Sekvence adenom - karcinom v polypu tlustého střeva s mutací p53
Submitted:
21. 3. 2016
Autoři:
R. Nenutil
Působiště autorů:
Oddělení onkologické patologie, Masarykův onkologický ústav, Brno
Vyšlo v časopise:
Klin Onkol 2016; 29(2): 155-156
Kategorie:
Onkologie v obrazech
Souhrn
Submitted:
21. 3. 2016
Mutace p53 je jednou z klíčových onkogenních událostí v klasickém Vogelsteinově modelu kolorektální kancerogeneze. Nejčastěji se dává do souvislosti s přechodem low- grade adenomového polypu do high‑grade dysplazie/ karcinomu in situ.
V přehledném preparátu adenomového polypu (obr. 1) nejsou na první pohled patrny zásadní odchylky od typického tubulovilózního uspořádání. Až detailnější pohled ukáže klon s výraznými cytoarchitektonickými atypiemi – v části obrázku označené hvězdičkou (obr. 2).
Pokud polyp obarvíme pomocí monoklonální protilátky proti proteinu p53, nádorové klony nesoucí mutaci se stabilizací proteinu jsou zřejmé již v přehledném obraze (obr. 3). V detailu vidíme, že stabilizovaný protein se kumuluje nejen v morfologicky typické high‑grade dysplazii v dolní části obrázku, ale rovněž i v části přilehlých struktur se zachovanou polarizací buněk, které by mohly být klasifikovány jako low‑grade dysplazie (označeno hvězdičkou) (obr. 4). Všechny oblasti low‑grade dysplazie však stabilizovaný p53 neobsahují (obr. 5). Při srovnatelné morfologii epitel v dolní části obrázku jeví silnou pozitivitu, zatímco epitel v horní části je negativní. Možným vysvětlením tohoto jevu je, že po mutaci p53 bezprostředně následuje další genomová změna zodpovědná za plnou morfologickou manifestaci high‑grade dysplazie.
Poznámka: Scany mikroskopických skel v plném rozlišení a příslušné výřezy byly pořízeny scannerem mikroskopických skel Pannoramic Midi 3DHISTECH v laboratoři RECAMO, podporované projektem MŠMT – NPU I – LO1413.
Obdrženo: 21. 3. 2016
MUDr. Rudolf Nenutil, CSc.
Oddělení onkologické patologie
Masarykův onkologický ústav
Žlutý kopec 7
656 53 Brno
e-mail: nenutil@mou.cz
Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná OnkologieČlánek vyšel v časopise
Klinická onkologie
2016 Číslo 2
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Prof. Petra Tesařová: Pacientky s metastatickým karcinomem nemají čas čekat na výsledky zdlouhavých byrokratických procedur
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
Nejčtenější v tomto čísle
- Extravazace cytostatik – prevence a doporučené postupy
- Protinádorový efekt rybího oleje – mýtus, nebo realita?
- Enzalutamid a abirateron v léčbě metastatického kastračně refrakterního karcinomu prostaty po předchozí chemoterapii
- Role BRAF/ MEK inhibice u metastazujícího maligního melanomu – kazuistika