Profesor Václav Špičák pasován na Rytíře českého lékařského stavu

V  pátek 27. března se v Tereziánském sále pražského břevnovského kláštera odehrál slavnostní akt, na němž prezident České lékařské komory MUDr. Milan Kubek pasoval profesora MUDr. Václava Špičáka, CSc., na Rytíře českého lékařského stavu. Tento čestný titul uděluje pravidelně, ČLK volbou na zasedání Čestných Rad Okresních sdružení ČLK a Čestné rady ČLK nejvýznamnějším osobnostem české medicíny.

Důvodem zvolení prof. MUDr. Václava Špičáka, CSc., šestnáctým Rytířem českého lékařského stavu byl jeho celoživotní a všeobecně uznávaný přínos k rozvoji československé a později české alergologie a imunologie. Jako špičkový odborník výrazně přispěl ke zvýšení úrovně léčby astmatu a péče o astmatické děti. Vždy byl a stále zůstává předním reprezentantem českém medicíny v zahraničí. Ocenění zaslouží i jeho morální a etické kvality, smysl pro to, co je správné a co ne, a to mnohdy i tváří v tvář při volbě mezi možným osobním prospěchem a vlastními mravními zásadami, což opakovaně dokázal svým občanským postojem v roce 1968 a dalších létech, kdy byl kvůli němu perzekuován a kdy mu politické represe blokovaly přirozený vývoj profesní kariéry.

A právě čestnost, přímost, nesobeckost a smysl pro pravdu, právo a spravedlnost jsou vedle odborných předpokladů hodnotami, které naplňují obsah pojmu rytířství.

K dokreslení portrétu této stránky jeho osobnosti však slouží i jiný příklad. Po roce 1989, kdy již byl plně rehabilitován a nadále zůstal aktivní zejména v přednáškové a výchovné činnosti, byl opakovaně vyzýván, aby se přihlásil do konkurzu  na různé významné pozice ve fakultních nemocnicích. Profesor Špičák všechny tyto nabídky odmítl s poukazem, že je již za zenitem své výkonnosti a není si jist, zdali by z těchto postů dokázal příslušným pracovištím udělit potřebný impuls k jejich rozvoji.

Václav Špičák je podruhé ženatý, jeho žena Vojtěcha je dětskou lékařkou, pracovala dlouhá léta na l. dětské klinice jako odborná asistentka Fakulty dětského lékařství UK, věnovala se urgentním stavům raného věku dítěte a neurologické patologii‚ je kandidátkou věd.

Z krátkého prvního manželství má dceru. Starší syn Julius je známý gastroenterolog a přednosta kliniky IKEM, mladší syn Aleš je geofyzik, seismolog, ředitel Geofyzikálního ústavu ČAV.

Studentská léta

Václav Špičák se narodil 14. ledna 1929 v Praze, kde prožil svá školní, gymnazijní i vysokoškolská léta a kde také trvale žije. Studoval na reálném gymnázi, od r. 1948 Gymnázium Jana Masaryka. V době středoškolského studia byl členem Divadelního klubu mladých, aktivně hrál a uvažoval i o studiu na DAMU. Po maturitě na Gymnasiu Jana Masaryka v roce 1948 se však rozhodl pro studium medicíny a byl přijat na Lékařskou fakultu UK v Praze. Ve 3. ročníku studia se přihlásil na nově vzniklý pediatrický směr, následně Fakultu dětského lékařství. Patří k absolventům prvního ročníku této fakulty (dnes 2. Lékařská fakulta UK). Promoval 13. prosince 1953.

Jak šel čas

1957 – kandidát věd;

1968 – docent pediatrie;

1956 – atestace I. stupně z pediatrie;

1966 – atestace II. stupně z pediatrie;

1995 – profesor pediatrie;

1995 – osvědčení ČLK pro obor klinická imunologie;

1997 – atestace alergologie a klinická imunologie;

2004 – licence ČLK – vedoucí lékař-primář pro obor pediatrie;

2004 – licence ČLK – vedoucí lékař-primář pro obor alergologie a klinická imunologie;

2005 – člen akreditační komise pro alergologii a klinickou imunologii MZ CR;

Profesní dráha

V lednu 1954 nastoupil MUDr. Václav Špičák na dětské oddělení nemocnice v Teplicích jako terénní pediatr. Pracoval souběžně na lůžkovém oddělení, v ambulanci městského střediska a dojížděl do dětského domova. Po roční praxi přišel jako vědecký aspirant Fakulty dětského lékařství na l. dětskou kliniku profesora Švejcara. Jeho školitelem byl prof. Emil Poláček. Již v této době se orientoval na alergologii. Po tříletém studijním pobytu ve Farmakologickém ústavu prof. H. Raškové obhájil hodnost kandidáta věd (1957). Rozhodl se pokračovat v klinické práci se zaměřením na alergologii.

Poté absolvoval roční studijní pobyt v Ústavu alergologie a klinické imunologie prof. B. Halperna v nemocnici Broussai v Paříži (1961). Jeho patrony byli pediatr prof. Robert Dobré a alergolog prof.  Pasteur Vallery Radot.

Pod vedením prof. Halperna se experimentálně zabýval mechanismy uvolňování histaminu při alergických reakcích a výsledky publikoval. Pod Halpernovou záštitou navázal kontakty s významnými evropskými představiteli alergologie a začal pracovat v komisi exekutivy Evropské alergologické akademie.

Na l. dětské klinice FDL UK pracoval jako odborný asistent, po obhajobě habilitační disertace O dětském astmatu (1968) jako docent a nakonec zástupce přednosty kliniky. Spolu s dr. M. Bělskou založil na klinice alergologickou ambulantní ordinaci (1954) a později (1960) již sám zorganizoval na klinice první pediatrické lůžkové alergologické oddělení u nás. Jako jeho součást vybudoval i imunologickou laboratoř a vytvořil postupně pediatrický alergologický tým..

V roce 1971 musel pro svá zásadní, veřejně deklarovaná stanoviska k okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy opustit pedagogickou práci, kliniku a byl převeden jako vědecký pracovník nejnižšího stupně do Výzkumného ústavu vývoje dítěte. Pokračoval alespoň částečně v ambulantní alergologické praxi a po určitou dobu vedl i imunologickou laboratoř kliniky až do doby, kdy mu byl vstup do laboratoře dále znemožněn. Jako vědecký pracovník vedl a koordinoval výzkumné plány a úkoly v oboru alergologie. V této době také vypracoval spolu s M. Revendou, M. Máčkem, J. Vávrou a B. Mrzenou systém komplexní péče o dětské astmatiky, který zcela změnil dosavadní názor na způsoby péče o astmatické děti a výrazně přispěl k jejich přirozenému začlenění do normálního života.

V r. 1978 mu bylo po sedmi letech ve fakultním výzkumném ústavu nakonec umožněno pracovat v alergologii na plný úvazek na poliklinice FN Motol. Pracoval zde až do roku 1981, kdy se 1. prosince stal primářem dětského oddělení FN Na Bulovce v Praze (1981 až 1996). Zde vybudoval funkční respirační laboratoř, inicioval a konstituoval pediatrickou bronchologii. Spolu s M. Poláčkovou založil a vybudoval v nemocnici samostatné laboratorní oddělení klinické imunologie. Ve FN Na Bulovce je dosud činný v úvazku 0,1 jako konzultant pro alergologii a klinickou imunologii.

V roce 1995 byl jmenován na 2. LF UK profesorem dětského lékařství.

Po roce 1989 organizoval a odpovídal prof. Špičák za výzkumný plán Alergie a životní prostředí v rámci Ministerstva pro životní prostředí. V té době inicioval potřebu vytvoření Pylové informační služby, jejíž centrum později vzniklo v Brně. Studoval možnosti imunomodulační léčby u dětí s opakovanými respiračními chorobami a u alergiků, studoval změny v koncentracích imunoglobulinů a zejména imunoglobulinových podtříd. Výsledky prezentoval na konferencích v USA a v Japonsku. Klinicky zkoušel a do praxe uváděl nová antiastmatika (zejména kromony). Byl účastníkem evropského multicentrálního projektu Časná léčba alergických dětí a prevence astmatu s využitím preventivního podáváni nových antihistaminik u ekzematických dětí z alergických rodin. V přípravě se věnoval farmakokinetice cetirizinu u dětí v prvních dvou letech života. Farmakokinetická studie je dosud jedinou publikovanou pro cetirizin v této věkové skupině.

Od r. 1979 do podzimu r. 2006 byl také činný v postgraduální výchově v oboru alergologie a klinické imunologie v rámci ILF – v dnešním Institutu postgraduálního vzdělávání zdravotníků.

Publikační činnost

Profesor MUDr. Václav Špičák, CSc., je autorem více než 180 odborných prací, mezi nimiž zvláštní místo zaujímají původní práce:

• experimentální studie o mechanismech uvolňováni histaminu;
• monitorování imunologických ukazatelů u alergiků a hodnocení imunomodulační léčby;
• vypracování systému komplexní rehabilitace a léčby dětských astmatiků;
• studie o roztočích, jejich mapování v prostředí alergiků u nás a jejich význam v alergii a jejich pěstováni pro výrobu alergenů;
• farmakokinetika antihistaminik v raném věku dítěte.

     Dále pak monografie:

• Astma od dětství do dospělosti (1988 s V. Vondrou);
• Bydlení pro alergiky (2003);
• Alergologie (2004 učebnice – s P.  Panznerem a spol.);
• Allergology in the Hearth ot Europe – výsledky české alergologické školy – v Allergy and Clinical Imunology International (2001‚ Vol. 13, No. 2).

Prof. Václav Špičák je vedoucím redaktorem časopisu ALERGIE, časopis pro kontinuální vzdělávání v alergologii a klinické imunologii (tč. 9. ročník) a časopisu Alergie-Astma-Bronchitida pro pacienty a laickou veřejnost (tč. 10. ročník). Je také členem redakční rady časopisu Klinická imunológia a alergológía vydávaného v Bratislavě.

V letech 1969–1974 působil v redakční radě a stal se spoluzakladatelem časopisu Allergie et Imunologie (nouvelles Editions Médicales Francaises).

Organizační a společenské aktivity

• Česká lékařská společnost J. E. Purkyně;
• Česká společnost alergologie a klinické imunologie (ČSAKI) – od jejího vzniku v r. 1957 do roku 2005 členem výboru, vědeckým sekretářem a opakovaně předsedou. Čestným předsedou výboru.
• Předsednictvo ČSL JEP – po r. 1989 člen předsednictva, vedoucí tiskové komise, vědecký sekretář‚ člen pracovní skupiny pro farmakoterapii.
• 1990–1991 – člen pracovní skupiny doc. M. Bojara pro reformu zdravotnictví. Člen a vedoucí pracovní skupiny ČLS JEP a MZ pro reformu zdravotnictví.
• Předseda Oborové komise vědecké rady pro alergologii a klinickou imunologii.
• Jeden ze zakladatelů obecně prospěšné společnosti Česká iniciativa pro astma (ČIPA), založené odbornými společnostmi alergologů a klinických imunologů (ČSAKI), pneumologů (ČPFS) a Společnosti fyziologie a patologie dýchání v r. 1996. Cílem je uvádění Globální strategie diagnostiky, prevence a léčby astmatu do praxe. V letech 1996–2006 ředitelem ČIPA o.p.s. 
• Spoluautor české národní strategie (1996).
• Spoluzakladatel Sdružení na pomoc chronicky nemocným dětem, které vzniklo v r. 1991 a sdružuje v Čechách na 26 klubů rodičů a přátel alergických a astmatických dětí (celkem cca 10 tisíc členů)‚ jedenáct let zastával funkci předsedy sdružení.

Zahraniční aktivity

• Člen Evropské akademie alergologie a klinické imunologie (EAACI), Americké akademie pro astma, alergologii a imunologii (AAAAI) a INTERASMA (Mezinárodní asociace pro astma).
• 1977–1981 viceprezident Evropské akademie alergologie a klinické imunologie.
• 1992 – 1995 člen expertní skupiny WHO a Globální iniciativy pro astma (GINA) a spoluautor dokumentu Globální strategie péče o astma a jeho prevenci.
• Od roku 2001 člen koordinační skupiny ARIA (celosvětová iniciativa Alergická rýma a její vliv na astma – ARIA Advisory Board).
• 2006 WHO Temporary Advisor – 26–29. 3. 2006 vyhlášení Globální aliance proti chronickým respiračním chorobám (GARD).
• Příprava založení národní české aliance (15 subjektů).

Byl vědeckým sekretářem či prezidentem mnoha kongresů a konferencí.

Ocenění

• Cena J. E. Purkyně – ČLS JEP (2005);
• Ceny odborných společností ČLS JEP – ČSAKI a Rehabilitační spol. (1969), ČSAKI (1974) a Českého spolku lékařů (1974);
• Čestný člen ČSAKI, ČLS JEP;
• Čestný člen Maďarské, Kubánské, Španělské alergologické společnosti a Sdružení alergologů mluvicích románskými jazyky.

Rytíři českého lékařského stavu