Jak dál v otázce sdělování informacío zdravotním stavu, prognóze a léčbě?

English info

Whither further in the problem of informing about the state of health, prognosis andtreatment?

In the area of communication with patients there continue to exist several controversial points.One of them is the problem of revealing an unfavorable prognosis when there may occura conflict between the patient's wish to be fully informed and the wish of the physician to guardthe patient against grim reality. In such cases physicians prefer the principle of beneficencebefore the respecting of the patient's autonomy, while the public defends the right to „the fulltruth“. Analyzed is the interpretation of „the right to any information“ in relation to healthcaredocumentation, and presented are original results of a survey among physicians in hospitals.Last year, young physicians in hospitals (n=166) to a relatively high degree (55%), experiencedconflicts with patients for differences in opinion on treatment or for refusal of therapy by thepatient. Even though the patient was formally granted the right to information, in realityhospitals lack rules that would allow patients to influence the communicative process accordingto their own needs. Further steps as regards the problem of communicating information haveto reflect the organizational context of hospital care, which would indicate more the legitimacyof patient's needs and would strengthen the role of the patient in the process of communication.

Key words:
communication - right to information - patient's rights - unfavorable prognosis -beneficence - autonomy - conflict.

Autoři: E. Křížová
Působiště autorů: Ústav pro lékařskou etiku a ošetřovatelství 3. LF UK, Praha, přednosta doc. MUDr. J. Šimek, CSc.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2004; (8): 479-482
Kategorie: Články

Souhrn

V oblasti komunikace s pacienty přetrvává několik sporných bodů. Jedním z nich je problematikasdělování nepříznivé prognózy, kdy může dojít ke střetu přání nemocného být plněinformován a přání lékaře chránit nemocného před krutou skutečností. V takovém konfliktulékaři upřednostňují princip beneficence před principem respektu k autonomii nemocného,zatímco veřejnost spíše obhajuje právo na „plnou pravdu“. Článek se zamýšlí také nad interpretací„práva na veškeré informace“ ve vztahu ke zdravotnické dokumentaci a přináší původnívýsledky šetření mezi nemocničními lékaři a lékařkami. V poměrně vysoké míře (55 %) mladínemocniční lékaři a lékařky (n=166) zažili v minulém roce konflikt s nemocným pro rozdílnostnázorů na léčbu nebo kvůli odmítnutí léčby nemocným. I když došlo k formálnímu uznání právanemocného na informace, ve skutečnosti chybí v nemocničních zařízeních provozní pravidla, ježby dovolovala nemocným ovlivňovat komunikační proces podle vlastních potřeb. Další krokyv otázce sdělování informací musí reflektovat organizační kontext nemocniční péče, který byvíce naznačil legitimnost pacientských potřeb a posílil aktivní úlohu nemocného v komunikačnímprocesu.

Klíčová slova:
komunikace - právo na informace - práva pacientů - nepříznivá prognóza -beneficence - autonomie - konflikt.

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.

V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.