Imunoterapie nádorových onemocnění
Vyšlo v časopise:
Oborový speciál
Imunoterapeutické strategie byly nedávno úspěšně použity v léčbě různých malignit. Zvyšující se porozumění interakcím mezi nádorem a organismem hostitele během několika posledních let vedlo k návrhům různých slibných léčebných postupů. Nabízený přehled stručně shrnuje základní principy imunoterapie nádorových onemocnění.
Imunitní systém a obrana proti nádorům
Bylo prokázáno, že imunitní systém má význačnou roli při kontrole tumorigeneze a nádorové progrese. Ukazuje se, že přítomnost lymfocytů infiltrujících nádorovou tkáň koreluje u různých typů malignit s příznivou prognózou. Důležitá je zejména přítomnost CD8+ cytotoxických T lymfocytů a poměr mezi CD8+ efektorovými T lymfocyty a CD4+/forkhead box P3+ regulačními T lymfocyty.
Jak T lymfocyty rozpoznávají nádorové buňky
Na povrchu T lymfocytů se nachází soubor T-buněčných receptorů (TCR), které interagují s antigenními peptidy prezentovanými na povrchu buněk. Aby byla adaptivní imunita schopna zareagovat na nespočet možných cizorodých antigenů, udržují si T lymfocyty velmi diverzifikovaný repertoár různých konfigurací TCR.
Za normálních okolností T lymfocyty s různými TCR cirkulují v krevním řečišti, dokud nedojde k setkání s cizorodým peptidem prezentovaným na povrchu buněk kvůli infekci nebo maligní transformaci. Po setkání s antigenem dochází k aktivaci lymfocytu, klonální proliferaci a expanzi a k cytolytické odpovědi.
Nádory mohou uniknout imunitnímu dohledu
Systémy vrozené a adaptivní imunity spolupracují na imunitním dohledu nad nádorovými procesy. Pro vznik nádoru a pro metastatické procesy jsou klíčové dysfunkční nádorové imunitní interakce. Nádorům se daří unikat imunitním procesům pomocí různých mechanismů, které vedou buď k porušenému rozpoznávání antigenů, nebo ke vzniku vysoce imunosupresivního mikroprostředí v nádorové tkáni.
Možnosti imunoterapie onkologických onemocnění
Nové protinádorové imunostimulační terapie, které využívají existujících neefektivních imunitních odpovědí tím, že cílí na kontrolní body imunitních signálních drah, prokázaly zajímavou klinickou aktivitu u několika nádorových typů. Většinu imunoterapeutických léčiv, která jsou momentálně v různých fázích vývoje, je možno volně zařadit do dvou kategorií:
-
Léčiva, která cílí na imunitní únik nádorů pomocí blokády negativních regulačních signálů (např. koinhibičních kontrolních bodů a tolerogenních enzymů).
-
Látky, jež přímo stimulují imunogenní dráhy (např. agonisté kostimulačních receptorů).
Další imunostimulační strategie pak zahrnují látky podporující prezentaci antigenů (např. vakcíny), využití exogenních rekombinantních cytokinů, onkolytických virů a buněčných terapií s použitím nativních nebo modifikovaných antigen-kompetentních imunitních buněk.
Účinnost je ovlivněna mnoha faktory
Míra odpovědi pacientů na imunoterapii je ovšem zatím spíše mírná, což je pravděpodobně způsobeno heterogenitou v prostředí nádoru a komplexností a multiplicitou mechanismů, jimiž nádory unikají imunitní reakci. Proto probíhá intenzivní výzkum léčiv cílících na různé mechanismy imunitní tolerance a jejich kombinací. Vývoj prediktivních biomarkerů a personalizované přesně cílené imunoterapie by také mohl pomoci zlepšit účinnost léčby u daného pacienta.
(este)
Zdroj: Velcheti V., Schalper K. Basic overview of current immunotherapy approaches in cancer. Am Soc Clin Oncol Educ Book 2016; 35: 298–308, doi: 10.14694/EDBK_156572.
Štítky
Alergologie a imunologie Dětská onkologie Dětská radiologie Chirurgie všeobecná Interní lékařství Kardiochirurgie Kardiologie Onkologie Radiodiagnostika RadioterapieČlánek vyšel v časopise
Oborový speciál
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
Nejčtenější v tomto čísle
- Technologie sekvenování nové generace: celogenomové, celoexomové a cílené – hotspot – sekvenování
- Pro úspěšnost kombinované imunoterapie v léčbě nádorů je rozhodující pořadí aplikace jednotlivých protilátek
- Riziko vzniku karcinomu prsu, ovarií a kontralaterálního karcinomu prsu u nositelek mutací BRCA1 a BRCA2
- CD8+ tumor infiltrující lymfocyty jako prognostický faktor high-grade serózních karcinomů ovaria