doporučení

Moje cesta k Magnosolvu byla dlouhá. Původně jsem se domnívala, že všechny na trhu dostupné produkty s Mg jsou srovnatelné, pokud mají stejné množství účinné látky v jednotlivé dávce. Nicméně zkušenosti pacientů s různými hořčíkovými preparáty mě nakonec přesvědčily o větší účinnosti Magnosolvu.

Žilní tromboembolická nemoc se v pediatrické populaci vyskytuje zřídka, nicméně v posledních letech její incidence stoupá. Nově byla pro pediatrickou populaci schválena léčba rivaroxabanem. Při jeho použití byla zaznamenána častější úplná regrese trombu, naopak méně časté jsou symptomatické recidivy onemocnění. Využití přímých (nových) antikoagulancií (DOACs, NOACs) vzhledem k jejich perorálnímu podání a absenci nutnosti pravidelného laboratorního monitorování představuje obzvlášť pro dětské pacienty možnost značně komfortnější léčby.

Cílem této práce je retrospektivní analýza reálných klinických dat nemocných s akutní myeloidní leukemií (AML) ve věku 18–60 let, kteří byli za uplynulých 13 let diagnostikováni a léčeni v některém ze šesti hemato-onkologických center v České republice, která v tomto období spolupracovala v rámci skupiny CELL. Data z těchto center byla porovnána s výsledky přežití nemocných léčených v klinických studiích a oproti datům z renomovaných zahraničních pracovišť. Jako zdroj dat pro analýzu byla použita databáze DATOOL-AML. V období 2007–2018 bylo v centrech skupiny CELL diagnostikováno celkem 940 nemocných ve věku 18–60 let s novou AML. U 66 % nemocných bylo možné na základě cytogenetického a molekulárně genetického vyšetření určit některý ze známých geneticky definovaných prognostických markerů. Intenzivní léčebný přístup byl zahájen u 93,6 % nemocných (N = 788), z nichž u 93,4 % (N = 736) nemocných byla jako první terapie podána indukční chemoterapie v režimu „3+7“. Kompletní remise onemocnění po ukončení indukční léčby bylo dosaženo u 72 % nemocných. Riziko časného úmrtí v průběhu indukční chemoterapie byla 4 %. Alogenní transplantace krvetvorby (HSCT) byla v první kompletní remisi provedena u 53,8 % nemocných ve středním-I riziku, 57,3 % nemocných ve středním-II riziku a 49,3 % nemocných ve vysokém riziku. Provedení alogenní HSCT v  první kompletní remisi vedlo k  významnému  prodloužení celkového přežití nemocných s normálním karyotypem a zároveň FLT3-ITD+/NPM1-, stejně jako nemocných se středně rizikovými a komplexními změnami karyotypu. Medián přežití všech nemocných v našem souboru byl 26,5 měsíce, 5 let od zjištění diagnózy se dožilo 39,2 % nemocných. Výsledky péče o mladší nemocné s AML v českých hemato-onkologických centrech korespondují s výsledky léčby dosahovanými ve velkých klinických studiích i na renomovaných zahraničních pracovištích, k čemuž podle názoru autorů při vědomí všech limitací tohoto srovnání přispívá centralizace péče o tyto nemocné do center vysoce specializované péče v České republice.