tento odhad převedli do našich poměrů, vyšlo by nám číslo 614 351 osob závislých na alkoholu v České republice. Zde podotýkáme, že podle OECD i podle Světové zdravotnické organizace má Česká republika vyšší spotřebu alkoholu na jednoho obyvatele než Velká Británie. Alfonso a spol. (1) odhadují, že někdy během života trpělo duševní poruchou působenou alkoholem 5,2 % obyvatelstva Belgie, Francie, Německa, Itálie, Holandska a Španělska. Přepočteno na počet obyvatel by se v České republice opět jednalo řádově o statisíce osob.

Prevence

Alkohol představuje závažné riziko pro veřejné zdraví. V tomto směru se vyjádřili prominentní lékaři, nedávno např. prezident Commonwealth Medical Association (2). Prevenci škod působených alkoholem zdůrazňuje i zpráva expertní skupiny Světové zdravotnické organizace (9). V tomto sdělení se zaměříme na zprávu Britské lékařské asociace (3). Důvodem je skutečnost, že zmiňovaná zpráva je velmi obsáhlá a důkladně zpracovaná. Navíc Velká Británie má relativně vysokou spotřebu alkoholu, takže uvedené stanovisko je pro nás zvláště relevantní.

Autoři zprávy nejprve shrnují rizika alkoholu, k nimž patří:

• nádorová onemocnění,
• jaterní cirhózy,
• některé cévní mozkové příhody,
• závislost na alkoholu,
• dopravní nehody,
• úrazy, a 
• násilné příčiny smrti.

S alkoholem souvisí násilná i jiná trestná činnost, nižší produktivita práce a sociální problémy (např. rozvodovost). Roční škody působené alkoholem v roce 2002/2003 činily v Anglii 55,1 miliard liber, ve Skotsku 1,13 miliard liber a v Severním Irsku 0,74 miliard liber.

Doporučení

Britská lékařská asociace doporučuje mimo jiné:

• Zvyšovat zdanění alkoholu více než roste inflace.
• Omezit dobu prodeje alkoholu i hustotu míst, kde se prodávají alkoholické nápoje.
• Prosazovat zákaz prodeje alkoholických nápojů intoxikovaným osobám.

Riziko násilného chování pod vlivem alkoholu roste ještě více za následujících okolností:

• velký počet lidí v malém prostoru,
• hlasitá hudba nebo hluk,
• velký počet mladých lidí,
• špatné osvětlení,
• špína a nepořádek,
• nedostatečné větrání, a 
• špatně připravený personál.

Východiska:

• Citelně postihovat ty, kdo pravidla poruší, včetně odebrání licence k prodeji alkoholu.
• Zákaz reklamy alkoholu před 21. hodinou a před filmy, na které má přístup mládež pod 18 let.
• Zakázat výrobcům alkoholu sponzorování sportovních a kulturních akcí, kterých se účastní mládež.
• Všechny alkoholické nápoje i reklamy na alkoholické nápoje by měly nést informace o obsahu alkoholu a o jeho riziku.
• Lidé, kteří se dostávají do zdravotní péče pro úrazy, trávicí poruchy, duševní obtíže apod., by měli být náležitě vyšetřeni na problémy působené alkoholem. Soustavně by se u nich také měla provádět krátká intervence – např. zpětná vazba, posilování motivace, aktivní předání, nabídnutí svépomocné příručky (6, 7).

V závěru zprávy doporučuje tým Britské lékařské asociace vedený profesorem sirem Charlesem Georgem vytvořit materiální podmínky pro účinnou prevenci i léčbu problémů působených alkoholem. Zpráva také vyjadřuje podporu snahám Světové zdravotnické organizace.

Globální strategie týkající se alkoholu Světové zdravotnické organizace

Tato strategie byla schválena 20. 5. 2010 Světovým zdravotnickým shromážděním. Podpořila ji i řada organizací. Kromě Světové zdravotnické organizace i Mezinárodní rada zdravotních sester, Mezinárodní asociace studentů medicíny i Světová rada církví.

Důvody, pro byl tento dokument přijat, zahrnují mimo jiné i to, že je „škodlivé užívání alkoholu třetím nejvýznamnějším rizikovým faktorem předčasné smrti a invalidity. Odhaduje se, že ročně v souvislosti s alkoholem umírá 2,5 miliónu osob včetně 320 000 osob ve věku mezi 15. až 29. rokem (8).

Co konkrétního z uvedeného dokumentu vyplývá pro ČR?

• Autoři dokumentu doporučují systematické a plošné vyhledávání a diagnostikování těch, kdo zneužívají alkohol nebo jsou na něm závislí. Těmto lidem by se mělo dostat rychlé pomoci, což může být i krátká intervence. Tu může provést např. praktický lékař nebo jiný kvalifikovaný zdravotník.
• Důležitá je prevence u těhotných, aby se předešlo poškození plodu alkoholem.
• Pomoci by se mělo dostat rodinám, které závislostí na alkoholu trpí často více nežli postižený.
• Měly by se důsledně a systematicky provádět kontroly dechu na alkohol u řidičů, aby se snížil počet dopravních nehod pod vlivem alkoholu. Těm, kdo pod vlivem alkoholu řídí, by se mělo odebrat řidičské oprávnění.
• Věkové limity pro prodej a podávání alkoholických nápojů je třeba striktně dodržovat. Hustota zařízení, kde se prodává alkohol, by se měla regulovat. To se týká jejich počtu, otevíracích hodin a míst prodeje. Je absurdní povolovat prodej alkoholu na sportovních utkáních, když pak v ulicích dochází k řádění opilých fanoušků.
• Účinným nástrojem, jak omezit spotřebu je vyšší zdanění alkoholických nápojů. Dokument také doporučuje cenově zvýhodňovat nápoje nealkoholické. To je v České republice zvláště naléhavé, protože nápoje s obsahem alkoholu jsou zde často levnější než běžné nápoje nealkoholické.
• Důležitá je i regulace reklamy alkoholu, aby nezasahovala zranitelnou část populace, jako jsou děti a dospívající.
• Označovat alkoholické nápoje varovnými nápisy podobně, jako je tomu u tabákových výrobků.
• Je také třeba zamezit ilegální výrobě, prodeji a importu alkoholu, což je dle zpráv z médií velký problém i v České republice.
• Světová zdravotnická organizace také vyzývá jednotlivé vlády k tomu, aby si zpracovaly národní programy prevence škod působených alkoholem. Nic takového, pokud víme, v České republice neexistuje. V programu „Zdraví pro všechny v 21. století“ (10) je alkoholové problematice věnován určitý prostor. Hlavního cíle, tj. snížení spotřeby alkoholu, se dosud rozhodně nedaří dosáhnout.

Poděkování:

Děkujeme panu prof. MUDr. Jaroslavu Blahošovi, DrSc., předsedovi České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, že nás upozornil na citovaný materiál Britské lékařské asociace. 

PhDr. Ladislav Csémy

Psychiatrické centrum Praha

csemy@pcp.lf3.cuni.cz