#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Erysipelas regio nasi jako nemoc z povolání u profesionálního hasiče


Autoři: P. Malenka
Působiště autorů: Klinika pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU Brno, přednosta MUDr. Petr Malenka, Ph. D.
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 76, 2024, No. 1-2, s. 32-33.
Kategorie: Kazuistika

ÚVOD

Erysipel (lat. erysipelas) je akutní lokalizovaný zánět kůže s alterací celkového stavu, jehož původcem jsou typicky beta-hemolytické streptokoky typu A (Streptococcus pyogenes), méně často skupiny C, G a B (Streptococcus agalactiae), kultivačně mohou být někdy prokázány zlaté stafyloky či G-bakterie. Nejčastěji se erysipel vyskytuje na nohou a v obličeji. Vstupní bránou infekce je porušená kožní bariéra (macerace, bércové vředy, ragády, eroze). Přenáší se od nemocného člověka nebo endogenně z nazofaryngu do poraněné kůže, u novorozenců do pupečníku. Inkubační doba je krátká, většinou 1–3 dny. V České republice je povinné hlášení erysipelu [6].

Klinicky dochází k rozvoji celkových příznaků, projeví se jako horečka se zimnicí, bolest hlavy, někdy nauzea a celková vyčerpanost.

Lokálně se po několika hodinách v místě vstupu infekce rozvinou zánětlivé až flegmonózní změny (zčervenání, pálení, svědění, citlivost až bolestivost, otok), ložisko má nepravidelný tvar, může se jazykově rozšiřovat. Rovněž je přítomna regionální lymfadenitida [1]. Diagnostikuje se dle klinického obrazu. Mohou se také provádět stěry na kultivaci z oblasti erysipelu. Vzorek lze rovněž získat aspirací či biopsií (nižší záchyt původce). Může být zvýšen titr protilátky proti deoxyribonukleáze B. Titr ASLO bývá zvýšen jen zřídka, protože streptolyzin O je při lokální infekci inaktivován lipidy obsaženými v kůži.

Léčba probíhá podáním antibiotik, převážně se dává intravenózně krystalický penicilin, po zlepšení stavu prokain penicilin i. m. Možná je i lokální terapie. Dále je léčba symptomatická včetně klidu na lůžku. U starších osob je nutno sledovat kardiovaskulární funkce [4].

 

KAZUISTIKA

Je uveden případ profesionálního hasiče, který byl při zásahu jednotky, kdy transportovali nadměrného pacienta s diagnózou erysipel v oblasti bérce z domu k hospitalizaci do nemocnice. Posuzovaný hasič se účastnil přemisťování nadměrného pacienta z lůžka na transportní nosítka ZZS. Pomáhal u nohou pacienta, se kterými musel i manipulovat. Za nohy také pacienta držel při přemístění na nosítka. Dotýkal se jak přímo pokožky pacienta, tak i míst na nohou od kolen dolů, které byly omotány obvazovým materiálem.

Následující den po zásahu v odpoledních hodinách pozoroval příznaky jako zimnice a teplota, které přikládal nachlazení. Potíže se zhoršovaly a objevilo se zarudnutí v oblasti nosu, proto navštívil ORL ambulanci, odtud byl odeslán na kožní ambulanci. Zde byla stanovená diagnóza erysipel regio nasi. U posuzovaného byla indikována hospitalizace na kožním oddělení, kde byl zaléčen celkově antibiotiky – V-Penicilin i. v., lokálně ošetřován míchanou kortikosteroidní mastí a antibiotickou mastí.

Posuzovaný hasič byl odeslán na Kliniku pracovního lékařství k posouzení profesionality. Hygienickým šetřením bylo ověřeno, že u pacienta byly splněny podmínky vzniku nemoci z povolání – byl potvrzen kontakt s pacientem s diagnózou erysipel bérce, kterého převážel do zdravotnického zařízení, časově odpovídalo inkubační době. Mohl mu tedy být uznán erysipel regio nasi za nemoc z povolání. V době uznání nemoci z povolání byl již bez potíží.

 

DISKUSE

Počet případů erysipelu uznaných jako nemoc z povolání je malý. U většiny infekčních nemocí z povolání posuzovaní dostanou jen jednorázové odškodnění – bolestné. Pokud jsou vyléčeni, odpadá jim nárokování odškodnění ztížení společenského uplatnění, což může snížit potřebnost nemocného šetřit případnou nemoc z povolání. Snižovat počty může také nenalezení zdroje onemocnění v dané době v pracovním prostředí. Naopak zvýšit počet NZP může nedodržování předepsaných opatření apod. [3].

Onemocnění může mít sklon k recidivám. Recidivy vznikají většinou endogenní reaktivací bakterií. Po erysipelu se může po období latence (1–4 týdny) vyvinout akutní glomerulonefritida. Mezi další komplikace patří: myokarditida, endokarditida nebo perikarditida, revmatické postižení kloubů, pyartros, metastatická pneumonie, lymfedém, lokální devastace tkáně, flebitida nebo flebotrombóza [2].

 

ZÁVĚR

V České republice může být za profesionální onemocnění uznána jakákoliv infekce získaná u nás nebo při výkonu práce v zahraničí, pokud diagnózu stanoví specialista (infekcionista, pneumolog, dermatolog apod.), anebo u běžných přenosných onemocnění i praktický lékař, na základě klinického průběhu onemocnění a pomocí objektivních laboratorních vyšetření. Pouhá přítomnost protilátek svědčících o kontaktu s infekčním agens bez klinického obrazu onemocnění se za nemoc z povolání neuznává. Riziko nákazy na pracovišti potvrdí epidemiolog krajské hygienické stanice, která je místně příslušná pracovišti, kde onemocnění vzniklo [5].

Pokud jsou tedy splněny podmínky – klinické i hygienické, můžeme erysipel uznat jako nemoc z povolání podle kapitoly V, položky 1 dle přílohy k NV č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

Je nutná spolupráce mezi všemi pracovišti, zabývajícími se nemocemi, které se mohou vyskytovat na pracovištích a jejich prevencí, jako jsou pracovnělékařské služby, hygienické stanice, infekční a kožní oddělení a samozřejmě i kliniky či oddělení nemocí z povolání.

Nesmíme zapomínat ani na všechna preventivní opatření, kam patří také informovanost pracovníků o možnosti vzniku nákazy, dodržování osobní hygieny, zákaz pití, jídla a kouření na pracovišti, dodržování předepsaných pracovních postupů, používání osobních ochranných pracovních prostředků apod.


Zdroje
  1. Beneš, J. et al. Infekční lékařství. Galén, 2009, 651 s.
  2. Drlík, L., Škodová H. Erysipel se závažnými interními komplikacemi. Dermatologie pro praxi, 2008, 2, 3, s. 154–155.
  3. Havlík J. et al. Infektologie. Avicenum, 1990, 393 s.
  4. Lobovská A. Infekční nemoci. Karolinum, 2001. 263 s.
  5. Pelclová D. a kol. Nemoci z povolání a intoxikace. Karolinum, 2007. 207 s.
  6. Rozsypal, H. Základy infekčního lékařství. Karolinum Press, 2015, 572 s.

Prohlášení

Autor prohlašuje, že nemá střet zájmů v souvislosti se zveřejněním tématu práce.

Do redakce došlo dne 1. 6. 2024.
Do tisku přijato dne 10. 6. 2024.

Adresa pro korespondenci:
MUDr. Petr Malenka, Ph.D.
Klinika pracovního lékařství
FN u sv. Anny v Brně a LF MU Brno
Pekařská 664/53
602 00 Brno
e-mail:
petr.malenka@fnusa.cz

Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 1-2

2024 Číslo 1-2
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#