Analýza výsledků ultrazvukové kontroly embryotransferu
Analysis of impact of ultrasound guidance on embryotransfer
Introduction:
Many factors influence the success of infertility treatment by IVF/ET method. One of the crucial moments can be embryotransfer. Transfer ultrasound monitoring (US) can help to easier transfer catheter introducing and its placement in the uterine cavity. The aim of this study was the statistical analysis of the effect of ultrasound guidance during embryo transfer on the pregnancy rate.
Material and methods:
Two hundred and twenty six women treated by IVF/ET were included in this study. Transfers were practised either with or without ultrasound guidance. Basic statistics, Mann-Whitney U test and Fisher´s exact test were used for data description and group differences analysis.
Results:
In goup A (US+) – 113 women, 31 clinical pregnancies were achieved (27.4 %). In group B (US-) – 113 women, 34 clinical pregnacies were achieved (30.1%).
Conclusions:
The difference in pregnancy achievement between group A and B was not statistically significant.
Key words:
embryotransfer – ultrasound – in vitro fertilisation
Autoři:
I. Crha
; J. Žáková; P. Ventruba; R. Hudeček; J. Jarkovský
Působiště autorů:
Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno
1; Institut biostatistiky a analýz MU, Brno
2
Vyšlo v časopise:
Prakt Gyn 2007; 11(3): 117-119
Souhrn
Úvod:
Úspěšnost léčby neplodnosti metodou IVF/ET je ovlivňována řadou faktorů. Jeden z klíčových momentů může být embryotransfer. Snadnějšímu zavedení a umístění transferového katétru v děložní dutině může napomoci ultrazvukové monitorování (UZ). Snahou této práce bylo statisticky zhodnotit efekt UZ na dosažení těhotenství.
Materiál a metodika:
Do studie bylo zařazeno celkem 226 žen léčených metodou IVF/ET. Embryotransfer byl prováděn buď s ultrazvukovou kontrolou nebo bez ní. Pro srovnání rozdílů mezi skupinami byly využity základní statistické testy jako Mann-Whitney U test pro data spojitá a Fisherův přesný test pro data kategoriální.
Výsledky:
Ve skupině A (UZ +) bylo 113 žen, a bylo dosaženo 31 těhotenství (27,4 %). Ve skupině B (UZ-) bylo 113 žen a bylo dosaženo 34 těhotenství (30,1 %).
Závěr:
Mezi skupinami A a B nebyl prokázán statisticky signifikantní rozdíl v dosažení těhotenství související s použitou technikou embryotransferu.
Klíčová slova:
embryotransfer – ultrazvuk - in vitro fertilizace
Úvod
Úspěšnost léčby poruch plodnosti metodou in vitro fertilizace (IVF) a embryotransferu (ET) je ovlivňována řadou proměnných faktorů. Jsou to různé protokoly indukce ovulace, technika odběru oocytů, kvalita embryí, receptivita endometria a technika transferu embryí. Při vlastním transferu může úspěch ovlivnit nejen vlastní technika jednotlivého lékaře, ale také druh použité transferové soupravy. Metodou, která zpřesní zavedení transferové soupravy a umístění embryí v dutině děložní, je ultrazvuk (USG). Otázka, zda abdominální ultrazvuková kontrola při provádění embryotransferu zvýší i počet dosažených klinických těhotenství, není jednoznačně zodpovězena, i když je řešena v řadě prací již od roku 1985, kdy bylo poprvé zmíněno použití USG + ET [1].
Cílem této práce bylo statisticky analyzovat možný vliv ultrazvukové kontroly při ET na dosažení těhotenství na našem pracovišti.
Materiál a metodika
Ovariální stimulace a odběr oocytů transvaginální ultrazvukem řízenou punkcí byly prováděny podle standardu platného pro naše pracoviště. Kvalita embrya byla hodnocena škálou 1-3 podle rychlosti jejich růstu odpovídající dni kultivace a podle morfologie (pravidelnost blastomer, fragmentace). V den transferu byly ženy randomizovány do 2 skupin – skupina A: transfer embrya řízený transabdominálním ultrazvukem, skupina B: klasický transfer embrya. Transfer embryí prováděli celkem 3 lékaři. Pro analýzu dat byla využita základní popisná statistika pro spojitá (průměr, medián, minimum, maximum atd.) a kategoriální data (zastoupení kategorií pacientek v souboru). Pro srovnání rozdílů mezi skupinami byly využity základní statistické testy - Mann-Whitney U test pro data spojitá a Fisherův přesný test pro data kategoriální.
Výsledky
Do studie bylo zařazeno celkem 226 žen léčených metodou IVF/ET. Mezi oběma skupinami nebyly zjištěny významné rozdíly ani ve věkovém složení ani v rozložení hlavních popisných faktorů.
Ve skupině A bylo 113 žen (průměrný věk 32,7 ± 4,3 let), bylo dosaženo 31 těhotenství (27,4 %), ve skupině B bylo 113 žen (věk 31,5 ± 4,3 let), dosaženo 34 těhotenství (30,1 %), statisticky nebyl prokázán signifikantní rozdíl. Zastoupení příčin neplodnosti ve sledovaných souborech je znázorněn na obr. 1. Transfer embryí byl nejčastěji prováděn za 96 hodin po odběru oocytů (tab. 1). Embryotransfer byl hodnocen jako ideální ve skupině A v 87,2 %, ve skupině B v 91,4 %, středně obtížný ve skupině A v 12,4 %, ve skupině B v 9,0 % a obtížný ve skupině A v 0,9 %. Výška endometria je uvedena v tab. 2. Ve skupině A bylo u žen s tubárním faktorem dosaženo těhotenství v 38,5 %. Počet transferovaných embryí je uveden na obr. 2. Při analýze podle typu transferové soupravy bylo při použití COOK Echotip dosaženo 28,4 % těhotenství, při použití K-JETS-6019-SIVF 33,2 % těhotenství. Empiricky kontrola UZ usnadňovala zavedení a lokalizaci katétru u žen s hyperanteverzí dělohy.
Diskuse
Technika embryotransferu zůstávala dlouhou dobu v pozadí vzhledem k významným pokrokům v ovariální stimulaci, technikám odběru oocytů a laboratorním postupům včetně vývoje nových médií a metod. Implantace embryí zahrnuje interakci mezi embryem a endometriem, proto kvalita embrya a receptivita endometria jsou jistě důležité faktory určující úspěšnost implantace. Technika transferu ale také nesmí být opomíjena. Na její úspěšnost může mít vliv použitá transferová souprava [2], příprava zevní branky děložního čípku, odstranění cervikálního hlenu, přesná topika zavedení embrya a receptivita endometria [3]. Za optimální místo pro zavedení konečku transferové soupravy a umístění embryí je považována dolní část dutiny děložní nebo oblast přibližně 1–2 cm pod fundem děložním [4]. Transferový set by neměl traumatizovat endometrium [5]. Metodou, která zpřesní zavedení transferové soupravy a umístění embryí v dutině děložní, je ultrazvuk. V retrospektivní studii [6] bylo prokázáno signifikantní zvýšení počtu těhotenství. Nesignifikantní zlepšení v prospektivní randomizované studii prokázali také Tang et al [7]. Rozdílnost výsledků může být způsobena také erudicí lékaře provádějícího transfer.
Závěr
Ultrazvuková kontrola embryotransferu usnadňuje zavedení a lokalizaci katétru v dutině děložní. Statisticky signifikantní rozdíly dosažení těhotenství v závislosti na použité technice embryotransferu nebyly v naší studii prokázány.
Podpořeno Grantem IGA FN Brno 10/0.
Doručeno do redakce: 25. 5. 2007
doc. MUDr. Igor Crha,CSc. 1
RNDr. Jana Žáková, Ph.D.1
prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc.1
MUDr. Robert Hudeček, Ph.D. 1
RNDr. Jiří Jarkovský, Ph.D. 2
1Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno
2Institut biostatistiky a analýz MU, Brno
Zdroje
1. Strickler RC, Christianson C, Crane JP et al. Ultrasound guidance from human embryo transfer. Fertil Steril 1985; 43: 54-61.
2. Žáková J, Ventruba P, Crha I et al. Four embryotransfer techniques and their results.
J Gynaec Obstet 2000; 70 (suppl 1): 65–66.
3. Oborná I, Dostál J, Březinová J et al. Sonografické hodnocení přípravy endometria orální estrogen-progesteronovou substitucí před kryoembryotransferem. Čes Gynek 2004; 69: 431–437.
4. Shamonki MI, Spandorfer SD, Rosenwaks Z. Ultrasound-guided embryo transfer and the accuracy of trial embryo transfer. Hum Reprod 2005; 20(3): 709–716.
5. Buckett WM. A meta-analysis of ultrasound-guided versus clinical touch embryo transfer. Fertil Steril 2003; 80(4): 1037-1041.
6. Wood EG, Batzer FR, Go KJ et al. Ultrasound-guided soft catheter embryo transfers will improve pregnancy rates in in-vitro fertilization. Hum Reprod 2000; 15: 107-112.
7. Tang OS, Ng EH, So WW et al. Ultrasound-guided embryo transfer: a prospective randomized controlled trial. Human Reprod 2001; 16: 2310-2315.
Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicínaČlánek vyšel v časopise
Praktická gynekologie
2007 Číslo 3
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
- Dlouhodobé užívání dienogestu v terapii endometriózy
- Prevence opakovaných infekcí močových cest s využitím přípravku Uro-Vaxom
Nejčtenější v tomto čísle
- CA 125 a význam jeho vyšetrovania v gynekológii
- Proč nekouřit v těhotenství - nové poznatky o účincích nikotinu
- Problematika paraaortálních uzlin u karcinomu endometria
- Analýza výsledků ultrazvukové kontroly embryotransferu