Snižuje u žen s akutní žilní tromboembolií užívání dabigatranu v porovnání s warfarinem riziko děložního krvácení?

Analyzované studie a sledovaná populace pacientek

Do post-hoc analýzy bylo z randomizovaných dvojitě zaslepených studií RE-COVER a RE-MEDY zařazeno celkem 1280 pacientek ve věku 18–50 let. Ty byly indikovány k antikoagulační léčbě pro akutní žilní tromboembolii nebo prevenci její rekurence. Randomizovány byly do dvou skupin: 643 pacientek užívalo dabigatran 150 mg 2× denně, zbylých 637 bylo léčeno warfarinem (antagonistou vitaminu K), jehož dávkování bylo titrováno dle cílového INR 2,0–3,0. Terapie probíhala po dobu 6 měsíců (studie RE-COVER), v případě studie RE-MEDY až 36 měsíců. Sledována byla míra závažného a klinicky relevantního nezávažného krvácení, stejně jako abnormálního děložního krvácení, managementu léčby při jeho výskytu a vliv užívání perorálních kontraceptiv na výskyt krvácení a rekurenci hluboké žilní trombózy.

Výsledná zjištění

K závažnému krvácení došlo u 3 (0,5 %) a 5 (0,8 %) pacientek užívajících dabigatran a warfarin (poměr rizik [HR] 0,65; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,15–2,72). Závažné krvácení nebo klinicky relevantní nezávažné krvácení bylo hlášeno u 30 (4,7 %) pacientek na dabigatranu a 57 (8,9 %) pacientek na warfarinu (HR 0,53; 95% CI 0,34–0,83). Žádná krvácivá příhoda neměla fatální následky.

Při posledním měření INR před krvácivou příhodou mělo 49 % pacientek užívajících warfarin tuto hodnotu v cílovém rozmezí 2–3, u 27 % pacientek to bylo < 2 a u zbylých 24 % pacientek > 3.

Abnormální děložní krvácení bylo hlášeno u 38 (5,9 %) pacientek léčených dabigatranem v porovnání s 61 (9,6 %) léčenými warfarinem (poměr šancí [OR] 0,59; 95% CI 0,39–0,90; p = 0,015; HR 0,62; 95% CI 0,41–0,93). Ve skupině pacientek užívajících dabigatran bylo toto krvácení pozorováno průměrně po 110 dnech, v případě užívání warfarinu po 78 dnech. Menoragie představovala 69 a 90 % krvácivých příhod u pacientek léčených dabigatranem a warfarinem, metroragie potom 24 a 8 % příhod. Ve skupině léčené dabigatranem se jednalo z 63 % (n = 24) o mírné krvácení a z 31 % (n = 12) o krvácení středně závažné. Ve skupině užívající warfarin bylo mírné krvácení hlášeno u 56 % (n = 34) pacientek s krvácivou příhodou, středně závažné krvácení potom u 41 % (n = 25) pacientek. Vážné krvácení se objevilo u 2 pacientek v každé skupině. Snížení dávky nebo vysazení léčby bylo nutné u 18 % pacientek užívajících dabigatran a 16 % pacientek na warfarinu. U žádné z pacientek přitom nedošlo k rekurenci hluboké žilní trombózy.

Perorální kontraceptiva užívalo během antikoagulační léčby celkem 270 pacientek (135 v každé skupině). Toto nebylo spojeno s rekurencí hluboké žilní trombózy (OR 0,59; 95% CI 0,20–1,72) ani abnormálním děložním krvácením (OR 1,14; 95% CI 0,70–1,86), se srovnatelnými výsledky v obou skupinách.

Závěr

Z výsledků studie vyplývá, že užívání dabigatranu coby antikoagulační léčby při hluboké žilní trombóze je spojené s výrazně nižším rizikem abnormálního děložního krvácení než užívání warfarinu. Pro potvrzení bude jistě nutné provést v budoucnu další studie. Během antikoagulační léčby lze navíc pokračovat s užíváním perorálních kontraceptiv nejen v rámci prevence nechtěného otěhotnění, ale i léčby menoragie.

(mafi)

Zdroj: Huisman M. V., Ferreira M., Feuring M. et al. Less abnormal uterine bleeding with dabigatran than warfarin in women treated for acute venous thromboembolism. J Thromb Haemost 2018; 16 (9): 1775–1778, doi: 10.1111/jth.14226.