#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Možnosti léčby kostního postižení u karcinomu prostaty


Authors: V. Vít
Authors‘ workplace: Urologická klinika FN Brno
Published in: Urol List 2009; 7(4): 27-30

Overview

Práce se zabývá problematikou metastatického karcinomu prostaty a léčby kostní diseminace, která je spojena s výrazným rizikem zhoršení kvality života, především v souvislosti se vznikem závažných kostních příhod. Hodnotí zejména možnost použití bisfosfonátů, především kyseliny zoledronové k ovlivnění kvality života. I přes jednoznačná doporučení k využití bisfosfonátů jako nedílné součásti komplexní paliativní léčby u pacientů s diseminovaným karcinomem prostaty je jejich využití v praxi velmi nízké. Cílem práce je přinést souhrnnou informaci o výhodách podávání bisfosfonátů u diseminovaného karcinomu prostaty a především souhrn doporučení na základě Evidence Based Medicine, která mohou usnadnit prosazení širokého užívání bisfosfonátů v klinické praxi.

Klíčová slova:
karcinom prostaty, kostní diseminace, bisfosfonáty, kyselina zoledronová

Karcinom prostaty (KP) je jeden z nejčastějších zhoubných nádorů u mužů a častou příčinou úmrtí na maligní one­mocnění – v Evropě je příčinou úmrtí mužů na malignitu cca v 11 % [1].

Je nesporné, že bylo dosaženo výraz­ného pokroku jak v oblasti časné diagnostiky karcinomu prostaty, kde byla např. zodpovězena otázka smysluplnosti prová­dě­ní screeningu karcinomu prostaty, tak i v rozvoji léčebných postupů, což se projevuje ve statistických hodnoceních a srovná­ní křivek incidence a mortality (graf 1) [2].

Graph 1. Incidence a mortalita karcinomu prostaty.
Incidence a mortalita karcinomu prostaty.

Na druhé straně je třeba přiznat, že přes veškeré dosažené úspěchy se stále ve své praxi setkáváme s pacienty, u kterých je karcinom prostaty pokročilý, či dokonce diseminovaný. Jsou to jednak pacienti, u kterých došlo k selhání léčebných postupů, jednak ti, u kterých bylo onemocnění diseminované již v době stanovení diagnózy.

Z údajů Národního onkologického re­gistru (NOR) vyplývá, že pacientů diagnostikovaných ve stadiu IV je 17,3 % (graf 2) [2], ale celkově se s diseminací můžeme setkat u 80–85 % pacientů s progredujícím onemocněním [3].

Graph 2. Karcinom prostaty – detekce podle stadií.
Karcinom prostaty – detekce podle stadií.

Predilekční lokalizací pro diseminaci u karcinomu prostaty je skelet. Z tabulky výskytu kostních metastáz u růz-ných maligních onemocnění vyplývá, že vzhledem k prevalenci se tato proble­matika dotýká v případě karcinomu prostaty největšího počtu nemocných (tab. 1).

Table 1. Výskyt kostních metastáz u různých maligních onemocnění.
Výskyt kostních metastáz u různých maligních onemocnění.

Metastázy u karcinomu prostaty jsou pře­vážně osteoblastické, v menší míře i osteolytické. Při vzniku metastáz dochází ke vzájemné interakci nádorových buněk s buňkami kostní dřeně. Dochází k uvol­ňování řady parakrinních faktorů (TGF-ß, FGF, BMP, PTHrP, IL-6…) s následnou aktivací osteoblastů a osteoklastů.

Kostní diseminace je spojena s vý­razným rizikem zhoršení kvality života, především v souvislosti se vznikem závažných kostních příhod (SRE). K hlav­ním symptomům kostní diseminace patří bolest (chronická, průlomová, nociceptivní, neuropatická), patologické fraktury, cca v 7 % spojené s míšní kompresí [4], hyperkalcemie, anemie. SRE obecně způsobují ztrátu funkční nezávislosti, snížení kvality života a vedou ke kratšímu přežití pacientů.

Proto by nedílnou součástí léčby pokro­čilého karcinomu prostaty měla být i léčba kostních metastáz s cílem snížení rizika a oddálení vzniku SRE. Léčba onemocnění v tomto stadiu je vždy paliativní a komplexní s využitím různých modalit:

  • chemoterapie
  • ortopedicko-chirurgické výkony (4% mortalita)
  • zevní radioterapie (lokální, plošná „hemi-body radiation“)
  • systémová aplikace radionuklidů (89Stron­cium, 186Rhenium, 153Samarium)
  • analgetické režimy (analgetika, korti­koidy)
  • bisfosfonáty (BP)

Bisfosfonáty jsou zejména v posledních letech stále častěji používanou modalitou k ovlivnění kostní diseminace u karcinomu prostaty. Jsou to syntetická analoga pyrofosfátu, která se váží na kostní matrix v místech s aktivní kostní remo­delací, kde působí inhibici kostní resorpce. Z klinických studií vyplývá, že bisfosfonáty vedou ke snížení rizika a oddálení vzniku patologických fraktur, zmenšují riziko vzni­ku míšní komprese, a tím snižují nutnost chirurgické intervence a paliativní radio­terapie. Příznivým ovlivněním algické symptomatologie také snižují potřebu analgetik.

V současné době se bisfosfonáty rozdělují na jednoduché bisfosfonáty a na bisfosfonáty obsahující dusík. V praxi však stále přetrvává dělení bisfosfonátů do třech generací, kdy první generaci představují preparáty bez obsahu dusíku (klodronát, etidronát), druhou generaci pre­pa­ráty s jedním atomem dusíku (pamidronát, ibandronát, alendronát) a třetí generaci představuje kyselina zoledronová se dvěma aminoskupinami. Účinnost bisfosfonátů jednotlivých generací na projevy kostní diseminace u karcinomu prostaty se výrazně liší.

Většina randomizovaných, placebem kontrolovaných studií neprokázala účinnost bisfosfonátů první a druhé generace v ovlivnění bolestí u pacientů s diseminovaným karcinomem prostaty (tab. 2) [5–10], stejně tak nebyl prokázán rozdíl v četnosti výskytu SRE.

Table 2. Výsledky randomizovaných studií účinnosti 1. a 2. generace bisfosfonátů oproti placebu na kostní bolest u pacientů s karcinomem prostaty.
Výsledky randomizovaných studií účinnosti 1. a 2. generace bisfosfonátů oproti placebu na kostní bolest u pacientů s karcinomem prostaty.

Naopak klinické studie hodnotící efektivitu kyseliny zoledronové přinesly velmi dobré výsledky. Bylo prokázáno, že zoled­ronát má výrazný analgetický účinek, snižuje riziko vzniku SRE o 36 %, oddaluje vznik SRE (488/321 dnů – placebo) a prodlužuje průměrnou dobu přežití o 2,6 měsíců [11]. Na základě Evidence Based Medicine (EBM) je pouze kyselina zoledronová registrovaná pro léčbu meta­statického karcinomu prostaty (tab. 3).

Table 3. Schválené indikace u jednotlivých i.v. bisfosfonátů.
Schválené indikace u jednotlivých i.v. bisfosfonátů.

Jak prokázala preklinická data, me­cha­nizmus působení zoledronátu je komplexní. Ovlivňuje mikroprostředí kostní dřeně a zhoršuje podmínky pro implantaci a růst nádorových buněk, inhibuje osteo­blastickou i osteoklastickou aktivitu a byl prokázán antiangiogenetický účinek. K přímým protinádorovým účinkům patří cytostatický a proapoptotický účinek na nádorové buňky a synergický účinek s jinými protinádorovými léky (graf 3) [12].

Graph 3. Kyselina zoledronová potencuje cytotoxické účinky protinádorové terapie u karcinomu prostaty.
Kyselina zoledronová potencuje cytotoxické účinky protinádorové terapie u karcinomu prostaty.

Na základě Evidence Based Medicine vznikla celá řada doporučení odbor­ných společností a mezioborových expertních komisí, o která je možno se opřít i při indikaci léčby bisfosfonáty v běžné kli­nické praxi:

  • Bisfosfonáty by měly být nabídnuty pacientům s kostními metastázami (klinicky zkoušena byla především kyse­lina zoledronová), aby se zabránilo kostním příhodám (dop. stupně A) [13].
  • Kyselina zoledronová je klinicky významnou terapeutickou strategií u pacientů s karcinomem prostaty a kostními metastázami [14].
  • Kyselina zoledronová je v současné době jediný schválený bisfosfonát pro léčbu pacientů s karcinomem prostaty, který prokázal vysokou účinnost v pa­liaci a prevenci vzniku kostních příhod u pacientů s metastatickým karcino­mem prostaty [15].
  • Kyselinu zoledronovou se doporučuje podávat u symptomatických i asymptomatických pacientů s karcinomem prostaty metastazujícím do skeletu [16].

Nejpodrobnější doporučení pro podá­vání bisfosfonátů u solidních nádorů vze­šlo z jednání mezinárodního, mezi­oboro­vého panelu expertů [17]. Tato doporu­čení převzala i Česká onkologická společnost [18].

Pacienti s diseminovaným karcino­mem prostaty mají být léčeni kyselinou zoledronovou z důvodu prevence vzniku kostních příhod a zvýšení kvality života. Léčba má být zahájena okamžitě po zjištění kostních metastáz.

Nejlepších výsledků je dosahováno u asymptomatických pacientů.

U pacientů s rizikem vzniku osteopenie nebo osteoporózy následkem CHT nebo HT se má zvážit preventivní podání BP, nejvíce důkazů je v současné době pro podání kyseliny zoledronové.

Riziko vzniku SRE je trvalé. Doporučuje se podání BP po dobu dvou let, a to i v přípa­dě, že během této doby dojde u pacienta k výskytu kostní příhody. Dlouhodobější po­dání závisí na individuálním zvážení lékaře.

Přechodné reakce akutní fáze (febrilie, leukocytóza, myalgie, únava) nejsou důvodem k přerušení léčby a většinou dobře reagují na podání nesteroidních antiflogistik. Tato reakce se vyskytuje nejčastěji při prvním podání parenterálního bisfosfonátu a většinou odezní do 48 hod.

Léčba je ukončena při výrazném zhoršení celkového stavu pacienta.

U pacientů s renální insuficiencí se doporučuje dávky snížit a prodloužit dobu infuze.

K prevenci renální toxicity při léčbě i.v. bisfosfonáty mají být pacienti před léčbou dostatečně hydratováni, doporučuje se pravidelně sledovat hladiny sérového kreatininu.

Před zahájením léčby BP by měli pa­cienti absolvovat zubní vyšetření a měla by jim být zdůrazněna nutnost důkladné ústní hygieny.

Spolu s podáváním bisfosfonátů je vhodná suplementace kalcia a vitaminu D.

ZÁVĚR

Karcinom prostaty je onemocnění s vyso­kou prevalencí a vysokou incidencí kostní diseminace. Kostní metastázy jsou spojeny s rizikem závažných kostních příhod, které vedou ke snížení kvality života, ztrátě funkční nezávislosti a zkrácení přežití pacientů.

Nové léčebné postupy vedoucí k delšímu přežití pacientů zvyšují pravděpodobnost vzniku kostní příhody. Léčba kostní diseminace by měla být nedílnou součástí léčby karcinomu prostaty.

Užití bisfosfonátů je léčbou volby u dise­minovaného KP a kyselina zoledro­nová je jediným bisfosfonátem dopo­ručeným napříč spektrem guidelines v indikaci karcinomu prostaty metastazujícím do skeletu.

Prokázala klinicky významné účinky v léčbě kostních metastáz u karcinomu prostaty, kdy dlouhodobé podání snižuje výskyt kostních příhod a vede ke zlepšení kvality života pacientů.

I přes jednoznačná doporučení k vy­užití bisfosfonátů jako nedílné součásti komplexní paliativní léčby u pacientů s diseminovaným karcinomem prostaty je jejich využití v praxi velmi nízké. Většina praktických urologů tuto léčebnou modalitu nejen nevyužívá, ale ani neodesílá pacienty do center specializovaných na léčbu pokročilých stadií nádorových one­mocnění vč. karcinomu prostaty. Je to dáno zavedenými stereotypy léčby, kde podávání bisfosfonátů jako relativně nová léčebná metoda nemá své standardní postavení. Další argument je ekonomický, kdy svou roli hraje obava ambulantních urologů ze střetu s plátci zdravotní péče.

Tento článek si neklade za cíl vyčerpat všechny aspekty diagnostiky a terapie diseminovaného karcinomu prostaty – na toto téma v poslední době vyšla celá řada prací, které se jednotlivým dílčím problémům věnují podrobně [19–22].

Cílem je přinést souhrnnou informaci o výhodách podávání bisfosfonátů u dise­minovaného karcinomu prostaty a především souhrn doporučení na základě EBM, která mohou usnadnit prosazení širokého užívání bisfosfonátů v klinické praxi.

MUDr. Vítězslav Vít
Urologická klinika FN Brno
Jihlavská 20, 625 00 Brno
vvit@fnbrno.cz


Sources

1. Ferlay J, Autier P, Boniol M et al. Estimates of the cancer incidence and mortality in Europe in 2006. Ann Oncol 2007; 18(3): 581–592.

2. Údaje NOR na www.svod.cz.

3. Carlin BI, Andriole GL. The natural history, skeletal complications and management of bone metastase in patient with prostate cancer. Cancer 2000; 88(9): 2989–2994.

4. Osborn JL, Getzenberg RH, Trump DL. Spinal cord compression in prostate cancer. J Neurooncol 1995; 23(2): 135–147.

5. Smith JA. Palliation of Painful Bone Metastases from Prostate Cancer using Sodium Etidronate: Results of a Randomized, Prospective, Double-blind, Placebo-controlled Study. J Urol 1989; 141(1): 85–87.

6. Elomaa I et al. Effect of Oral Clodronate on Bone Pain. A Controlled Study in Patients with Metastatic Prostate Cancer. Int Urol Nephrol 1992; 24(2): 159–166.

7. Strang P et al. The Analgesic Efficacy of Clodronate Compared with Placebo in Patients with Painful Bone Metastases from Prostatic Cancer. Anticancer Res 1997; 17(6D): 4717–4721.

8. Kylmäla T et al. Concomitant i.v. and oral clodronate in the relief of bone pain – a double-blind, placebo-controlled study in patients with prostate cancer. Br J Cancer 1997; 76(7): 939–942.

9. Ernst DS et al. Randomized, Double-Blind, Control­led Trial of Mitoxantrone/Prednisone and Clodronate Versus Mitoxantrone/Prednisone and Placebo in Patients With Hormone-Refractory Prostate Cancer and Pain. J Clin Oncol 2003; 21(17): 3335-3342.

10. Small EJ et al. Combined Analysis of Two Multi­center, Randomized, Placebo-Controlled Studies of Pamidronate Disodium for the Palliation of Bone Pain in Men With Metastatic Prostate Cancer. J Clin Oncol 2003; 21(23): 4277–4284.

11. Saad F et al. Long-term efficacy of zoledronic acid for the prevention of skeletal complications in patiens with metastatic hormon-refractory prostate cancer. Jour­nal of the National Cancer Institute 2004; 96(11): 879–882.

12. Ullen A, Lennartsson L, Harmenberg U et al. Addi­tive/synergistic antitumoral effects on prostate cancer cells in vitro following treatment with a combination of docetaxel and zoledronic acid. Acta Oncologica 2005; 44(6): 644–650.

13. Heidenreich A et al. EAU Guidelines on Prostate Cancer; EAU 2008.

14. National Comprehensive Cancer Network, VI 2008. Clinical Practice guidelines in oncology. Prostate Cancer 2008.

15. The British Association of Urological Surgeons. Systemic Management of Metastatic Bone Disease; Guidelines on treatment 2005.

16. Caroll PR. Management of disseminated prostate can­­cer. In: Denis L et al.:Eds Prostate Cancer: 3rd Intern. Consultation on Prostate Cancer, Paris, 2003, 251.

17. Aapro M et al. Guidance on the use of bisphospho­nates in solid tumours: recommendations of an international expert panel. Ann Oncol 2008; 19(3): 420–432.

18. Základy cytostatické léčby maligních onkologic­kých onemocnění. Česká onkologická společnost ČLS JEP, 9.vydání, 2009.

19. Katolická J. Využití bisfosfonátů v léčbě karcinomu prostaty. Farmakoterapie 2008; 5: 517–521.

20. Matoušková M, Hanuš T. Bisfosfonáty v léčbě kostních metastáz v urologii. Urologie pro praxi. 2009; 5: 282–286.

21. Pavlík I. Podávání bisfosfonátů u pacientů s karcinomem prostaty metastazujícím do kostí. Farmako­terapie 2007; 2: 6–11.

22. Belej K, Kaplan O. Možnosti systémové léčby kar­ci­nomu prostaty. Urologie pro Praxi 2009; 3: 168–174.

Labels
Paediatric urologist Urology

Article was published in

Urological Journal

Issue 4

2009 Issue 4

Most read in this issue
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#