Eozinofilní enteritida – kazuistika vzácné manifestace onemocnění a stručný přehled novinek
Autoři:
Hloušková E. 1; Bajerová K. 1; Pecl J. 1; Pinkasová T. 1; Jabandžiev P. 1,2; Ježová M. 3; Tůma J. 4
Působiště autorů:
Department of Paediatrics, University Hospital Brno, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic
1; Central European Institute of Technology, Masaryk University, Brno, Czech Republic
2; Department of Pathology, University Hospital Brno, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic
3; Department of Paediatric Surgery, Orthopaedics and Traumatology, University Hospital Brno, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic
4
Vyšlo v časopise:
Gastroent Hepatol 2020; 74(6): 492-496
Kategorie:
Kazuistika
doi:
https://doi.org/10.48095/ccgh2020492
Souhrn
Souhrn: Eozinofilní enteritida je jednou z eozinofilních gastrointestinálních poruch charakterizovaných nespecifickými klinickými příznaky. Při stanovení dia gnózy hraje zásadní roli histopatologický průkaz husté eozinofilní infiltrace. Bohužel dosud nejsou jednoznačně stanoveny její mezní hodnoty. Léčba je založena na dodržování eliminační diety a podávání kortikosteroidů. Autoři zde uvádějí případ 14letého chlapce trpícího náhle vzniklou bolestí břicha. Vyšetření počítačovou tomografií odhalilo zesílení duodenální stěny s infiltrací přesahující na omentum a žlučník. Histopatologické vyšetření vzorků odebraných laparoskopicky prokázalo eozinofilní infiltraci a fibrózu stěny žlučníku a dvanáctníku. Následné endoskopické vyšetření zažívacího traktu prokázalo rozsáhlé postižení eozinofilním zánětem (ezofagitida, dvanáctníkový vřed a proktitida). Pacientovi byla doporučena eliminační dieta a kortikoidy.
Klíčová slova:
enteritida – eozinofily – dvanáctníkový vřed – cholecystitida – eozinofilní gastroenteritida
Zdroje
1. Zhang MM, Li YQ. Eosinophilic gastroenteritis: a state-of-the-art review. J Gastroenterol Hepatol 2017; 32 (1): 64–72. doi: 10.1111/1gh.13 463.
2. Collins MH, Capocelli K, Yang GY. Eosinophilic gastrointestinal disorders pathology. Front Med (Lausanne) 2018; 4: 261. doi: 10.3389/ fmed.2017.00261.
3. Klein NC, Hargrove RL, Sleisenger MH et al. Eosinophilic gastroenteritis. Medicine (Baltimore) 1970; 49 (4): 299–319. doi: 10.1097/000 05792-197007000-00003.
4. Mansoor E, Saleh MA, Cooper GS. Prevalence of eosinophilic gastroenteritis and colitis in a population-based study, from 2012 to 2017. Clin Gastroenterol Hepatol 2017; 15 (11): 1733–1741. doi: 10.1016/j.cgh.2017.05.050.
5. Shukla A, Mishra A, Venkateshaiah SU et al. Elements involved in promoting eosinophilic gastrointestinal disorders. J Genet Syndr Gene Ther 2015; 6 (2): 265. doi: 10.4172/2157- 7412-1000265.
6. Kim HJ, Jung YJ. The emerging role of eosinophils as multifunctional leukocytes in health and disease. Immune Netw 2020; 20 (3): e24. doi: 10.4110/in.2020.20.e24.
7. Matsushita T, Maruyama R, Ishikawa N et al. The number and distribution of eosinophils in the adult human gastrointestinal tract: a study and comparison of racial and environmental factors. Am J Surg Pathol 2015; 39 (4): 521–527. doi: 10.1097/PAS.00000000000370.
8. Rothenberg ME, Mishra A, Brandt EB et al. Gastrointestinal eosinophils. Immunol Rev 2001; 179: 139–155. doi: 10.1034/j.1600-065x. 2001.790114.x.
9. Koutri E, Patereli A, Noni M et al. Distribution of eosinophils in the gastrointestinal tract of children with no organic disease. Ann Gastroenterol 2020; 33 (5): 508–515. doi: 10.20524/aog.2020.0518.
10. Sunkara T, Rawla P, Yarlagadda KS et al. Eosinophilic gastroenteritis: dia gnosis and clinical perspectives. Clin Exp Gastroenterol 2019; 12: 239–253. doi: 10.2147/CEG.S173130.
11. Rodriguez HE, Djohan RS, Cahill WJ et al. Laparoendoscopic dia gnosis of eosinophilic enteritis. JSLS 1998; 2 (2): 181–184.
12. Abassa KK, Linn XY, Xuan JY et al. Dia gnosis of eosinophilic gastroenteritis is easily missed. World J Gastroenterol. 2017; 23 (19): 3556–3564. doi: 10.3748/wjg.v23.i19.3556.
13. Garzón LNG, Jaramillo LEB, Valero JJH. Eosinophilic cholecystitis in children: case series. J Pediatr Surg 2020; S0022-3468 (20): 30371–30377. doi: 10.1016/j.jpedsurg.2020.05. 039.
14. Pineton de Chambron G, Gonzalez F, Canva JY et al. Natural history of eosinophilic gastroenteritis. Clin Gastroenterol Hepatol 2011; 9 (11): 950–956. doi: 10.1016/j.cgh.2011.07.017.
Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecnáČlánek vyšel v časopise
Gastroenterologie a hepatologie
2020 Číslo 6
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – nově dostupné prokinetikum pro léčbu funkční dyspepsie a GERD
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
Nejčtenější v tomto čísle
- Zobrazovací metody u neúrazových náhlých příhod břišních
- Syndrom arteria mesenterica superior v souvislosti s Crohnovou chorobou – kazuistika
- Eozinofilní enteritida – kazuistika vzácné manifestace onemocnění a stručný přehled novinek
- Eozinofilní ezofagitida – 10 let zkušeností pěti českých pediatrických endoskopických center