Léčebný potenciál fosinoprilu ke zlepšení kontroly hypertenze a jeho tolerabilita v ambulantní praxi

The potential of fosinopril to improve the control of hypertension and its tolerability in out-patient practice

Despite the evident benefits of antihypertensive treatment, the overall control of hypertension in the general population is far from optimal. The aim of this study is to evaluate the potential of fosinopril, as a supplement to established therapy (either pharmacological or non-pharmacological) to improve the control of hypertension [defined as blood pressure (BP) <140/90 or 130/80 mm Hg in diabetics] in patients managed by general practitioners or specialists, and moreover, to compare the final hypertension control in particular subgroups of hypertensive patients.

Altogether 3 970 patients with hypertension were followed in a non-interventional, prospective, multicentric study with fosinopril for a minimum of 6 months; the examining physician decided upon inclusion in the study, initial fosinopril dose and its adjustment; blood pressure readings were taken at the study entry, after at least 6-months follow-up and at a control visit in between (when fosinopril dosage could be adjusted).

Blood pressure significantly decreased from 157.4/95.9 to 134.4/81.1 mm Hg, while overall control of hypertension improved from 1.6% to 44.9 %. Patients with BMI>30 kg/m² or those older than 65 years reached a target BP value approx. 20 % less often than those with BMI< 25 kg/m² or younger than 50 years. Similarly, compared to uncomplicated hypertension, the rate of patients reaching the target BP value was significantly lower in patients with vascular disease (by 25.7 %), renal impairment (by 31.1 %) and particularly in those with diabetes (by 53.1 %).

Key words:
hypertension, control, fosinopril, out-patient practice.

Autoři: Mayer; O. Jr.; P. Jedlička
Působiště autorů: II. Interní klinika, Univerzita Karlova/Lékařská Fakulta, Plzeň ; Přednosta: doc. MUDr. Jan Filipovský, CSc. ; Centrum preventivní kardiologie
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2007; 87(6): 363-367
Kategorie: Terapie

Souhrn

Navzdory dokonale prokázanému přínosu antihypertenzní léčby není úroveň kontroly hypertenze v populaci zdaleka optimální. Cílem této studie bylo jednak stanovit potenciál fosinoprilu přidaného k stávající terapii (ať již farmakologické, či nefarmakologické) ke zlepšení kontroly hypertenze u pacientů v péči ambulantních praktiků či specialistů, jednak identifikovat faktory ovlivňující riziko, že pacient nedosáhne cílové hodnoty léčby (tj.< 140/90 či <130/80 mm Hg u diabetiků).

Celkem 3 970 pacientů s hypertenzí bylo sledováno v neintervenční, prospektivní, multicentrické studii, zahrnující podávání fosinoprilu po dobu minimálně 6 měsíců; zařazení, úvodní dávkovaní a další úprava léčby byla ponechána úvaze ošetřujícího lékaře; krevní tlak (TK) byl měřen při vstupu do studie, po minimálně 6 měsíčním sledování a při kontrolní návštěvě mezi tím (kdy mohla být také upravena dávka fosinoprilu). Během sledovaného období došlo k signifikantnímu poklesu TK z 157,4/95,9 na 134,4/81,1 mm Hg, přičemž doporučené cílové hodnoty léčby hypertenze dosáhlo 44,9 % pacientů (z 1,6 % při zařazení). Pacienti s body mass indexem (BMI) >30kg/m² či starší 65 let dosahovali hůře doporučené cílové hodnoty o cca 20 % než pacienti mladší 50 let či BMI<25 kg/m²; dosažitelnost cílové hodnoty zhoršovala i přítomnost komplikujících onemocnění, jakými jsou vaskulární choroby (o 25,7 %), renální postižení (o 31,1 %) a zejména diabetes (o 53,1 %).

Klíčová slova:
hypertenze, kontrola, fosinopril, ambulantní praxe.