Tekutinová terapie během anestezie – srovnánístandardního a rozšířeného způsobuhemodynamického monitorování
Fluid Therapy during Anaesthesia: Comparison of Standard and Extensive Method of HaemodynamicMonitoring
Objective:
Impact of two different types of haemodynamic monitoring (transesophageal doppler/routine) on fluid therapymanagement during general anaesthesia and early postoperative course in high risk surgical patients.Design: Prospective, comparative study in one centre.Setting: University Hospital Prague-Motol.Material and Method: 50 patients (ASA ≥ III)who underwent surgery under general anaesthesia admitted to ICU were enrolledin the study. 25 patients were routinely monitored,transesophageal doppler was used and fluid therapy guidance was basedon its results in 25 patients.Results: The tested group comprised of 13 men, 12 women (61.8 ± 11.4 years). The control group comprised 20 men and 5women (53.3 ± 17.2 years).We found significant differences at the age of patients.We did not found significant differencesin circulatory peroperative parametres between groups. Mean fluid balance between time T0 and T2 was 2501 ± 1440 ml intested group, 2930 ± 1847 ml in controlled group (n. s).We found significant increase of cardiac index from the beginningto the end of operation in tested group. (CI T0 2.74 ± 1.11 L/min/m2 , CIT2 3.65 ± 1.06 L/min/m2, P < 0.001). We did not findsignificant difference in APACHE II and SOFA scoring on the 1st and the 3rd day after operation. The mean length of stay inICU was not different between groups. One patient of the study group died and four patients died in the control group. Nosignificant difference in mortality was found.Conlusions: No difference in fluid management during operation and early postoperative organ dysfunction was observed.
Key words:
transesophageal doppler – general anaesthesia – scoring systems – postoperative course
Autoři:
M. Ročeň 1; P. Přikryl, ZenknerW. 2 2; O. Machalová 2; P. Vychodil 1; K. Cvachovec 2
Působiště autorů:
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče, IKEM, Praha 2Klinika anesteziologie a resuscitace UK, 2. LF a IPVZ, Fakultní nemocnice Motol
1
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., , 2004, č. 4, s. 181-185
Kategorie:
Články
Souhrn
Cíl studie:
Porovnání dopadu dvou způsobů hemodynamického monitorování na vedení objemové terapie během celkovéanestezie a časný pooperační stav u rizikových chirurgických nemocných.Typ studie: Prospektivní, srovnávací, v jednom centru.Název a sídlo pracoviště: FN Motol, Praha.Materiál a metoda: Do studie bylo zařazeno 50 pacientů ASA ≥ III, kteří se podrobili závažnému chirurgickému výkonuv celkové anestezii a byli po operaci hospitalizováni na resuscitačním oddělení. Standardně bylo monitorováno 25 pacientů,u 25 pacientů byla použita metoda transezofageální dopplerovské sonografie k vedení objemové terapie.Výsledky: Zkoumanou skupinu tvořilo 13 mužů a 12 žen (61,8 ± 11,4 let), kontrolní skupinu tvořilo 20 mužů a 5 žen (53,3 ±17,2 let), p < 0,05). V oběhových peroperačních parametrech nebyly mezi skupinami staticky významné rozdíly. Průměrnábilance tekutin mezi časem T0 a T2 byla ve zkoumané skupině 2501 ± 1440 ml, v kontrolní skupině 2930 ± 1847 ml (n. s.).Statisticky významný vzestup srdečního indexu na začátku a konci výkonu byl zjištěn ve zkoumané skupině (CI T0 2,74 ±1,11 l/min/m2, CI T2 3,65 ± 1,06 l/min/m2, p < 0,001). V hodnocení APACHE II a SOFA v 1. a 3. pooperační den nebyl meziskupinami shledán statisticky významný rozdíl. Průměrná doba pobytu na resuscitačním oddělení se v obou skupináchnelišila. Ve zkoumané skupině bylo 1 úmrtí, z kontrolní zemřeli 4 operovaní (n. s.).Závěr: Nebyl shledán statisticky významný rozdíl ve vedení objemové terapie, ani v časné pooperační orgánové dysfunkcimezi skupinami.
Klíčová slova:
transezofageální dopplerovská sonografie – celková anestezie – skórovací schémata – pooperační průběh
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2004 Číslo 4
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Halucinace jako vzácná komplikace pooperačníhopodávání morfinu
- Disekvilibrační syndrom jako komplikace dialýzyu pacienta po kardiochirurgické operaci
- Radiofrekvenční léčba bolesti
- Obtížné dýchací cesty – prubířský kámen kvalityanesteziologické péče