Rizikové faktory a prevalence vadného držení těla u dětí školního věku
Risk factors and prevalence of bad posture in school-age children
In 2003, a cross-sectional prevalence study was used to detect the incidence of defective body posture in a representative sample of 3250 children aged 7, 11 and 15 years in 10 towns of the Czech Republic. Differences in the incidence of defective body posture were found particularly between ages 7 and 11 (33.0 % and 40.8 %; p<0.001). Between ages 11 and 15 these differences were insignificant (40.8 % and 40.6 %; p=0.944).
In total, paediatricians in 38.3 % of examined children, particularly boys, diagnosed defective body posture. The most frequent defects comprised protruding shoulder blades (50 % of all children), increased lumbar lordosis (32 %) and rounded back (31 %). Incidence of defective body posture was significantly higher in children suffering from pathological frontal curvature of the spine (p<0.001), rounded back (p<0.001) and increased lumbar lordosis (p<0.001).
Children with defective body posture reported more frequent pain (at least 1x a month) in the head, upper vertebrae, and lower back.
Scoliosis was diagnosed in 5.8 % of examined children. Prevalence increased significantly with age and the highest incidence and number of new cases was detected amongst the 15 year-olds.
The group included 14 % of children with high BMI (exceeding the 90th percentile); these children had a lower incidence of defective body posture (p= 0.045) and scoliosis (p=0.004).
Zero sports activity was reported by 18.9 % of children, who had an increased likelihood of defective body posture in comparison to children participating in sports at least 1x weekly (p<0.001). On average, the children spent 4 hours per week engaged in sports and 14 hours per week watching TV, video, and playing computer games.
Key words:
body posture – scoliosis – pain – BMI – children.
Autoři:
J. Kratěnová 1; K. Žejglicová 1; M. Malý 1
; V. Filipová 2
Působiště autorů:
Státní zdravotní ústav, Praha, Centrum hygieny životního prostředí
vedoucí MUDr. R. Kubínová
1; Zdravotní ústav Středočeského kraje, Praha
ředitel MUDr. M. Svoboda
2
Vyšlo v časopise:
Prakt. Lék. 2005; 85(11): 629-634
Kategorie:
Z různých oborů
Souhrn
Prevalenční průřezová studie zjišťovala výskyt vadného držení těla u reprezentativního vzorku 3520 dětí ve věku 7, 11 a 15 let v roce 2003 v 10 městech ČR. Rozdíl ve výskytu vadného držení těla byl zejména mezi 7. a 11. rokem věku (33,0 % a 40,8 %; p<0,001), mezi 11. a 15. rokem byl nevýznamný (40,8 % a 40,6 %; p=0,944). Celkově bylo vadné držení těla diagnostikováno dětskými lékaři u 38,3 % vyšetřených dětí, častěji u chlapců. K nejčastějším vadám patřily odstálé lopatky (50 % všech dětí), zvýšená bederní lordóza (32 %) a kulatá záda (31 %). Výskyt vadného držení těla byl výrazně vyšší u dětí s patologickým zakřivením páteře v rovině frontální (p<0,001), kulatými zády (p<0,001) a zvýšenou bederní lordózou (p<0,001). Děti s vadným držením těla častěji udávaly bolesti hlavy (nejméně jednou měsíčně), bolesti krční i bederní páteře. Skolióza byla diagnostikována u 5,8 % vyšetřených dětí, s věkem se prevalence zvyšovala významně, nejvyšší výskyt a záchyt nových případů byl u patnáctiletých. V souboru bylo 14 % dětí s vyšším BMI (nad 90. percentilem), u těchto dětí byl nižší výskyt vadného držení těla (p=0,045) a skoliózy (p=0,004). Nulovou sportovní aktivitu uvedlo 18,9 % dětí, tyto děti měly vyšší pravděpodobnost výskytu vadného držení těla ve srovnání s dětmi pravidelně sportujícími alespoň jednou týdně (p<0,001). Zatímco sportování věnovaly děti v průměru 4 hodiny týdně, sledováním televize, videa a počítačovými hrami strávily v průměru 14 hodin týdně.
Klíčová slova:
držení těla – skolióza – bolesti – BMI – děti.
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospěléČlánek vyšel v časopise
Praktický lékař
2005 Číslo 11
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Souhrn doporučení pro očkování nedonošených novorozenců
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Srovnání antidepresiv SSRI, mirtazapinu a trazodonu z hlediska nežádoucích účinků
Nejčtenější v tomto čísle
- Kvalita života – vymezení pojmu a jeho význam pro medicínu a zdravotnictví
- Esenciální hypertenze – přehledný článek
- Léčba a klinické projevy primárního nitroočního lymfomu
- Rizikové faktory a prevalence vadného držení těla u dětí školního věku