Vliv auxinů na růst a akumulaci skopoletinu v suspenzní kultuře Angelica archangelica L.
Autoři:
T. Siatka; M. Kašparová
Působiště autorů:
Charles University in Prague, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové, Czech Republic, Department of Pharmacognosy
Vyšlo v časopise:
Čes. slov. Farm., 2008; 57, 17-20
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Skopoletin je kumarin s mnoha zajímavými biologickými účinky, např. spazmolytickým, protizánětlivým, antimutagenním, antioxidačním, antifungálním, indukujícím apoptózu, antiproliferativním, inhibujícím acetylcholinesterázu, hypourikemickým. Rostlinné explantátové kultury představují nadějný alternativní zdroj cenných rostlinných látek. Buněčný růst a biosyntézu sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách ovlivňuje řada fyzikálních a chemických faktorů. Mechanismus jejich působení není zcela znám. Rostlinné růstové regulátory a světelné podmínky hrají, vedle dalších faktorů, důležitou roli. Byl testován účinek čtyř auxinů (kyselina 2,4-dichlorfenoxyoctová, 2,4-D, α-naftyloctová, NAA, β‑indolyloctová, IAA nebo β-indolylmáselná, IBA) ve čtyřech koncentracích (0,2; 2; 10 nebo 20 mg/l) na růst kultury a akumulaci skopoletinu v médiu v suspenzních kulturách Angelica archangelica kultivovaných za stálého osvětlení nebo ve tmě. Nejvyšší růst kultury byl dosažen s 2 mg/l 2,4-D a 10 mg/l IAA. Nejvyšší hladiny skopoletinu byly získány s 0,2 mg/l 2,4‑D, 2 mg/l 2,4-D, 10 mg/l NAA a 20 mg/l IAA. Růst i akumulace scopoletinu v suspenzních kulturách Angelica archangelica byly světelnými podmínkami ovlivněny méně výrazně než působením auxinů a jejich koncentrací. Změny vyvolané auxiny byly modifikovány světelnými podmínkami.
Klíčová slova:
Angelica archangelica L. – suspenzní kultura – růst – skopoletin – kumariny – auxiny – světelné podmínky – průtoková injekční analýza
Zdroje
1. Srivastava, S., Srivastava, A. K.: Crit. Rev. Biotechnol., 2007; 27, 29.
2. Roberts, S. C.: Nat. Chem. Biol., 2007; 3, 387.
3. Samuelsson, G.: Drugs of natural origin, 4th ed., Swedish Pharmaceutical Press, Stockholm 1999, p. 61.
4. Oliveira, E. J. et al.: Planta Medica, 2001; 67, 605.
5. Moon, P.-D. et al.: Eur. J. Pharmacol., 2007; 555, 218.
6. Schimmer, O., Eschelbach, H.: Pharmazie, 1997; 52, 476.
7. Ng, T. B. et al.: Compar. Biochem. Physiol C: Toxicol. Pharmacol., 2003; 136, 109.
8. Thuong, P. T. et al.: Biol. Pharm. Bull., 2005; 28, 1095.
9. Prats, E. et al.: Euphytica, 2006; 147, 451.
10. Carpinella, M. C, Ferrayoli, C. G., Palacios, S. M.: J. Agric. Food Chem., 2005; 53, 2922.
11. Kim, E.-K. et al.: Life Sci., 2005; 77, 824.
12. Arcos, M. L. B. et al.: Phytother. Res., 2006; 20, 34.
13. Rollinger, J. M. et al.: J. Med. Chem., 2004; 47, 6248.
14. Ding, Z., Dai, Y., Wang, Z.: Planta Medica, 2005; 71, 183.
15. Siatka, T., Kašparová, M.: Čes. slov. Farm., 2003; 52, 186.
16. Murashige, T., Skoog, F.: Physiol. Plant., 1962; 15, 473.
17. Siatka, T., Solich, P., Kotyk, R.: Pharmazie, 1998; 53, 273.
18. Wu, C.-H. et al.: J. Plant Biol., 2006; 49, 193.
19. Jeong, G.-T, Woo, J-C., Park, D.-H.: Biotechnol. Bioprocess Eng., 2007; 12, 86.
20. Biondi, S. et al.: Plant Biosyst., 2004; 138, 117.
21. Jacques, P. et al.: Acta Bot. Gall., 2007; 154, 21.
22. Walker, T. S., Bais, H. P., Vivanco, J. M.: Phytochemistry, 2002; 60, 289.
23. Pasqua, G. et al.: Plant Physiol. Biochem., 2005; 43, 293.
24. Taguchi, G et al.: Plant Sci, 2000; 151, 153.
25. Taguchi, G et al.: Plant Sci, 2001; 160, 905.
Štítky
Farmacie FarmakologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská farmacie
2008 Číslo 1
- Distribuce a lokalizace speciálně upravených exosomů může zefektivnit léčbu svalových dystrofií
- O krok blíže k pochopení efektu placeba při léčbě bolesti
- FDA varuje před selfmonitoringem cukru pomocí chytrých hodinek. Jak je to v Česku?
Nejčtenější v tomto čísle
- Signálne dráhy bunkovej proliferácie a smrti ako ciele potenciálnych chemoterapeutík
- Hemostatické účinky oxidované celulosy
- POKROKY V LÉKOVÝCH FORMÁCH – PRACOVNÍ DEN SEKCE TECHNOLOGIE LÉKŮ ČFS JEP
- Látky ovlivňující aktivitu kaspas
