Galerie autorů
Vyšlo v časopise:
Kardiol Rev Int Med 2009, 11(2): 95-97
prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc., FESC
Promovala na LF UK v Plzni (1979). Po promoci pracovala 5 let v plicní léčebně na Janově, poté na II. interní klinice LF UK a FN v Plzni: nejprve jako odborná asistentka (1985–1989), dále jako vedoucí lékařka 3. lůžkového oddělení (1989–2004) a nato jako vedoucí Centra preventivní kardiologie a zástupce přednosty pro výuku (2001–doposud). Získala atestaci I. stupně (1982) a II. stupně (1988) v oboru vnitřní lékařství a specializační atestaci v oboru kardiologie (2005). Obhájila kandidátskou dizertační práci Longitudinální primárně preventivní studie ischemické choroby srdeční u mužů středního věku v průmyslové populaci a poté doktorskou dizertační práci Úloha metabolického syndromu a mírné hyperhomocysteinémie pro koncepci prevence aterosklerózy a ICHS a byly jí uděleny vědecké hodnosti CSc. (1990) a DrSc. (2004). Habilitovala se prací Epidemiologie a kontrola arteriální hypertenze v populaci (1992). Byla jmenována profesorkou v oboru vnitřní lékařství (2004). Je autorkou více než 400 přednášek na domácích a zahraničních fórech, 190 recenzovaných publikací, je autorkou a spoluautorkou 8 monografií. Byla dlouholetou předsedkyní výboru Pracovní skupiny Preventivní kardiologie ČKS, nyní pracuje ve výboru České kardiologické společnosti, České společnosti pro hypertenzi a České společnosti pro aterosklerózu. Je členkou European Society of Hypertension a European Association of Preventive Cardiology and Rehabilitation. Byla oceněna Reinišovou cenou za publikaci pro rok 1995, získala titul Fellow of the European Society of Cardiology a Diploma of Clinical hypertension. Působila či působí v redakčních radách European Heart Journal (1999–2003), Farmakoterapie (od 2004), Vnitřní lékařství (od 2005), Cor et Vasa (od 2008) a Kardiologická Revue (od 2008).
prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC (1951)
Promoval na LF MU v Brně (1975). Složil atestace I. a II. stupně v oboru vnitřní lékařství (1979 a 1982) a specializační atestace v oborech klinická farmakologie a kardiologie (1991 a 1997). Obhájil kandidátskou dizertační práci na téma Hemodynamika vazodilatační léčby srdečního selhání a byla mu udělena vědecká hodnost CSc. (1988). Habilitoval se na MU prací Problematika hodnocení léčby srdečního selhání (1996) a později byl tamtéž jmenován profesorem vnitřního lékařství (2001). Od promoce působí ve FN u sv. Anny v Brně, nejprve pět let na I. interní klinice jako sekundární lékař a poté přešel na II. interní kliniku jako klinický farmakolog a vedoucí kardiologické JIP pod vedením prof. Štejfy (1981), v současnosti je přednostou I. interní kardioangiologické kliniky (od 2002). Byl proděkanem LF MU (1997–2002). Jeho hlavními odbornými a vědeckými zájmy jsou kardiovaskulární farmakologie, intenzivní kardiologická péče, srdeční selhání a hypertenze. Je autorem a spoluautorem 15 monografií a více než 200 publikací v odborném tisku. Je členem redakční rady časopisů Cor et Vasa, Kardiologická revue a elektronického portálu EUNI. Je členem International Society of Cardiovascular Pharmacotherapy, Fellow of European Society of Cardiology, členem výboru České společnosti pro hypertenzi a předsedou organizačního výboru sjezdů ČKS.
prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC (1960)
Promoval na LF MU v Brně (1985). Složil atestaci I. a II. stupně v oboru vnitřní lékařství (1987 a 2003) a specializační atestaci v oboru kardiologie (1993). Obhájil kandidátskou dizertační práci na téma Prognóza chronického srdečního selhání a byla mu udělena vědecká hodnost CSc. (1996). Habilitoval se na LF MU prací Význam RTG známek plicního městnání pro diagnózu a prognózu chronického srdečního selhání (1998) a později byl tamtéž jmenován profesorem pro obor vnitřní lékařství (2002). Po promoci působil na II. interní klinice FN u sv. Anny v Brně. V současnosti působí jako přednosta Interní kardiologické kliniky LF MU a FN Brno-Bohunice (od 2004). Hlavní oblastí jeho odborného zájmu je akutní i chronické srdeční selhání a hypertenze. Je autorem či spoluautorem 15 učebnic a více než 500 odborných článků přehledných i s vlastními výsledky. Je vědecký sekretář České společnosti pro hypertenzi a předseda grantové komise 01 – kardiologie IGA MZ ČR. Je členem České kardiologické společnosti, České internistické společnosti a České společnosti pro hypertenzi. Je členem redakční rady časopisů Vnitřní lékařství, Kardiologická revue, Cor et Vasa.
prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D., FESC
Promovala na LF MU (tehdy UJEP) v Brně (1985). Složila atestaci I. stupně v oboru vnitřní lékařství (1989) a specializační atestaci v oboru kardiologie (1993). Obhájila kandidátskou dizertační práci na téma Tělesná aktivita u pacientů se srdečním selháním a byla jí udělena hodnost Ph.D. (2000). Habilitovala se prací Humorální aktivace u srdečního selhání (2002), byla jmenována profesorkou pro obor vnitřní lékařství (2005). Po promoci nejprve působila na interním oddělení NsP Ivančice (1985–1988), v současnosti pracuje na I. interní kardioangiologické klinice FN u sv. Anny v Brně (od 1988). Je autorkou nebo spoluautorkou 29 článků v zahraničních impaktovaných časopisech (u 4 jako první autorka), 93 článků v českých odborných časopisech (u 34 jako první autorka), 100 abstrakt v zahraničí a 194 abstrakt v České republice. Je spoluautorkou 10 monografií. Je členkou výboru České kardiologické společnosti, předsedkyní pracovní skupiny Srdeční selhání, členkou pracovní skupiny Kardiovaskulární rehabilitace, České společnosti pro hypertenzi, České transplantační společnosti, Heart Failure Association ESC. Je členkou redakční rady časopisu Kardiologická revue, recenzentkou časopisů European Journal of Heart Failure, International Journal of Cardiology, Vnitřní lékařství.
prof. MUDr. Roman Čerbák, CSc. (1933)
Absolvoval LF UJEP v Brně (1958). Atestaci I. stupně z vnitřního lékařství složil v roce 1961, atestaci II. stupně pak v roce 1964. V roce 1969 z kardiologie. Dizertační práci na téma Hydrodynamické čerpadlo v asistující cirkulaci obhájil v roce 1976. Habilitoval se prací Funkce levé komory srdeční (1990). Profesura z vnitřního lékařství mu byla udělena v roce 1994. V letech 1958 až 1963 působil v Nemocnici ve Svitavách. Mezi roky 1963 až 1967 pracoval na I. interní klinice FN Brno, v letech 1967 až 1977 na I. chirurgické klinice FN Brno. V roce 1977 absolvoval zahraniční pobyt v Charité Berlin. Od roku 1977 dosud je samostatným vědeckým pracovníkem CKTCH Brno. Je autorem více než 200 publikací v domácím i zahraničním tisku a spoluautorem nebo autorem 5 monografií. Je členem České kardiologické společnosti, České chirurgické společnosti, České internistické společnosti. Od roku 1990 působí v redakční radě časopisu Cor et Vasa a od roku 2003 Interní medicína pro praxi. Profesor Čerbák je podplukovníkem zdravotnické služby ve výslužbě ČA a emeritním profesorem LF MU Brno.
prof. MUDr. Helena Vaverková, CSc.
V letech 1959 až1965 studovala LF UP v Olomouci obor všeobecné lékařství. V roce 1969 složila atestaci z vnitřního lékařství I. stupně, v roce 1972 pak atestaci z vnitřního lékařství II. stupně. V roce 1979 získala titul CSc. v oboru vnitřního lékařství. Ve stejném oboru habilitovala roku 1990. Roku 1999 byla jmenována profesorkou v oboru vnitřního lékařství. V letech 1965 až 1976 pracovala ve FN Olomouc jako sekundární lékařka, od roku 1976 do roku 1990 tamtéž jako zástupce přednosty kliniky pro LPP. V letech 1990 až 1991 působila jako odborný asistent na LF UP Olomouc, od roku 1991 do roku 2000 tamtéž jako docent. Od roku 2000 dosud je profesorkou na III. interní klinice LF UP a FN Olomouc. Jejím pedagogickým a výzkumným zaměřením je vnitřní lékařství, ateroskleróza, poruchy metabolizmu lipidů a preventivní kardiologie. Je spoluautorkou 6 celostátních doporučení a 3 monografií a autorkou více než 200 publikací v domácích a zahraničních časopisech a více než 250 přednášek na domácích i mezinárodních konferencích. Získala Národní cenu prof. J. Charváta (1995) za soubor prací z oblasti lipoproteinového metabolizmu. Je čestnou členkou České kardiologické společnosti (2002), členkou České internistické společnosti, České společnosti pro aterosklerózu (od roku 1996 je členkou výboru a místopředsedkyně), členkou International Atherosclerosis Society, Etické komise LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, oborové komise IGA MZ ČR a držitelkou Zlaté medaile Univerzity Palackého v Olomouci (2002).
prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. (1952)
Absolvoval lékařskou fakultu UJEP Brno v letech 1970–1976. Atestaci I. stupně z vnitřního lékařství složil v roce 1980 a atestaci II. stupně v roce 1984. Hodnost kandidáta věd obhájil v roce 1987 na téma Cévní mozkové příhody. Habilitoval v roce 1997 s prací o monitoraci krevního tlaku u zdravých jedinců. Profesorem vnitřního lékařství se stal v roce 2008. Od roku 1977 do roku 2002 pracoval na I. kardioangiologické klinice, naposledy jako zástupce přednosty a v roce 2003 přešel na II. interní kliniku MU a FN u sv. Anny, kde působí jako přednosta dosud. Publikoval 161 článků, z toho 52 v časopisech s IF. Přednesl 350 přednášek především z oblasti hypertenze. Je prvním autorem 2 knih Klinická patofyziologie hypertenze a Vnitřní lékařství pro stomatology a dále publikoval 34 kapitol v dalších knihách. Je členem výboru České internistické společnosti a České společnosti pro hypertenzi. Je členem redakční rady časopisu Vnitřní lékařství a předsedou redakční rady Interní medicína pro praxi. Předmětem zájmu je metabolický syndrom, vysoký krevní tlak a zvýšená aktivita sympatického nervového systému.
doc. MUDr. Václav Chaloupka, CSc.
Po promoci na LF UJEP (nyní MU) v Brně v roce 1971 nastoupil na interní oddělení v Jihlavě. Po dvou letech se vrátil do Brna, na I. interní kliniku FNsP u sv. Anny, kde se začal věnovat kardiologii. Po ročním pobytu v zahraničí přechází v roce 1981 do bohunické nemocnice na Oddělení funkčního vyšetřování, kde se intenzivně věnoval echokardiografii. Od roku 1993 byl přednostou oddělení. Od roku 2005 je vedoucím Neinvazivní diagnostiky Interní kardiologické kliniky FN Brno. Tématem kandidátské dizertační práce byla diagnostika ICHS (Isometrická zátěž v diagnostice ICHS), stejně jako později habilitační práce (Zátěžová echokardiografie u nemocných po infarktu myokardu). Hlavním odborným zájmem je vedle echokardiografie také sekundární prevence a rehabilitace nemocných po infarktu myokardu. Je autorem či spoluautorem několika desítek publikací a knižních publikací: Základy funkčního vyšetřování srdce a krevního oběhu, Klinická echokardiografie, Zátěžová echokardiografie, Zátěžové metody v kardiologii, Epidemiologie ischemické choroby srdeční, Echokardiografie, Ischemická choroba srdeční. Je členem pracovní skupiny pro echokardiografii a pracovní skupiny pro kardiovaskulární rehabilitaci, pracovní skupiny pro echokardiografii Evropské kardiologické společnosti. Je členem redakční rady Cor et Vasa, Kardiológie a Lékařských listů. Je zástupcem ČKS v U.E.M.S. V současné době je předsedou České kardiologické společnosti.
MUDr. Martin Gřiva (1974)
V roce 1998 absolvoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2001 získal atestaci z vnitřního lékařství a v roce 2005 atestaci z kardiologie. V roce 2006 získal funkční licenci pro invazivní a intervenční kardiologii. Třetím rokem studuje v rámci postgraduálního doktorského studia na Lékařské fakultě Masarykovy Univerzity v Brně obor vnitřní lékařství. V letech 1998 až 2002 pracoval na interním oddělení nemocnice v Kroměříži, od roku 2002 dosud pracuje jako kardiolog na Interní klinice Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně. Dosud publikoval v odborných časopisech třikrát jako první autor a jednou jako spoluautor. Od roku 2005 členem České kardiologické společnosti.
Štítky
Dětská kardiologie Interní lékařství Kardiochirurgie KardiologieČlánek vyšel v časopise
Kardiologická revue – Interní medicína
2009 Číslo 2
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
Nejčtenější v tomto čísle
- Chyby v diagnostice a léčbě akutních forem ischemické choroby srdeční
- Imunosupresivní léčba po transplantaci srdce
- Cardiometabolic risk is a threat for the 21st century cardiology
- Rehabilitace nemocných s ischemickou chorobou srdeční