#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Spánková medicína v odkazu doc. MUDr. Bedřicha Rotha, DrSc.


Autoři: Soňa Nevšímalová
Působiště autorů: Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN v Praze
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2019; 158: 167-169
Kategorie: Editorial

ÚVOD

Spánková medicína je obor rozvíjející se v posledních 60 letech. Doc. MUDr. Bedřich Roth, DrSc., vynikající český neurolog a neurofyziolog, byl jedním z prvních, kdo předvídal jeho význam a stál u jeho zrodu. Jeho zásluhou byla na Hennerově neurologické klinice založena první polysomnografická laboratoř ve střední Evropě. V popředí jeho zájmu byli nemocní s nadměrnou denní spavostí (narkolepsií a hypersomnií) a jako první popsal idiopatickou hypersomnii se spánkovou opilostí jako klinickou jednotku. V 70.–80. letech shromáždil největší skupinu pacientů s nadměrnou denní spavostí čítající 1000 nemocných, v té době největší na ve světě. Jeho práce jsou i v dnešní době bohatě citovány.

Spánková medicína prošla v posledních desetiletích bouřlivým rozvojem a zvýraznil se její multioborový význam. Spánek zasahuje příznivě do řady metabolických pochodů v organismu, ovlivňuje kognitivní funkce včetně paměťových schopností, působí na imunitní systém, odplavuje z mozku toxické látky, omezuje vznik nadváhy a s tím související rizika metabolického syndromu. Chronicky zkracovaný spánek je rizikovým faktorem pro vznik kardiovaskulárních komplikací, nádorových onemocnění, duševních poruch zahrnujících labilitu nálad i kognitivních funkcí a řady dalších změn. Včasná diagnostika poruch spánku a správná léčba se dostává do popředí zájmu řady odborností.

POHLED DO HISTORIE

Bedřich Roth je zakladatelem spánkové medicíny v naší republice. V letošním roce uplyne 100 let od jeho narození (*23. 3. 1919) a 30 let od jeho úmrtí (†4. 11. 1989). Od 50. let 20. století patřil mezi významné odborníky spánkové medicíny nejen v Evropě. Po celý svůj život se snažil, aby se svými vědeckými poznatky a odbornými články seznámil nejen zahraničí, ale i naši veřejnost. Je mi velikou ctí, že mu můžeme připsat toto vydání Časopisu lékařů českých věnované pokrokům současné spánkové medicíny.

Bedřich Roth se od svého příchodu na pražskou neurologickou kliniku v roce 1948 profiloval ve vynikajícího neurologa a neurofyziologa, jeho největší zájem však vzbudily poruchy spánku a bdění. Již v roce 1957 vydal první českou monografii zaměřenou na nemocné s nadměrnou denní spavostí – narkolepsií a hypersomnií (1), ve které se věnoval kromě klinického obrazu i fyziologickým a patofyziologickým aspektům poruch spánku a bdění u těchto pacientů. V roce 1962 inicioval první polysomnografické záznamy v dosavadní elektroencefalografické (EEG) laboratoři kliniky – zprvu k EEG přidal monitorování dechových pohybů a o 3 roky později i snímání očních pohybů a svalů (mm. mentales) a založil tak první polysomnografickou laboratoř ve střední Evropě.

Jedny z jeho prvních záznamů byly věnovány spánku a snění (2). Diferencoval živé, bizarní a zpravidla barevné sny v paradoxním (REM – rapid eye movement) spánku, zatímco v synchronním (non-REM, NREM) spánku byly sny pouze vágní, šlo spíše jen útržky myšlenek. Mezi jeho prioritní klinické práce patří objev spánkové opilosti a tím i nové klinické jednotky – hypersomnie se spánkovou opilostí. Možnosti nočních záznamů v naší laboratoři byly v té době omezené, a tak k překvapení svých amerických kolegů získal pacienty s idiopatickou hypersomnií za pobytu v Chicagu pomocí televizní reklamy. V roce 1972 vyšla jeho práce obohacená nejen o klinický, ale i polysomnografický obraz této nemoci českých a amerických nemocných (3). Citlivým přístupem k nemocným rozpoznal také častou depresivní komorbiditu pacientů s narkolepsií a hypersomnií (4), které je věnována pozornost i v dnešní době.

V roce 1980 vyšla jeho nejznámější monografie „Narcolepsy and Hypersomnia“ (5), ve které nashromáždil v té době dosud největší klinický soubor nemocných – 360 pacientů s narkolepsií a 260 pacientů s hypersomnií. Monografie patřila po dlouhou dobu k nejvíce citovaným pracím a čerpali z ní nejen specialisté na spánkovou medicínu, ale i pacienti. Byla jsem přítomna četným schůzkám, ve kterých si nemocní předčítali z této knihy „jako z bible“.

U obou onemocnění docent Roth rozlišoval tzv. monosymptomatickou a polysymptomatickou formu. Monosymptomatická forma narkolepsie zahrnovala izolovanou imperativní spavost v podobě samostatné narkolepsie, izolovanou záchvatovou ztrátu svalového tonu vyvolanou emocí – kataplexii a izolované disociované poruchy spánku – spánkovou obrnu a hypnagogické halucinace. Polysymptomatickou formu narkolepsie charakterizovala imperativní spavost, kataplexie a jako součásti klinického obrazu byly přítomné i spánková obrna či hypnagogické halucinace. Uvedené dva typy narkolepsie uznává rovněž současná mezinárodní klasifikace poruch spánku (6), lehce se změnilo pouze názvosloví – narkolepsie s kataplexií je označena jako typ 1 a narkolepsie bez kataplexie jako typ 2. Obdobně docent Roth rozlišoval i hypersomnii na formu monosymptomatickou charakterizovanou prolongovaným spánkem během dne a formu polysymptomatickou, pro kterou byl kromě denní spavosti typický také prodloužený noční spánek s obtížným probouzením provázeným projevy spánkové opilosti. Jako zvláštní podjednotku tzv. funkční hypersomnie řadil i Kleineův-Levinův syndrom s periodicky se opakujícími stavy nadměrné denní spavosti provázené často i bulimií a poruchami chování a menstruační hypersomnii, která se prvně objevila jako samostatná jednotka v mezinárodní klasifikaci poruch spánku až o 25 let později (7).

Bedřich Roth se zúčastnil rovněž multicentrických sociálně-ekonomických studií zahrnujících Evropu, Severní Ameriku a Asii, které se zabývaly dopadem nadměrné denní spavosti na život pacientů s narkolepsií (8). Mezi nejvíce citované práce patří i společná práce s mnichovskou skupinou o výskytu pozitivity HLA-DR2 u nemocných s narkolepsií-kataplexií (9), která společně i s výsledky dalších autorů dala podklad vzniku autoimunitní teorie vzniku onemocnění.

V 70.–80. letech 20. století doc. Roth shromáždil celosvětově největší skupinu pacientů s nadměrnou denní spavostí čítající 1000 nemocných. V USA převzal ocenění za svůj celoživotní přínos spánkové medicíně a jako člen expertní skupiny se podílel na přípravě mezinárodní klasifikace poruch spánku. Přes všechny životní úspěchy zůstal nesmírně skromným, vlídným a pracovitým člověkem. Pro své onemocnění, se kterým dlouhodobě a statečně bojoval, se nedožil sametové listopadové revoluce a v roce 1989 zemřel těsně před jejím začátkem. S velkorysostí a obětavostí se věnoval mladším kolegům a předal tak klinické i vědecké základy oboru spánkové medicíny dalším generacím.

Kromě spánkové laboratoře pražské neurologické kliniky je nutné v historickém úvodu vzpomenout i na další pracoviště specializovaná na dílčí úseky spánkové problematiky. K nejstarším patří Ústav pro matku a dítě v Praze-Podolí zaměřený již v 70. a 80. letech na oblast pediatrického výzkumu. Významných vědeckých úspěchů nejen v naší republice, ale i v zahraničí dosáhla prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. Svojí soustavnou vědeckou prací v oblasti experimentálního výzkumu cirkadiánní rytmicity patří profesorka Illnerová dosud k nejcitovanějším autorům v oblasti světové chronobiologie. Jako první na světě objevila závislost funkce biologických hodin v mozku savců na délce dne během ročních období.

VÝVOJ SPÁNKOVÉ MEDICÍNY V ČR V POSLEDNÍCH 30 LETECH

Na počátku 90. let byla na Neurologické klinice kromě polysomnografických (PSG) záznamů zavedena rutinně i limitovaná polygrafie k vyšetřování spánkové apnoe a od roku 1994 i léčba kontinuálním přetlakem v dýchacích cestách (CPAP). O zavedení těchto metod se zasloužil zejména prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc. V té době byla také zahájena rozsáhlá mezioborová spolupráce s dalšími lékařskými odvětvími (s interními obory – pneumologií, kardiologií, endokrinologií, ale i s chirurgickými obory – otorinolaryngologií, stomatologií nebo s psychiatrií a pediatrií). V roce 2000 byla v nově zrekonstruovaných prostorách kliniky otevřena moderněji zařízená spánková laboratoř, která v rámci Všeobecné fakultní nemocnice v Praze získala status Centra pro poruchy spánku a bdění. Díky rozšíření počtu lékařů i laborantů a novému přístrojovému vybavení se rozšířily možnosti diagnostiky a léčby na celé spektrum spánkových poruch. Kromě tradičního zaměření na nadměrnou denní spavost a poruchy dýchání i na záchvatové noční stavy – zejména parasomnii a mimovolné pohyby. Spolupráce s Akademií věd ČR (vyšetřování cirkadiánních hormonů melatoninu a kortisonu) a rozvoj aktigrafických metod umožnily i vyšetřování poruch cirkadiánního rytmu spánku a bdění. Rozšíření lůžkové kapacity monitorovací jednotky dovolilo i dlouhodobé monitorování nemocných s epilepsií (10).

Na přelomu tisíciletí vznikala v ČR i řada laboratoří specializovaných na poruchy dýchání ve spánku, převážně při plicních a ORL klinikách či odděleních. Současně se rozšířila rovněž možnost diagnostiky ostatních poruch spánku ve specializovaných laboratořích v dalších městech (v Brně, Hradci Králové, Českých Budějovicích).

V roce 2001 byla založena Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu (ČSVSSM), která je od roku 2005 také garantem vznikajících akreditovaných pracovišť.

Akreditovaná pracoviště zahrnují v současné době komplexní centra diagnostiky a léčby poruch spánku, která jsou zaměřena na diagnostiku a léčbu poruch spánku v celé šíři, centra diagnostiky a léčby poruch dýchání ve spánku a nižším typem jsou jednotky monitorování a léčby poruch dýchání ve spánku. Po 5 letech u nich vždy probíhá reakreditační proces. Komplexních center je v současnosti více než 10, center a jednotek diagnostiky a léčby poruch dýchání přes 20 a pokrývají většinu českých regionů. Vzhledem k tlaku na počet vyšetření je však současný počet pracovišť i jejich kapacita stále nedostačující.

ČSVSSM pořádá ve spolupráci se Slovenskou spoločností spánkovej medicíny každoroční konference střídající v místě konání Česko a Slovensko s účastí více než 200 členů obou společností. ČSVSSM se taktéž podílí aktivně na organizaci řady mezinárodních kongresů a konferencí, např. v roce 2004 se stala garantem Evropské společnosti pro výzkum spánku (ESRS) u příležitosti jejího pražského kongresu, v roce 2009 uspořádala mezinárodní sympozium „Narkolepsie a hypersomnie“ k nedožitým 90. narozeninám doc. Rotha, v roce 2011 mezinárodní sympozium k 60. výročí spánkové medicíny v ČR nazvané „Nekvalitní spánek a nedostatečné bdění – časté a významné symptomy“. V roce 2017 se podílela na organizaci Světového spánkového kongresu v Praze, kterého se zúčastnilo 2700 delegátů ze 76 zemí. Šlo o první kongres nově založené World Sleep Society (WSS), která vznikla spojením dvou dosud světových spánkových společností World Association of Sleep Medicine (WASM) a World Sleep Federation (WSF).

Informace o dění v ČSVSSM je možno nalézt na webových stránkách společnosti www.sleep-society.cz (11). Obsaženy jsou na nich informace o společnosti (její charakteristika, stanovy, odborné sekce, přihláška za člena, složení výboru společnosti i revizní komise, zápisy z výborových schůzí i kontakty), akce společnosti (připravované i uskutečněné), akreditace (seznam pracovišť), vzdělávání (připravované kurzy, znalostní zkoušky, literatura), doporučené postupy (české i zahraniční), publikace (časopisy) i informace pro pacienty o zdravotnických zařízeních. Stránky jsou propojeny rovněž se weby ESRS a WSS (12).

SOUČASNOST SPÁNKOVÉ MEDICÍNY

Význam spánku a jeho důležitá úloha pro zdravotní stav celého organismu se dostává stále více do popředí zájmu celé společnosti. Spánek příznivě zasahuje do řady metabolických pochodů v organismu, ovlivňuje kognitivní funkce včetně paměťových schopností, působí na imunitní systém, odplavuje z mozku toxické látky, omezuje vznik nadváhy a s tím související rizika metabolického syndromu. Chronicky zkracovaný spánek je rizikovým faktorem pro vznik kardiovaskulárních komplikací, nádorových onemocnění, duševních poruch zahrnujících lability nálad i kognitivních funkcí a řady dalších změn. Počet nehod zapříčiněných únavou a mikrospánkem převyšuje součet nehod způsobených řízením pod vlivem alkoholu a drog (13). Celosvětově je kladen důraz na včasnost diagnostiky a léčby spánkových poruch i na spánkovou medicínu jako oblast preventivní medicíny.

Obor se stává na lékařských fakultách součástí pregraduální výuky a nezastupitelná je jeho úloha i v postgraduálním vzdělávání. Vzhledem k multidisciplinárnímu zaměření spánkové medicíny pokračuje mezioborová spolupráce nejen klinických, ale i řady teoretických oborů.

Tomuto trendu odpovídá i výrazný rozvoj oboru spánkové medicíny v České republice. Vznikají další centra monitorující poruchy spánku a bdění v celém rozsahu diagnostické šíře i pracoviště specializující se na poruchy dýchání ve spánku. Dochází k modernizaci a rozšíření přístrojového vybavení a dále se rozvíjí mezioborová spolupráce mezi jednotlivými obory (neurologií, pediatrií, psychiatrií, psychologií, interními obory – pneumologií, kardiologií, endokrinologií, chirurgickými obory – otorinolaryngologií, stomatologií).

Pozitivním trendem je zlepšující se mediální osvěta o důležitosti dostatečné délky a kvality spánku. U dospělých se optimální délka nočního spánku pohybuje mezi 7 a 8 hodinami, u adolescentů mezi 8 a 10 hodinami. Dostatečný spánek je nejúčinnější způsob, jak můžeme každý den obnovit optimální funkci svého mozku i tělesný stav. Neexistují biologické funkce, kterým by vydatný spánek neprospěl (14).

Rádi bychom proto čtenáře v tomto čísle seznámili s pokroky spánkové medicíny v jednotlivých medicínských oborech a poukázali i na nebezpečí, kterému se vystavují při chronické restrikci spánku. Neurologická problematika zahrnuje nejen moderní pohled na stavy nadměrné denní spavosti, které byly předmětem studia docenta Rotha, ale také význam spánku a jeho poruch v různých odvětvích neurologie včetně neurodegenerativních chorob – zejména Parkinsonovy nemoci a Alzheimerovy demence. Psychiatrická onemocnění, poruchy nálady (deprese i bipolární porucha) i schizofrenie mají velmi úzký vztah ke změnám spánkové struktury podobně jako úzkostné poruchy. Pro posttraumatickou stresovou poruchu jsou typické děsivé noční můry s opakujícími se traumatickými prožitky a insomnie.

Poruchy dýchání, zvláště obstrukční spánková apnoe (OSA), jsou spolu s ostatními plicními chorobami, které narušují spánek, doménou plicního lékařství. Nedílnou součástí léčby kromě konzervativního postupu je chirurgická léčba, představená otorinolaryngologickým příspěvkem. Poruchy dýchání jsou výrazným rizikem hypertenze, předčasné aterosklerózy a kardiovaskulárních příhod. Chronická restrikce spánku i OSA se podílí na rostoucím počtu endokrinních poruch včetně diabetu 2. stupně. Kvalitní spánek je nesmírně důležitý také pro rozvoj funkcí dětského mozku – intelektu, řeči, motorických dovedností i chování a řada vývojových poruch, např. porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) či autismus, je spojena s poruchami spánku.

Příspěvky v tomto vydání Časopisu lékařů českých bychom rádi zdůraznili, že dostatečný spánek a včasná diagnostika i vhodná léčba jeho poruch zabrání závažným důsledkům, které se odrážejí nejen v četné komorbiditě, ale i ve zvýšené mortalitě postižených jedinců.

Poděkování:

Podpořeno Progres Q27/LF1.

Adresa pro korespondenci:

prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc.

Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN v Praze

Kateřinská 30, 128 21 Praha 2

Tel.: 224 965 562

e-mail: snevsi@lf1.cuni.cz


Zdroje
  1. Roth B. Narkolepsie a hypersomnie z hlediska fysiologie spánku. Státní zdravotnické nakladatelství, Praha, 1957.

  2. Roth B, Brůhová S. Dreams in narcolepsy, hypersomnia and dissociates sleep disorders. Exp Med Surg 1969; 27: 87–209.

  3. Roth B, Nevšímalová S, Rechtschaffen A. Hypersomnia with sleep drunkenness. Arch Gen Psychiat 1972; 26: 456–462.

  4. Roth B., Nevšímalová S. Depression in narcolepsy and hypersomnia. Schw Arch Neurol Neurochir Psychiat 1975; 116/2: 291–300.

  5. Roth B. Narcolepsy and Hypersomnia. Karger, Basel, 1980.

  6. International Classification of Sleep Disorders. Diagnostic and Coding Manual (3rd ed.). American Academy of Sleep Medicine, Chicago, 2014.

  7. International Classification of Sleep Disorders. Diagnostic and Coding Manual (2nd ed.). American Academy of Sleep Medicine, Westchester, 2005.

  8. Broughton R, Ghanen Q, Hishikawa Y et al. Life effect of narcolepsy in 180 patients from North America, Asia and Europe compared to matched controls. Can J Neurol Sci 1981; 8: 299–304.

  9. Andreas-Zeitz A, Keller E, Scholz S et al. DR2-negative narcolepsy. Lancet 1986; 20: 684–685.

  10. Šonka K, Nevšímalová S. 60 years of Sleep Medicine at the Department of Neurology, First Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague. Prague Medical Report 2011; 112: 236–243.

  11. www.sleep-society.cz

  12. Nevšímalová S. Historie studia spánku. In: Nevšímalová S, Šonka K (eds.). Poruchy spánku a bdění. Galén, Praha, v tisku.

  13. Walker M (ed.). Proč spíme. Odhalte sílu spánku a snění. Jan Melvil Publishing, Brno, 2018.

  14. Chokroverty S. Overview of normal sleep. In: Chokroverty S (ed.). Sleep disorders medicine. Basic science, technical considerations, and clinical aspects. Springer, New York, 2017; 1: 5–27.

Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých

Číslo 5

2019 Číslo 5
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

plice
INSIGHTS from European Respiratory Congress
nový kurz

Současné pohledy na riziko v parodontologii
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Svět praktické medicíny 3/2024 (znalostní test z časopisu)

Kardiologické projevy hypereozinofilií
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#