Linezolid, inhibice monoaminoxidázy a klinické konsekvence
Autoři:
V. Černý 1,2,3,4; D. Astapenko 1
Působiště autorů:
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové
1; Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví
2; Centrum pro výzkum a vývoj, Fakultní nemocnice Hradec Králové
3; Dept. of Anesthesia, Pain Management and Perioperative Medicine, Dalhousie University, Halifax, Canada
4
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 27, 2016, č. 6, s. 402-403
Kategorie:
Postgraduální vzdělávání - Vybrané kapitoly z klinické fyziologie
Linezolid je v klinické praxi stále častěji používané antibiotikum k léčbě tzv. grampozitivních infekcí. Méně je však známý jeho inhibiční efekt na enzym monoamino oxidázu (MAO). Neznalost interakce mezi linezolidem a MAO může být zdrojem řady komplikací při použití linezolidu a farmak, která jsou metabolizována MAO.
Enzym MAO je klíčovou komponentou v metabolismu tzv. monoaminů, kam patří především všechny katecholaminy odvozené od tyrosinu (adrenalin, noradrenalin, dopamin) a serotonin. Inhibice MAO linezolidem vede ke zvýšení hladiny katecholaminů, současné podání katecholaminů a linezolidu může vést k hypertenzní krizi, případně k dalším projevům zvýšené hladiny katecholaminů. Obdobně, kombinace linezolidu a látek se serotoninergním efektem zvyšuje riziko vzniku tzv. centrálního serotoninového syndromu.
Tradičně je inhibice MAO vztažena k antidepresivům typu fenelzinu a tranylcyprominu, která blokují ireverzibilně MAO. Linezolid na rozdíl od uvedených antidepresiv působí reverzibilní blokádu MAO, nicméně jsou popsány klinické případy velmi těžké a prolongované inhibice MAO po jeho podání. Za nejvýznamnější rizika v kontextu perioperačního období jsou považovány interakce mezi linezolidem a katecholaminy, vedoucí k hypertenzi. Rovněž při použití desfluranu může docházet k náhlému vzestupu aktivity sympatiku – výsledná sympatikotonie, klinicky se manifestující nejčastěji jako hypertenze a tachykardie, je významně akcentována u pacientů s podávaným linezolidem, někteří autoři proto doporučují u pacientů léčených linezolidem desfluran vůbec nepoužívat.
Pozn.: Recentně byl objeven silný anxiolytický efekt linezolidu a některými autory je linezolid označován jako potenciální alternativa v léčbě anxiózních stavů/syndromů.
Body k zapamatování
- U všech pacientů léčených linezolidem bychom měli provést inventuru existující farmakoterapie s cílem identifikovat případné interakce vyplývající z inhibice MAO linezolidem.
- Přestože linezolid není tak silný inhibitor MAO jako některá antidepresiva, klinické projevy inhibice MAO mohou být velmi silné.
- Použití desfluranu u pacientů léčených linezolidem je spojeno s rizikem akcelerované sympatikotonie.
- Linezolid má silný „anxiolytic-like“ efekt.
Do redakce došlo dne 25. 9. 2016.
Do tisku přijato dne 28. 9. 2016.
Adresa pro korespondenci:
prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM
e-mail: cernyvla1960@gmail.com
Zdroje
1. Lovett, M. E., Estrada, M., Sargel, C., Tobias, J. D. Augmentation of the Inotropic Effects of Dopamine Following Linezolid Administration in an Infant. J. Intensive. Care Med., 2016 Aug, 31, 7, p. 490–492.
2. Woytowish, M. R., Maynor, L. M. Clinical relevance of linezolid-associated serotonin toxicity. Ann. Pharmacother., 2013, Mar, 47, 3, p. 388–397.
3. Aggarwal, A., Kulkarni, G., Jahan, S. Potential serious adverse interactions between linezolid and atomoxetine. J. Child Adolesc. Psychopharmacol., 2012, Oct., 22, 5, p. 405.
4. Jindal, A., Mahesh, R., Kumar, B. Anxiolytic-like effect of linezolid in experimental mouse models of anxiety. Prog. Neuropsychopharmacol. Biol. Psychiatry, 2013, Jan, 10, 40,p. 47–53.
5. Mahesh, R., Jindal, A., Gautam, B., Bhatt, S., Pandey, D. Evaluation of anti-depressant-like activity of linezolid, an oxazolidinone class derivative – an investigation using behavioral tests battery of depression. Biochem. Biophys. Res. Commun., 2011, Jun, 17, 409, 4, p. 723–726.
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2016 Číslo 6
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Monitorování hloubky celkové anestezie
- Trombofilní stavy v těhotenství
- Regionální anestezie a léky ovlivňující hemokoagulaci – co přináší nejnovější doporučení?
-
ATESTAČNÍ OTÁZKY OBORU ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA
Péče o pacienta po anestezii