Klinika nukleární medicíny 3. LF UK a FN Královské Vinohrady v Praze
Vyšlo v časopise:
NuklMed 2022;11:36-38
Kategorie:
Z pracovišť NM
Charakteristika pracoviště
Klinika nukleární medicíny 3. LF UK a FN Královské Vinohrady v Praze se zabývá především scintigrafickou diagnostikou. Poskytuje celé spektrum diagnostických i léčebných metod, které obor nabízí (kromě PET a léčby, k níž je nutná hospitalizace). Používá vyšetřovací a léčebné metody pro dospělé i dětské pacienty včetně kojenců a batolat.
KNM FNKV je výukovým pracovištěm studentů Univerzity Karlovy (UK), Českého vysokého učení technického (ČVUT) i dalších vysokých škol. Na klinice probíhá pregraduální výuka bakalářského a magisterského studia v oborech všeobecné lékařství, fyzioterapie, radiologický asistent a biomedicínské inženýrství, výuka zahraničních studentů, ať už v rámci curricula nebo výměnných pobytů Erasmus a IFMSA.
Klinika je vzdělávací a zdravotnické pracoviště v oboru nukleární medicína i v rámci doktorských studijních programů UK a ČVUT. V oblasti vědy a výzkumu probíhá spolupráce s řadou klinických pracovišť při ověřování nových diagnostických a léčebných metod a při jejich zavádění do praxe (studie, granty). Jedná se zejména o obory kardiologie, diabetologie, onkologie, neurologie a ortopedie. Zmínit je třeba i spolupráci s Department of Nuclear Medicine, WB Hospital, Royal Oak ve státě Michigan, která přispívá k udrže- ní mezinárodní úrovně pracoviště. Pracovníci kliniky se aktivně účastní národních i mezinárodních odborných kongresů a konferencí, ať už v oboru nukleární medicína nebo v jiných oborech.
Historie pracoviště
Letos je tomu 120 let (11. 5. 1902) od oficiálního zahájení činnosti Vinohradské nemocnice.
Počátky nukleární medicíny ve FNKV datujeme od roku 1964, kdy už byla přijata koncepce oboru NM a byly stanoveny právní podklady pro vznik oddělení NM v Česko-slovensku.
Pod vedením MUDr. Jaroslava Prokopce, CSc. byla v roce 1964 zahájena činnost radioizotopové laboratoře na chirurgické klinice. Do roku 1969 se oddělení stalo plně provozuschopným a samostatným s úsekem radiofarmak, radiobiochemickými vyšetřovacími metodami, fyzikálním a elektronickým úsekem a lůžkovou částí s 5 lůžky, využívanými při vyšetřeních k hospitalizaci a pro onkologicky nemocné komplexně diagnostikované a léčené radionuklidy, cytostatiky a chirurgicky. Ve školním roce 1970–71 vznikla Katedra biofyziky s ústavem biofyziky, ústavem nukleární medicíny LFH UK (dnešní 3. LF) a s oddělením nukleární medicíny FN. V roce 1971 byl jmenován prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc. ministrem zdravotnictví ČSR. Pověřeným přednostou a vedoucím oboru biofyziky se stal doc. MUDr. Vlastimil Slouka, CSc., vedoucím oboru NM doc. MUDr. Václav Bláha, CSc. a zástupcem přednosty pro LPP a vedoucím diagnostického úseku MUDr. Vlasta Hlaváčková.
V roce 1989 prof. Prokopce ve vedení KNM vystřídal prof. MUDr. Vlastimil Slouka, CSc. V roce 1991 na jeho místo nastoupil prof. MUDr. Václav Bláha, CSc. Po jeho odchodu do důchodu v roce 1996 se stal primářem a zároveň přednostou pověřeným vedením Kliniky NM MUDr. Otto Lang.
Příchodem prim. MUDr. Otto Langa v roce 1994 se začaly více rozvíjet metody nukleární kardiologie. V roce 1996 založil pracovní skupinu pro nukleární kardiologii v rámci České kardiologické společnosti. Zásadní měrou se zasloužil o vznik a vydávání časopisu Nukleární medicína. Od vzniku do současnosti působí jako jeho šéfredaktor.
V roce 2008 MUDr. Lang zůstává přednostou KNM, primářkou se stává MUDr. Renata Píchová, která se zaměřila hlavně na metody nukleární neurologie včetně průkazu mozkové smrti pro transplantační program.
Úsek radiofarmak pod vedením Ing. Ivana Kleisnera, CSc. se v 80. letech významně podílel na vývoji několika nových výrobních postupů radiofarmak ve formě komerčních souprav (kitů). K úspěchům patří zejména postup přípravy lyofilizovaného preparátu DTPA pro značení techneciem (99mTc) a indiem (113mIn). Preparát se osvědčil při vyšetření ledvin. Výrobní postup byl předán tehdejšímu n. p. Léčiva k realizaci hromadné výroby. Zcela původní byl i vývoj nového RF pro vyšetřování funkce plic, polysacharidových mikro- sfér značených 99mTc.
První diagnostická aplikace 18F-NaF v bývalém Československu byla provedena na našem pracovišti v letech 1971–73 ve spolupráci s Ústavem jaderného výzkumu (ÚJV). V roce 1993 byla na klinice poprvé v České republice zavedena do praxe metoda vyšetřování plicní ventilace pomocí radioaktivního plynu 81mKr. Soubor pacientů byl ojedinělý v rámci České republiky i v rámci Evropy. V roce 1997 jsme prováděli klinické zkoušky 18F-FDG pro ÚJF, v roce 1998 jsme začali vyšetřovat viabilitu myokardu pomocí 18F-FDG u pacientů po infarktu myokardu pomocí kolimátorů pro velmi vysoké energie technikou SPECT.
V letech 2007–2020 byl vedoucím úseku radiofarmak PharmDr. Miloš Matějů.
Radiobiochemický úsek byl součástí NM až do roku 1993. Roční průměr počtu vyšetření in vitro v letech 1977–80 činil 8 351, v roce 1981 vzrostl o více než 250 % (na 21 021). To bylo způsobeno zejména zahájením screeningového vyšetření kongenitálních hypotyreóz (SKH) ze suché kapky krve novorozenců. Od roku 1985 bylo prováděno v rámci plošného masového vyšetřování v celé ČSSR. Spádovým územím Centra novorozeneckého screeningu ONM bylo území České republiky bez Moravy a činilo 66 000 vyšetřených novorozenců za rok. Tuto laboratoř od roku 1981 vedl Ing. Petr Kračmar, CSc. V roce 1993 pak v rámci organizačních změn byl SKH převeden pod Kliniku dětí a dorostu ve FNKV.
Rutinní radioimunologická vyšetření se týkala především tyreologické diagnostiky.
Radiobiochemický úsek řešil úkoly použití některých RIA metod pro diagnostiku a monitorování léčby nemocných se zhoubnými nádory. Výsledky onkologicky zaměřeného výzkumu byly zavedeny do praxe a některá sledování (alfa-fetoprotein, choriový gonadotropin, karcinoembryonální antigen a prolaktin) se stala součástí léčebně preventivní péče. Druhým aspektem výzkumné činnosti úseku byla snaha o náhradu dovážených diagnostických souprav. Řada metod byla zajišťována pomocí nákupu antisér s vlastním značením. Vedením laboratoře pro radiosaturační metody byla v roce 1968 pověřena RNDr. Irena Kimlová, CSc., která stála v čele oficiálního ustanovení RIA sekce ČSNM v roce 1973 a jejíž předsedkyní byla od roku 1978. Od roku 1993 zajišťovala vedení laboratoře pro RIA metody ve FN Vinohrady RNDr. Zdena Procházková.
Vedoucí fyzikálního úseku v letech 2003–2014 byla Ing. Helena Trojanová, CSc.
Jedním z výsledků vědecké práce pracovníků kliniky ve vlastním oboru bylo získání patentu č. 300591 „Zařízení pro generování spouštěcího signálu“. Přihláška byla podána v roce 2006 a patent byl udělen v roce 2009. Od roku 2014 je vedoucím Fyzikálního úseku KNM Ing. Tomáš Steinberger.
V letech 1992–97 došlo k významným změnám v uspořádání kliniky po stránce rozmístění pracoviště, náplně pracovní činnosti, přístrojového vybavení i personálního obsazení. Za vedení prof. Bláhy se v roce 1994 podařilo přemístit dosud všechna detašovaná pracoviště do jednoho celku. Tomu však předcházelo v roce 1990 zrušení lůžkové části a v roce 1993 přemístění laboratoře pro radioizotopová vyšetření in vitro z kliniky NM pod Oddělení klinické biochemie FNKV. Tím se významně zredukovala činnost a došlo k zániku laboratorních vyšetření in vitro na klinice NM. V roce 2020 byl úsek radiofarmacie organizačně převeden pod Ústavní lékárnu FNKV.
Součanost
V současné době tvoří kliniku úsek diagnostický a terapeutický s denním stacionářem pro ambulantní léčbu některých nemocí u vybraných pacientů a fyzikálně-elektronický úsek. Provoz pracoviště je celotýdenní s ranní a odpolední směnou.
Pracoviště je vybaveno dvěma hybridními SPECT/CT gamakamerami (GE Infinia Hawkeye4, GE Optima NM/CT640) a jednou digitalizovanou planární MB 9200. V letošním roce očekáváme obnovu přístrojového vybavení, která byla schválena přístrojovou komisí Ministerstva zdravotnictví ČR.
Od roku 1996 je instalována monitorovací centrála s počítačovým sledováním a vyhodnocováním úrovně radiace ve vybraných místnostech kliniky.
Za rok je provedeno přes 4 tisíce diagnostických radionuklidových vyšetření a kolem 50 ambulantních radionuklidových terapií. Nejčastější indikací jsou onkologická a kar- diovaskulární onemocnění, určitý podíl mají i zánětlivá, endo- krinologická, neurologická a nefrourologická vyšetření.
Personální zajištění
V současné době je na pracovišti celkem 22 zaměstnanců: 5 lékařů (3 lékaři s atestací z NM, 2 v přípravě na atestaci), 14 NLZP (3 inženýři, 8 všeobecných sester, 3 radiologičtí asistenti), 3 ostatní.
text: prim. MUDr. Renata Píchová
foto: Ing. Aleš Pavelka, Ph.D.
Štítky
Nukleární medicína Radiodiagnostika RadioterapieČlánek vyšel v časopise
Nukleární medicína
2022 Číslo 2
- Kolorektální karcinom a jeho léčba v pokročilém stadiu dle aktuální Modré knihy ČOS
- Metastazektomie při 2. linii paliativní chemoterapie metastatického kolorektálního karcinomu – kazuistika
- Časná regrese nádoru jako marker celkového přežití v 1. linii léčby mCRC
- Idiopatická plicní fibróza z pohledu ambulantního pneumologa
- Kompletní remise při léčbě metastatického CRC – kazuistika
Nejčtenější v tomto čísle
- Klinika nukleární medicíny 3. LF UK a FN Královské Vinohrady v Praze
- Lymfoscintigrafie dolních končetin u pacienta s cukrovkou – kazuistika
- Multimodální magnetické nanomateriály v diagnostice a terapii
- 10. Konference radiologické fyziky, Přerov