Proč sekce IBD
Autoři:
J. Špičák 1; M. Lukáš 2
Působiště autorů:
Klinika hepatogastroenterologie IKEM
1; Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, ISCARE IVF a. s . a 1. LF UK v Praze
2
Vyšlo v časopise:
Gastroent Hepatol 2010; 64(1): 6
Kategorie:
Výroční zpráva
V jednom z posledních čísel ČSGH vedoucí redaktor podrobně popisuje současný stav časopisu, který nelze označit za příznivý. Podobnými problémy jako náš časopis trpí i jiná periodika, přičemž některé z nich jsou pro náš časopis specifická. Připomeňme slavnou historii, která činí náš časopis jedním z vůbec nejstarších oborových časopisů, a to i v celosvětovém měřítku. Doc. Kment objasnil, proč časopis vypadl z nejběžnějších mezinárodních databází. Jedním z důvodů je opakovaná změna názvu diktovaná politickým vývojem v našich zemích. Na počátku 90. let časopis prostě nemohl nést v názvu slovo Československý (pamatuji na bouřlivé diskuze), přičemž nyní by to již patrně nikomu nevadilo. Ale takový je život. Jednou z dalších zvláštností naší oborové existence je množství periodik. Časopisů, které si žádají často až úporně hepatogastroenterologickou problematiku, jsou snad desítky, přičemž rutinovaných psavců, o které je zájem, je naopak nedostatek. Situace je tak kupodivu výrazně jiná než v zemích se srovnatelnou populací, ale násobným výzkumem, jako jsou Holandsko nebo Izrael. Bylo by možné i u nás soustředit do jednoho čísla jednoho periodika několik skutečně hodnotných sdělení, tato jsou však rozptýlená mezi sdělení jiná, která jsou hodnotná méně. V určitých fázích odborného vývoje jsou zejména mladí odborníci v akademické sféře nuceni publikovat, paradoxně si dosud mohli vybrat nejméně náročný časopis, který dílko zaručeně přijal a neobtěžoval revizí. Recenze je sice podmínkou kladného hodnocení, nikdo ji však nekontroluje. Z významných databází náš časopis prostě vypadl proto, že se spíše přizpůsobil domácím podmínkám, místo aby se je naopak snažil kultivovat. Nyní na to začal doplácet: kritéria na vysokých školách se přece jen přitvrzují a nutí ambicióznější absolventy k náročnější publicistice. Těm pak mezinárodní poloanonymita našeho periodika nestačí a s kvalitnějšími spisky směřují tam, kde je kliknutí na PubMed zviditelní. Situace přestává být únosná a vyžaduje řešení na několika úrovních. Za členy redakční rady musí být vybráni ti, kteří loajálně plní úkoly vyplývající z jejich funkce. Stránky časopisu se musí aktivně nabízet zahraničním odborníkům, a časopis se tak stane přirozeně bilingválním. Rozdělení článků na jednotlivé sekce s přímou odpovědností zlepší přehlednost, předvídatelnost a zvýší interakci se čtenářskou obcí. Redakce se po zjevných změnách znovu obrátí na příslušnou komisi, aby se časopis formálně dostal na úroveň, kterou si historicky zaslouží.
Jednou z avizovaných změn je vznik sekce idiopatických střevních zánětů (IBD). Důvodů proto je hned několik. Právě v této části gastroenterologie doznal vývoj v posledních deseti letech dramatických změn, a to nejen v oblasti základního a klinického výzkumu, ale také v klinické praxi se v krátké době rozšířily nové diagnostické metody a především nová léčiva. Odrazem těchto revolučních změn ve výzkumu a v klinické praxi je také vznik nových mezinárodních organizací (ECCO, IOIBD) a celé řady domácích edukačních a výzkumných aktivit, které jsou koordinovány pracovní skupinou pro IBD. Nové možnosti terapie u IBD pacientů, především díky biologické léčbě, také změnil celkový přístup k pacientům s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. Od individuálního a privátního vztahu mezi ošetřujícím gastroenterologem a pacientem došlo k proměně péče, která má komplexní a týmovou podstatu, ve které významným způsobem posílila role středního zdravotního personálu, tzv. IBD sester. Dynamické změny v této oblasti zasluhují, aby oborové periodikum obsahovalo pravidelnou sekci, ve které by čtenáři byli informováni o nových přístupech v diagnostice a léčbě IBD nemocných, byly prezentovány zajímavé kazuistiky pacientů s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. Naším přáním je rovněž vytvořit platformu pro širokou diskuzi nad mnohými problémy a nezodpovězenými otázkami, se kterými se setkává praktický gastroenterolog. Věříme, že založení této sekce i další proměny časopisu přijmete s porozuměním a že povedou ke zvýšení odborné úrovně našeho časopisu.
prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.
Klinika
hepatogastroenterologie IKEM
Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha 4
e-mail:
julius.spicak@ikem.cz
Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecnáČlánek vyšel v časopise
Gastroenterologie a hepatologie
2010 Číslo 1
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Diagnostika a léčba globus faryngeus
- Doporučení pro vakcinaci nemocných s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou na imunosupresivní a biologické léčbě
- Neuroendokrinní nádory tlustého střeva
- Non-Hodgkinov T-lymfóm asociovaný s enteropatiou ako komplikácia neskoro diagnostikovanej celiakie u geriatrickej pacientky