Jaké rizikové faktory ovlivňují hospitalizaci u potvrzených případů černého kašle u kojenců v České republice?

Stáhnout PDF English version

Autoři: M. Liptáková ^1,2; M. Špačková ² ; S. Balasegaram ³; M. Malý ⁴ ; J. Kynčl ² ; K. Fabiánová ²
Působiště autorů: European Programme for Intervention Epidemiology Training (EPIET), European Centre for Disease Prevention and Control (ECDC), Stockholm, Sweden ¹; National Institute of Public Health (NIPH), Centre for Epidemiology and Microbiology, Department of Infectious Diseases Epidemiology, Prague, Czech Republic ²; UK Health Security Agency, Field Service, London, United Kingdom ³; National Institute of Public Health, Department of Biostatistics, Prague, Czech Republic ⁴
Vyšlo v časopise: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 71, 2022, č. 3, s. 139-147
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíle: Rizikové faktory, které ovlivňují hospitalizaci u potvrzených případů černého kašle u kojenců (dětí do 1 roku) v České republice jsme stanovili na základě údajů z dotazníkové zesílené surveillance (ESS) v letech 2015, 2017 a 2019.

Metody: Byla provedena retrospektivní kohortová studie, ve které jsme hodnotili demografické, klinické údaje, stav očkování a rizikové/ protektivní faktory. Stav očkování byl určen podle elektronického celostátního hlásicího systému (NNS). Provedli jsme deskriptivní, jednonásobnou a vícenásobnou analýzu s využitím relativního rizika (RR) a logistické regrese pomocí odds ratio (OR).

Výsledky: V letech 2015, 2017 a 2019 bylo v rámci ESS celkem hlášeno 104 potvrzených případů pertuse (27, 13, 64). Nejvíce případů bylo zaznamenáno ve věkové skupině 1 měsíc (24), více u mužů (57). Patnáct případů bylo očkováno a 89 neočkováno. Z 88 hospitalizovaných případů bylo 31 případů na jednotce intenzivní péče (JIP). Průměrná délka hospitalizace byla 8 dní. Ačkoli proměnná očkování kojenců byla statisticky významná v jednonásobné analýze pro výslednou hospitalizaci, RR 0,76 (95% CI 0,53–1,10), nebyla ve vícenásobné. Hospitalizace byla silně asociována s mladší věkovou skupinou 0–3 měsíce (OR = 9,72; 95% CI: 2,97-31,81) po odfiltrování vlivu kouření v domácnosti. Pobyt na JIP byl významně asociován s mladší věkovou skupinou 0–3 měsíce (OR = 5,07; 95% CI: 1,44-17,87) a s kontaktem s potvrzeným nebo pravděpodobným případem černého kašle (OR = 7,05; 95% CI: 1,36–36,52 ).

Závěr: Jako rizikové faktory pro hospitalizaci na pertusi u kojenců naše studie prokázala nižší věk (0–3 měsíce) a kontakt s jinými případy pertuse. Je nutné zvážit přeočkování u dospívajících a dospělých, včetně očkování v těhotenství. Pro zjednodušení vykazování a vyhodnocování dat doporučujeme začlenit proměnné ze zesílené surveillance (ESS) do celostátního hlásicího systému. K vyhodnocení ESS a ke sledování očkování těhotných žen proti pertusi jsou zapotřebí další studie.

Klíčová slova:

surveillance – hospitalizace – kojenec – rizikové faktory – pertuse – černý kašel

Zdroje

1. Tozzi AE, Pandolfi E, Celentano LP, et al. Comparison of pertussis surveillance systems in Europe. Vaccine, 2007;25(2):291–297.

2. Merdrignac L, Aït El Belghiti F, Pandolfi E, et al. Incidence and severity of pertussis hospitalisations in infants aged less than 1 year in 37 hospitals of six EU/EEA countries, results of PERTINENT sentinel pilot surveillance system, December 2015 to December 2018. Euro Surveill, 2021;26(4):1900762.

3. European Union. 2008/426/EC: Commission Decision of 28 April 2008 amending Decision 2002/253/EC laying down case definitions for reporting communicable diseases to the Community network under Decision No 2119/98/EC of the European Parliament and of the Council (notified under document number C(2008) 1589) (Text with EEA relevance). Official Journal of the European Union. 2008 [cit. 2021-12-07]; Available at: https:// op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/3e53de24- 26d6-4645-b9ab-3931f3874c9e/language-en.

4. Fabiánová K, Šebestová H, Beneš Č, et al. Trend pertuse u dětí do jednoho roku života v České republice v letech 1997–2013 [Pertussis trend in children under one year of age in the Czech Republic in 1997–2013]. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2014;63(4):270, 272–274, 276–277. (in Czech, English summary).

5. Fabiánová K, Benes C, Kríz B. Stálý nárůst incidence pertuse v České republice od 90.let [A steady rise in incidence of pertussis since nineties in the Czech Republic]. Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2010;59(1):25–33. (in Czech, English summary)

6. National Immunization Committee. Recommendation for pertussis vaccination in pregnancy for the Czech Republic. Amendment to the National pertussis immunisation strategy. 8 December 2015. [cit. 2021-12-07]; Available at: http://www.szu. cz/uploads/Epidemiologie/Pertuse/CR_Pertussis_Recommendation_ for_pregnant_women.pdf.

7. Fabiánová K, Zavadilová J, Lenz P, et al. Pertuse a parapertuse v České republice v roce 2019 – epidemiologická situace [Pertussis and parapertussis in the Czech Republic in 2019 – epidemiological situation]. Zprávy CEM, 2020;29(10): 402–410. (in Czech).

8. Český statistický úřad. Věkové složení obyvatelstva – 2019 [Czech Statistical Office. Age distribution of the population – 2019]. [cit. 2021-12-07]; Available at: https://www.czso.cz/csu/ czso/vekove-slozeni-obyvatelstva-2019 (in Czech).

9. Puhr R, Heinze G, Nold M, et al. Firth’s logistic regression with rare events: accurate effect estimates and predictions? Stat Med, 2017;36(14):2302–2317.

10. Tan T, Dalby T, Forsyth K, et al. Pertussis across the globe: recent epidemiologic trends from 2000 to 2013. Pediatr Infect Dis J, 2015;34(9):e222–232.

11. Tan T, Trindade E, Skowronski D. Epidemiology of pertussis. Pediatr Infect Dis J, 2005;24(5 Suppl):S10–18.

12. Carlsson RM, von Segebaden K, Bergstrom J, et al. Surveillance of infant pertussis in Sweden 1998–2012; severity of disease in relation to the national vaccination programme. Euro Surveill, 2015;20(6):21032.

13. van der Maas NAT, Sanders EAM, Versteegh FGA, et al. Pertussis hospitalizations among term and preterm infants: clinical course and vaccine effectiveness. BMC Infect Dis, 2019;19(1):919.

14. Schielke A, Takla A, von Kries R, et al. Marked underreporting of pertussis requiring hospitalization in infants as estimated by capture-recapture methodology, Germany, 2013–2015. Pediatr Infect Dis J, 2018;37(2):119–125.

15. Sizaire V, Garrido-Estepa M, Masa-Calles J, et al. Increase of pertussis incidence in 2010 to 2012 after 12 years of low circulation in Spain. Euro Surveill, 2014;19(32):20875.

16. European Centre for Disease Prevention and Control. New study by WHO Europe and ECDC examines variations in antibiotic consumption in European countries between 2014 and 2018. [cit. 2021-12-07]; Available at: https://www.ecdc.europa.eu/en/ news-events/new-study-who-europe-and-ecdc-examines-variations- antibiotic-consumption.

17. Wood N, McIntyre P. Pertussis: review of epidemiology, diagnosis, management and prevention. Paediatr Respir Rev, 2008;9(3):201-11; quiz 211-2.

18. World Health Organization (WHO). WHO-UNICEF estimates of DTP3 coverage. [cit. 2021-12-07]; Available at: https://apps. who.int/immunization_monitoring/globalsummary/estimates? c=CZE.

19. Fabiánová K, Zavadilová J, Gašpárek M. Pertuse a parapertuse v České republice v roce 2018 – epidemiologická situace [Pertussis and parapertussis in the Czech Republic in 2018 – epidemiological situation]. Zprávy CEM, 2019;28(7): 268–276. (in Czech)

20. World Health Organization, et al. Pertussis vaccines: WHO Position Paper – August 2015. Wkly Epidemiol Rec, 2015;90(August( 35)):433–460).

21. European Centre for Disease Prevention and Control. Pertussis – Annual epidemiological report for 2018. [cit. 2021-12-07]; Available at: https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/pertussis- annual-epidemiological-report-2018.