Změny v prevalenci obezity českých adolescentů mezi lety 2018 a 2022 a její současné koreláty: HBSC studie

Changes in the prevalence of obesity in Czech adolescents between 2018 and 2022 and its current correlates: HBSC Study

Objective: The main objective of the study is to determine changes in the prevalence of obesity in a representative cohort of Czech adolescents between 2018 and 2022 and its current correlates with respect to the socioeconomic status (SES) of adolescents’ families.

Methods: A nationally representative sample of 24535 adolescents aged 11–15 years (n = 11629/129062018/2022; boys: 50.4/50.6%2018/2022) was drawn from last two cycles of an online questionnaire survey conducted in 2018 and 2022. The SES of the families of the participating adolescents was categorised using the Family Affluence Scale. Obesity was represented by > 97% on the age-differentiated World Health Organization Percentile Body Mass Index charts differentiated by gender and age of adolescents. The chi-square tests (χ2) were performed to assess differences in prevalence of obesity in each gender and SES categories of adolescents between 2018 and 2022. Multiple logistic regression analysis was used to analyse the relationship between different correlates and obesity in adolescents in 2022 separately for boys and girls.

Results: There was no significant increase in the prevalence of obesity among girls or boys in any SES family category between 2018 and 2022. Adolescents from low SES families had the significantly highest (p < 0.001) prevalence of obesity (11%BOYS and 5.8%GIRLS) compared to other SES categories of adolescents. Among adolescents from low SES families, individuals who engaged in daily moderate to vigorous physical activity (PA) (p < 0.005) or 3 times per week vigorous PA (p < 0.05) had significantly lower odds of obesity than their less active peers. Skipping breakfast significantly (p < 0.05) increased the odds of obesity, but only in adolescents from low SES families. Shorter screen time significantly reduced (p < 0.05) the odds of obesity in all SES categories of adolescents.

Conclusions: Obesity, because of long-term positive energy balance mediated by imbalanced behaviour, is most pronounced in adolescents from low SES families. It was confirmed that significantly lower odds of obesity in adolescents from low SES families are associated with regular practice of recommended PA, shorter ST duration and not skipping regular breakfast.

Keywords:

obesity – HBSC study – socioeconomic status – Physical activity – breakfast – sleeping

Autoři: E. Sigmund ¹; P. Baďura ¹; J. Voráčová ²; D. Sigmundová ¹; J. Kopčáková ³; V. Hobza JR. ⁴; M. Kalman ⁴
Působiště autorů: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury, Institut aktivního životního stylu Vedoucí: Mgr. František Chmelík, Ph. D. ¹; Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury, Katedra společenských věd v kinantropologii Vedoucí: doc. PhDr. Zbyněk Svozil, Ph. D. ²; Univerzita P. J. Šafárika v Košicích Lékařská fakulta, Ústav psychologie zdraví a metodologie výzkumu Vedoucí: prof. Mgr. Andrea Madarasová Gecková, Ph. D. ³; Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury, Katedra rekreologie Vedoucí: Mgr. Zdeněk Hamřík, Ph. D. ⁴
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2023; 103(4): 195-201
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Cíl: Hlavním cílem studie je zjistit změny v prevalenci obezity u reprezentativního souboru české mládeže mezi lety 2018 a 2022 a její aktuální koreláty s ohledem na socioekonomický status (SES) rodin adolescentů.

Metodika: Národně reprezentativní soubor 24535 adolescentů ve věku 11–15 let (n = 11629/129062018/2022; chlapci: 50,4/50,6 %2018/2022) byl sestaven z posledních dvou cyklů online dotazníkového šetření realizovaného v letech 2018 a 2022. SES rodin zúčastněných adolescentů byl kategorizován pomocí Škály rodinného blahobytu. Obezitu reprezentuje interval > 97 % v percentilovém grafu Body Mass Indexu Světové zdravotnické organizace diferencovaný dle pohlaví a věku adolescentů. Rozdíly v prevalenci obezity adolescentů ze všech SES kategorií rodin byly testovány pomocí χ2-testu. Míra vlivu korelátů obezity adolescentů v roce 2022 byla analyzována pomocí vícenásobné logistické regresní analýzy.

Výsledky: Mezi lety 2018 a 2022 nebyl u dívek ani chlapců v žádné kategorii SES rodin zjištěn signifikantní přírůstek v prevalenci obezity. U adolescentů z rodin s nízkým SES byla zaznamenána signifikantně nejvyšší (p < 0,001) prevalence obezity (11 %CHLAPCI a 5,8 %DÍVKY) ve srovnání s ostatními SES kategoriemi adolescentů. Mezi adolescenty z rodin s nízkým SES mají signifikantně nižší šanci výskytu obezity jedinci každodenně realizující pohybovou aktivitu (PA) střední až vysoké intenzity (p < 0,005) či 3krát týdně vysoce intenzivní PA (p < 0,05) než jejich méně aktivní vrstevníci. Vynechávání snídaní významně (p < 0,05) zvyšuje šanci výskytu obezity, ale pouze u adolescentů z rodin s nízkým SES. Kratší „screen time“ významně snižuje (p < 0,05) šanci výskytu obezity u všech SES kategorií adolescentů.

Závěry: Obezita, jako výsledek dlouhodobé pozitivní energetické bilance zprostředkované nevyváženým chováním, je nejvýrazněji zastoupena u adolescentů z rodin s nízkým SES. Potvrdilo se, že významně nižší šance výskytu obezity adolescentů z rodin s nízkým SES je asociována s pravidelným prováděním doporučované PA, kratší dobou ST a nevynecháváním pravidelného snídání.

Klíčová slova:

obezita – pohybová aktivita – spánek – HBSC studie – socioekonomický status – snídaně

ÚVOD

Vysoká prevalence obezity napříč věkovým spektrem populace představuje stále závažný zdravotní problém (1), proto je společensky nutné zviditelňovat aktuální validní informace o změnách v prevalenci obezity a jejich korelátů u reprezentativních skupin obyvatel. Protože genetické faktory samotné neumožňují zcela vysvětlit pandemii dětské obezity, je nutné si stále uvědomovat, že obezita je primárně zapříčiněna dlouhodobou pozitivní energetickou bilancí mezi příjmem a výdejem energie, který je zprostředkován složitou interakcí mnoha psychosociálních a biologických korelátů a životních podmínek jedince (2). Mezi koreláty snižující riziko vzniku obezity počítáme například vhodnou míru každodenní pohybové aktivity střední až vysoké intenzity (dále MVPA – z anglického termínu Moderate-to-Vigorous Physical Activity) a dostatečnou dobu spánku, a naopak mezi rizika podporující rozvoj obezity patří nadměrná doba sledování televize, obrazovky počítače či displeje mobilního zařízení (souhrnně zastřešeno termínem„screen time“ – dále ST), nedostatečný spánek a pravidelné pití cukrem slazených nápojů (2, 3). Avšak koreláty obezity se mohou výrazně měnit se změnou životních podmínek jedinců a takovéto dramatické změny přinášela pandemie COVIDU-19 a omezení z ní vyplývající.

Přestože bezprostřední změny, kterou pandemie COVID-19 způsobila, jsou dostatečně známy, její dlouhodobé následky na zdraví a životní styl rodin se ještě budou dlouhodobě analyzovat. Životní styl zahrnující množství a kvalitu MVPA, spánku či stravovací návyky adolescentů se značně liší s ohledem na SES rodin (3), který je také považován za výraznou determinantu prevalence obezity samotné (4). V prevalenci obezity adolescentů je opakovaně odhalován trend „rozevírajících se nůžek“ v závislosti na SES rodin adolescentů, tj. stabilní nebo mírně kolísavý výskyt obezity u adolescentů z rodin s vysokým SES a trvale zvyšující se nárůst obezity u adolescentů z rodin s nízkým SES (3, 4). Pandemie COVID-19 výrazněji zasáhla do životních podmínek rodin s nižším SES než rodin s vysokým SES, lze tedy předpokládat, že dramatičtější nárůst obezity mezi lety 2018 a 2022 odhalíme u adolescentů z rodin s nízkým SES než u dospívajících z rodin s vysokým SES.

Předkládaná studie se snaží zviditelněním aktuálních změn v prevalenci obezity adolescentů a jejich korelátů přispět k odhalování změn v životním stylu a indikátorů zdraví mládeže po překonání pandemie onemocnění COVID-19. Proto je hlavním cílem studie zjistit změny v prevalenci obezity u reprezentativního souboru české mládeže mezi lety 2018 a 2022 a její aktuální koreláty s ohledem na SES rodin adolescentů.

METODIKA

Design studie

Komparační studie vychází ze dvou po sobě následujících průřezových sběrů dat o zdravotním chování školních dětí (dále HBSC – z anglického termínu Health Behaviour in School-aged Children). Mezinárodní HBSC studie je realizována pod záštitou Světové zdravotnické organizace (dále WHO) souběžně v 51 státech světa s cílem poskytovat relevantní aktuální data o chování, stravování, trávení volného času či vnímání školního prostředí adolescentů široké odborné veřejnosti, politikům, pedagogickým a sociálním pracovníkům pro vysvětlení a následné zkvalitnění životního stylu a zdraví dospívajících (3). Aby byla zajištěna konzistentnost postupu sběru a zpracování získaných údajů, probíhá současně ve všech zúčastněných státech celonárodní průřezový sběr dat u kohort 11letých, 13letých a 15letých adolescentů s oporou o mezinárodně schválený výzkumný protokol obsahující standardizovaný dotazník (3). Vzhledem k tomu, že HBSC studie je zaměřena na adolescenty ve školním věku, je sběr dat realizován přímo na školách (3) a v České republice online formou.

Výběr účastníků a sběr dat

Analyzovaný soubor 24 535 adolescentů ve věku 10,5 až 16,5 let byl sestaven ze dvou národně reprezentativních souborů české mládeže z posledních dvou cyklů online HBSC dotazníkového šetření z let 2018: (n = 11 629; 50,4 % chlapců) a 2022 (n = 12 906; 50,6 % chlapců), získaných prostřednictvím vícestupňového stratifikovaného výběru podle krajů, typu škol (poměr základních škol a víceletých gymnázií) a jejich velikosti (tab. 1). Primární jednotku výběru v obou sběrech dat reprezentovala škola. Následně bylo na každé škole pomocí metody Kishovy tabulky náhodně vybráno po jedné třídě z 5., 7. a 9. ročníku (resp. z odpovídajícího ročníku u víceletých gymnázií). Samotný sběr dat probíhal v jarních měsících v letech 2018 a 2022. Míra odezvy se na úrovni škol pohybovala v rozmezí 73–95 % a u žáků a studentů přesáhla 75 % v obou cyklech sběru dat.

Proškolený tým výzkumných pracovníků moderoval online sběr dat během jedné hodiny školního vyučování v počítačové učebně po předcházejícím představení výzkumu. Před představením výzkumu a instrukcí k vyplňování dotazníku byli žáci ujištěni o dobrovolnosti a anonymitě účasti a zpracování dat. Účastníci nikam neuváděli své jméno a měli možnost účast na výzkumu kdykoliv přerušit, zcela odmítnout nebo přeskočit otázky, které jim byly nepříjemné. Každý účastník obdržel od výzkumníka jedinečný aplikační kód pro přístup k dotazníku. Před vyplněním dotazníku účastníci potvrdili svůj informovaný souhlas s účastí ve výzkumu. Koncept trendové studie byl schválen institucionální Etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci s referenčním číslem 9/2016.

Analyzované proměnné a jejich kategorizace

Na základě výsledků předchozí trendové studie (6) byly mimo základní sociodemografické charakteristiky (věková kategorie a pohlaví adolescentů, SES rodin (tab. 1) jako nezávislé proměnné reprezentující chování ovlivňující energetickou bilanci vybrány následující: denní MVPA a týdenní četnost vysoce intenzivní pohybové aktivity (dále VPA), účast v organizovaném sportu, ST, každodenní snídání, konzumace sladkostí a doba spánku). Závislou proměnnou pak představoval výsledek energetické bilance (úroveň tělesné hmotnosti) (tab. 1). SES rodin zúčastněných adolescentů byl odvozen ze Škály rodinného blahobytu (z anglického termínu Family Affluence Scale), která byla součástí standardizovaného dotazníku a obsahovala otázky na počet vlastněných aut, počet počítačů v domácnosti, počet absolvovaných zahraničních dovolených v uplynulém roce, vlastní pokoj pro každého adolescenta v rodině, vlastnictví myčky a počet koupelen v domácnosti. Opakovaně potvrzována vysoká reliabilita (rTEST-RETEST = 0,90) a uspokojivá konstruktová validita (η2 = 0,30) Škály rodinného blahobytu (7) umožňuje rozlišovat rodiny s vysokým a nízkým finančním příjmem (8) pro účely komparativních studií indikátorů zdravotního chování školních dětí. V socioekonomických podmínkách České republiky byla Škála rodinného blahobytu validována s ohledem na disponzibilní příjem domácnosti (rP = 0,77 p < 0,001) 1. Kategorie SES rodin participujících adolescentů byly stanoveny ze souhrnného skóre odpovědí na otázky týkající se rodinného blahobytu. Nejnižších/nejvyšších 20 % ze souhrnného skóre bylo kategorizováno jako rodiny s nízkým/vysokým SES. Kategorie rodin se středním SES zahrnovala souhrnné skóre ze Škály rodinného blahobytu v rozmezí od 21 % do 79 % (3).

Závislou proměnnou chování souvisejícího s energetickou bilancí reprezentuje obezita, která byla s využitím údajů o tělesné hmotnosti a výšce adolescentů odvozena z percentilového grafu Body Mass Indexu rozděleného dle pohlaví a věku (5). Analyzované koreláty obezity byly kategorizovány následovně: MVPA (dosažení ≥ 60 minut denně vs. méně často); VPA (provádění ≥ 3krát týdně vs. méně často) (10), účast v organizovaném sportu (≥ jeden pravidelný týmový nebo individuální sport vs. bez účasti); ST (< 4 hodin denně vs. ≥ 4 hodin denně); snídání (žádné, nekonzistentní, pouze o víkendu, o víkendu vždy a občas v týdnu, každodenně) a konzumace sladkostí (každodenně vs. méně často než denně) (9). Denní doba spánku byla vypočítána z rozdílu adolescenty uváděné doby vstávání a doby ukládání ke spánku a její rozdělení na dostatečnou dobu, nedostatečně nebo nadměrně dlouhou dobu bylo provedeno v souladu s věkově diferencovanými doporučeními dle studie (11).

**Tab. 1. Popisné charakteristiky reprezentativního vzorku českých adolescentů†**

Statistická analýza dat

V softwarovém prostředí IBM v.28 (IBM Corp. Released 2021. Armonk, NY, USA) bylo realizováno zpracování a statistické analýzy dat, přičemž základní popis sociodemografických charakteristik reprezentují procenta, která jsou v kategoriích tělesné hmotnosti doplněna o 95% intervaly spolehlivosti (dále CI). Rozdíly v prevalenci obezity u chlapců i dívek ze všech SES kategorií rodin v letech 2018, 2022 a mezi lety 2018 a 2022 byly testovány pomocí χ2-testu. Míra vztahu vybraných korelátů obezity adolescentů byla analyzována prostřednictvím vícenásobné logistické regresní analýzy (metody Enter) odděleně pro jednotlivé SES kategorie adolescentů. Výsledky regresních analýz jsou interpretovány pomocí parametrů poměru šancí (dále OR) a 95% CI. Hladina statistické významnosti alfa byla stanovena na minimální hodnotu 0,05 pro všechny statistické analýzy.

VÝSLEDKY

Mezi lety 2018 a 2022 nebyl u adolescentních dívek ani chlapců v žádné kategorii SES rodin zjištěn významný přírůstek v prevalenci obezity (graf 1). U adolescentů z rodin s nízkým SES je zaznamenána nejvyšší prevalence obezity 11 % u chlapců a 5,8 % u dívek, která je signifikantně vyšší (p < 0,001) o +4,8 procentních bodů u chlapců a o +3,9 procentních bodů u dívek než prevalence obezity u adolescentů z rodin s vysokým SES (graf 1). V obou cyklech sběru dat dívky ze všech SES kategorií rodin uváděly nižší výskyt obezity než chlapci.

**Graf 1. Prevalence obezity u českých adolescentů v letech 2018–2022**
* data z roku 2014 jsou použitá pouze pro znázornění směru předchozího vývoje prevalencí, SES – socioekonomický status. Statisticky významné rozdíly v prevalenci obezity mezi chlapci (dívkami) z rodin s odlišným SES v roce 2022 jsou vyznačeny zeleně (červeně) na hladině p < 0,001.

V návaznosti na zjištěné významné rozdíly v prevalenci obezity mezi mladistvými z rodin s nízkým a vysokým SES v roce 2022 (graf 1) jsou její koreláty prezentovány samostatně pro každou SES kategorii rodin (tab. 2). Analyzované koreláty obezity českých adolescentů poukazují na významné odlišnosti v chování souvisejícím s energetickou bilancí mezi kohortou adolescentů z rodin s nízkým SES a vrstevníky z rodin se středním a vysokým SES (tab. 2). Šanci výskytu obezity u adolescentů z rodin s nízkým SES významně snižuje pravidelná pohybová aktivita – každodenních 60 minut MVPA nebo provádění WHO doporučené frekvence VPA 3krát a vícekrát týdně (tab. 2). Nižší míra každodenního ST významně snižuje šanci výskytu obezity u všech adolescentů bez ohledu na SES jejich rodin. Avšak koreláty pravidelnosti snídání a délky spánku adolescentů jsou výrazně odlišné s ohledem na SES kategorii rodin mladistvých. Vynechávání snídaní je nejvíce patrné u adolescentů z rodin s nízkým SES a také představuje výrazné riziko výskytu obezity. Jakákoliv forma četnosti týdenního snídání u adolescentů s nízkým SES signifikantně snižuje šanci výskytu jejich obezity než vynechávání snídání (tab. 2). Tento významný vzorec korelátů pravidelnosti snídání není patrný u ostatních SES kategorií adolescentů. Naopak odlišná doba spánku není významně asociována s šancí výskytu obezity u adolescentů z rodin s nízkým SES na rozdíl od adolescentů z rodin se středním a vysokým SES, kde je nedostatečný spánek významně asociován s vyšším výskytem jejich obezity (tab. 2).

**Tab. 2. Koreláty obezity českých adolescentů rozdělených podle socioekonomického statusu jejich rodin – rok 2022**

DISKUZE

Mezi lety 2018 a 2022 nedošlo k výraznému nárůstu v prevalenci obezity českých adolescentů ani v jedné ze SES kategorii rodin, a nenaplnil se tak předpoklad nepříznivého dopadu omezení životních podmínek způsobených pandemií COVID-19 na zvýšený výskyt obezity u adolescentních chlapců a dívek z rodin s nízkým SES. Dále však přetrvává nežádoucí nejvyšší výskyt obezity u adolescentů z rodin s nízkým SES ve srovnání s rodinami adolescentů se středním a vysokým SES. Tento rozdíl v prevalenci výskytu obezity mezi adolescenty z rodin s nízkým a vysokým SES je v případě chlapců (resp. dívek) téměř dvojnásobný 11 % vs. 6,2 % (trojnásobný 5,8 % vs. 1,9 %). Přesnější srovnání prevalence obezity českých adolescentů s výskytem obezity u adolescentů z okolních evropských zemí komplikuje odlišná metodika zjišťování úrovně tělesné hmotnosti (1) nebo kumulativní prezentace nadváhy a obezity současně (12), avšak ukazuje se, že prevalence obezity českých adolescentních dívek je blízká celkovému průměru obezity adolescentek za členské země Evropské unie, zatímco chlapci tento průměr výrazněji převyšují (1, 12). Z okolních států je prevalence obezity českých adolescentů srovnatelná s prevalencí obezity vrstevníků z Rakouska, u dívek navíc srovnatelná s prevalencí obezity dívek z Německa a u chlapců pak s prevalencí obezity chlapců z Polska (1, 12). Přestože v kratším 4letém období sledování českých adolescentů nedošlo k výraznému nárůstu v prevalenci jejich obezity, v delším časovém horizontu je mezi lety 2020–2035 českým 10–19letým mladistvým predikován každoroční 3,8% nárůst obezity s přímým nepříznivým ekonomickým dopadem ve výši 3,4 % hrubého domácího produktu (13). Tento predikovaný každoroční přírůstek obezity českých mladistvých je vyšší než předpokládaný nárůst obezity adolescentů z Německa (2,4 %) nebo Rakouska (2,8 %), avšak nižší než u 10–19letých mladistvých z Polska (4,8 %), Slovenska (5,7 %) nebo Maďarska (4,2 %) (13).

Analýza současných korelátů prevalence obezity českých adolescentů poukazuje na výrazné odlišnosti v míře vlivu PA, zastoupené jak MVPA, tak VPA, pravidelnosti snídání a délce spánku na šanci výskytu obezity mezi kohortami adolescentů rozdělených podle SES jejich rodin. Ukazuje se, že nevhodné chování způsobující dlouhodobě pozitivní energetickou bilanci rezultující ve zvýšenou prevalenci obezity je hlouběji zakořeněno v životním stylu adolescentů z rodin s nízkým SES než u jejich vrstevníků se středním a vysokým SES. Přestože mezi lety 2018 a 2022 nedošlo k nárůstu v prevalenci obezity u sledovaných adolescentů, mohlo především u rodin s nízkým SES dojít k socioekonomickým změnám, které zabraňují vynakládat finanční prostředky na podporu účasti svých dětí v organizované PA nebo zdravějšího stravování. Potvrzuje se, že vedle vlastního chování potomků také úroveň tělesné hmotnosti jejich rodičů, kuřácké návyky, pohybová aktivita a společné stravování zprostředkovávají vztah mezi SES rodin a obezitou adolescentů (14). V době omezení životních podmínek vyplývající z řešení pandemie COVID-19 spočívalo těžiště utváření životního stylu dětí a adolescentů především na rodičích a chování dětí mohlo věrněji zrcadlit chování svých rodičů než v době bez limitujících sociálních omezení.

V návaznosti na zjištění zprostředkujícího vztahu charakteristik chování rodičů, SES rodin a množstvím tělesného tuku u adolescentů (14) je velmi znepokojujícím zjištění, že u adolescentů z rodin s nízkým SES je patrná významně vyšší šance výskytu obezity v mladších věkových kategoriích 11letých a 13letých adolescentů ve srovnání s 15letými adolescenty. V blízké budoucnosti tak můžeme očekávat nejvýraznější nárůst obezity právě v kategorii adolescentů z rodin s nízkým SES. Navíc, zjištění vyšší šance výskytu obezity u mladších kategorií adolescentů z rodin s nízkým SES ještě zesiluje při srovnání s předcházejícím stavem mezi lety 2002–2018 (6).

Silné stránky a limity studie

Mezi silné stránky studie řadíme možnost zobecňování výsledků a závěrů na celou populaci českých 11–15letých adolescentů díky národně reprezentativnímu souboru účastníků a jednotně aplikované metodice ve stejném časovém rozpětí sběru dat. Přísné dodržování mezinárodního výzkumného protokolu s použitím standardizovaného dotazníku, který umožňuje i následné mezinárodní komparace. Hlavní metodologickou limitou této studie je existující možnost zkreslení odpovědí vlivem vlastních, subjektivních odpovědí účastníků, avšak této možnosti je předcházeno zařazením otázek a položek odpovědí, které splňovaly přísné požadavky na validitu a reliabilitu (3). Dále průřezový design studie neumožňuje interpretovat výsledky o vztahu mezi charakteristikami chování souvisejícího s energetickou bilancí jedinců a prevalenci obezity kauzálně, avšak genetické faktory samotné nevysvětlují globální epidemii obezity (2), a proto je nutné zohledňovat i socioekonomické faktory (15).

ZÁVĚRY

Mezi lety 2018 a 2022 nedošlo k významným změnám v prevalenci obezity adolescentních dívek a chlapců, avšak přetrvá nejvýraznější výskyt obezity u adolescentů z rodin s nízkým SES ve srovnání s adolescenty z rodin se středním či vysokým SES. Obezita, jako výsledek dlouhodobé pozitivní energetické bilance zprostředkované nevyváženým chováním, je nejvýrazněji zastoupena u adolescentů z rodin s nízkým SES. Potvrdilo se, že významně nižší šance výskytu obezity adolescentů z rodin s nízkým SES je asociována s pravidelným prováděním doporučované pohybové aktivity, kratší dobou ST a nevynecháváním pravidelného snídání.

Práce byla podpořena z grantů s registračními čísly: 20-25019S CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_025/0007294.

Studie byla schválená Etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci 4. března 2016 (ref. číslo 9/2016).

Konflikt zájmů: žádný.

adresa pro korespondenci:
prof. Mgr. Erik Sigmund, Ph.D.
Fakulta tělesné kultury,
Institut aktivního životního stylu UP
třída Míru 117, 771 11 Olomouc
e-mail: erik.sigmund@upol.cz

Zdroje

WHO. WHO European Regional Obesity Report 2022. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe 2022 [online]. Dostupné z: https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/353747/ 9789289057738-eng.pdf [cit. 17-04-2023].
Romieu I, Dossus L, Barquera S, et al. Energy balance and obesity: what are the main drivers? Cancer Causes Control 2017; 28(3): 247–258.
Inchley J, Currie D, Budisavljevic S, et al. Spotlight on adolescent health and weell-being. Findings from the 2017/2018 Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) survey in Europe and Canada. International report. Volume 1. Key findings. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe 2020 [online]. Dostupné z: https:// apps.who.int/iris/handle/10665/332091 [cit. 2023-09-08].
Goto R, Nianogo R, Okubo Y, et al. Evaluation of obesity trends among US adolescents by socioeconomic status, 1999–2018. JAMA Pediatrics. 2022; 176(9): 937–940.
de Onis M, Onyango AW, Borghi E, et al. Development of a WHO growth reference for school-aged children and adolescents. Bull World Health Organ. 2007; 85(9): 660–667.
Sigmund E, Sigmundová D, Badura P, et al. Time-trends and correlates of obesity in Czech adolescents in relation to family socioeconomic status over a 16-year study period (2002–2018). BMC Public Health. 2020; 20(1): 229. Dostupné z: https://doi.org/10.1186/s12889-020-8336-2 [cit. 2023-09-08].
Torsheim T, Cavallo F, Levin KA, et al. Psychometric validation of the revised family affluence scale: a latent variable approach. Child Ind Res. 2016; 9(3): 771–784. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s12187-015-9339-x [cit. 2023-09-08].
Corell M, Chen Y, Friberg P, et al. Does the family affluence scale reflect actual parental earned income, level of education and occupational status? A validation study using register data in Sweden. BMC Public Health. 2021; 21(1): 1995. Dostupné z: https://doi.org/10.1186/s12889-021-11968-2 [cit. 20-04-2023].
Hobza V, Hamrik Z, Bucksch J, De Clercq B. The Family Affluence Scale as an indicator for socioeconomic status: validation on regional income differences in the Czech Republic. Int J Environ Res Public Health 2017; 14(12): 1540. Dostupné z: https://doi.org/10.3390/ijerph14121540 [cit. 2023-09-08].
Bull FC, Al-Ansari SS, Biddle S, et al. World Health Organization 2020 guidelines on physical activity and sedentary behaviour. Br J Sports Med. 2020; 54(24): 1451–1462. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1136/bjsports-2020-102955 [cit. 2023-09-08].
Paruthi S, Brooks LJ, DʼAmbrosio C, et al. Recommended amount of sleep for pediatric populations: a consensus statement of the American Academy of Sleep Medicine. J Clin Sleep Med. 2016; 12(6): 785–786. Dostupné z: https://jcsm.aasm.org/doi/pdf/10.5664/jcsm.5866 [cit. 2023-09-08].
Inchley J, Currie D, Budisavljevic S, et al. Spotlight on adolescent health and weell-being. Findings from the 2017/2018 Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) survey in Europe and Canada. International report. Volume 2. Key data. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe 2020 [online]. Dostupné z: https://apps.who.int/iris/handle/10665/332104 [cit. 2023-09-08].
Lobstein T, Jackson-Leach R, Powis J, et al. World Obesity Atlas 2023. London: World Obesity Federation 2023. Dostupné z: https://data.worldobesity.org/publications/?cat=19 [cit. 202309-08].
Gätjens I, Hasler M, di Giuseppe R, et al. Family and lifestyle factors mediate the relationship between socioeconomic status and fat mass in children and adolescents. Obes Facts. 2020; 13(6): 596–607. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1159/000511927 [cit. 2023-09-08].
Anekwe CV, Jarrell AR, Townsend MJ, et al. Socioeconomics of obesity. Curr Obes Rep. 2020; 9(3): 272–279