Studium vlastností tablet z přímo lisovatelné maltosy
Autoři:
J. Mužíková; J. Balhárková
Působiště autorů:
Charles University in Prague, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové, Czech Republic, Department of Pharmaceutical Technology
Vyšlo v časopise:
Čes. slov. Farm., 2008; 57, 21-27
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Práce se zabývá studiem pevnosti a doby rozpadu tablet z přímo lisovatelné maltosy Advantosy 100. Je v ní studován rozdíl vlivu dvou typů mazadel stearanu hořečnatého a stearylfumarátu sodného na uvedené vlastnosti, dále jsou testovány směsi látky s mikrokrystalickou celulosou Vivapurem 102 v poměru 1:1 a s léčivy kyselinou askorbovou a acetylsalicylovou. Výlisky jsou získány třemi lisovacími silami, s výjimkou směsí s léčivy, kdy je použita jedna lisovací síla. U lisovacích sil 6 a 8 kN nebyl statisticky významný rozdíl v zásahu mazadel do pevnosti výlisků z Advantosy 100, pouze u lisovací síly 10 kN snížil Pruv pevnost více než stearan. Směs Advantosy 100 a Vivapuru 102 poskytovala nejpevnější tablety, přídavek Pruvu u ní snížil pevnost výlisků více než stearan. Doba rozpadu výlisků z Advantosy i směsi suchých pojiv byla delší s přídavkem Pruvu. Výlisky s kyselinou acetylsalicylovou měly vyšší pevnost a delší dobu rozpadu než s kyselinou askorbovou. Mezi hodnotami pevnosti výlisků s kyselinou acetylsalicylovou nebyl statisticky významný rozdíl v rámci typu použitého mazadla, a to v případě Advantosy 100 i její směsi s Vivapurem 102.
Key words:
Advantosa 100 – Vivapur 102 – mazadla – pevnost tablet v tahu – doba rozpadu
Zdroje
1. Bolhuis, G. K., Armstrong, N. A.: Pharm. Dev. Technol., 2006; 11, 111–124.
2. Kibbe, H. A.: Handbook of pharmaceutical excipients. Third ed., American Pharmaceutical Association and the Pharmaceutical Press, Washington, London, 2000, 175–177.
3. SPI Pharma group: Advantose™ 100 Maltose Powder for Direct Compression. Firm. Lit., http://www.spipharma. com/ProductsFolder/104Maltose/104Maltose100.html, April 2007.
4. Bowe, K. E., Bilig, J. L., Schwartz, J. B. et al.: Pharm. Technol. Eur., 1998; 10,5, 34–40.
5. Fell, J. T., Newton, J. M.: J. Pharm. Sci., 1970; 59, 5, 688–691.
6. Bos, C. E., Bolhuis, H., Van Doorne, Lerk, C. F.: Pharm. Weekbl.,1987; Sci. Ed. 9, 274–282.
7. Ph.B. MMV, Grada Publishing, a.s., Prague, 2005, vol. I, s. 269.
8. Belousov, V. A.: Khim. Farm. Zh., 1976; 10, 105–111.
9. Jarosz, P. J., Parrott, E. L.: Drug Dev. Ind. Pharm., 1984; 10(2), 259–273.
10. Bolhuis, G. K.; Chowhan, Z. T.: In: Pharmaceutical Powder Compaction Technology; (Alderborn, G.; Nyström, Ch.), New York – Basel – Hongkong, Marcel Dekker 1996, 491–493.
Štítky
Farmacie FarmakologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská farmacie
2008 Číslo 1
- Jak a kdy u celiakie začíná reakce na lepek? Možnou odpověď poodkryla čerstvá kanadská studie
- FDA varuje před selfmonitoringem cukru pomocí chytrých hodinek. Jak je to v Česku?
- Budou nanoléčiva lépe cílit na některé onkologické nemoci?
Nejčtenější v tomto čísle
- Signálne dráhy bunkovej proliferácie a smrti ako ciele potenciálnych chemoterapeutík
- Hemostatické účinky oxidované celulosy
- POKROKY V LÉKOVÝCH FORMÁCH – PRACOVNÍ DEN SEKCE TECHNOLOGIE LÉKŮ ČFS JEP
- Látky ovlivňující aktivitu kaspas