Zmírnění entezitidy u pacientů s psoriatickou artritidou užívajících tofacitinib

Entezitida v popředí zájmu

Tofacitinib je perorální inhibitor Janusových kináz (JAKi) používaný v léčbě PsA. Jeho účinnost a bezpečnost v dávce 5 mg 2× denně (doporučená dávka) a 10 mg 2× denně byla prokázána ve 2 studiích fáze III z programu OPAL u nemocných s aktivní PsA. U pacientů v obou studiích došlo po 3 měsících léčby ve skupině s tofacitinibem také k většímu zmírnění entezitidy.

OPAL Broaden byla 12měsíční studie zahrnující pacienty s PsA bez předchozí léčby inhibitorem tumor nekrotizujícího faktoru (TNFi), kteří nevykázali dostatečnou odpověď na konvenční syntetické chorobu modifikující léky (csDMARDs). Pacienti užívali tofacitinib 5 či 10 mg 2× denně, adalimumab 40 mg s.c. 1× za 2 týdny nebo placebo (s převedením na tofacitinib po 3 měsících). OPAL Beyond byla 6měsíční studie, která zařazovala pacienty s PsA s nedostatečnou odpovědí na TNFi. Tito nemocní dostávali tofacitinib 5 či 10 mg 2× denně nebo placebo také s převedením na tofacitinib po 3 měsících. V obou studiích užívali všichni účastníci také stabilní dávku jednoho csDMARD. 

Analýza sdružených dat

Nedávno zveřejněná post hoc analýza sdružila data pacientů ze studií OPAL léčených tofacitinibem do 6. měsíce nebo užívajících placebo do 3. měsíce a zhodnotila účinky tohoto léčiva na entezitidu u podskupiny pacientů, kteří měli toto postižení při vstupu do studie, a to podle lokalizace a intenzity entezitidy, a dále jeho vliv na aktivitu PsA i parametry posuzované přímo pacienty (PROs).

Skórovací systémy a další hodnocené parametry

Entezitida byla ve studiích OPAL hodnocena pomocí dvou skórovacích systémů. Skóre LEI (Leeds Enthesitis Index) vychází z posouzení bolestivosti 3 bilaterálních míst a nabývá hodnot 0–6. Při skórování dle SPARCC (Spondyloarthritis Research Consortium of Canada Enthesitis Index) se posuzuje bolestivost 8 bilaterálních míst a nabývá hodnot 0–16 (vždy přítomnost/nepřítomnost bolestivosti v dané anatomické lokalizaci). Posuzovaná místa uvádí obr. 1.

Obr. 1  Hodnocená místa výskytu entezitidy dle skóre LEI a SPARCC

Pacienti byli stratifikováni podle přítomnosti (LEI > 0 nebo SPARCC > 0) nebo absence (LEI = 0 a SPARCC = 0) entezitidy při vstupu do studie. Dále byli rozděleni do 3 podskupin podle lokalizace entezitidy (horní část těla, dolní část těla, horní i dolní část těla) a do 3 podskupin podle intenzity entezitidy (1, 2 nebo 3–6 postižených míst dle skóre LEI a 1–2, > 2 až ≤ 5 nebo > 5 postižených míst dle skóre SPARCC).

Sledované parametry zahrnovaly změnu skóre LEI a SPARCC od vstupu do studie, podíl pacientů s entezitidou, s relapsem entezitidy po jejím odeznění, výskyt de novo entezitidy, dosažení nízké aktivity nebo remise PsA, skóre několika různých indexů aktivity PsA a parametry posuzované pacientem (PROs): únava dle FACIT‐F (Functional Assessment of Chronic Illness Therapy‐Fatigue) a skóre artritické bolesti na vizuální analogové škále (VAS).

Výsledky analýzy

Ze 710 hodnocených pacientů mělo při vstupu do studie 67,5 % přítomnou entezitidu dle skóre LEI a 76,8 % dle skóre SPARCC. Naopak 19,2 % při vstupu do studie tuto komplikaci nemělo. Demografické a vstupní charakteristiky pacientů v podskupinách dle lokalizace a intenzity entezitidy byly převážně srovnatelné. U pacientů s entezitidou při vstupu do studie byla naměřena vyšší hladina C-reaktivního proteinu (CRP) a skóre bolesti než u účastníků bez entezitidy.

Průměrné zmírnění skóre LEI a SPARCC během 3 měsíců bylo napříč všemi podskupinami z hlediska lokalizace a závažnosti entezitidy větší při léčbě tofacitinibem (–2,0 až 0,4, resp. –3,5 až 0,2) než při podávání placeba (–0,9 až 0,4, resp. –1,5 až 1,1), jak ukazuje obr. 2. Dosažené snížení obou skóre přetrvávalo po celých 6 měsíců bez ohledu na vstupní lokalizaci a intenzitu entezitidy s výjimkou pacientů s 1 zasaženým místem dle skóre LEI a 1–2 zasaženými místy dle skóre SPARCC při vstupu do studie.

   Obr. 2  Změna skóre LEI a SPARCC u pacientů entezitidou při vstupu do studie při podávání tofacitinibu nebo placeba v závislosti na lokalizaci a závažnosti entezitidy

Pozn.: M – měsíc; CI – interval spolehlivosti.

Po 6 měsících byl výskyt entezitidy vyšší u pacientů s vyšším vstupním skóre LEI nebo SPARCC. U pacientů s přítomností entezitidy při vstupu do studie, u nichž došlo během 3 měsíců léčby tofacitinibem k odeznění této komplikace, byl výskyt relapsů entezitidy po 6 měsících ≤ 40 %. U pacientů bez entezitidy při vstupu do studie se de novo entezitida objevila ve 14 % případů. Podíl účastníků s dosažením nízké aktivity/remise PsA obecně při léčbě tofacitinibem stoupal.

Zjištěna byla souvislost mezi entezitidou lokalizovanou v oblasti laterálního epikondylu humeru a úponu Achillovy šlachy a zmírněním artritické bolesti a mezi větší závažností entezitidy dle skóre SPARCC (> 5) a zmírněním únavy a artritické bolesti při léčbě tofacitinibem.

Závěr

Tofacitinib vede u pacientů s PsA ke zmírnění entezitidy bez ohledu na její lokalizaci a intenzitu.

(zza)

Zdroj: Mease P. J., Orbai A. M., FitzGerald O. et al. Efficacy of tofacitinib on enthesitis in patients with active psoriatic arthritis: analysis of pooled data from two phase 3 studies. Arthritis Res Ther 2023 Aug 22; 25 (1): 153, doi: 10.1186/s13075-023-03108-5.