Neuromodulace v léčbě chronické bolesti

Neuromodulation in chronic pain management

Neuromodulation methods include management strategies employing the application of agents or a defined electric current directly to the nerve structures. Modern neurostimulation management is based on the concept of the gate theory of pain formulated by Melzack and Wall in 1965. The principle of spinal cord stimulation is based on an increased release of inhibitor substances (endorphins, enkephalins, dynorpfines). Segmental spinal mechanisms play an important role in the therapeutic effect. Spinal cord stimulation is suitable in the treatment of chronic neuropathic and ischaemic pain. In appropriately selected patients very good results are achievable up to a decrease of the VAS pain score from 8–10 to 0–2. Implanted intrathecal drug delivery systems are indicated in some severe types of chronic pain especially of the nociceptive character, or in severe forms of central spastic syndromes.The implantable pumps can be crudely divided into programmable and non-programmable.The fundamental analgesic for long-term intrathecal application is morphine and for intrathecal spasticity treatment it is baclofen. Neuromodulation methods are reserved for a relatively narrow group of patients suffering from chronic pain syndromes unresponsive to other strategies. When used correctly their efficacy greatly exceeds the efficacy of the classic farmacological approach.

Key words:
spinal cord stimulation – cortical stimulation – implantable intrathecal drug application systems – neuropathic pain – morphine – baclofen

Autoři: M. Hakl ¹; P. Ševčík ²
Působiště autorů: Centrum pro léčbu bolesti Anesteziologicko-resuscitační kliniky FN u sv. Anny v Brně a LF MU Brno ¹; Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Brno a LF MU Brno ²
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 18, 2007, č. 6, s. 340-344
Kategorie: Algeziologie

Souhrn

Mezi neuromodulační metody patří léčebné postupy využívající aplikace účinných látek přímo k nervovým strukturám nebo využívající léčebného efektu přesně definovaného elektrického proudu na nervové struktury. Moderní neurostimulační léčba vychází ze základního konceptu vrátkové teorie léčby bolesti formulované v roce 1965 Melzackem a Wallem. Princip účinku míšní stimulace spočívá ve zvýšeném uvolňování tlumivých látek (endorfiny, enkefaliny a dynorfiny), výrazný podíl na léčebném efektu mají segmentální míšní mechanismy. Stimulace míchy je vhodná u chronických neuropatických a ischemických bolestí. U správně indikovaných pacientů lze dosáhnout velmi dobrých výsledků, výjimkou není pokles VAS z 8–10 na 0–2. Implantace systémů k intraspinálnímu podávání léků je indikována u některých typů závažných chronických bolestí, zejména nociceptivního charakteru, či u závažných forem centrálních spastických syndromů. V současné době jsou k dispozici dva základní druhy implantabilních pump – programovatelné a neprogramovatelné. Základním analgetickým preparátem pro dlouhodobé intratekální podávání je morfin, pro intratekální léčbu spasticity baklofen. Neuromodulační metody jsou určeny pouze relativně úzké skupině pacientů s jinak neřešitelnými chronickými bolestivými syndromy, při správné indikaci převyšuje výrazně jejich účinnost klasickou farmakoterapii.

Klíčová slova:
míšní stimulace – korová stimulace – implantabilní systémy pro intraspinální aplikaci léků – neuropatická bolest – morfin – baklofen