Vysoké letní teploty a úmrtnostv ČR v letech 1982–2000

English info

High summer temperatures and mortality in the Czech Republic in 1982–2000

The heat-stress-related mortality, which isamong the main impacts of periods of high summertemperature on society, was reported in many European countries, but analyses focusing oncentral European population have been rare. Results of the analysis for the period of 1982–2000in the Czech Republic indicate that heat stress leads to a considerably increased all-causesmortality and mortality due to cardiovascular diseases. Periods with the highest deviations ofthe daily number of deaths from a baseline (in all-year data) are influenza epidemics and heatwaves; the distribution of days with the highest excess mortality in a year is clearly bimodal, showing a main peak in winter and a secondary one in summer. Summer days with a considerablyincreased mortality are almost entirely days with a positive temperature deviation fromthe seasonal course. Deviations of mortality from the baseline exceed 100 deaths daily (morethan 30% relative increase) in heat wave peaks, and the excess total mortality during the severe1994 heat waves was +456 deaths (+10.3%) for June 17 to 30, and +598 deaths (+12.3%) for July24 to August 8. The relative increase in mortality due to cardiovascular diseases was evenmorepronounced. The mortality displacement effect played an important role, since it was estimatedto account for as much as 52% of the total number of victims for the June 1994 heat wave and48% for the July–August heat wave. People who would die soon without oppressive weatherconditions make about half of the total number of deaths, which is a larger value compared towhat other studies reported. The increased mortality is observed at maximum (average,minimum) daily temperatures higher than 25 °C (18 °C, 14 °C) and their anomalies from meanseasonal courses larger than 3 °C. The same values hold for both the total and cardiovascularmortality. The mortality response at high temperatures is more pronounced in females thanmales. Correlations between mortality and temperature variables (including heat index) arepositive and statistically significant (p=0.01), stronger for deviations of meteorological variablesfrom seasonal courses than for raw values, in females than males, and for heat index than forany temperature variable and summer simmer index. The unlagged correlations are strongerthan correlations with lags 1–3 days; positive values of correlation coefficients hold for lags 0to 3 days only while at lags of 4 to 25 days, the link is negative (mostly statistically significant)which demonstrates the mortality displacement effect and its time extent.

Key words:
mortality – air temperature – heat stress – Czech Republic.

Autoři: J. Kyselý ¹; B. Kříž ²
Působiště autorů: Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha 2 SZÚ, Praha ¹
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2004; (8): 105-116
Kategorie: Články

Souhrn

Úmrtnost související se stresem z horka, která se řadí mezi hlavní oblasti dopadů extrémníchteplotních jevů na společnost, byla zjištěna v mnoha evropských zemích; studie soustřeďující sena středoevropskou populaci však byly dosud vzácné. Výsledky analýzy za období 1982–2000 vČR ukazují, že stres z horka vede k výrazně zvýšené celkové úmrtnosti a úmrtnosti nakardiovaskulární nemoci. Období s nejvyššími odchylkami denního počtu úmrtí od normálu(v celoročních datech) jsou epidemie infekčních onemocnění a horké vlny; letní dny se zvýšenouúmrtností jsou téměř výhradně dny s kladnými teplotními odchylkami od průměrného ročníhochodu. Odchylky úmrtnosti od normálu přesahují 100 úmrtí denně (více než 30% relativnínárůst) ve vrcholech horkých vln, a celková nadnormálová úmrtnost během intenzivníchhorkých vln v roce 1994 činila +456 úmrtí (+10,3 %) 17.–30. června a +598 úmrtí (+12,3 %) 24.července až 8. srpna. Relativní nárůst úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci byl ještě výraznější.Důležitou roli hrál efekt posunu úmrtnosti, který vysvětluje 52%(48 %) zvýšené úmrtnostiv červnové (červencové–srpnové) horké vlně v roce 1994. Lidé, kteří by zemřeli brzy, bez ohleduna počasové podmínky, tak tvořili zhruba polovinu z celkového počtu obětí, což je hodnota vyššínež v obdobných studiích ve světě. Zvýšená úmrtnost je pozorována při maximálních (průměrných,minimálních) denních teplotách vzduchu vyšších než 25 °C (18 °C, 14 °C) a jejichodchylkách od průměrného ročního chodu přesahujících 3 °C. Stejné hodnoty platí pro celkovouúmrtnost a úmrtnost na kardiovaskulární nemoci. Zvýšení úmrtnosti při vysokých teplotách jevýraznější u žen než u mužů. Korelace mezi úmrtností a teplotními proměnnými (včetně heatindexu) jsou kladné a statisticky významné (p=0,01), silnější pro odchylky meteorologickýchproměnných od ročního chodu, pro ženskou populaci než pro mužskou, a pro heat index než projakoukoli jinou teplotní proměnnou. Nezpožděné korelace jsou silnější než korelace se zpožděnímúmrtnosti za teplotou 1–3 dny; kladné hodnoty korelačních koeficientů platí pouze prozpoždění 0–3 dny, pro 4–25 dnů je vazba záporná (většinou statisticky významně), což demonstrujeefekt posunu úmrtnosti a jeho časový dosah.

Klíčová slova:
úmrtnost – teplota vzduchu – stres z horka – Česká republika.

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.

V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.