64. Purkyňův den – rozloučení s prof. MUDr. Otto Hrodkem, DrSc.

Purkyňův den se konal jako obvykle v polovině června v Saturnově sále zámku v Libochovicích, okolnosti však byly jiné. Letošní laureát Purkyňovy ceny, prof. MUDr. Otto Hrodek, DrSc, zakladatel české dětské hematologie a vědec světového jména, se bohužel udělení nejvyššího vyznamenání České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně o necelé dva týdny nedočkal, když zemřel 4. června 2022 ve věku nedožitých 100 let.

Otto Hrodek se narodil 8. října 1922 v Jihlavě. Po promoci na lékařské fakultě UK v Praze v roce 1949 pracoval v nemocnicích v Chebu a v Českém Brodě. V roce 1951 nastoupil na II. dětskou kliniku v Praze, kde působil až do jejího spojení s I. dětskou klinikou v Pediatrickou kliniku v roce 2004. V letech 1989–90 vykonával funkci přednosty kliniky. Od roku 2004 až do svého odchodu do důchodu v roce 2012 potom působil na Klinice dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol v Praze.

Profesor Hrodek patřil mezi velikány české pediatrie a hematologie. Byl vědcem světového jména, vynikajícím lékařem-klinikem s neobyčejnou šíří znalostí a mimořádným pochopením pro duši dětského pacienta a obavy jeho rodičů i vysokoškolským učitelem váženým a milovaným studenty, který svým příkladem ovlivnil generace českých pediatrů. Byl čestným členem České lékařské společnosti JEP a České hematologické společnosti ČLS JEP a nositelem řady dalších ocenění, včetně Zlaté medaile ČLS JEP, Zlaté pamětní medaile 2. LF UK a Zlaté medaile UK v Praze. Když mu letos předsednictvo České lékařské společnosti JEP udělilo Purkyňovu cenu, z této pocty za celoživotní práci se upřímně radoval a do Libochovic se těšil.

V Libochovicích cenu převzal a poděkoval za ni dojatý vnuk profesora Hrodka. Pak už spolupracovníci a žáci jubilanta připomněli jeho mimořádně dlouhý a mimořádně přínosný profesní život. Slavnostní program Purkyňova dne tradičně doprovodil i klavírní virtuos Martin Levický.

Největšího vědeckého úspěchu prof. Hrodek dosáhl výzkumem vývoje hemokoagulace a hemostázy v novorozeneckém věku. Jeho práce ze 60. a 70. let jsou citovány dodnes.

Od 50. let se intenzivně věnoval diagnostice a léčbě dětské leukémie, jako jeden z prvních zaváděl do praxe nové léky, které prodlužovaly nemocným dětem život. Prožil celou fascinující éru úspěchu léčby dětské akutní lymfoblastové leukémie, která se z choroby v 50. letech stoprocentně smrtelné proměnila na počátku 21. století v nemoc, kterou lze u 90 % dětí vyléčit. Celé toto padesátileté období zásadně ovlivňoval osud českých dětí s leukémií – vytýčením a aplikací moderních diagnostických metod, zaváděním nových léků, založením pracovní skupiny dětské hematologie v roce 1985, prosazením jednotné diagnostiky a léčby podle nejúspěšnějších mezinárodních postupů v naší zemi.

Další nemocí, které věnoval mimořádnou pozornost, byla hemofilie. Vždy prosazoval komplexní přístup k léčbě této nemoci, snažil se poskytnout nemocným chlapcům nejen substituci chybějícího faktoru, ale též optimální rehabilitaci, včas indikovanou operaci, pokud mohla zlepšit kvalitu života, psychologickou podporu a pomoc při volbě povolání.

Publikoval více než 200 odborných statí, přednesl více než 300 přednášek. Šestkrát získal Cenu předsednictva České lékařské společnosti za nejlepší původní vědeckou práci. Byl poradcem WHO pro komplexní problematiku dětských nádorů v 9 evropských zemích, Maroku a Iráku. V této roli mu jistě pomohla jeho mimořádná jazyková vybavenost. Jen nepříznivá doba mu zabránila v ještě úspěšnější mezinárodní kariéře a uznání.

Profesor Hrodek byl vědeckým sekretářem České pediatrické společnosti ČLS JEP a krajským pediatrem Středočeského kraje, respektován a vážen primáři pro hloubku pediatrických znalostí, organizační schopnosti, pochopení specifik denních problémů pediatrické péče. Byl organizátorem velmi oblíbených krajských seminářů, jejichž náplni věnoval mimořádnou pozornost. Dlouhá léta ovlivňoval pediatrii rovněž z pozice člena redakční rady časopisu Česko-slovenská Pediatrie. Byl proděkanem pro vědu a výzkum Fakulty dětského lékařství UK, školitelem a oponentem desítek aspirantů, předsedou komise pro habilitační práce, dlouholetým členem vědecké rady fakulty.

Petr Sucharda

s využitím textu prof. MUDr. Jana Starého, DrSc.