Evropský plán boje proti rakovině a Mise rakovina – co nám přináší?

Od roku 2000 si 4. února každoročně připomínáme Světový den boje proti rakovině (World Cancer Day), který má sloužit ke zvýšení povědomí veřejnosti o rakovině a podpořit její prevenci, dia­gnostiku a léčbu, a to i pomocí politických a odborných aktivit. Ostatně právě před třemi lety byl při příležitosti tohoto významného dne zveřejněn Evropský plán boje proti rakovině (Europe’s Beating Cancer Plan – EBCP), jenž se stal reakcí Evropské unie (EU) na vysokou zátěž evropské populace zhoubnými nádory. Ve 27 členských státech EU každoročně onemocní rakovinou okolo 2,7 mil. obyvatel a přibližně 1,3 mil. na ni umírá. Současně žije v Evropě 12 mil. obyvatel po kurativní onkologické léčbě, a přestože pravděpodobnost vyléčení stále narůstá, předpokládá se, že do roku 2035 bude rakovina nejčastější příčinou úmrtí v zemích EU.

Evropský plán boje proti rakovině svými aktivitami směřuje do oblastí prevence, časné detekce, dia­gnostiky a léčby nádorů a zvýšení kvality života onkologicky nemocných a vyléčených pacientů (tab. 1). Tento programový dokument doplňuje na poli výzkumu a inovací Mise rakovina (Cancer Mission). Cílem těchto dvou stěžejních evropských onkologických aktivit je urychlení pokroku a odstranění nerovností napříč EU v uvedených oblastech, což by mělo do roku 2030 zlepšit život více než 3 mil. lidí zasažených rakovinou, „aby žili déle a lépe“.

Naplnění vizí a hlavních aktivit EBCP předpokládá výdaje přesahující 4 mld. EUR a je podporováno několika finančními nástroji EU, především programy Horizon Europe a Horizon Cancer Mission, EU4Health, Digital Europe, Next­GenerationEU/ RRF (NPO), ERDF a ESF+ /  REACT-EU. Česká republika dokázala svůj Národní onkologický plán ČR 2030 (NOPL ČR 2030) navázat na cíle a aktivity EBCP a Mise rakovina a významně podporuje realizaci NOPL ČR 2030 pomocí finančních nástrojů EU a státního rozpočtu. V rámci ČR je takto financován rozvoj onkologické prevence, péče a výzkumu, který již nyní přesahuje 11 mld. Kč. Mezi nejznámější probíhající aktivity patří např. vybudování Českého onkologického institutu ve FN Motol (3,7 mld. Kč) a Národního ústavu pro výzkum rakoviny – NÚVR (1,48 mld. Kč), rozvoj a zvýšení odolnosti poskytovatelů péče o zvlášť ohrožené pacienty - REACT-EU (část pro onkologii 1,49 mld. Kč, včetně regionálních center ROC), nebo vznik a rozvoj Centra onkologické prevence a infrastruktury pro inovativní a podpůrnou péči v MOÚ (1 mld. Kč). V nejbližších dnech se předpokládá vyhlášení výsledků výzvy na rozvoj vysoce specializované hematoonkologické (HOC) a onkologické (KOC) péče (3,5 mld. Kč), další finance (až 400 mil. Kč) budou skrze Ústav zdravotnických informací a statistiky a Národní screeningové centrum směřovány do podpory a zvyšování kvality preventivních a screeningových programů. Kromě toho je ČR skrze své jednotlivé instituce zapojena i do projektů přímo řízených EBCP a Misí rakovina (např. 4.UNCAN.eu, což pomáhá udržet vysokou míru mezinárodní spolupráce a vytváří podmínky pro přenos „know-how“ do našich podmínek.

ČR je na úrovni orgánů EU a Evropské komise (SGPP, Cancer Mission Board) opakovaně prezentována jako pozitivní příklad z hlediska organizace onkologické péče a využívání evropských a národních zdrojů pro implementaci EBCP a Mise rakovina. Abychom tento pozitivní obraz uchovali, je potřeba stávající systém (NOC, KOC/ HOC a ROC) dále kultivovat po stránce kvality poskytované péče a zajistit, aby v souladu s požadavky EBCP mělo do sítě KOC a HOC do konce roku 2030 přístup 90 % způsobilých pacientů (zajištění dia­gnostiky, léčby a/ nebo projednání na multioborové komisi). Není to jednoduchý úkol, neboť přílišná centralizace může naopak vést ke snížení dostupnosti péče. Proto i výbor České onkologické společnosti při České lékařské společnosti J. E. Purkyně (ČOS ČLS JEP) ve svém stanovisku zveřejněném v září 2023 jasně formuloval potřebu klást při definici požadavků na vznik center vysoce specializované péče (CVS), která mají co do činění s onkologickými pacienty, nejenom důraz na vysokou kvalitu léčby, ale brát i ohled na vzdálenost a dopravní dostupnost nejbližšího centra, a také návaznost na zdravotní péči mimo onkologii. Kromě parametrů personálních a technických musí být součástí posuzování žádostí o akreditaci CVS i kritéria kvality a dostupnosti péče. Jinak hrozí, že místo pozitivního příkladu budeme spíše naplňovat Evropský registr nerovností v oblasti rakoviny. Toto je ve finále v rukou, a tedy i v zodpovědnosti, úředníků Ministerstva zdravotnictví (MZ ČR), včetně definice CVS a kritérií jejich výběru.

Bohužel, na několika posledních řízení jsme se mohli přesvědčit, že poskytování komplexní onkologické péče v komplexních onkologických centrech není prioritou těchto řízení. To vedlo k tomu, že ně­kte­rá KOC nemají ani po více než roce od výzvy MZ ČR vlastní centrum vysoce specializované péče pro digestivní endoskopii, přitom nasmlouvání ně­kte­rých nových endoskopických výkonů důležitých právě i pro onkologické pacienty, je vázáno na tento statut. Možná by stálo za to se v širším odborném kruhu zamyslet nad koncepcí CVS. Zda od nich očekáváme řešení komplexního medicínského problému, vyžadujícího kvalitní multioborové personální a technické zajištění, nebo je chceme atomizovat podle jednotlivých vyšetřovacích či terapeutických metod. V oblasti výzkumu musíme začít při hodnocení výzkumných organizací bonifikovat jejich zapojení do národních a mezinárodních výzkumných infrastruktur (např. BBMRI, CzECRIN, EATRIS, NÚVR) a projektů preklinického a klinického výzkumu, včetně realizace akademických klinických studií. V neposlední řadě musíme dále podporovat synergie mezi evropskými a národními zdroji financování všech výše uvedených aktivit a naplňovat indikátory NOPL ČR 2030.

Věřím, že se nám podaří využít všechny příležitosti, které Evropský plán boje proti rakovině a Mise rakovina přináší. Je to ku prospěchu onkologických pacientů!

Užitečné informační zdroje

prof. MU Dr. Marek Svoboda, Ph.D.
ředitel MOÚ Brno
člen Výboru ČOS ČLS JEP a EU Výboru Mise rakovina