Analýza výsledků ultrazvukové kontroly embryotransferu

Souhrn

Úvod:
Úspěšnost léčby neplodnosti metodou IVF/ET je ovlivňována řadou faktorů. Jeden z klíčových momentů může být embryotransfer. Snadnějšímu zavedení a umístění transferového katétru v děložní dutině může napomoci ultrazvukové monitorování (UZ). Snahou této práce bylo statisticky zhodnotit efekt UZ na dosažení těhotenství.

Materiál a metodika:
Do studie bylo zařazeno celkem 226 žen léčených metodou IVF/ET. Embryotransfer byl prováděn buď s ultrazvukovou kontrolou nebo bez ní. Pro srovnání rozdílů mezi skupinami byly využity základní statistické testy jako Mann-Whitney U test pro data spojitá a Fisherův přesný test pro data kategoriální.

Výsledky:
Ve skupině A (UZ +) bylo 113 žen, a bylo dosaženo 31 těhotenství (27,4 %). Ve skupině B (UZ-) bylo 113 žen a bylo dosaženo 34 těhotenství (30,1 %).

Závěr:
Mezi skupinami A a B nebyl prokázán statisticky signifikantní rozdíl v dosažení těhotenství související s použitou technikou embryotransferu.

Klíčová slova:
embryotransfer – ultrazvuk - in vitro fertilizace

Úvod

Úspěšnost léčby poruch plodnosti metodou in vitro fertilizace (IVF) a embryotransferu (ET) je ovlivňována řadou proměnných faktorů. Jsou to různé protokoly indukce ovulace, technika odběru oocytů, kvalita embryí, receptivita endometria a technika transferu embryí. Při vlastním transferu může úspěch ovlivnit nejen vlastní technika jednotlivého lékaře, ale také druh použité transferové soupravy. Metodou, která zpřesní zavedení transferové soupravy a umístění embryí v dutině děložní, je ultrazvuk (USG). Otázka, zda abdominální ultrazvuková kontrola při provádění embryotransferu zvýší i počet dosažených klinických těhotenství, není jednoznačně zodpovězena, i když je řešena v řadě prací již od roku 1985, kdy bylo poprvé zmíněno použití USG + ET [1].

Cílem této práce bylo statisticky analyzovat možný vliv ultrazvukové kontroly při ET na dosažení těhotenství na našem pracovišti.

Materiál a metodika

Ovariální stimulace a odběr oocytů transvaginální ultrazvukem řízenou punkcí byly prováděny podle standardu platného pro naše pracoviště. Kvalita embrya byla hodnocena škálou 1-3 podle rychlosti jejich růstu odpovídající dni kultivace a podle morfologie (pravidelnost blastomer, fragmentace). V den transferu byly ženy randomizovány do 2 skupin – skupina A: transfer embrya řízený transabdominálním ultrazvukem, skupina B: klasický transfer embrya. Transfer embryí prováděli celkem 3 lékaři. Pro analýzu dat byla využita základní popisná statistika pro spojitá (průměr, medián, minimum, maximum atd.) a kategoriální data (zastoupení kategorií pacientek v souboru). Pro srovnání rozdílů mezi skupinami byly využity základní statistické testy - Mann-Whitney U test pro data spojitá a Fisherův přesný test pro data kategoriální.

Výsledky

Do studie bylo zařazeno celkem 226 žen léčených metodou IVF/ET. Mezi oběma skupinami nebyly zjištěny významné rozdíly ani ve věkovém složení ani v rozložení hlavních popisných faktorů.

Ve skupině A bylo 113 žen (průměrný věk 32,7 ± 4,3 let), bylo dosaženo 31 těhotenství (27,4 %), ve skupině B bylo 113 žen (věk 31,5 ± 4,3 let), dosaženo 34 těhotenství (30,1 %), statisticky nebyl prokázán signifikantní rozdíl. Zastoupení příčin neplodnosti ve sledovaných souborech je znázorněn na obr. 1. Transfer embryí byl nejčastěji prováděn za 96 hodin po odběru oocytů (tab. 1). Embryotransfer byl hodnocen jako ideální ve skupině A v 87,2 %, ve skupině B v 91,4 %, středně obtížný ve skupině A v 12,4 %, ve skupině B v 9,0 % a obtížný ve skupině A v 0,9 %. Výška endometria je uvedena v tab. 2. Ve skupině A bylo u žen s tubárním faktorem dosaženo těhotenství v 38,5 %. Počet transferovaných embryí je uveden na obr. 2. Při analýze podle typu transferové soupravy bylo při použití COOK Echotip dosaženo 28,4 % těhotenství, při použití K-JETS-6019-SIVF 33,2 % těhotenství. Empiricky kontrola UZ usnadňovala zavedení a lokalizaci katétru u žen s hyperanteverzí dělohy.

Diskuse

Technika embryotransferu zůstávala dlouhou dobu v pozadí vzhledem k významným pokrokům v ovariální stimulaci, technikám odběru oocytů a laboratorním postupům včetně vývoje nových médií a metod. Implantace embryí zahrnuje interakci mezi embryem a endometriem, proto kvalita embrya a receptivita endometria jsou jistě důležité faktory určující úspěšnost implantace. Technika transferu ale také nesmí být opomíjena. Na její úspěšnost může mít vliv použitá transferová souprava [2], příprava zevní branky děložního čípku, odstranění cervikálního hlenu, přesná topika zavedení embrya a receptivita endometria [3]. Za optimální místo pro zavedení konečku transferové soupravy a umístění embryí je považována dolní část dutiny děložní nebo oblast přibližně 1–2 cm pod fundem děložním [4]. Transferový set by neměl traumatizovat endometrium [5]. Metodou, která zpřesní zavedení transferové soupravy a umístění embryí v dutině děložní, je ultrazvuk. V retrospektivní studii [6] bylo prokázáno signifikantní zvýšení počtu těhotenství. Nesignifikantní zlepšení v prospektivní randomizované studii prokázali také Tang et al [7]. Rozdílnost výsledků může být způsobena také erudicí lékaře provádějícího transfer.

Závěr

Ultrazvuková kontrola embryotransferu usnadňuje zavedení a lokalizaci katétru v dutině děložní. Statisticky signifikantní rozdíly dosažení těhotenství v závislosti na použité technice embryotransferu nebyly v naší studii prokázány.

Podpořeno Grantem IGA FN Brno 10/0.

Doručeno do redakce: 25. 5. 2007

doc. MUDr. Igor Crha,CSc. ¹

RNDr. Jana Žáková, Ph.D.¹

prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc.¹

MUDr. Robert Hudeček, Ph.D. ¹

RNDr. Jiří Jarkovský, Ph.D. ²

¹Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno

²Institut biostatistiky a analýz MU, Brno