Ovlivňuje práce ve školství sluchový práh pedagogů?

English version

Autoři: P. Sachová ^1,3; E. Mrázková ^2,3,4; H. Kollárová ¹; K. Vojkovská ^2,3; J. Fluksová ²; Z. Nakládal ⁵; V. Janout ^1,2
Působiště autorů: Department of Preventive Medicine, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University Olomouc Head Ass Prof Helena Kollárová, MD, PhD ¹; Department of Epidemiology and Public Health, Faculty of Medicine, University of Ostrava Head Prof Vladimír Janout, MD, PhD ²; Center for Hearing and Balance Disorders Head Physician Eva Mrázková, MD, PhD ³; Ear, Nose and Throat Department, Havířov Hospital Head Physician Eva Mrázková, MD, PhD ⁴; Regional Public Health Authority of the Olomouc Region, Olomouc Director Zdeněk Nakládal, MD, PhD ⁵
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 68, 2016, No. 4, s. 125-131.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Ztráta sluchu patří ke zdravotnímu postižení. Není vidět, ale přesto výrazně negativně ovlivňuje kvalitu života jednotlivců. Pravidelný screening sluchu je výzvou současné doby. Pedagog je během výuky exponován hlukem z mluveného projevu dětí, rovněž i hlukem z pozadí (klimatizace, vytápění, vzduchotechnika, hluk z dopravy). Pro pedagoga s jakoukoliv ztrátou sluchu se výuka stává obtížnější, protože je pro něj namáhavé naslouchat a porozumět. Pedagogické povolání je velmi náročné především po psychické stránce.

Cílem předkládané studie bylo porovnat kvalitu sluchového prahu pedagogů mateřských (MŠ) a základních škol (ZŠ) s kontrolním souborem, který byl tvořen respondenty exponovanými hluku v pracovním prostředí. Sledování bylo zaměřeno především na otázku, zda hluk vyprodukovaný ve školním prostředí může mít na sluch pedagogických pracovníků negativní vliv.

Materiály do této studie byly získány ze šetření v MŠ a ZŠ v Ostravě-Porubě. Součástí zkoumání bylo vyšetření sluchu pedagogů audiometrií (232 respondentů). Kontrolní soubor tvořili respondenti z grantové studie IGA MZ ČR NT12246-5/2011 – Epidemiologická a genetická studie frekvence sluchových vad. Probandy byly ženy, které po celý svůj život pracovaly v riziku hluku (1 133 respondentů).

Statistickým testováním bylo potvrzeno zhoršování sluchového prahu pedagogů s délkou praxe, které ovšem vysoce korelovalo s věkem. Pedagogové MŠ disponovali nejlepším sluchovým prahem, i když v dotazníkovém šetření v 95 % uvedli, že pociťují problémy se sluchem. Kontrolní soubor (exponovaná populace hluku v pracovním prostředí) vykazoval podstatně vyšší ztráty sluchu. Nejstarší kategorie (výkon povolání nad 30 let) měla na nejvyšších vyšetřovaných frekvencích ztráty sluchu horší o 20 dB než soubor pedagogů.

V šetření nebyla potvrzena původní hypotéza, která předpokládala, že hluk vyprodukovaný ve školním prostředí může mít na sluch pedagogických pracovníků negativní vliv.

KLÍČOVÁ SLOVA:
pedagog – ztráty sluchu – hluk – základní škola – mateřská škola

Zdroje

1. Albera, R., Lacilla, M., Piumetto, E., Canale, A. Noise-induced hearing loss evolution: influence of age and exposure to noise. Eur. Arch. Otorhinolaryngol., 2010 May; 267, 5, s. 665–671.

2. Bencko, V. et al. Hygiena: učební texty k seminářům a praktickým cvičením. Praha: Karolinum 2000.

3. Clark, J. G. Uses and abuses of hearing loss classification. Asha, 1981, 23, 493–500.

4. Concha-Barrientos, M., Campbell-Lendrum, D., Steenland, K. Occupational noise: assessing the burden of disease from work-related hearing impairment at national and local levels. Geneva: World Health Organization, 2004.

5. Deafness and hearing loss. World Health Organization. March 2015.

6. Dube, K. J., Ingale, L. T., Ingale, S. T. Hearing impairment among workers exposed to excessive levels of noise in ginning industries. Noise Health., 2011 Sep–Oct, 13, 54, s. 348–355.

7. Eysel-Gosepath, K., Daut, T., Pinger, A., Lehmacher, W., Erren, T. Effects of noise in primary schools on health facets in German teachers. Noise Health., 2012 May–Jun, 14, 58, s. 129–134.

8. Eysel-Gosepath, K., Pape, H. G., Erren, T., Thinschmidt, M., Lehmacher, W., Piekarski, C. Sound levels in nursery schools. HNO, 2010 Oct, 58, 10, s. 1013–1020.

9. Hahn, A. Otorinolaryngologie a foniatrie v současné praxi. Praha: Grada; 2007.

10. Helzner, E. P. et al. Race and Sex Differences in Aged-Related Hearing Loss The Health, Aging and Body Composition Study. J. Am. Geriat. Soc., 2005, Volume 53, Issue 12.

11. Jelen, V. Statistická ročenka školství: Výkonové ukazatelé 2012/13. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. April 2013.

12. Kabátová, Z., Profant, M. Audiológia. Praha: Grada, 2012.

13. Koszarny, Z., Goryński, P. Exposure of schoolchildren and teachers to noise at school. Rocz. Panstw. Zakl. Hig., 1990, 41, 5–6), s. 297–310.

14. Koszarny, Z., Jankowska, D. Determination of the acoustic climate inside elementary schools. Rocz. Panstw. Zakl. Hig., 1995, 46, 3, s. 305–314.

15. Koszarny, Z., Jankowska, D. Noise in vocational schools. Causes of occurrence and assessment of exposure to schoolchildren. Rocz. Panstw. Zakl. Hig., 1994, 45, 3, s. 249–256.

16. Lejska, M. Základy praktické audiologie a audiometrie. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1994, ISBN 80-701-3178-0.

17. Martins, R. H., Tavares, E. L., Lima Neto, A. C., Fioravanti, M. P. Occupational hearing loss in teachers: a probable diagnosis. Braz. J. Otorhinolaryngol., 2007, 73, 2, s. 239–244.

18. Mikulski, T., Sarosiek, F., Kolmer, R. Noise level in Szczecin schools and selected health indicators of students. Rocz. Panstw. Zakl. Hig., 1994, 45, 3, s. 257–262.

19. Mrázková, E., Mrázek, J., Lindovská, M. Základy audiologie a objektivní audiometrie. Medicínské a sociální aspekty sluchových vad. Ostrava: Repronis Ostrava, 2006, ISBN 80-7368-226-5.

20. Pray, W. S., Pray, J. J. Aged-related hearing loss in men. US Pharmacist, 2005.

21. Řezanka, M. Zaostřeno na ženy a muže 2012. Český statistický úřad, 2012.