doporučení

Následující zajímavá kazuistika popisuje případ pacienta-seniora s významnou stenózou aortální chlopně, který podstoupil implantaci bioprotézy a úspěšnou léčbu následných komplikací, v jejímž průběhu došlo po konzultaci s antibiotickým střediskem ke změně ATB terapie.

Ceftarolin-fosamil je nové cefalosporinové antibiotikum 5. generace. Bylo registrováno v roce 2010 v USA a o dva roky později v zemích EU, včetně České Republiky. Z farmakologického hlediska je ceftarolin-fosamil prodrug, čili prekurzor, který se musí v lidském organismu nejprve rozštěpit, aby vznikla vlastní účinná látka –⁠ ceftarolin. Tato úprava molekuly byla zvolena proto, aby se zvýšila rozpustnost antibiotika ve vodném prostředí. Lék se podává pouze parenterální cestou, formou nitrožilních infuzí.

Ozonoterapie je efektivní léčebná metoda, která nachází uplatnění v léčbě nehojících se ran. Posouvá hranici zhojitelnosti a její širší využití může významně snížit počet amputací. V kombinaci se standardní léčbou rány výrazně zlepšuje hojení. Největší přínos je patrný u pacientů s takzvanými no option wounds, tedy u ran, které se obtížně hojí.

Nestátní zdravotnické zařízení GHC Genetics letos slaví 16 let existence. Jeho vznik vedl nejen k lepšímu přístupu široké veřejnosti k výdobytkům genetiky, ale byl také počátkem dokonale vyladěného genetického „servisu“ uzpůsobeného každodenní lékařské praxi. Jakými přednostmi GHC Genetics vyniká mezi ostatními obdobně zaměřenými pracovišti a proč byste se na něj měli jako na partnera v oblasti genetiky spoléhat?

Zavedení inhibitorů tyrozinkináz (TKI) do léčby pacientů s chronickou myeloidní leukemií (CML) zásadním způsobem zlepšilo jejich prognózu a prodloužilo přežití téměř na úroveň celkové populace. Expozice dlouhodobě až celoživotně podávané léčbě je však zatížena rizikem nežádoucích účinků, snížením kvality života, vysokými finančními náklady i psychickým stigmatem trvalé připomínky existence nádorového onemocnění. Úplné vysazení dlouhodobé terapie a dosažení tzv. remise bez nutnosti podávání léčby (treatment-free remission –⁠ TFR) se stalo novým cílem léčby pacientů s CML, který je však reálně dosažitelný jen u malé části z nich. Stále větší pozornost je tak věnována optimalizaci dlouhodobé léčby zejména ve smyslu redukce dávek TKI či jejich přerušovaného podávání s cílem zlepšit toleranci léčby a přitom udržet dostatečnou účinnost. Původně doporučené standardní dávky TKI, jaké vyplynuly z farmakokinetických a farmakodynamických studií, si vyžádaly v několika případech modifikaci již v průběhu následného klinického zkoušení, zejména na vrub přibývajících dat o snášenlivosti léčby. Snahy o další snižování dávek či úpravu dávkovacích schémat nacházejí podporu v příznivých datech již publikovaných analýz či jsou předmětem řady probíhajících klinických studií vč. těch, které mají jako konečný cíl dosažení TFR. Výzva ke zvážení redukce dávky TKI je začleněna i v nových doporučeních Evropské leukemické sítě pro léčbu CML. Předkládaný článek nabízí ucelený přehled dosavadních pokusů o optimalizaci dávek TKI a jejich výsledků v širším kontextu vývoje na poli standardního dávkování a přibývajících poznatků v oblasti farmakokinetiky.

© European Association of Urology 2012