Psychological resistance and subjectively perceived distress in persons occupationally exposed to stressful situations

Česká verze

Authors: S. Pelcák ¹; J. Chaloupka ²
Authors place of work: Katedra sociální patologie a sociologie, Univerzita Hradec Králové, vedoucí doc. PhDr. Iva Jedličková, CSc. ¹; Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Hradec Králové, přednosta doc. MUDr. Jiří Chaloupka, CSc. ²
Published in the journal: Pracov. Lék., 64, 2012, No. 2-3, s. 71-77.
Category: Původní práce

Summary

Exposure to long-term stressors which ensue from the character of work contributes to a general distress and development of symptoms of disorder in psychological or physical health. Possible health consequences of repeated occupational exposure to stressful situations have not been systematically and uniformly observed in the occupational medical care of exposed persons. The screening questionnaire survey was oriented on determination to psychological health risks in rescuers – medical personnel and members of the Union of Kennel Rescue. The SOC questionnaires (SOC-29, SOC-90 and experimental version of the Burn-Out Questionnaire (BOS) were distributed to 96 healthy volunteers. The test batter makes it possible to evaluate the psychological resistance and the risk of psychological disease with emphasis to the group of diagnoses F40 through F40.9 – disorders induced by stress and somatoform disorders and Z73.0 is some cases – Problems associated with difficulties in life conduct. In cases of greater deviations from normal values the authors performed a psychological interview and recommended a psychological intervention. The results confirmed a protective (moderating) influence of higher resilience against the development of health and psychological damage.

Key words:
stress – rescuers – resilience – sense for integrity – psychological morbidity – psychological help – prevention

Zdroje

1. ABLETT, J. R., Jones, R. S. P. Resilience and well-being in palliative care staff: A qualitative study of hospice nurses’ experience of work. Psycho-Oncology, 2007, 16, s. 733–740.

2. ANTONOVSKY, A. The structure and properties of the sense of coherence scale. Social Science & Medicine, 1993, 36, 6, s. 725–733.

3. BAIGI, A., HILDINGH, C., VIRDHALL, H. et al. Sense of coherence as well as social support and network as perceived by patients with a suspected or manifest myocardial infarction: a short-term follow-up study. Clin. Rehab., 2008, 22, s. 646–652.

4. BARTŮŇKOVÁ, S. Stres a jeho mechanismy. Praha: Karolinum, 2010. 137 s.

5. BAŠTECKÝ, J., BERAN, J. Cílová místa terapeutických intervencí u onemocnění spolupodmíněných psychosociálním stresem. Čes. slov. Psych., 2003, 2, s. 100–105.

6. BAŠTECKÝ, J., ŠAVLÍK, J., ŠIMEK, J. Psychosom. Med., Praha: Avicenum, 1993, 363 s.

7. BIEŠČAD, M., SZELIGA, P. Overenie konštruktovej validity sebaposudzovacej škály Symptom Checklist-90 (SCL-90). Čs. Psych., 2005, 49, č. 4, s. 342–356.

8. BOLELOUCKÝ, Z. Psychiatrické posuzovací stupnice a dotazníkové metódy. In Baštecký, J., Šavlík, J., Šimek, J. Psychosomatická medicína. Praha: Grada, 1993, s. 119–127.

9. ENDLER, P. C., HAUG, T. M., SPRANGER, H. Sense of coherence and physical health. A „Copenhagen interpretation“ of Antonovsky’s SOC concept. TSW Holistic Health & Medicine, 2008, 8, s. 451–453.

10. Engelhard, I. M., VAN DEN HOUT, M. A., VLAEYEN, J. W. S. The sense of coherence in early pregnancy and crisis support and posttraumatic stress after pregnancy loss: a prospective study. Behavioral Medicine, 2003, 29, 2, s. 80–84.

11. FELDT, T., KINNUNEN, U., MAUNO, S. A mediational model of sense of coherence in the work context: a one-year follow-up study. J. Organizational Behavior, 2000, 21, s. 461–476.

12. FLENSBORG–MADSEN, T., VENTEGODT, S., MERRICK, J. Sense of coherence and physical health. Testing Antonovskyęs theory. TSW Holistic Health & Medicine, 2006, 1, s. 248–255.

13. HYNIE S., KLENEROVÁ V. Neurobiologie posttraumatické stresové poruchy. Psychiatrie, 2004, 8, 2, s. 32–35.

14. CHALOUPKA, J., HLÚBIK, P., OPLTOVÁ, L., ZETOCHA, J. Zdravotní stav hasičů-záchranářů naše zkušenosti. In Sborník “Požární ochrana 98”. Ostrava, 1998, 1, s. 110–115.

15. JIANG, L., BEALS, J., WHITESELL N. R. et. al. Stress burden and diabetes in two American Indian reservation communities. Diabetes Care, 2008, 31, 3, s. 427–429.

16. JONSSON A., SEGESTEN K., MATTSSON B. Post--traumatic stress among Swedish ambulance personnel. Emerg. Med. J., 2003, 20, s. 79–84.

17. KEBZA, V., ŠOLCOVÁ, I. Syndrom vyhoření – rekapitulace současného stavu poznání a perspektivy do budoucna. Čs. Psychol., 2008, 52, 4, s. 351–365.

18. KEBZA, V., ŠOLCOVÁ, I. Hlavní koncepce psychické odolnosti. Čs. Psychol., 2008, 52, 1, s. 1–19.

19. KŘIKAVA, K., DOSTÁL, M., BALCAR, K. et. al. Klinický stres, emoce a fenotyp lymfocytů v periferní krvi. Čs. Psychol., 2007, 51, 1, s. 12–21.

20. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha, Portál, 2001, 280 s.

21. LUSTIG, D. C., STRAUSER, D. R. The impact of sense of coherence on career thoughts for individuals with disabilities. Rehab. Counsel. Bull., 2008, 51, 3, s. 139–147.

22. PELCÁK, S. Psychologická pomoc u pomáhajících profesí. Prediktory psychologické morbidity u zdravotníků. In Sociální práce mezi pomocí a kontrolou. Sborník z konference IV. hradecké dny sociální práce, Hradec Králové 2008, s. 344–350.

23. PELCÁK,S., KOUKOLA, B. Salutogeneze, nezdolnost a možnosti preventivní i poradenské péče u hasičů – záchranářů. Psychologie v ekonomické praxi, 1998, 33, 3.–4., s. 107–119.

24. PELCÁK, S., KOUKOLA, B., MUŽÁKOVÁ, V. Možnosti využití (metodiky) nezdolnosti podle Antonovského v komplexní terapii u pacientů po akutním infarktu myokardu. Prakt. Lék., 2001, 81, 2, s. 94–96.

25. PELCÁK S., VOSEČKOVÁ A, ŠMAHELOVÁ, A. Salutoprotective factors of lifestyle. Homeostasis in Health and Disease, 2003, 42, 1–2, s. 69–72.

26. PELCÁK, S., VOSEČKOVÁ, A., ZETOCHA, J. Souvislosti nezdolnosti SOC a vybraných faktorů zdraví u exponovaných profesí. Konference s mezinárodní účastí „Liškutínovy dny“. Sborník abstrakt přednášek a posterů. 11.–12. 6. 2001, s. 30–31.

27. ŠEBLOVÁ, J., KEBZA, V., VIGNEROVÁ, J. Zátěž a stres pracovníků záchranných služeb v České republice. Čs. Psychol., 2007, 51, 4, s. 404–417.

28. ŠOLCOVÁ, I. Psychické souvislosti stresové odpovědi. Role osobnosti ve vztahu stres-zdraví. Čs. Psychol., 1992, 36, 6., s. 564–570.

29. ŠOLCOVÁ, I., KEBZA, V. Psychoneuroimunologie a zvládání stresu. Čs. Psychol., 1998, 42, s. 32–41.

30. ŠOLCOVÁ, I., KEBZA, V. Stres, jeho zvládání, psychologické faktory a imunitní procesy. In Břicháček, V., Habermannová, M. Studie z psychologie zdraví. Praha: Ermat, 2006, s. 91–111.

31. TESAŘ, M., SMÉKAL, V. Vztah mezi osobní nezdolností a strategií zvládání stresu. Paidagogos (Časopis pro pedagogiku v souvislosti), 2011, 1, s. 11–27.

32. VYMĚTAL, J. Úvod do psychoterapie. 2. vyd., Praha: Grada, 2003, 264 s.

33. YEHUDA, R., SCHMEIDLER, J., WAINBERG, M. et. al. Vulnerability to posttraumatic stress disorder in adult offspring of holocaust survivors (Vulnerabilita a posttraumatická stresová porucha u dospělých potomků obětí holocaustu). Am. J. Psychiatry, 1998, 155, s. 1163–1171.