VII. kongres nemocí z povolání s mezinárodní účastí

Doplňujeme abstrakta sdělení, která byla přednesena na VII. kongresu nemocí z povolání s mezinárodní účastí, Luhačovice 16.–17. 10. 2014 a z technických důvodů nebyla publikována v předchozím čísle časopisu Pracovní lékařství.

Přednáška – lékařská sekce – oblast NzP a sekundárně i PLS

Má rozbor nově zjištěných nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání ještě nějaký praktický význam pro středisko nemocí z povolání?

Hejlek A.^{1, 2}, Müllerová H.^{1, 2}

¹Oddělení pracovního lékařství Nemocnice České Budějovice, a. s.

²Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity České Budějovice

Sdělení navazuje na přednášku prezento­vanou na minulém kongresu nemocí z povolání v Luhačovicích. Z celostátní statistiky nově zjištěných profesionálních nemocí za rok 2013 opět vyplývá jejich snižující se tendence v rámci ČR. Jihočeský region má velmi nízkou hustotu obyvatel vzhledem k jejich počtu a rozloze území. Je tzv. i méně průmyslový než jiné kraje, přesto oddělení pracovního lékařství Nemocnice České Budějovice, a. s., jako legislativní „středisko ­nemocí z povolání“ ohlásilo v roce 2013 celkem 103 profesionálních nemocí (96 nemocí z po­volání). Percentuálně (9,8 %) je opět jako klinické pracoviště pracovního lékařství zařazeno mezi přední střediska nemocí z povolání v počtu ­nově zjištěných profesionálních chorob v rámci ČR.

Autoři analyzují údaje ze statistik a zároveň z vlastní zdravotnické dokumentace. U hlášených případů nemocí (ohrožení nemocí) z povolání rozebírají data demografická, údaje z pohledu druhů ekonomických činností, z pohledu rizika práce, pracovního prostředí a pracovních podmínek. Významná analýza je z klinické oblasti, a to nejen podle diagnóz, respektive seznamu nemocí z povolání, ale i včetně souvisejících pracovnělékařských služeb či případných zdravotně sociálních důsledků. Rozbor přináší některá překvapivá zjištění a odhalení. Toto sdělení tak uvádí některé negativní a konkrétní případy z této oblasti.

Posterová sekce

Jak se zdravotníci staví ve své profesi k rizikům a rizikovosti své práce

Prokůpková, Š.¹, Hejlek, A.^{1, 2}, Podstatová, H.¹

¹Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity České Budějovice

²Oddělení pracovního lékařství Nemocnice České Budějovice, a. s.

Toto sdělení se zabývá problematikou rizik práce ve zdravotnictví. Pracovníci ve zdravotnictví se rozdělují na dvě skupiny. První skupinou jsou zdravotničtí pracovníci a druhou skupinou jsou pracovníci ve zdravotnictví. Podrobněji jsou v první části popsána specifická i nespecifická rizika, která na zdravotnický personál působí.

Pro praktickou část byl použit kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření. Dotazník je sestaven z 35 otázek. Výzkumný vzorek tvořil zdravotnický personál (lékaři, všeobecné sestry a sanitáři) z vybraných oddělení dvou okresních nemocnic, a to bez přihlédnutí k zastoupení obou pohlaví či druhu oddělení a měst. Na otázky odpovídalo celkem 100 respondentů.

Byl stanoven jeden hlavní cíl a dva dílčí cíle. Hlavním cílem bylo zjistit rizika práce a informovanost pracovníků na vybraných odděleních ze dvou nemocnic. Zda se proti těmto rizikům brání a jakým způsobem. Prvním dílčím cílem bylo monitorování způsobu nakládání s biologickým materiálem a druhým dílčím cílem bylo zjištění četnosti a druhu odborného školení.

Dále byly stanoveny 3 hypotézy:

1. Statisticky významné procento zdravotníků neví, do jaké kategorie práce jsou zařazeni – byla potvrzena.
2. Na vybraných odděleních vždy hlásí zdravotníci poranění, které je způsobeno ostrým předmětem, svému vedoucímu pracovníkovi – byla vyvrácena.
3. Nakládání s biologickým materiálem je na obou vybraných zdravotnických zařízeních v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., § 62 odst. 4 c) a s vyhláškou č. 306/2012 Sb., § 5 – byla potvrzena.

Autoři ve větší šíři rozebírají, jak k výsledkům dospěli, a uvádějí některá překvapivá zjištění.