#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#


Published in: Transfuze Hematol. dnes,17, 2011, No. 4, p. 196-197.
Category: Selection of press reports and books

Sabine Kayser, Konstanze Döhner, Jürgen Krauter, et al., and for German-Austrian AMLSG

Department of Internal Medicine III, University Hospital of Ulm, Ulm, Germany; Department of Hematology, Hemostasis, Oncology and Stem Cell Transplantation, Hannover Medical School, Hannover, Germany; Department of Oncology and Hematology, Klinikum Oldenburg, Oldenburg, Germany; et al.; Abteilung Biostatistik, German Cancer Research Center, Heidelberg, Germany

Blood, 17 February 2011, Vol. 117, No. 7, pp. 2137-2145

S terapií související akutní myeloidní leukemie (t-AML) je rozpoznaným klinickým syndromem, který vzniká jako komplikace po cytotoxické a/nebo terapii zářením pro primární malignitu nebo autoimunitní chorobu. V současné době se soudí, že přichází asi v 10 % všech AML a má horší výsledky ve srovnání s de novo AML. Doba latence mezi diagnózou primárního onemocnění a zjištěním t-AML je mezi několika měsíci až několika lety. Může záviset na kumulativní dávce, na intenzitě dávky a typu předcházející chemoterapie a/nebo terapie zářením. Z pohledu na cytogenetiku mají t-AML častěji abnormální cytogenetiku, zvláště zvýšenou prevalenci nepříznivých rizikových karyotypů. Otázkou zůstává, zda diagnóza t-AML sama o sobě ukazuje na špatnou prognózu nebo zda horší výsledky mají vztah ke geneticky nepříznivému rizikovému profilu. To zatím vyhodnocovalo jen málo autorů, zvláště v souvislosti s jinými klinickými a biologickými prognostickými znaky. Předmětem referované studie bylo vyhodnotit dopad t-AML na velkém souboru dospělých pacientů s AML léčených v rámci prospektivních multicentrických studií.

Metody, soubor a výsledky. Do studie byli zařazeni pacienti 6 prospektivních multicentrických studií německo-rakouské AML studijní skupiny (AMLSG) v době mezi 1993 až zářím 2008, kteří dostávali dle věku adaptovanou intenzivní indukční a konsolidační terapii (signifikantně méně intenzivní u pacientů starších než 60 roků). Podrobně byla provedena cytogenetická a molekulárně genetická analýza (mutace v FLT3, MLL a CPBPA). Statistická analýza zahrnovala kompletní remisi (CR) nebo selhání terapie, OS, přežití bez relapsu (RFS), kumulativní incidenci relapsu (CIR) a kumulativní incidenci úmrtí (CID) s podrobným srovnáním klinických, laboratorních, cytogenetických a molekulárně genetických abnormalit a distribuce těchto abnormalit u pacientů s t-AML a AML de novo. Z celkového počtu pacientů zařazených dle typu, mělo 200 pacientů t-AML (7,0 %) a 2653 pacientů AML de novo (93 %). Pacienti s t-AML byli starší (P < 0,00001) a měli nižší celkový počet leukocytů (P = 0,003) měli častěji abnormální cytogenetiku s vyšší prezentací translokací 11q23, stejně tak i nepříznivou cytogenetiku, včetně komplexních a monosomálních karyotypů a nižší prezentací středně rizikových karyotypů (P < 0,0001). Pacienti s t-AML měli méně často mutace NPM1 (P < 0,0001) a FLT3- ITD duplikace (P = 0,0005). Mladší věk při diagnóze primární malignity a léčba obvyklými protinádorovými látkami, stejně jako inhibitory topoisomerázy II byly spojeny s kratší délkou latentního období do výskytu t-AML.

Závěr. Výsledky této studie rozšířily dosavadní znalost, že t-AML je nepříznivým prognostickým faktorem pro RFS a OS, nezávislým na ostatních klinických a biologických variabilních faktorech. Horší výsledek, zvláště u intenzivně léčených mladých nemocných je možné hlavně přisoudit zvýšenému riziku úmrtí v kompletní remisi pravděpodobně v souvislosti s kumulativní toxicitou léčby zhoubného nádorového onemocnění.

Prof. MUDr. Otto Hrodek, DrSc.


Labels
Haematology Internal medicine Clinical oncology
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#