ČESKÉ SOUHRNY
Vyšlo v časopise:
ACTA CHIRURGIAE PLASTICAE, 47, 3, 2005, pp. 98-99
T-buněčný lymfom projevující se jako rychle rostoucí tumor dolního očního víčka
Onesti M. G., Mazzocchi M., De Leo A., Scuderi N.
Kožní léze jako sekundární projevy lymfomu nebo leukemie jsou časté, zatímco kožní projevy lymfomu Hodgkinova nebo non-Hodgkinova jsou velmi vzácné. Výskyt lymfomu z T buněk v obličeji je zcela raritní.
Vzhledem k této ojedinělosti a diagnostické i léčebné obtížnosti uvádíme kasuistiku mladého muže s T-buněčným lymfomem s atypickými a anaplastickými buňkami na dolním očním víčku. Pacient podstoupil čtyři cykly chemoterapie a radioterapie a během šesti týdnů tumor vymizel.
Klinicky náš případ svědčil pro rychle rostoucí maligní lymfom očního víčka. Jsou-li lymfomy odhaleny v časném stadiu, prognóza přežití je dobrá. Léčebné možnosti zahrnují chirurgický výkon, radioterapii a chemoterapii.
Versatilita “Hatchet flap” pro rekonstrukce obličeje
Gargano F., Alfano C.
“Hatchet flap” běžně užívaný k rekonstrukci nosu, tváří a terapii dekubitů byl užit k estetické rekonstrukci různých částí obličeje.
Autoři popisují chirurgickou techniku a její klinické aplikace v jednotlivých estetických jednotkách obličeje u 38 pacientů. Vyzdvihují snadné zvládnutí metody, všestranné použití laloku a dobré estetické výsledky při respektování jednotlivých obličejových estetických jednotek. V literatuře dosud nejsou žádné zmínky týkající se detailního využití této techniky.
Distrakce střední etáže obličeje u pacientů s rozštěpem
Kozák J., Hubáček M., Müllerová Ž.
Pacienti po celkovém rozštěpu s těžkou maxilární hypoplazií někdy představují pro chirurga těžko řešitelný problém. Tradiční chirurgicko-ortodontické postupy často nesplňují očekávání zejména v otázce dosažení normálních estetických proporcí obličeje, proto se dnes důležitou technikou při léčení kraniofaciálních skeletálních dysplazií stává distrakce. Pro léčbu maxilární hypoplazie je možné použít buď intraorální distraktory IMD (intraoral midface distractor) nebo zevní obličejové distraktory RED (rigid external distractor). V této studii je demonstrováno celkem 16 pacientů. U pěti pacientů byl použit IMD a u jedenácti RED. U všech pacientů bylo dosaženo dobrého funkčního i estetického výsledku. Komplikace při těchto postupech byly minimální. Ve studii jsou rozebrány chirurgické i ortodontické postupy a analyzovány výhody a nevýhody obou operačních výkonů.
Výskyt rázštepov pery a podnebia na západnom Slovensku v rokoch 1985-2000
Bánsky R., Macháčová E., Fedeles J.
Orofaciálne rázštepy patria medzi časté kongenitálne anomálie. Zámerom štúdie bolo zistiť ich incidenciu na západnom Slovensku. Ako podklad poslúžili údaje detí z regiónov Bratislava a západné Slovensko, narodených v rokoch 1985 – 2000 a operovaných na Klinike plastickej chirurgie LFUK, FNsP Ružinov v Bratislave.
Zo 409.205 živonarodených detí v tomto období, sa 670 narodilo s OR (orofaciálnymi rázštepmi) a bolo operovaných na vyššie uvedenej klinike. V tejto štúdii sme zistili celkovú incidenciu 1,64/1000 živonarodených detí. Z jednotlivých typov OR bol najčastejší CLP (rázštep pery a podnebia), s prevahou u mužského pohlavia v pomere 1,16:1. Dostupné dáta ukazujú signifikantné rozdiely v počtoch pacientov v jednotlivých okresoch, čo by sa mohlo stať základom ďalšieho intenzívneho výskumu a sledovania endemických, genetických a exogénnych faktorov.
Predikce vývoje čelistí u pacientů s úplným jednostranným rozštěpem rtu a patra
Velemínská J., Šmahel Z., Müllerová Ž.
Hlavním cílem studie bylo hledání multivariačního predikčního systému vývoje čelistí u pacientů s nejfrekventovanější rozštěpovou vadou, s úplným jednostranným rozštěpem rtu a patra (UCLP). Bylo by tak možné záhy rozpoznat nepříznivě se vyvíjející pacienty, u kterých by mohla být včas zahájena intenzivní a dostatečně účinná ortodontická léčba.
Studie byla založena na longitudinální kraniometrické analýze dálkových RTG snímků hlavy 48 UCLP pacientů během puberty. Celkem bylo sledováno 75 metrických znaků charakterizujících velikost, tvar i pozici jednotlivých struktur lebky během časového intervalu od 10 do 15 let. Ačkoliv je predikce vývoje čelistí u pacientů s rozštěpy velice komplikovaná, podařilo se nám nalézt spolehlivý predikční systém. Sagitální mezičelistní vztahy můžeme nejlépe předpovědět za použití úhlového rozměru Ss-N-Sm (ANB úhel). Pro klinickou praxi navrhujeme používat tříčlenné rovnice, jejichž koeficient determinace se pohybuje okolo hodnoty 0,80 a zařazení regresorů lze logicky zdůvodnit (koeficient determinace okolo 0,64 je v ortodoncii hraniční hodnota, která pro vysvětlení vzájemného vztahu několika veličin má ještě prediktivní hodnotu). Vyvinutý predikční model byl úspěšně testován na skupině 12 pacientů se stejnou diagnózou i terapií.
Dlouhodobá stabilita protetické léčby oronazálních a oroantrálních komunikací s úplným jednostranným rozštěpem rtu a patra
Bartoňová M., Dostálová T., Peterka M., Kozák J., Müllerová Ž.
Pětiletá prospektivní studie demonstruje protetické ošetření po multidisciplinární terapii chirurga, ortodontisty a protetika. Do studie bylo zařazeno deset pacientů (7 mužů a 3 ženy, průměrný věk 33,2 let). Bylo posouzeno 10 obturačních náhrad a 49 fixních prací v horní čelisti. Vyšetřovací karta obsahující anamnestické údaje byla připravena na základě doporučení ADA (Americké dentální asociace). Klinické hodnocení probíhalo podle US Public Health Service System. Po 5 letech bylo 50 % rekonstrukcí ve výborném stavu (hodnocení alfa). Adaptace obturační desky byla vyhovující v 60 %. Průběh okluzní roviny zubního oblouku byl narušen v 50 %. Nebyla zjištěna přítomnost kazu, šest zubů bylo extrahováno pro parodontopatie. Fixní náhrady měly výborný krčkový uzávěr u 95,9 % pilířových konstrukcí. U 50% vyšetřených byl nalezen zubní povlak. Diskolorace byly zjištěny u 27,7% korunek a u 30 % snímatelných náhrad. Dlouhodobou stabilitu ošetření demonstrují tři kasuistická sdělení (hodnocení alfa až charlie). Retence zásuvnými spoji s kulovými patricemi a jejich kombinace se skeletovou snímatelnou náhradou je hlavní metodou volby úspěšné terapie.
Vliv věku a cvičení na pohyblivost zápěstí
Šmahel Z., Klímová A.
Vyhodnocena byla pohyblivost zápěstí u vysokoškolských studentů (52 mužů a 49 žen), seniorů (30 mužů a 30 žen) a klavíristů (21 mužů a 31 žen). Soubor studentů považujeme za kontrolní s normální pohyblivostí. U studentů jsme nezaznamenali rozdíl v pohyblivosti zápěstí mezi pravou a levou rukou, ale flexe, radiální dukce a rozpětí dorsovolárního i radioulnárního pohybu byly větší u žen než mužů. U seniorů je proti studentům patrné výrazné omezení všech typů pohybů, které je u žen menší než u mužů (u ulnární dukce žen je omezení dokonce nesignifikantní). Rozdíly v hybnosti mezi pravým a levým zápěstím seniorů nebyly zjištěny, zatímco lepší pohyblivost u žen se týká všech typů pohybů s výjimkou flexe. Pianisté vykazují proti studentům větší ulnární dukce a u mužů také flexi. Hyperextenze a radiální dukce se od kontroly neliší. Nejsou také vyjádřeny žádné stranové a intersexuální rozdíly. Rozsahy dorsovolárního a zejména radio-ulnárního pohybu ukazují vyšší hodnoty proti kontrole jen u klavíristů - mužů, zatímco u žen jsou rozdíly minimální.
Štítky
Chirurgie plastická Ortopedie Popáleninová medicína TraumatologieČlánek vyšel v časopise
Acta chirurgiae plasticae
2005 Číslo 3
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Význam monitorování hladiny anti-Xa u pacientů užívajících profylaktické dávky enoxaparinu − série kazuistik
Nejčtenější v tomto čísle
- ČESKÉ SOUHRNY
- VERSATILITY OF THE HATCHET FLAP IN FACIAL RECONSTRUCTION
- CLEFT LIP AND PALATE IN WESTERN SLOVAKIA IN THE YEARS 1985-2000
- PREDICTING THE DEVELOPMENT OF JAWS IN PATIENTS WITH COMPLETE UNILATERAL CLEFT OF THE LIP AND PALATE